49.
PŘÁTELSKÉ SNESENÍ ČESKÝCH STAVŮ. (Z r. 1547).
„Přátelské snesení" je významným dokumentem prvého českého protihabsburského povstání. Bylo vypracováno zvláštní sta mvskou komisí a přijato oposičnírn sněmem v březnu r. 1547. Ve svých 57 artikulích obsahuje hlavní požadavky oposiční šlechty a mést adresované králi.
Vedle prvých dvou článků, které měly zaručit náboženskou jednota a chránit kněze podobojí před libovůlí krále, je obsah ostatních článků věnován základním otázkám stavovských svobod. Ve všech požadavcích oposice af už se týkají soudů, jejich obsazování, pravomoci úředníků nebo sněmů, nalézáme především snahu o omezení královské moci, ohrožující stavovské svobody. Je nepochybné, že prosazení mnohých požadavků by vedlo k ozdravění státního aparátu a soudnictví. Tu je třeba upozornit zvláště na články, které navrhují změnu trestání t.zv.nářku souden a zemských úředníka pro nespravedlivý výkon jejich úřadu (čl. VII). Tehdejší praxe, jež st hala toho, kdo by neprokázal soudně pravdivost svého obvinění trestem smrti, vedla téměř k nemožnosti jakékoliv kritikij státního aparátu se sírany širší feudální šlechtické veřejnosti. Podobný význam měl i čl. XI, upravující povinnosti profesionálních řečníka — advokátů a mnohé další. Všechny návrhy oposice vrhají ostré kritické světlo na feudální státní zřízení a soudnictví, ktcé se stávalo v rukou Ferdinanda I. stále více nástrojem k postupnému zavádění absolutistických prvků do státního života.
Ani jeden z 57 článků nebyl nikdy realisován. Po porážce povstání v r. 1547 využil naopak král okamžité výhodné situace k posílení svých posic. Všechny body „Přátelského snesení" byly pak sněmem prohlášeny na nátlak krále za urážku královské důstojnosti. Některé části tohoto sněmovního usnesení se staly podkladem zákonných ustanovení
286
Zemských zřízení z r. 1549, kterými byla po prvé u nás otevřeně v zákonné formě prohlášena ochrana královského majestátu.
Z literatury:
SIXT z Ottersdorfu: O pokořeni stavu městského léta 1547, Praha 1950. K. TIĽFTRUNK: Odpor stavů českých proti Ferdinandu I. léta 1517, v Praze r. 1872. A. I. OZOL1N: Nacionálno-osvoboditelnojc dviženie říeskoho národa i vostanic 1547 g. Udenyje zápisky inslituta sla vjano věděnia, tom XI, 1955g, Ak. nauk SSSR.
K. Malý, K českému trestnému právu 15.—16. století, Rozpravy ČSAV, scš. 4, Praha 1962.
Tito artlkulové níže položení od stavův království českého, kteříž jsou se při času středopostí léta 1547 do Prahy sjeli, rozjímáni a k budoucímu od JMK. na hradě Pražském položenému sebráni jsou:
I. Předkem a nejprve poněvadž při všelijakém jednání ctí a chvály pána boha všemohoucího nejvíce se šetřiti má, protož aby na budoucím sněmu všecka zjevná smilstva, cizoložstva, ožral st ví a jiné podobné k tomu nepravosti i hříchové, nestydatá i oplzlá mluvení pod jistými a na to uloženými pokutami přetržena a všechněm vůbec zastavena byla, tak aby hněv pána boha všemohoucího spravedlivý raději krotítí nežli rozmáhat! se mohl, aby lidé řádně, patrně a očitě vidouce, an ze všech stran pro nepravosti naše hrozné pomsty nás sužují a jako nad námi již sc vznášejí, životův svých polepšovali a v pravém křesťanském náboženství, v pokání a srdci skrouceném ku pánu bohu sc obrátili. A jakož při náboženství našem křesťanském původem ďábla, nepřítele Krista pána, i některých slepých nerozumných a nevyučených učitelův našich a skrz rozdílná učení jich někteří rozdílové mezi námi stavy království českého povstali a povstávají, a ti slušnějším prostředkem nemohou přetrženi býti, než aby spěšné a společné všech tří stavův s lidmi duchovními a rozumnými shledání bylo: protož my, kteříž z víry pravé křesťanské tělo a krev Krista pána pod obojí spůsobou přijímáme, abychom se všickni na jistý čas a den do Prahy zase sjeli a v kol-leji veliké o přetržení takových rozdílův přátelské a křesťanské mezi sebou rozmlu-vání měli a drželi a těch cest mezi sebou pohledali, aby pravda Krista pána a čtení svatá svůj průchod míti mohla, a my stavové skrze nerozumné a mnohokráte bláznivé kazatele naše v lásce a v svornosti překážek nemívali, a tak sjezdové naší strany pod obojí spůsobou o věci duchovní a spasitedlné aby svobodni vždycky na časy budoucí, tak jakž za předešlých králův českých to držáno a zachováno bylo, bývali a se držívali.
