224
ZLATÁ BULA SICILSKÁ
se neobávají meče duchovního, aby světský meč konal právo svými zbraněmi a aby duchovní v pravý čas, nebude-Ii zbytí, vynaložil moc své autority a zaručil platnost toho, co by bez něj bylo méně platné. Když tedy, nejdražší v Kristu, náš syn, jasný král Ota, vyvolený císař římský, potvrdil svým privilegiem práva a privilegia, která byla císaři kdysi dána tobě a tvým předchůdcům, jak svobody, tak země, hrady a jiné tobě postoupil: aby k rozhodnutí královskému přistoupila autorita pon-tifikální, autoritou apoštolskou potvrzujeme a ochranou tohoto listu stvrzujeme ta nadání, jež jsou ke cti jak církve, tak říše. Nechť se tedy vůbec nikdo z lidí neodváží tento náš konfirmační list porušiti nebo proti němu opovážlivým činem postupovati. Kdo by si však umínil, že se o to pokusí, věz, že uvaluje na sebe rozhořčení všemohoucího Boha a jeho blahoslavených apoštolů Petra a Pavla. Dáno v Lateránu 17. kalend květnových, sedmého roku našeho pontifikátu.
2. Papež Inocenc III. uznává Přemyslův královský titul a vyzývá jej k přijetí koruny z rukou římského krále a designovaného císaře Oty IV., Laterán, 19. dubna 1204, CDB II, s. 37-38, č. 41
Regi Boemorum illustri. Licet ante tue promotionis tempora multi fue-rint in Boemia regio diademate insigniti, numquam tarnen potuerunt a predecessoribus nostris Romanis pontificibus obtinere, ut reges eos in suis litteris nominarent. Nos quoque tum predecessorum nostro-rum vestigiis inherentes, tum considerantes sollicite, quod a nobili viro Philippo duce Sueuie te feceras coronari, qui cum coronatus legitime non fuisset, nec ce, nec alium poterat legitime coronare, regem te hacte-nus non duximus nominandum. Verum cum ad commonttionem apo-stolice sedis et nostram, relicto duce Sueuie, ad karissimum in Christo filium nostrum illustrem regem Ottonem, in Romanům imperatorem electum, te converteris usus consilio saniori, et ipse habeat te pro rege, tam intuitu precum eius quam tue devotionis obtentu, regem te de cetero reputare volumus et vocare. Tu igitur taliter gratiam tibi factam agnoscas et sic ingratitudinis vicium studeas evitare, ut tua devotio mereatur, quod et gtatia tibi detur ex gratia, et data gratis perpetuo conservetur, provisurus attentius, ut quam citius poteris ab eodem rege Ottone te facias sollempniter coronari. Datum Laterani XIII kalendas maii.
9, TEXTOVÁ PRÍLOHA
225
Jasnému králi Čechů. Ač už před dobou tvého nastolení mnozí v Čechách byli vyznamenáni královskou čelenkou, přece nikdy nemohli dosáhnout od našich předchůdců, římských papežů, aby je ve svých listech nazývali králi. My pak jdouce ve stopách našich předchůdců, když jsme vzali pozorně v úvahu, že ses dal korunovat vznešeným mužem Filipem, vévodou švábským, který sám nebyl právoplatně korunován, a proto ani tebe, ani jiné nemohl právoplatně korunovat, až dosud jsme nepovažovali za vhodné nazývati tě králem. Avšak když jsi, napomenut apoštolskou stolicí a námi, opustil švábského vévodu a když ses lépe poradil, obrátil ses k nejdražšímu v Kristu, synu našemu jasnému králi Otovi, vyvolenému římskému císaři, a on sám tě uznává za krále, jak pro jeho prosby, tak pro tvou oddanost nadále tě chceme považovati za krále a nazývati králem. Ty tudíž nechť přijmeš milost takto ti učiněnou a vynasnažíš se tím, že se vystříháš neřesti nevděku, aby sis svou oddaností zasloužil, že milost se ti dává z milosti a darem daná se ti trvale zachová, a budeš se pečlivě snažit o to, aby ses, jak nejrychleji můžeš, dal od téhož krále Oty slavnostně korunovat. Dáno 13. kalend květnových.
