Seminář č. V. – Jednoduché a složité případy v právní praxi


Zadání příkladů:


I.         Přečtěte si úryvek z knihy R. Dworkina Law’s Empire (Ríša práva), jehož text naleznete
ve dvou souborech uložených v Učebních materiálech předmětu v ISu. Konkrétně se otázky týkají
zejména textu na s. 31-43 tohoto úryvku. Promyslete si odpovědi na následující otázky:


1)      V čem spočívá rozdíl mezi vnitřním a vnějším pohledem na právo? Jaké
mají silné a slabé stránky?

2)      Jak byste rozhodli v Elmerově případě a na základě jakých argumentů?

3)      Co soudíte o povaze právních případů „Percina tanasi“ a „McLoughlinová“?

4)      Jaké argumenty rekapituluje Dworkin ve prospěch "doslovné" interpretace?

II.        Přečtěte si úryvek z knihy Z. Kühna „Aplikace práva ve složitých případech. K úloze
právních principů v judikatuře. Praha: Karolinum, 2002, s. 45, kde autor uvádí klasické pojmové
znaky složitého případu v pojetí našeho právního myšlení:


„…ustanovení právních předpisů, která připouštějí různý výklad, ustanovení právních předpisů,
z nichž nevyplývá žádný jednoznačný výklad za použití standardních interpretačních pravidel,
popřípadě další případy, v nichž právní předpis dává soudci jistou míru uvážení, případy rozporu
aplikované právní normy v jejím apriorním významu s jinou právní normou, eventuálně případy napětí
mezi funkcionálním smyslem práva a doslovným významem textu (či dokonce případy napětí mezi
funkcionálním smyslem práva a jakýmkoliv možným výkladem textu právního předpisu, k němuž může
interpret dojít na základě standardních interpretačních argumentů).“[1]


            1)         Co je podle Vašeho názoru zdrojem složitosti právního případu?

2)         Pokuste se popsané situace vysvětlit prostřednictvím tzv. teorie mezer a podřadit je pod
jednotlivé typy mezer v právní úpravě.

            3)         Lze praktické přístupy k dotváření práva nějak zobecnit?



III.       Prostudujte si rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2010,
          č.j. 1 As 34/2010 - 73 (tzv. kauza potyčky s revizorem MHD) a promyslete si odpovědi na
následující otázky:


1)         Jak se Nejvyšší správní soud vypořádal s kasační námitkou, že Statutární
město Plzeň není správní orgán? Jaké typy argumentů v rámci své reakce
použil?

2)         Za jakých podmínek je možné podle Nejvyššího správního soudu uplatnit v
oblasti přestupkového řízení argumentaci úpravou totožné otázky v trestním
řádu?

3)         Jak Nejvyšší správní soud interpretoval ve svém rozhodnutí zásadu
ústnosti a bezprostřednosti? Jaký mají vztah k přestupkovému řízení?

4)         Jaké typy argumentů použil Nejvyšší správní soud při řešení otázky, jaké
jsou možnosti revizora při zásahu proti černému pasažérovi?


5)         Jakou relevanci má v tomto případu argumentace doktrínou?



Doporučená literatura:


Melzer, F. Metodologie nalézání práva. Praha: C.H.Beck, 2011.

Hlouch, L. Teorie mezer a současné právní myšlení. In. Časopis pro právní vědu a praxi, Časopis pro
právní vědu a praxi. [Online]. 2013, č. 2, s. 129-136 (přístupné v ASPI)

Tvrdíková, L. Teorie mezer a nejednotný přístup k nim v soudní praxi. In. Jurisprudence 6/2019
Wolters Kluwer a.s., 2019, vol. 2019, č. 6, s. 31-42. (přístupné v Beckonline)

________________________________

[1] Kühn, Z. Aplikace práva ve složitých případech. K úloze právních principů v judikatuře. Praha:
Karolinum, 2000, s. 45. Další literatura zejm. Tryzna, J. Právní principy a právní argumentace.
Praha: Auditorium, s. 220 – 266.