II. Lidé duchovní a kazatelé naší strany pod obojí spůsobou, jestliže by na ně co scestného a bludného pravili, a tím že by před JMK. obžalováni byli, aby skrze administrátora a konsistoř naší strany pod obojí spůsobou i také od osob ze všech tří stavův za defensory naše volených v tom ohledání i rozeznání byli a ne hned na zprávu holou a bez obecního i pořádného slyšení aby od JMK. aneb od kohožkoliv jiného jakkoliv trestáni aneb z země vypovídáni bývali.
O soudu zemském.
III. Poněvadž na nejyyšších úřednících a na soudu zemském nám obyvatelům všeho království českého nejvíce záleží: protož soud zemský aby osobami stavu panského a rytířského rozumnými, hodnými a všelijak na poctivostech dobře zachovalými tím způsobem, jak níže poznamenáno jest, osazován býval: aby JMK.,když by koti v po-
287
dle předešlého obdarování a od JM. krále Vladislava slavné paměti o to vyměření soud zemský osadili ráčil, psaní hned od jednoho každého kraje v král. čcs. učiniti a od obyvatelův téhož kraje toho požádali ráčil, aby J. Milosti od týchž krajanův některý počet osob ze stavu panského a rytířského zejména poznamenaný k osazení soudu zemského odeslán byl. Z kteréhožto počtu osob tak zejména jmenovaných aneb poznamenaných k osazení soudu zemského osoby jisté a to při nejmenším z jednoho každého kraje dvě volili a těmi a tak z krajů v poznamenanými zejména osobami soud zemský toliko JMK. aby osaditi a osazovati ráčil. A tak potom, bud že by ty osoby od krajův tak volené a od JMK. k soudu zemském potažené jedna nebo dvě zemřely anebo z příčin nedostatku zdraví svého a jiných slušných případností od soudu zemského odpuštění vzíti chtěly aneb vzaly; tehdy vždycky na budoucí časy tím pořádkem aby k tomu od JMK. zase nastupováno bývalo, a z počtu těch toliko osob od toho kraje, jakž by toho potřeba ukazovala, JMK. podaných aby se takové osob volení a soudu zemskéh osazování dálo, poněvadž nejlépe lidé sebe a svého obcování po krajích povědomí jsou.
A též jestliže by osoba která z úředníkův zemských umřela aneb od úřadů svého odpuštění vzala neb tak z hodných příčin ssazena byla; tehdy na sněmu budoucím aby čtyři osoby hodné od stavův voleny byly, z těch pak JMK. na takový úřad zemský osobu jednu volili a toho úřadu té osobě, kteráž by se JM. dobře líbila, aby podati ráčil. Ty pak osoby, kteréž by k zemskému soudu potaženy byly, pro vážnost toho soudu zemského o ěvu poctivého i obdloužného aby uží.aly a všelijakých jiných nevážných a nenáležitých krojův a věcí se vystříhaly a varovaly.