^3-, Fridrich II. Sicilský schvaluje volbu českého krále a vymezuje jeho práva a povinnosti k říši, Basilej, 26. září 1212, ACRB 1.1, s. 6-8, č. 3
FREDERICUS divina favente dementia Romanorum imperator elec-tus et semper augustus, rex Sicílie, ducatus Apulie et principatus Capue. Cum decor et potestas imperii nostrum precesserit statum, ut non solum ceterorum principům dignitates, verum etiam sceptra regalia a nostra conferantur maiestate, gloriosum reputamus ac magníficum, quod in tanto nostre largitatis beneficio et aliis crescit regie dignitatis augmentům, nec ob hoc eminentia nostra alíquod patitur detrimen-tum. Inde est, quod nos arrendentes preclara devotionis obsequia, que universa Boemorum gens ab antique tempore Romano exibuit impe-rio tam fideliter quam devote, et quod illustris rex eorum Ottacharus a primo inter alios principes specialiter pre ceteris in imperatorem nos elegit et nostre electionis perseverantie dilígenter et utiliter astiterir, sicut dilectus patruus noster píe memorie rex Philippus omnium principům habico consilio per suum privilegium instituit, ipsum regem con-stituimus et confirmamus et tam sanctam et dignam constitutionem approbamus regnumque Boemie liberaliter et absque omni pecunie
226
ZLATÁ BULA SICILSKÁ
9. TEXTOVÁ PŘÍLOHA
227
exactione er consuera curie nostre íuscicia sibi suisque successoribus in perpetuum concedimus, volentes, ut quicunque ab igsis injregem electus fueric, ad nos vel successores nostros accedat, regalia debito modo recepturus. Omneš etíam rerminos, qui predicto regno attinere videntur, quocunque modo alienati sint, ei. et successoribus suis pos-sidendos indulgemus. Ius quoque er auctoritatem investiendi episco-pos regni sui integraliter sibi et heredibus suis concedimus ita tamen, quod ipsi ea gaudeant libertate et securitate, quam a noscris predeces-soribus habere consueverunt. De nostre autem liberalitatis munificen-tia statuimus, quod illustris rex predictus vel beredes sui ad nullam curiam nostram venire teneantur, nisi quam nos apud Babenberc vel Nurenberc celebrandam índi.xerimus, vel si apud Merseburc curiam celebrare decreverimus, ipsi sic venire teneantur, quod si dux Polonie vocatus accesserit, ipsi ducatum prestare debeant, sicut antecessores sui, quondam Boemie reges, facere consueverunt, sic tamen, ut spatium sex eddomadarum veniendi ad predictas curias eis ante prefigarur. Salvo tamen, quod, si nos vel successores nostros Rome coronari contigerit, ipsius predict! regis Ottacheri vel successorum suorum relinquimus arbitrio, utrum ipsi trecentos armatos nobis transmitrant vel trecentas marchas persolvant. Ad huius autem constitutionis et confirmation is nostre memoriam et robur perpetuo valiturům presens privilegium per manus Henrici de Parisius notarii et fidelis nostri scribi et bulla nostra aurea iussimus communiri anno, mense et indictione subscriptis. Huius rei testes sunt isti: archiepiscopus Barensis, episcopus Tridenti-nus, episcopus Basiliensis, episcopus Constannensis, episcopus Curien-sis, abbas Augensis, abbas Sancti Galii, abbas de Wiceburc, Bertoldus de Nifphe regalis curie prothonotarius, comes Ulricus de Chiburc, comes Rudolfus de Habechesburc et langravius de Alsatia, comites Loduicus et Hermannus de Froburc, comes Warnerus de Hohenburc, Arnoldus nobilis de Wart, Rodulfus advocatus de Raprehteshiwilare Rodulfus de Ramensberc, Albero deTanehuse camerarius et alii quam plures magnates et nobiles et liberi, quorum testimonio hoc privilegium constat esse confirmatum. Acta sunt hec anno Dominice incarnarionis millesimo ducentesimo duodecimo, mense Septenbris, quintedecime indictionis, regni vero domini nostri Frederici illustrissimi Romanorum impera-toris electi et semper augusti, regis Sicílie, quintodecimo. Datum in nobili civitate Basilea per manus Ulrici viceprothonotarii sexto Kalen-das Octobris feliciter amen.
