Seminář č. VI. – Judiciální testy a omezení základních práv


I.       Prostudujte si odborný text autora Pavla Ondřejka s názvem „Princip proporcionality a
interpretace omezení základních práv v ústavním právu“ a připravte si odpovědi na následující
otázky:


1) Co je to test proporcionality a jaké jeho složky znáte? Existuje více
pojetí tohoto testu? V čem se liší a jak si vysvětlujete rozdíly mezi nimi?
Zkuste uvážit jejich silné a slabé stránky.
2) Co je to vážící formule?
3) Jaké je pořadí jednotlivých složek testu proporcionality? Odráží nějaký
hlubší smysl?
4) Co je to metoda subsumpce (resp. právní sylogismus) a v jakém je vztahu k testu proporcionality?

5) Zamyslete se nad vztahem principu speciality (lex specialis derogat legi generali) a principu
proporcionality.


II.      Z následujících právních vět vyložte úlohu principu proporcionality jednotlivých oblastech
správního soudnictví:


        i.            Politickou stranu lze rozpustit pouze za kumulativního splnění čtyř podmínek:
1) zjištěné chování politické strany je protiprávní (§ 4 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v
politických stranách a v politických hnutích), 2) je přičitatelné dané politické straně, 3)
představuje dostatečně bezprostřední hrozbu pro demokratický právní stát a 4) zamýšlený zásah je
přiměřený sledovanému cíli, tj. nenarušuje princip proporcionality mezi omezením práva sdružovat se
v politických stranách a zájmem společnosti na ochraně jiných hodnot. Těmito hodnotami jsou zejména
zájem na bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti a veřejném pořádku, předcházení trestným činům nebo
ochrana práv a svobod druhých. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2009, čj.
Pst 1/2008-66)


      ii.            Řešení přímého střetu shromažďovacího práva s jiným ze základních lidských
práv nelze zobecnit a musí se vždy odvíjet od konkrétních skutkových okolností za současného
zohlednění principu proporcionality. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2009,
čj. 8 As 7/2008-116)


    iii.            Požadavek proporcionálního vztahu mezi veřejným zájmem na odstranění dopravní
závady v obci a soukromým zájmem vlastníka pozemků zahrnutých do koridoru dopravní infrastruktury
je naplněn, pokud je územní plán vymezující takový koridor v souladu s nadřazenou závaznou územně
plánovací dokumentací a současně respektuje-li omezení plynoucí z rozhodnutí orgánů státní správy v
oblasti státní památkové péče. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2009, č. 6
Ao 3/2009-76)


    iv.            Samotné znění a systematika zákona nedává možnost, aby v případě poskytnutí
informací o příjemcích veřejných prostředků bylo v každém jednotlivém případě poměřováno, zda a v
jaké míře má převážit zájem na poskytnutí informace, anebo zájem na ochraně soukromí toho, o němž
je informace poskytována. Úvahu o konkurujících si zájmech a střetu základních práv zde vyřešil již
samotný zákonodárce tím, že paušálně upřednostnil právo na informace o příjemcích veřejných
prostředků, ovšem s tím, že zájem na ochraně soukromí těch, o nichž je informace poskytována,
zohlednil vyloučením některých okruhů informací z režimu poskytování a stanovením omezeného věcného
rozsahu poskytnutých informací v případech, kdy informace poskytnuty být mají. (Podle rozsudku
rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22.10.2014, č.j. 8 As 55/2012 – 62).


      v.            Žádným zákonem nelze abstraktně vyloučit ochranu základních práv a svobod,
zaručenou ústavním pořádkem. V každém jednotlivém případě střetu ústavně zaručených práv musejí
soudy a jiné orgány veřejné moci zvážit význam a intenzitu dotčených práv. (Podle nálezu Ústavního
soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16).

Otázky k zamyšlení:

1.                 Čím se odlišuje kolize zájmů od kolize základních práv? Lze i na kolizi zájmů
          uplatnit tzv. klasický test proporcionality?

2.                 Jakou strukturu má kritérium proporcionality v rámci přezkumu opatření obecné
povahy (kupř. územního plánu obce) a jakými faktory je její uplatnění omezeno?

3.                 Proč by měl být orgán aplikace práva vázán obecným normativním rozhodnutím
zákonodárce o zvážení kolidujících základních práv a potlačení jednoho z nich?

III.    Prostudujte si nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 54/10 ve věci návrhu skupiny
poslanců na zrušení institutu tzv. karenční doby, po kterou v případě dočasné pracovní neschopnosti
nebyla dříve osobě v zaměstnaneckém nebo služebním poměru poskytována náhrada mzdy nebo platu,
případně plat či jiný příjem, a zamyslete se nad následujícími otázkami:


1) Na jakém testu je založen úsudek Ústavního soudu ČR o ústavní konformitě testované právní
úpravy? Popište jeho kroky.

2) Čím se tento test liší od tzv. přísného testu proporcionality? Diskutujte o vhodnosti testu
proporcionality pro testování omezení sociálních práv.

3) Který argument byste v dané věci označili jako rozhodující pro odůvodnění posledního kroku
tohoto testu? Pokuste se ho metodologicky klasifikovat.

4) Jak chápete tezi o esenciálním jádru lidského práva?

5) Považujete institut karenční doby za souladný s principy sociálního státu?


Doporučené zdroje:

Klatt, M. Poměřování práv a zájmů. K Schauerově asymetrické tezi. In. Ratio Publica, č. I, 2021, s.
6- 29.

Červínek, Z. Kritérium potřebnosti v judikatuře Ústavního soudu. In. Ratio Publica, č. I, 2021, s.
30 – 59.

Proplácet dál první tři dny nemoci? Ano, shoduje se většina stran — ČT24 — Česká televize
(ceskatelevize.cz)