A jestliže by pak jakážkoliv pře mezi JMK. a obyvatelem kterým tohoto král. čes. z slávu panského, rytířského aneb osobou a osobami aneb kterým městem a obcí ze stavu městského vznikla; tehdy k slyšení a rozsuzování ti k žádným jiným postranným soudům ani také k radám JMK. aby potahování nebývali, poněvadž z jiných všech soudů na soud zemský jednomu každému svobodná apeilací propůjčena býti má. Než co se Pražan a jiných měst království českého dotýče, ti z strany soudův i jiných spravedlností svých při právu, privilegiích, svobodách a starobylém spůsobu svém a pořádku se zůstavuj:.
IV. Soudcové zemští hned po vyhlášení půhonův aby společní modlitbu ku pánu bohu učinili a za to jeho sv. božské milosti prosili, aby rozumy jich svou moudrostí osvítili a své požehnání i pomoc, jim dáti ráčil, tak aby lidem spravedlivé rozsudky vedle svých povinností a přísah činiti mohli. Pakli by se kdo takovému pobožnému a svatému skutku posmíval, ten takový skutečně trestán byl.
V. Přísaha od JMK., kteráž úředníkům zemským, soudcům neb konšelům stavu městského a také jiným některým správcům koruny této se dávala a dává, kdež touž piísahu činíc, zavazuji sc v ní JMK. dědicům —, poněvadž jest proti majestátu císaře Fridricha slavné paměti, JMK., praděda, i také na znamenitou ujmu svobodného voleni nového krále: protož táž přísaha takto napravena býti má: „Přísahám pánu bohu všemohoucímu, že jsa v tomto úřadu, k kterémuž povolán jsem, předkem k nej-jasnějšímu knížetu a pánu panu Ferdinandovi, králi českému a pánu mému milostivému, pánům, rytířstvu, Pražanům, městům i vší obci král. čes., k bohatému i chudému spravedlivě se chovati, pravdu velebili a křivdu tupili a to, což by ke cti a chvále pána boha bylo, s pomocí pána boha všelijak obmýšleti mám I také k tomu pokudž by J. Msti královské, jakožto krále českého a nač by povinnost i náležitost se vztahovala, upřímně se přimlouvati, a nic toho nemám obmýšleti ani raditi, což by proti privilegiím, právům, svobodám a zřízením král. čes. bylo, nýbrž při spravedlnostech lidských s pomocí boží stoje, žádných darův zjevně ani tajně od žádného
288
nebratí ani na blízkost krve ani na žádnou jinou vec vymyšlenou nemám se ohlédati, než v tomto úřadu mém bez přijímání všelijakých osob mám se ve všem spravedlivě zachovati, Tolio mi rač dopomáhali pán bůh z milosti své svaté svou všemohoucností. Amen."
VI. Žádný z úředníkův menších aby v žádném soudu mimo jich soud nesedal ani věc jiného potahován nebyl, než jeden každý z nich byl pilen práce své, podle úřadu svého jsouce lidem volni, nepyšní ani na lidi se neokřikujíce, poněvadž ne páni, ale obce království tohoto jsou služebníci, neb tím, což jimi od země svěřeno jest, příliš dosti činiti mají. A poněvadž nám všem obyvatelům království tohoto na týchž menších úřednících nemálo záleží, protož ti rodu dobrého a dobře zachovalého a beze vší na svých poctivostech poškvrny, k tomu přirození Čechové, jakž i úředníci i jiní soudcové zemští, aby byli, a k těm úřadům s radou plného soudu zemského voleni a podáváni aby. bývali. Také památného při týchž ouřadech více přes dvě kopě gr. čes. aby nebrali, by pak netoliko dvoje, ale i desatero právo bylo. Avšak které by se pře gruntův, cti, hrdla nedotýkaly, od těch aby bráno nebylo přes jednu kopu gr. čes., a to aby šlo na rovný díl mezi všecky, kterýmžto náleží. Též od zvodův jakýchžkoliv, žádných nevyměňujíc, ješto od desk zemských vycházejí, aby více bráno nebylo přes předešlé zřízením novým o vyzdvižení desk vyměření, než po 2 kop, gr. čes. A kdož by jinač v tom uznán neb usvědčen byl a tak, jak již vyměřeno jest, se nezachoval, ten aby úřadu toho zbaven byl a na ten ani žádný jiný na budoucí časy aby posazo-ván nebyl.