Fridrich, z boží milosti a přízné vyvolený císař Římanu, vždy rozmnoži-tel říše, král sicilský, vévoda apulský a kníže kapujský. Protože ozdoba a moc císařská předchází náš stav, že nejen hodnosti ostatních knížat, nýbrž i královská žezla uděluje náš majestát, pokládáme za slavnou a velikou věc, že v tak velikém dobrodiní naší štědrosti i jiným vzrůsrá rozmnožení královské důstojnosti a že tím naše vznešenost netrpí nijakou újmu. Proto my po přihlédnutí k přeslavným službám oddanosti, které veškerý lid český od dávného času věrné a oddaně prokazoval císařství římskému, a že jasný král jejich Otakar od začátku mezi jinými knížaty, zvláště před ostatními, nás zvolil císařem a při naší volbě ustavičně a užitečně setrval, jako náš milý strýc blahé paměti král Filip po radě knížat svým privilegiem ustanovil, také my jej králem ustanovují jeme a potvrzujeme, a tak posvátné a důstojné ustanovení schvalujeme a království české štědře a beze všeho vymáhání peněz i obvyklé spravedlnosti našeho dvora jemu a jeho nástupcům navěky propůjčujeme a chceme, aby kdokoli z nich bude zvolen králem, k nám nebo našim nástupcům přijel a náležitým způsobem odznaky královské přijal. Také povolujeme, aby on a jeho nástupcové drželi všechny hranice, které patří zmíněnému království, ať již by byly jakkoli odcizeny. Také jemu a jeho dědicům úplně povolujeme právo a moc uvádět v úřad biskupy jeho království, ale tak, aby se těšili té svobodě a bezpečností, kterou mívali od našich předchůdců. Ustanovujeme pak z nadbytku naší štědrosti, že řečený jasný král nebo jeho dědicové nejsou povinni účastí na žádném našem sněmu, s výjimkou těch, které bychom svolali do Bam-berku nebo Norimberku, nebo kdybychom drželi sněm v Merseburku, tam také jsou povinni účastí. Pokud by kníže polský přijal pozvání, mají mu dát průvod, jako někdy jejich předchůdcové, králové čeští činívali, ale tak, aby jim napřed byla určena lhůta šesti neděl k návštěvě řečených sněmů. S tou však výhradou, kdybychom my nebo naši nástupcové byli v Římě korunováni, ponecháváme na vůli řečeného Otakara nebo jeho nástupců, aby k nám poslal tři sta ozbrojenců, nebo vyplatil tři sta marek. K trvalé paměti a moci tohoto našeho ustanovení a potvrzení poručili jsme toto privilegium sepsati rukou Jindřicha z Pai-ris, notáře a věrného našeho, a zlatou bulou naší stvrdíti roku, měsíce a indikce níže psaných. Této věci svědkové jsou tito: arcibiskup z Bari, biskup tridentský, biskup basilejský, biskup kostnický, biskup chur-ský, opat teichenauský, opat svatohavelský, opat weisemburský, Berthold z Neuffen, protonotář naší královské kanceláře, hrabě Oldřich
228
ZLATÁ BULA SICILSKÁ
9. TEXTOVÁ PŘÍLOHA
229
z Kyburgu, hrabě Rudolf z Habsburgu a lantkrabě alsaský, hrabata Ludvík a Heřman z Freiburgu, hrabě Werner z Hohenburgu, urozený Arnold z Wart, Rudolf fojt z Raprechtsweileru, Rudolf z Ramensbergu, Albero z Tanhausu komorník a mnoho jiných velmožů a urozených a svobodných, jejichž svědectvím je toto privilegium potvrzeno. Stalo se léta od vtělení Páně tisícího dvoustého dvanáctého, v měsíci září, v patnácté indikci, ktálovství však pána našeho Fridricha nejjasnějšího vyvoleného císaře Římanů a vždy rozmnožitele říše, krále sicilského roku patnáctého. Dáno ve vznešeném městě Basileji rukou Oldřicha místo-protonotáře šestých kalend říjnových šťastně amen.
