Na minulé přednášce (v jejím závěru) jsme začali se základy směnečného práva - vysvětlením základních směnečných konstelací, tj. podstaty směnky vlastní a směnky czí.

Na to navážeme třetí přednáškou: začneme rychlým přehledem účastníků směnečných vztahů:

Poté sa zaměříme na redukovanou směnkou cizí (směnkou na vlastní řad výstavce a zastřenou směnkou vlastní). Výklad k nim najdete také tady na YouTube (a v ISu):

Poté se budeme věnovat hlavnímu tématu dne: náležitostem směnky. Základní výklad o náležitostech najdete ve čtyřech níže uvedených "podcastech". Pro zkoušku vám tyto nahrávky bezpečně postačí. Pokud ale máte o cenné papíry hlubší zájem, přijďte na problubující přednášku, kde se budu věnovat těm v praxi nejvíce sporným případům (poslechněte si ale předtím ty základy):

Na třetí přednášce se také obvykle stručně zabýváme otázkami jednacích pravomocí, lehce proto - pokud pro to bude prostor - zopakujeme (a pak později i v rámci seminářů) problematiku právního jednání speciálně ve vztahu k akciím a směnkám.

U směnek je velmi zajímavá otázka jednání osob pověřených určitou činnosti v rámci provozu závodu, pokud o to budete mít zájem, je rozbor k dispozici zde (směnky od 11:34):

K tzv. ratihabici u jednání statutárních orgánů máme důležité obecnější rozhodnutí NS, které rovněž bude mít velkou relevanci u podpisů cenných papírů, a které stručně prezentuji zde (na směnky mířím na konci záznamu):

___________________________________________________________________________________________________________________

Vybraná rozhodnutí k náležitostem směnky najdete zde

Cenné papíry lze vydat ve stejnopisech či opisech. Stejnopisy se prakticky nepoužívají, u směnek jsou ale mimořádně praktické opisy.

K opisu u směnek a jejich využití je výklad k dispozici zde:

 se můžete dočíst o kuriozním případu dvou směnek vystavených na jedné listině.

___________________________________________________________________________________________________________________

S vydáním cenného papíru jsou spojena rizika zfalšování a nedovolených úprav textu. Výklad o zfalšování směnek je k dispozici zde:

___________________________________________________________________________________________________________________

S podepisováním směnek souvisí i důkazní břemeno ohledně pravosti podpisu na směnce. Jednou z častých námitek směnečného dlužníka ve směnečném sporu je námitka pravosti podpisu na směnce, tedy že jeho podpis byl zfalšován. V takovém případě se nechávají zpracovávat znalecké posudky, které mají za cíl objasnit, zda podpis na směnce je vlastnoručním podpisem dané osoby či nikoli. Znalec zpravidla určí, s určitou pravděpodobností, zda se jedná o vlastnoruční podpis dané osoby či nikoli. Může se však stát, že znalec nebude schopen zjistit, zda se jedná o vlastnoruční podpis dlužníka. V takovém případě je otázka, zda toto "nezjištění" půjde k tíži věřitele či dlužníka (tedy zda bude mít dlužník povinnost směnku zaplatit nebo soud vůči němu směnečný platební rozkaz zruší). Podle přelomového rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2009 sp. zn. 29 Cdo 3478/2007, podle nějž "Popře-li žalovaný ve sporu o zaplacení vlastní směnky její pravost, leží důkazní břemeno ohledně pravosti směnky (pravosti podpisu žalovaného na směnce) na žalobci, který směnku k důkazu předložil a který ze skutečností v ní uvedených vyvozuje žalobou uplatněný nárok." Tento závěr však naráží na odpor soudů nižších stupňů a ani v odborné literatuře není přijímán jednomyslně.

Rozhodnutí najdete mj. na profipravo.cz zde:

Z odborné literatury doporučuji k této otázce následující články:

Všechny tyto oblasti probereme blíže na cvičeních.

___________________________________________________________________________________________________________________