VIL Jakož jest na to těžká pokuta zřízením zemským předešle vyměřena, jestliže by kdo úředníky zemské aneb soudce, též úředníky menší nařkl, tehdy aby v hrdlo propadl; ješto lidé, kdyby pak se někomu mnoho mimo spravedlnost ublížilo, nesmějí o tom mluviti, bojíce se tak těžké pokuty; a protož aby takové řízení minulo a takto o tom nařízeno bylo, nalezii (stavové) vůbec za právo: „Jestliže by kdo nařekl koho z úředníkův vyšších nebo menších, z soudci, rad JMK. osoby neb osobu o spravedlnost svou, ješto by se soudu a desk neb kteréhožkoli ouřadu dotýkalo, tehdy aby ten, kdož by neb kleříž by tak nařčeni byli, vznesli aneb vznesl to na soud zemský. Kterýžto soud zemský takové nářky slyš cti má, a jestliže by ten, kterýž jest nařkl, na ně neb na něho takového nářeku nedovedl, tehdy ten aneb ti nařčení má a mají od soudu zemského na poctivosti opatřen neb opatřeni býti; a tomu, kdož jest jc anebo jeho tak nařkl, aby ve dsky do jeho živnosti nic kladeno nebylo, a k tomu na závazku do smrti aby byl, tak aby se při každém soudu zemském hned po vyhlášení pů-honův na černou věži postavil, a dokudž by se soud držel, aby s černé věže pod ztracením cti nescházel. Pakli by na kterého aneb kteréžto, čímž by nařčen neb nařčeni byli, hodnověrným a dostatečným svědomím dovedeno bylo, tehdy ten touž pokutu, jakž výš jc psáno, nésti a podstoupili povinen bude."
Purkrabství Karlšteinské.
XII. Co se purkrabství Karšteínského dotyce, poněvadž tomu úřadu jsou svěřené znamenité věci a veliké, jakožto koruna a privilegia i jiní zemští klenotové a svatosti, ješto předkové naši, prohlédajícc k tomu a to dobře od dávních let uváživše, přísahu jsou tomu každému, kterýž by na ten úřad vsazen býti měl, tuhou a velikou obmyslili; než teď teprva nedávno při té přísaze jest změněno a postaveno: „jestliže by otec co toho, v lom úřadu jsa, učinil, ješto by pokuty zasloužil, aby synové vyháněni nebyli": — protož při tom, jakž jest i prvé bývalo, zůstalo, a vyměřeno jest, aby se pokuta netoliko na otce, ale i na syny také vztahovala. A na'tčmž úřadu poněvadž po-
289
dle práva dva purkrabové býti maji. aby nejméň vždycky byl jeden pod obojí spů-sobou. A tak aby i při všech jiných soudech, úřadech a radách J M K. se vždycky držalo a zachovávalo, aby za tou příčinou mezi námi dobrá láska, svornost í důvěrnost
mohla býti zachována. A jeden i druhý purkrabě Karlštejnský přísahu tu aby učinil pánům, rytířstvu, Pražanům, jakž od starodávna to vždycky bývalo.
Privilegia království tohoto a zemská, která jsou nyní v nově zregistrována, ta aby ode všech tří stavův s pilností ohledána byla a se starým registrováním aby srovnána byla. Též také klenoty zemské na témž Karlšteině od osob k tomu ode všech tří stavův volených aby vyhledány byly, a jestliže by se čeho nenašlo, aby o to k těm, komuž svěřeno, podle zřízení zem. hledmo bylo.
O podkomořství.
XIII. Poněvadž hned, jakž po přetržení válek v království tomto práva jití a průchod svůj míti začala, podkomoří v království českém na větším díle býval ten, kterýž zjevně přijímal tělo a krev Kr. pána pod obojí spůsobou, jakož Samuel z Hrádku, Albrecht Lískovec, Jakub Vřesovic, Burian Trčka: protož aby ještě tak bylo, a úřad podkomořský aby ten spravoval, kterýž by pod obojí spůsobou přijímal. A tolikéž ať se zachovává při komořstvi králové Její Msti.