,4' Fridrich II. Sicilský potvrzuje české majetky ve Francích a Vogt-*landu, Basilej, 26. září 1212, ACRB 1.1, s. 8-10, č. 4
IN NOMINE SANCTE ET INDIVIDUE TRINITATIS AMEN. FRE-DERICUS divina favente dementia Romanorum imperátor electus et semper augustus, rex Sicílie, ducatus Apulie et principatus Capue. Ad excellendos regie celsitudinis titulos eorum votis nos uberius acclinare decrevimus, quorum fidem ac devotionem circa universa negotia nostra promovenda integram ac inconvulsam certiori experientia didici-mus. Dignum namque ac honestum arbitramur fore, ut eorum qui promotion! nostre ab exordio assistere non dubitaverunt, tanto sollercius obsequiis respondeamus, ut eciam eorum exemplo plerosque alios ad favorem nostrum fabilius allicere valeamus. Nos itaque animadverten-tes predara devotionis obsequia, que illustris rex Boemorum Ottacha-rus intimo cordis affectu cum universa Boemorum gente hactenus nobis exibuit ac eriam Domino largiente in perpetuum est exibiturus, suis ad presens, in quantum possumus, respondere cupientes obsequiis, notum facimus tarn presentibus quam futuris, quad nos eidem regi Boemie donamus er confirmamus ac in perpetuam possessionem tradimus proprietatem nostram Vlozze cum minísteríalibus, servis, cuiuscunque fuerint conditionis, omnique iuris integritate quarum-libet possessionum, prout avus noster Fredericus pie memorie glorio-sus Romanorum imperátor augustus emit a domina Adleida comitissa de Clewen. Item donamus ei et confirmamus Castrum, quod dicitur Svarcenberc, cum ministerialibus, servis, cuiuscunque sint conditionis, omnique iuris integritate quarumlibet possessionum, ut dictus avus
noster emit a duce Henrico de Medelic. Item donamus ei et confirmamus provintiam, que Milin dicitur, cum Richenbach et omnibus per-tinentiis suis. Item donamus ei et confirmamus castrum Lichtemstein cum omnibus pertinentiis suis. Eidem etiam regi concedimus in phe-odum et confirmamus possessiones Mantile et Lve cum omnibus perti-nentiis suis. Preterea castrum Donin cum suis pertinentiis donamus et confirmamus, si illud a marchione Missenense absolvere poterimus, si vera ipsum castrum absolvere non poterimus, quicquid tres ab eodem rege electi imperii principes, qui tunc in gratia nostra fuerint, cum tri-bus supanis decreverint facere, satagemus. Ut autem nostre liberalita-tis donatio, concessio ac confirmatio maiori nitatur robore et eviden-tiori future successioni pateat veritate, presens privilegium per manus Henrici de Parisius, notarii et fidelis nostri, scripbi et bulla nostra aurea iussimus communiri anno, mense et indictione subscriptis. Huius rei testes sunt: atchiepiscopus Barensis, episcopus Tridentinus, episco-pus Basiliensis, episcopus Constantiensis, episcopus Curiensis, abbas Augensis, abbas Sancti Galli, abbas de Wiceburc, Bertoldus de Nifphe, regalis curie prothonotarius, comes Ulricus de Chiburc, comes Rodul-fus de Habechesburc et langravius de Alsatia, comites Lodvicus et Her-mannus de Froburc, comes Warnerus de Hohenburc, Arnoldus nobilis de Wart, Rodulfus advocatus de Raprehteshiwilare, Albero de Tane-huse, Rodulfus de Ramesberc et alii quam plures. Acta sunt hec anno Dominice incarnationis millesimo ducentesimo duodecimo, mense Septenbris, quintedecime indictionis, regni vero domini nostri Frede-rici illustrissimi Romanorum imperatoris electi et semper augusti, regis Sicilie quintodecimo. Datum in nobili civitate Basilea per manus Ulrici viceprothonotarii sexto Kalendas Octobris feliciter amen.
