Níže upozorňuji na chyby, kterých jsem dopustil při nastavení otázky v odpovědnících (ať již průběžných či v demo verzi ostrého testu). V odpovědnících je to (snad) již opraveno. Většinou jde o výsledek chybného formátu při odsazení otázek, otázky obvykle nejsou obsahově sporné. Velmi děkuji všem za (minulá i budoucí) upozornění!

Současně níže dávám vysvětlení některých otázek, na které jste se ptali e-mailem či na konzultacích, ponechávám lehce kolokviální styl odpovědi v e-mailech studentům.

Opravy chyb

Poslední aktualizace 12. 12. 2021

12. 12. Oprava cvičného testu: U otázky "Mezi zvláštní druhy akcií nepatří akcie s různou jmenovitou hodnotou" byla nesprávně uvedena jako korektní odpověď ne, správně má být ANO.

"Akcie s vysílacími právy mohou ztělesňovat právo jmenovat určitý počet členů představenstva (ne ale všechny členy tohoto orgánu)". správně má být ANO (v zadání byl nekorektně zápor)

Vysvětlení: Toto je chyták, nikoliv však můj, ale našeho zákonodárce. Použil bohužel stejné substantivum pro dvě úplně různé věci a doufá, že adjektivum bude dostatečně distinktivní. V reálném životě by to byla zjevná hloupost. Vytvořit např. kategorie "Auta" a "Červená auta" a pak tvrdit, že "červená auta" nejsou auta, vyžaduje být trochu mimo. Zákonodárce si ale bohužel může dovolit "být mimo" (vemte si třeba pojem "forma cenného papíru" - tak je také v rozporu s významem "formy" v obecném jazyce). Vtipné je, že tvůrci OZ dostali sami sebe - § 525 začíná zcela nesprávně větou, "Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence... ", což po právu kritizuje každá publikace o cenných papírech. Z toho by totiž mohlo vyplynout, že zaknihované cenné papíry jsou nějakou náhradou cenného papíru, který už už by se zrodil, ale pak někdo rozhodl, že se "nahradí" elektronickou evidencí.... tak tomu ale není. CP a ZCP jsou dvě růzé kategorie věcí, které nejsou zastřešeny pojmem "Cenné papíry". Mezi "cennými papíry" a "zaknihovanými cennými papíry" je stejný rozdíl jako mezi movitou hmotnou věcí (třeba knihou či lahví vína) a pohledávkou. Dvě úplně rozdílné kategorie, bohužel zmatečně označené (však také Švýcaři vědí, proč nemají zaknihované cenné papíry, ale Wertrechte, tj. "cenná práva"). Jinak řečeno, možná jednodušeji: cenné papíry jsou listiny. Zaknihované cenné papíry jsou ... když to přeženu, v podstatě excelovský řádek, tj. záznam v elektronické evidenci u centrálního depozitáře, v samostatné či navazující evidenci. Podoba cenného papíru je pouze jedna: je to listina, nic jiného.  "Podoba zaknihovaného cenného papíru" je pak také jen jedna: elektronický záznam, nuly a jedničky na disku, nic jiného. Vypadá to pouze na slovíčkaření, ale striktní rozlišení CP a ZCP je důležité např. tam, kde začneme např. u kupní smlouvy řešit otázku, zda jsou tyto věci vzájemně zastupitelné. Činská zeď mezi CP a ZCP ovšem rozhodně není, pořád jsou to nástroje (vehikly) pro inkorporaci práv - proto je tu také § 525 odst. 2 OZ.