O svobodě stavův království českého.
XIV. Poněvadž jsou naše svobody největší, že JMK. nemá k žádnému obyvateli jinače ani osobě ze všech stavův království přistupovali o jakouž pak koliv věc (leč by to zjevný o db oj nik práva nebo zločinec byl), než pořadem práva před soud zemský zřízený aneb před jiné soudy, k jichžto rozeznání osoby které a jisté věci by od starodávna náležely; a tolikéž JMKskou. může každý obyvatel tohoto království před soudem zemským vinit i: a protož aby JMK. na nižádného obyvatele bohatého i chudého, jakéhož pak koliv povolám ze všech tří stavův, jinak neráčil sahati než pořadem práva, jakž jí nahoře dotčeno jest; tak aby se zachovávat! JMK. ráčil. A což tu J. M. neb druhé straně soudem spravedlivým nalezeno bude, na tom aby zůstáno bylo; avšak aby JMK. pře, jako i jiných, při soudech v pořádku mezi jinými pozůstaveny a slyšány bývaly, jakžto vždycky od starodávna bývalo, tak aby jedna každá strana k své při volně hojemstvím i sic jinak k své spravedlnosti připraviti a přihoto-viti se mohla.
XV. Toto také za potřebné při tom uznáváme a, aby na budoucí časy držáno bylo, chceme, kdož by v komoře JMK. byl, aby v nižádném soudu nesedával, než buď pilen toho, což na něho vloženo jest, a zvláště pak JMK. prokurátor aby v žádném soudu nesedával z mnohých příčin.
XVI. A jestliže by JMK. přece komoru svou v tomto království míti ráčil, tehdy aby v ní JMK. ráčil míti dvě osoby ze stavu panského a dvě rytířského, pravé a přirozené Čechy; a sekretář, kterýž při těch osobách bude, ten tolikéž aby byl Cech přirozený. A ti nemají na žádné těžkosti lidské nic vymýšleti ani se na ně s financími vyptává ti.
XVIÍ. Jestliže by se kdo našel, že jest co předešle proti s ľobodám království tohoto, radil a pomáhal neb radili a pomáhali a to naň skutečně uznáno bylo, ten aby tu pokutu nesl, kteráž zřízením zemským a sněmy vyměřena jest.
290
O sněmích.
XVIII. Když by koliv JMK. sněm obcslati ráčil, tehdy aby JMK. do listův, kterýmiž by sněm obeslati ráčil všecky ty artikule, o něž by se sněmovat! mělo, výslovně a srozumitelně v světlých slovích vepsati rozkázati a poručiti ráčil, tak aby to všecko zřejmé a patrné bylo, oč by se na sněmu jednati mčlo, a to pro všecky stavy království českého a aby jeden každý kraj, sjedouee se prvé, potom osoby z počtu svého vysiati a sami osobně na týž sněm jeti mohli. A JMK. aby sněmy, když by koliv toho slušná potřeba nastávala, časně pokládat! ráčil; a ten list nebo listové, jimiž by sněm rozpisovat i ráčil-, aby jednomu každému z hejtmanův každého kraje nejprve jeden poslán byl. A týž hejtman při témž listu JMK. aby také krajanům svým psal a den jím, kdyby se v městě krajském tu, kdež se od starodávna krajové sjížděli, sjeti měli, oznámil. Však podle toho aby také stavové moc měli, na témž sněmu, což by u nali potřebného obecného dobrého, jednati a zavírali, a to aby jim zastříno nebylo. Pakli by JMK. neb budoucí králové čeští sněmu položiti aneb v zemi býti neráčili, a potřeba by uznána byla, že by sněm bez prodléváni položen byl, tehdy nejvyšší purkrabě Pražský má jej hned položiti a rozepsati. Pakli by purkrabě Pražský z jakýchkoliv příčin toho učiniti a jeho položiti nechtěl aneb žc by v zemí nebyl neb také že by umřel, tehdy úředníci a soudcové zemští jej položiti mají. A pakli by ti též toho učiniti nechtěli, tehdy my všickni tři stavové na tento spůsob jej položiti máme: že hejtmane krajští spolu s Pražany mají moc míli, do Prahy sjedouee se a o jistý den o položení téhož sněmu obecného se snesouce, na den určitý jej položiti a rozepsati; a každý, kdož k sněmu náleží, kde dni tak uloženému má a povinen bude, do Prahy přijeti, a mimo dvě neděle na témž sněmu dále aby sněmováno nebylo, ale aby stavové všickni v společnosti k dobrému království tohoto, a ne porůznu, se přimlouvali a sněm zavírali. A tak suiniiiou, pří každých obecných aneb od JMK. položených sněmích aby světle a zřetedlně to, oč sněm položen jest, jednáno a zavíráno i na jistý konec bylo, nc aby se něco pod spůsobem a přikrytím při sněmu jednalo, a když by sněm zavřín byl, k jinému konci a rozumu obracováno nebývalo, jakž předešlého sněmu se to stalo, že sněm držán a zavřín byl na jistý spůsob, však potom proti knížeti saskému, kuríirštu J. M.ta pomoc, proti Turku svolená, od některých přes pomezí potahována byla.
