31.
MORAVSKÝ   LANDFRÝD Z R. 1440.
Důležitým prostředkem k zajištění pokoje a právního pořádku, k odstranění či alespoň k zamezení zhoubných feudálních rozbrojů v zemi by'y zemské min; — „landfrýdy". Jsou právní institucí, jež vznikla původně ve středověké německé říši a záhy — ve 13. stol. — se ujala i v českém feudálním státě, kde se vyvíjela však zcela samostatně. Zemský mír byl v podstatě zápis nebo smlouva mezi hlavními politickými a mocenskými složkami v zemi, představovanými obvykle stavy a panovníkem. Tato smlouva, která měla pouze dočasnou platnost, zavazovala smluvní strany k zachovávání právního řádu v zemi, přičemž si účastníci landfrýdu navzájem slibovali poskytování pomoci.
Svou formou byl tedy landfrýd smlouvou, jež ve svém úvodu obsahovala obvykle jména těch, kdož ji uzavírali, dále důvody, pro které se k uzavření smlouvy přikročilo a výčet opatření, jež měla být podniknuta. Na konci pak byl uveden závazek smluvních stran, že budou zachovávat ustanovení landfrýdu a na d&kaz toho byly k listině, obsahující autentický text smlouvy, přivěšeny pečeti účastníka. K landfrýdu mohli i po jeho uzavřeni
180
po celou dobu platnosti přistupovat i další účastnici, a to zvláštními listy, jež se nazývaly přiznávací. Mnohdy byla tato účast vynucována, a ti, kdož odmítli připojiti se k landfrfjdu, byli považováni za odbojníky a zhoubce zemi a hledělo se na nějako na veřejné nepřátele.
Landfrýdy se nejdříve objevily v Čechách, avšak nenabyly zde vyjma období husitského a pohusitského takového významu jako na Moravě, kde se staly zvláště v 15. století pravidelným zjevem. Obsah moravských landfrýdů se pak v 16. století stal hlavním podkladem kodifikace moravského šlechtického práva.
Moravský landfrýd z 28. ledna 1440, jejž otiskujeme, je jedním z politicky nejdůleži-tějších. Vznikl v době bezvládí po smrti krále Albrechta, a to téměř současně s významným landfrýdem českým z 29. ledna 144ti, který zakotvil výsledky dlouhého a složitého politického jednání mezi stranou podobojí vedenou Ptáčkem z Pirkenštejna a katolickým táborem a měl zároveň vxitvořit předpoklady pro volbu nového krále. Příprava volby nového krále pak je i hlavním obsahem landfrýdů moravského.
Z literatury:
i". RAUSGHER: Zemské míry na Moravě, Praha 1919. J. KALOUSEK: České státní právo, II. vyd., str. 330—332.
Fr. ČADA: Zemské zřízení moravské z r. 1535, Praha 1937, zvi. str. XVIII -XXVI Úvodu. R. URBÁNEK: České dějiny, díl III., čásL 1, Praha 1915, str. 468—473.
V. URFUS: Záští v Čechách v polovině 15. století, Právně historické studie III., Praha 1957.
Ve jméno božie aircn. My Pavel božie milosti biskup Olomúeký, i všechni opati a preláti země maikrabstvie iroravského, a my Jan z Cimburka a z Tovarová, hajtman maikrabstvie rrjoiavske'rio, Jan z I.cnnke, Jan z Lichtenburka a z Šoriteina, Albrecht z Štermberka a z Lvkcva, Dobeš z Meziříčí a z Trnávky, Kryštofor z Licht-štaina, Jan z Krajku a z Yranštaina, Rajniprecht z Ebrstorfu a z Ostroha, Jiřík z Kravař a z Strážnice, Jan z Hradce, Petr z Konice, Heralt z Kun Máta a z Lisic, Lacek z Šteirr.beika, Jan z I (/ br.vic a z Lúky, Jan a Miroslav bratřie z Cimburka, Beneš a Vaněk bratřie z Eozkovic, Hen y k z Valšteina, Boček a Kuna z Kunštáta, Zdeněk z Valšteina, Sčcpán z Vartnova, ľavel a V ok z Sovince, Heralt z Sovince a z Dubravice, Milota z Tvcikcva, Protek z Kunštátu a z Opatovic, Jošt z Rosic, Mikuláš z Tvorkova, Prcček z Vilnterka, Jaroslav z Šelmberka, Srnil z Moravan, Mikuláš z Vlašimě; a my "Vácslav z Kukvic, podkomořie markrabstvie moravského, Jan Kužel z Žeravic a z Quasic, Markvart ze Zvole, Boček z Otoslavic, Jan z Opatovic a z Dlúliej Vsi, Ozvald Cncigar z Hrádku, Cen c k z Mošňova, Zdeněk z Švábcnic, Markvart z Dubňan, Mikuláš z Milonic, Petr Roman z Yítovic, Blažek z Borotína, Beneš z Vonovic, Jan Raczek z Mrdic, Jan Tlačisvčt z Bystřice, Mikuláš Cigaň z Račic, Petr Kebojsie z Sehradic, Stibor z Hluku, Ondřeji z Bukovic, Bohunek a Konrád bratřie z Miroslavě, Gewl z Hrušová, Nyklas Huni z Dunajovic, Franěk z Hartmano-va, Jan Tub ze Zdfitína, Jan Svinka z Šardic, Mendlík z Gryffenberka, Jindřich Huse z Podhradí, Jcšek z Spytíňova, Mírek z Dražejovic, Závise z Kunčic, Protivec a Heřman bratřie z Pavlovic, Levík ze Slezan, Jan Kopyna ze Zvole, Mikuláš z Nevojic, Vácslav z Drhotína, Ščepán z Pavlovic, Hynek z l/jezdcze, Drslav z Ochab, Mešek z Kostelce, Pavlík z Litenčic, Jan z Skrbeně, Žigmund z Rajspurka, Ondřej Valach z Přestavlk, Bohuška z Bietova a z Sokolník, Jakoubek z Maršová, Jan z Kateří-nic, Jan a Hynek bratřie z Rokytnice, Vácslav z Žeravic, Aleš z Vrahovic, Zich z Volfmperka, Ärkleb Víczkovec z Víczkova, Bohdal z Dědkovic, Jindřich z Ba
