Právní pojmy a jejich výklad
Ve druhém seminárním tématu je cílem představit samotný středobod právně-metodologického myšlení, a to je konstrukce právního pojmu. Téma je pojednáno v klasických metodologických kontextech teorie Philippa Hecka o třech oblastech pojmu (jádro, neurčitá oblast, oblast mimo rozsah pojmu), která je tradována právní metodologií kontinentální (F. Bydlinski), ale i anglosaskou (H.L.A. Hart). Jednotlivé části schématu jsou procvičovány praktickými příklady deskriptivních, ale i normativních pojmů. Úvodní text Filipa Melzera slouží studentům jako základ pro úvahu nad rozdíly mezi obecnou lexikou běžného přirozeného jazyka (národního jazyka) a právní lexikou, tedy speciálním jazykovým subsystémem, kterým je právo komunikováno vůči svým adresátům. Poskytuje též teoretickou oporu pro úvahy nad rozdíly mezi pojmy určitými (kupř. číslovky či názvy jednotlivin), pojmy relativně určitými (většina užívaných právních pojmů) a pojmy neurčitými (tzn. pojmy s hypertrofovanou neurčitou oblastí). V diskusi je teoreticky traktován rozdíl mezi interpretací (výkladem) a tzv. dotvářením práva (Rechtsfortbildung) v německé právní metodologii.
Praktická část semináře je věnována rozboru judikátu - usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 8 Tdo 657/2011(výklad skutkové podstaty týrání většího počtu zvířat). Studenti zde jednak musejí rozeznat jednotlivé výkladové postupy, a jednak kriticky zhodnotit, zda jde o výklad, anebo spíše dotváření práva. Dále tato kauza ukazuje, jakou úlohu hraje judikatura a argumentace mutatis mutandis (per analogiam) při výkladu neurčitých pojmů, které mohou být užívány i trestněprávním kontextu. V tomto ohledu prosvítá klíčová úloha teleologického výkladu při určování rozsahu právních pojmů.
Aktuální příklad z právní praxe představuje druhá praktická úloha - analýza stanoviska Ministerstva dopravy o užívání elektrokol (a podobných vozidel). Studenti si na této úloze vyzkouší princip autonomie právních pojmů v praxi, jakož i propojí znalosti z běžného života s jejich veřejnoprávní kvalifikací. Závěr řešení této úlohy je věnován kritickému hodnocení kvalifikace elektrokola, které může být z pohledu veřejného práva jak jízdním kolem, tak i motocyklem, registrovaným či neregistrovaným vozidlem, a to dle okolností svého technického provedení.