Ve jménu svaté a nerozdílné Trojice Amen. Fridrich z boží milosti a přízně vyvolený císař Římanů, vždy rozmnožitel říše, král sicilský, vévoda apulský a kníže kapujský. K povznesení jména královské výsosti rozhodli jsme se být velkoryseji nakloněni prosbám těch, o jejichž neměnné věrnosti a bezúhonné oddanosti ve vztahu ke všem našim záležitostem jsme byli velmi dobře zpraveni. Domníváme se tedy, že bude důstojné a čestné, abychom odpověděli důmyslnější vstřícností těm, kdo našemu povýšení od počátku pomáhali a nepochybovali, a abychom jejich příkladem snadněji pomohli jiným k naší přízni. Proto i my přihlížejíce k přeslavným službám oddanosti, které jasný král Čechů Otakar
230
ZLATÁ BULA SICILSKÁ
9. TEXTOVÁ PŘÍLOHA
231
z nejhlubšího pohnutí srdce s celým lidem českým až potud nám prokazoval a rovněž Pánu hodlá v budoucnu štědře prokazovat, v současnosti nakolik můžeme a natolik toužíme odměnit, známo činíme jak přítomným, rak budoucím, že my tomuto králi Cech dáváme a potvrzujeme a do věčného vlastnictví předáváme naše statky Floss s ministe-nály, služebníky, jakéhokoli by byli postavení, a se všemi plnými právy k držbě, kterou náš děd Fridrich, blahé paměti slavný císař římský, vždy rozmnožitel říše, vykoupil od pant Adléty, hraběnky z Kleve. Rovněž mu dáváme a potvrzujeme hrad, jenž se jmenuje Schwarzenberg, s mi-nisteriály, služebníky, jakéhokoli stavu a se všemi neporušenými právy veškerých majetků, které náš děd vykoupil od vévody Jindřicha z Mede-lic. Rovněž mu dáváme a potvrzujeme provincii, která se nazývá Milin, s Reichenbachem a vším jeho příslušenstvím. Také mu dáváme a potvrzujeme hrad Liechtenstein se vším příslušenstvím. Témuž králi předáváme v léno a potvrzujeme statky Mantel a Lube se vším příslušenstvím. Dále hrad Donín se vším příslušenstvím dáváme a potvrzujeme, jestliže jej dokážeme vyprostit z moci markraběte míšeňského. Pokud týž hrad nedokážeme uvolnit, učiníme to, co rozhodnou tři říšská knížata, která si vyvolí řečený král a která tehdy budou v naši milosti, spolu se třemi župany. Aby však dar naší štědrosti, udělení a potvrzení nabyl na vážnosti a aby to bylo zřejmější pro budoucí nástupce, přikázali jsme toto privilegium napsati rukou Jindřicha z Pairís, notáře a věrného našeho, a zlatou bulou stvrditi roku, měsíce a indikce níže psaných. Této věci svědkové jsou: arcibiskup z Bari, biskup tridentský, biskup basilejský, biskup churský, opat reichenauský, opat svatohavelský, opat weisem-burský, Berthold z Neuffen, protonotář naší královské kanceláře, hrabě Oldřich z Kyburgu, hrabě Rudolf z Habsburgu, lantkrabě alsaský, hrabata Ludvík a Heřman z Freiburgu, hrabě Werner z Hohenburgu, urozený Arnold z Wart, Rudolf fojt z Raprechtsweileru, Albeto z Tanhausu, Rudolf z Ramensbergu a mnozí jiní. Stalo se léta od vtělení Páně tisícího dvoustého dvanáctého, v měsíci září, v patnácté indikci, království však pána našeho Fridricha nejjasnějšího vyvoleného císaře Římanů a vždy rozmnožitefe říše, krále sicilského roku patnáctého. Dáno ve vznešeném městě Basileji rukou Oldřicha viceprotonotáře, šestých kalend říjnových šťastně amen.
ýSr, Fridrich II. Sicilský svěřuje moravskému markraběti Mocran et Moc-ran se všemi právy a příslušenstvím, Basilej, 26. září 1212, ACRB 1.1, s. 10-11, č. 5
IN NOMINE SANCTE ET INDIVIDUE TRINITATIS AMEN. FREDE-RICUS divina favente dementia Romanorum imperator electus et semper augustus, rex Sicílie, ducatus Apulie et ptincipatus Capue. Cum decor et potestas imperii nostrum precesserit statum, dignum tamen ac honestum arbitramur fore eorum votis uberius acclinare, quorum fidem ac devotionem circa universa negotia nostra promovenda inte-gram ac inconvulsam certiori experientia didicimus. Inde est, quod nos adverrentes grata ac preclara devotionis obsequia, que Henricus nobi-lis marchio Morauie, hactenus tam fideliter quam devote nobis exibuit ac etiam Domino largiente in antea est exibiturus, suis ad presens in quantum possumus respondere cupientes obsequiis, notum facimus tam presentibus quam in evum successuris, quod nos eidem marchi-oni et heredibus suis de nostre liberalítatis munificentia concedimus et confirmamus Mocran et Mocran cum omni iure et perrinentiis suis, salvo servitio, quod inde curie nostre debetur. Ad huius autem confir-matíonis et concessionis nostre memoriam et robur perpetuo valitu-rum presens privilegium per manus Henrici de Parisius, notarii et fi-delis nostri, scripbi et bulla nostra aurea iussimus communiri anno, mense et indictione subscriptis. Huius rei testes sunt: archiepiscopus Bari, episcopus Tridentinus, episcopus Basiliensis, episcopus Constan-tiensis, episcopus Curiensis, abbas Augensis, abbas Sancti Galii, abbas de Wiceburc, Bertoldus de Nisphe, regalis curie prothonotarius, comes Ulricus de Chiburc, comes Rodulfus de Habechesburc et langravius de Alsatia, comites Loduicus et Hermannus de Froburc, comes Warnerus de Hohenburc, Arnoldus nobilis de Wart, Rodulfus advocatus de Ra-prehteshiwilare et alii quam plures. Acta sunt hec anno dominice incar-nationis millesimo ducentesimo duodecimo, mense Septenbris, quin-tedecime indictionis, regni vero domini nostri Frederici, illustrissimi Romanorum imperatoris electi et semper augusti, regis Sicílie, quinto-decimo. Datum in nobili civitate Basilea per manus Ulríci viceprotho-notarii sexto Kalendas Octobris feliciter amen.