Skladištní list je dle § 2417 OZ cenný papír, se kterým je spojeno právo požadovat vydání skladované věci. Inkorporuje tedy nikoliv věcné právo (typicky vlastnické či zástavní právo), ale pouze právo obligační. Podobně je tomu u náložného listu. Ani v jednom případě neziskává vlastník těchto listů věcné právo (vlastnictví), pouze právo na vydání věci skladované, resp. přepravované. Jediným skutečným věcněprávním cenným papírem je zemědělský skladní list. Ten je podle § 2 zákona o zemědělských skladních listech vymezen takto:  Zemědělský skladní list je listinný cenný papír na řad, převoditelný rubopisem a předáním, představující vlastnické a zástavní právo k uskladněnému zboží. Jiný český cenný papír toto ale "neumí". A ani inominát na věcná práva nám české právo nedovolí (srov. úvodní ustanovení o absolutních majetkových právech, konkrétně § 978 OZ - Od ustanovení této části se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon - a nabytí vlastnického práva skrze sekuritizaci v CP zákon neupravuje). Pokud je tedy v učebnici, že skladištní listy jsou věcněprávní cenné papíry, je to chyba. Není radno slepě věřit slovům učitele, byť by byly vysázeny v knize (a nebo byly v odpovědníku - viz opravy výše :).

* Otázka: Podpis avala na každé směnce lze nahradit mechanickými prostředky. - správná odpověď je opravdu NE.

To je opravdu špatně, z více důvodů. Předně proto, že OZ nahrazení podpisu připouští jen u emitenta (§ 516 odst. 2 OZ: "Podpis emitenta na zastupitelném cenném papíru může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění"). Druhý problém souvisí se zastupitelností směnky. V literatuře se uvádí směnka jako příklad individuálního cenného papíru a nikdo to moc nezpochybňuje. Už jsem si s tím lámal hlavu vícekráte, protože naplnit definici zastupitelnosti teorereticky podle mého jde i u směnky (§ 516 odst. 1 OZ: Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, jsou zastupitelné.). Směnka tak teoreticky může být zastupitelná, šlo by ale o zcela mimořádnou výjimku, zvláště u nás s přemírou zajišťovacích a utvrzovacích směnek. Tedy pokud se ptám na zastupitelnost ve vztahu ke směnce, tak ji musím odmítnout obecně, pro všechny směnky (srov. výraz "na každé směnce") to prostě neplatí, naopak, směnka je "defaultně" emitována jako nezastupitelná a zastupitelnost je pouze hypotetická.

* Otázka: České právo připouští inominátní cenné papíry i inominátní zaknihované cenné papíry. - správná odpověď je opravdu ANO.

Inomináty jsou upraveny obecně u cenných papírů, srov. § 515 OZ. Mohou být různé: existují inominátní cenné papíry (třeba ty listinné certifikáty, které se blíží dluhopisům ve smyslu § 43 DluhZ) a jsou také inominátní zaknihované cenné papíry (certifikáty v evidenci u centrálního depozitáře). Ty se podle mého řídí ustanovením § 515 analogicky, resp. díky odkazu v § 525 odst. 2 (Ustanovení o cenných papírech se použijí i na zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha, tento zákon nebo jiný právní předpis). Česká právní úprava nebrání vydání inominátů ani v zaknihované variantě sekuritizace.

* Otázka:  Zastřená směnka vlastní je platná, i když na ní budou podepsání jen dlužníci přímí. - správná odpověď je opravdu NE.

Pokud směnka má jen přímého dlužníka (akceptanta či jeho avala), nemá tedy dlužníka nepřímého. Výstavce cizí směnky je nepřímý dlužník. Bez podpisu výstavce není směnka.

Podrobněji: Tento příklad ověřuje znalost konstrukce zastřené směnky vlastní (která je směnkou cizí s identitou výstavce a směnečníka). Výstavce je nepřímý dlužník (i u zastřené směnk vlastní) a odpovídá dle čl. I § 9, přímým dlužníkem je akceptant (směnečník, který přijal směnku). Pokud není podpis nepřímého dlužníka (výstavce), chybí náležitost směnky. Zadání také ověřuje znalost zásady samostatnosti směnečných prohlášení a jednotlivých pozic na ní. Z pohledu platnosti směnky je zcela jedno, že je tam akceptace. Ani u zastřené směnky vlastní tomu není jinak. Jestliže chybí (alespoň) klikyhák výstavce, nemáme směnku. Akceptantů či avalů v textu takové směnky může být deset, ale to nic nemění na tom, že nutně potřebujeme podpisy 2, přesněji řečeno, opravu nutně potřebuje jen podpis jeden - podpisatele v pozici výstavce, tj. nepřímého dlužníka.