181
řic, Stach z Kokor, Stibor z Hofeřic, Mladota z Prusínovic, Jan z Potštátu, Milota z Morkovic, Arkleb z Kimkovic, Raczek z Czetocho vh\ Beneš Zástřil,Philipp z Ujez-da, Jindřich Čilnivka. Jindřich J ai orní řka, Drslav z Nákla, Vácslav Papiš, Ondřej a Jan bratřie z Chvalkovic, Jan Kužel mladšie z Žcravic, Bušek z Melič, Arkleb z Pač-slavic, Arkleb z Kunovic, Prokop z Domamyslic, Slávek z Stichovie, Žigmund Vaj t-minar, Stephan z Slavikovic, Jan z Košník, Jan z Gpoměšic, Blažek z Přečkova, Hanuš z YaJdikova.SmiJ. a Jan bratřie z Nemotic, Sčepán z Dobročkovic, Kryštof or z Za-rušek, Jakub z Drieňového, Petr ze Zvole; a my purgmistři a rady měst Olomúce, Brna, Znojma, Jihlavy, Hradisče, Uničova, Litovle, Ejvančic, vyznáváme ticmto listem všeckní zc spolku přede všemi, ktož jej čtúc slyšeti budú, jakož pro naše hříchy a z dopuščenie božieho tato naše země po smrti najjasnejšieho kniežete a pána krále Albrechta, slavné paměti, Římského, Uherského, Českého, Dalmátskeho, Char-vatského etc. krále, kniežete Rakúskeho, pána našeho milostivého, jest osiřela, a by vidúce a znamenajíc záhuby a škody, kteréž se dějí od některých v téjto zemi i také do jiných zemí,-chtíce rádi, aby ty záhuby nynějšíe i budúci, ač by které vznikly ukroceny a staveny byly. I učinili jsme byli sněni obecnie, svolání prelátuov, zeman i měst markrabstvie moravského v městě Brně den svatéj Lucie panny, na kterémžto sněmu darem fcožiem všichni společně vstúpili jsme v jednotu a jednostajně smluvili jsme sě za jeden člověk a slíbili jsme sobě tu jednotu držeti a zacliovati ctně, věrně a křesťansky, tak abychom hrdly i statky svými jednali a skutečně pomáhali pokojiti země tejto, tak aby každý na svém dosti měl až do přijetí pána budúcieho, kteréhož ze spolka přijíti mámo s bohem řádně, právě a spravedlivě a s našie ctí, a tak učinit! máme a chceme bez zmatku. A jsúc v tej jednotě, učinili jsme druhý sněm obecnic země téjto v Brně na den svatých Šebestiána a Fabiána mučedlníkuov božiech, na kterémžto sněmu potvrdili jsme a mocí tohoto listu potvrzujeme téj svrchupsanéj jednoty, a slibujemy v téj jednotě stati a skutečně pomáhati každý z nás vedle svého moženic tuto sirů zemi pokojiti, aby každý v svých rádiech a v právích zostal. A ty všecky věci svrchupsané slibujemy každý z nás a společně sobě držeti ctně a věrně a křesťansky svú dobru čistú věru jako dobří lidé. Pakli by který z nás toho neučinil, téhož pane Bože nedaj, tehdy ten nemá jmieti žádného práva a žádnéj svobody v téjto zemi. A slibujem sobě na takého ze spolka pomoci hrdly i statky svými. A tato svrchu-psaná jednota a us tavenie i zjednání tak, jakož sě svrchu píše, j má trvati a slibujem v těm stati až do budúcieho pána, kteréhož se spolku j máme řádně přijíti tak, jakož sě svrchu píše. Také ktož by chtěl v téjto zemi v tuto jednotu a ustavenie k nám vstú-piti, ješto by jeho jméno nebylo vepsáno v tomto listu, ten jmá list. svuoj otvorili s svú pečetí v městě v Brně na rathúsi položití v moc purgmistra a rady tiem obyčejem, jakož jest připiš od nás vydán, přiznávaje sě, že v téjto jednotě a ustavenie podle nás stojí. A to jmá tam mocno býti, jako by jeho jméno v tomto listu bylo vepsáno a pečeť jeho přivěšena. A jestliže by která ta pečef. nedošla k tomuto listu, ješto jeho jméno napsáno jest v tomto listu, to tomuto listu a téjto jednotě a zjednání nemá škodno býti, než proto tento list jmá v svéj plnej moci zu o s tatí, jako by všecky pečeti při něm byly. A tobo všeho, což v tomto listu svrchupsáno jest, na svedomie a jistotu naše vlastnie pečeti přivěsili jsme k tomuto listu. Jenž jest dán a psán v Brně, léta od na-rozenie syna božieho tisícieho čtyřstčho čtyřcátého počítajíce, v ten čtvrtek po hodu svatého Pavla na vieru obrácení.
Otištěný tuxt je. převzat z knihy B. Bratliolzs, Moravský zemský archiv. Brno 1908, tab. X.
182