Ve jménu svaté a nerozdílné Trojice Amen. Fridrich z boží milosti a pří zně vyvolený císař Římanů, vždy rozmnožitel říše, král sicilský, vévoda
232
ZLATÁ BULA SICILSKÁ
apulský a kníže kapujský. Protože ozdoba a moc císařská předchází náš stav, pokládáme alespoň za důstojné a čestné být štědře nakloněni přáním těch, jejichž věrnou oddanost ve vztahu ke všem našim záležitostem jsme na základě jistých zkušeností shledali naprosto pevnou. Proto my po přihlédnutí k milým a přeslavným službám oddanosti, které nám Jindřich, vznešený markrabě moravský, až dosud jak věrně, tak oddaně prokazoval a rovněž Pánu hodlá v budoucnu prokazovat, v touze odměnit jeho služby, nakolik je to v našich silách, známo činíme 1 jak přítomným, tak budoucím, že jmenovanému markraběti a jeho dědicům z nadbytku naší laskavé štědrosti svěřujeme a potvrzujeme Mocran a Mocran se vším právem a se svými náležitostmi, se zachováním povinnosti, která odtud plyne našemu dvoru. K trvalé paměti a mocí tohoto našeho potvrzení a schválení poručili jsme toto privilegium sepsati rukou Jindřicha z Pairis, notáře a věrného našeho, a zlatou bulou stvrditi roku, měsíce a indikce níže psaných. Této věcí svědkové jsou: arcibiskup z Bari, biskup tridentský, biskup basilejský, biskup kostnický, biskup churský, opat reichenauský, opat svatohavelský, opat weisemburský, Berthold z Neuffen, protonotář naší královské kanceláře, hrabě Oldřich z Kyburgu, hrabě Rudolf z Habsurgu a lantkrabě alsaský, hrabata Ludvík a Heřman z Freiburgu, hrabě Werner z Hohenburgu, Arnold urozený pán z Wart, Rudolf fojt v Raprechtsweileru a mnoho jiných. Stalo se léta od vtělení Páně tisícího dvoustého dvanáctého, v měsíci září, v patnácté indikci, království však pána našeho Fridricha, vyvoleného císaře Římanů a vždy rozmnožitele říše, krále sicilského roku patnáctého. Dáno ve vznešeném městě Basileji rukou Oldřicha místoprotonotáře, šestých kalend říjnových šťastně amen.
Exkurz
Společné a rozdílné v basilejských listinách z 26. září roku 1212 na příkladu buly Mocran et Mocran, ACRB 1.1, s. 10-11, č. 5
Tučně vysázená místa jsou společná všem třem listinám. Tučně vysázená kurzíva označuje stylistické shody s privilegiem, kterým Fridrich schválil volbu českého krále. Kurzívou vysázená místa odkazuji na druhou basilejskou bulu pro Přemysla Otakara. Běžný typ písma zachycuje originální formulace.
IN NOMINE SANCTE ET INDIVIDUE TRINITATIS AMEN. FREDE-RICUS divina favente clementia Romanorum imperátor electus et semper augustus, rex Sicílie, ducatus Apulie et principatus Capue.
9. TEXTOVÁ PRÍLOHA
233
Cum decor etpotestas imperii nostrum precesserit statum, dignum tamen ac honestum arbitramur fore eorum votis uberius acclinare, quorum fidem ac devotionem circa universa negotia nostra promovenda integrant ac inconvul-sam certiori experientia didicimus. Inde est, quod nos advertentes grata ac preclara devotionis obsequia, que Henricus, nobilis marchio Morauie, bactenus tam fideiiter quam devote nobis exibuit ac etiam Domino largiente in antea est exibiturus, suis ad presens in quantum possumus, respondere cu-pientes obsequiis, notum facimus tam presentibus quam in evum successuris, quod nos eidem marchio ni et hetedibus suis de nostre liberalitatis munifi-centia concedimus et confirmamus Mocran et Mocran cum omni iure et pertinentiis suis, salvo servitio, quod inde curie nostre debetur. Adhuius autem confirmationis et concessionis nostre memoriam et robur perpetuo valiturum presens privilegium per man us Henrici de Parisius, nota-rii et fidelis nostri, scripbi et bulla nostra aurea iussimus communiri anno, mense et indictione subseriptis. Huius rei testes sunt: archi-episcopus Bari, episcopus Tridentinus, episcopus Basiliensis, epis-copus Constantiensis, episcopus Curiensis, abbas Augensis, abbas Sancti Galii, abbas de Wiceburc, Bertoldus de Nisphe, regalis curie prothonotarius, comes Ulricus de Chiburc, comes Rodulfus de Ha-bechesburc et langravius de Alsatia, comites Loduicus et Hermannus de Froburc, comes Warnerus de Hohenburc, Arnoldus nobilis de Wart, Rodulfus advocatus de Raprehteshiwilare et alii quam plures. Acta sunt hec anno dominice incarnationis millesimo ducentesimo duodecimo, mense Septenbris, quintedecime indictionis, regni vero domini nostri Frederici illustrissimi Romanorum imperatoris ele-cti et semper augusti, regis Sicílie, quintodecimo. Datum in nobili civitate Basilea per manus Ulrici viceprothonotarii, sexto Kalendas Octobris feliciter amen.
fi. Fridrich II. Sicilský bere na vědomí volbu Přemyslova syna Václava českým králem, Ulm, 26. července 1216, ACRB 1.1, s. 12-13, č. 6
FREDERICUS secundus divina favente clementia Romanorum rex semper augustus et rex Sicílie. Si specialibus et expertis fidelibus et dilectis nostris gratiam facimus speciálem, non est indígnum, set consonat omnimodis equitati. Eapropter universis imperií fidelibus tam presentibus quam futuris imperpetuum notum esse volumus, quod misso
234
ZLATÁ BULA SICILSKÁ
9 TEXTOVÁ PŘÍLOHA
235
ad presenriam nostram Benedicto, venerabili archidiacono Belinensi, exposuerunt celsicudini nostre dilectt fideles nostri Henricus marchio Morauie et universiras magnátům et nobilium Boemie, quod communi voluntate et assensu dilectí nostri Odacrii, illustris regis Boemie, elege-runt in regem eorum Vencezlaum, filium ipsius regis Boemie primoge-niturri1. Propter quod maiestati nosrre attentius supplicarunt, ut electi-onem ipsius Vencezlai ratam haberemus et firmám et eidem nostrum benignum imperriremur assensum. Nos autem, quia votive supplica-tionís huius affectum ex magne fidelitatis ardore novimus proveníre, considerantes sinceritatem fidei et pure devorionis ipsius Odacrii, regis Boemie, quam erga maíestatem nostram hactenus habuisse dinosci-tur, attendentes etiam obsequia filii sui Vencezlay, dilecti sororii nostri, que nobis et imperio fideliter porerit exhíbere, de solira gratia nostra et consilio principům et magnátům imperii, qui tunc circa nos existe-bant, electionem prephacam ratam habemus et firmám et concedimus eidem Vencezlao torům regnum Boemie cum terminis et omni iure et honoře ac rationibus, eidem regno pertinentíbus, sicut ipsum regnum . pater suus et alii predecessores sui, tam duces quam reges, umquam melius renuerunt et possederunt. Mandamus itaque et firmiter statui-mus, ut quecumque persona ecclesiastica vel secularis hanc nostram confirmationem et concessionem infringere vel evacuare presumpserit, mille libras auri puri componat, quarum medietas curie nostre, altera vero iniuriam passis persolvatur. Ut autem hec rata et firma imper-peruum perseverent, presens privilegium scribi et bulla aurea typa-rio nostre maiestatis impresa precepimus communiri. Huius rei testes sunt: Syffridus Augustensis episcopus, Ulrícus abbas Sanctí Galii, Cono abbas Elwacensis, Henricus abbas Campidonensis, Radulfus pala-tinus comes de Twingen, comes Hartemannus de Wirtemberc, comes Lodowicus frater eius, Hermannus marchio de Baden, Hugo iunior palatinus comes de Twingen, comes Lodowicus de Otyngen, Bertoldus de Nyphen, Anselmus de Justingen marescalcus, Walterus de Syph pin-cerna et alii quam plures. Ego Conradus Merensis et Spirensis episcopus, imperialis aule canceflarius, vice domini Syffridi Maguntine sedíš archiepiscopi et totius Germanie archicancellarii, recognovi. Acta sunt hec anno dominice incarnationis millesimo ducentesímo sextodecimo, septimo Kalendas Augusti, indictione quarta, regnante domino nostro Frederico secundo dei gratia Romanorum rege semper augusto et rege Sicílie, anno Romani regni ipsius quarto et Sicílie octavodecimo feliciter
amen. Datum apud Vlmam per manus Bertoldi de Nyphen, imperialis aule prothonotarii, anno, mense et indictione pretitulatis.
Fridrich z milosti boží král Římanů, vždy rozmnožitel říše a král sicilský.
Není nás nedůstojné, pakliže učiníme našim osvědčeným a ceněným, věrným a milým zvláštní milost, spíše to značí naši obecnou spravedlnost. Proto chceme, aby bylo všem našim věrným, jak přítomným, tak budoucím známo, že k nám naši věrní milí Jindřich, markrabě moravský, a všichni magnáti a urozenci čeští vyslali Beneše, ctihodného arci-jáhna bílinského, a jeho prostřednictvím nám vylíčili, že ze společné vůle a za souhlasu našeho milého Otakara, vznešeného krále českého, zvolili za svého krále Václava, prvorozeného syna tohoto krále českého. A proto nás velmi prosili, abychom zvolení onoho Václava potvrdili a právem posvětili a abychom jemu udělili náš dobrotivý souhlas. My tedy, protože jsme poznali, že vroucnost této žádosti pochází z velké věrnosti, a protože jsme také poznali upřímnost věrnosti a zbožnosti tohoto Otakara, krále českého, kterou projevil vůči našemu majestátu, a pozorujíce také poslušnost jeho syna Václava, našeho milého příbuzného, a to, že ji bude nám i říši věrně prokazovat, výše zmíněnou volbu jsme potvrdili a právem posvětili z naší milosti a na radu knížat a mocných říše, kteří tehdy byli v naší blízkosti, a postoupili jsme témuž Václavovi celé království české v plném rozsahu a se všemi právy k němu náležejícími, tak jak to království drželi a vlastnili jeho otec a ostatní jeho předchůdcové, jak knížata, tak králové. Nařizujeme také [ a pevně ustanovujeme, aby jakákoli osoba církevního nebo světského stavu, která by se pokusila narušir tuto naši konfirmaci a souhlas, složila tisíc liber čistého zlata, z kteréžto sumy by polovina šla do naší pokladny a druhá část by odčinila bezpráví poškozených. Aby tedy tato naše potvrzení a ustanovení trvala na věky, přikazujeme dodržovat toto privilegium zde napsané a zlatou bulou odznakem našeho majestátu opatřené. Svědkové této věci jsou: Siegfried, biskup augsburský, Oldřich, opat svatohavelský, Kuno, opat elwangenský, Jindřich, opat kempten-ský, Rudolf, falckrabě z Túbingen, Hartman, hrabě z Wůrtenberku, hrabě Ludvík, jeho bratr, Heřman, markrabě bádenský, Hugo, mladší falckrabě z Túbingen, hrabě Ludvík z Óttingen, Berthold z Neuffen, maršálek Anselm z Jusringen, stolník Walter de Syph a mnozí jiní. Já Konrád, biskup v Metách a Spýru, místokancléř říšský, zastupující pana Siegfrieda, arcibiskupa mohučského a arcikancléře celé Germanie, jsem
236
ZLATÁ BULA SICÍLSKA
toto přehlédl a zkontroloval. Stalo se roku 1216, sedmých kalend srpnových, indikce čtvrté, čtvrtého roku vlády našeho pána Fridricha, z boží milosti krále římského, a osmnáctého roku vlády jeho jako krále sicilského, šťastně amen. Dáno v Ulmu rukou Bertholda z Neuffen, říšského protonotáře v roce, měsíci a indikci již řečené.