A sjezdové krajští, tak jakž vždycky to od starodávna bývalo, když by toho potřeba kázala, aby svobodní bývali. Tolikéž i obce pospolu v městech Pražských pro obecné potřeby aby bývaly, jakž předešle se zachovávalo.
XIX. Když by kolivěk sněm obecný zavřín býti měl, a stavové tohoto království o jisté artikule že by sc snesli a úřednici neb soudcové zemští i jiní že by se od nich dělili a s stavy se nesnášeli, tehdy přece aby k svému zavření sněm přišel, a osoby stavu panského, rytířského, z Pražan, tolikéž i z jiných měst relací a přiznání by učinili. Tehdy úředníci menší budou povinni takovou relaci i ten sněm ve dsky zemské bez odpornosti vložit!. Kterýžto sněm budou povinni tak všickni sobě držeti. Avšak prvé nežli by k relaci a zavření toho sněmu přišlo, má se všech artikulov, při rozvažování téhož sněmu jednaných, jednomu každému stavu výpis prvé dáti, aby nic k změnění nepřišlo. A když by potom týž sněm ve dsky zemské vložen býti měl, má se s těmi výpisy stavům danými korrigovati.
XX. Mimo snesení sněmovní aby stavové od JMK. v nic žádným mandátem, rozkazem, ani jinač, mimo své snesení a svobody, od JMK. ani od žádného jiného potahováni a nutkáni nebývali.
291
XXL Jestli v čem v sněmích obecných aneb jakžkoliv jinak od kohožkoliv stavové neb stav který proti svobodám a privilegiím zavedeni jsou aneb zaveden jest, to aby všeckno vyzdviženo, zrušeno a v nic obráceno bylo, a zase jeden každý stav aneb osoby obzvláště aby při svých svobodách a obdarováních pořádných neporušitedlnč zachován neb zachovány byly, tak jakž od starodávna bývalo,
XXII. Jestliže by kdy jaké tažení buď kdekoliv bylo, aby nejvyššímu hejtmanu neb hejtmanům polním, ode vší země voleným, dostatečná instrukcí dána byla, kde, jak a proti komu vojenské to tažení mělo by se vykonati, a mimo svolení a instrukci
0 újmě své, aneb z číhož pak koli vnuknutí a poručení aby z oumysla nepřátel této zemi nečinil a nečinili,
XXIII. Úředníci a soudcové zemští na ublížení svobod a privilegii tohoto království proti stavům a bez vědomí jicn aby JMKské v nic se nezavazovali a na stavy ne-
svolovaíi.
XXIV. Mince české aby jinde mincována nebyla než v Cechách, a to u Hory neb v Praze, jakž od starodávna bývalo.
XXV. Všecky jiné mince zemí k tomuto království příslušejících aby k minci království tohoto a k zrnu jejímu byly mincovány.
XXVI. Hora, na číž pak koliv radu jest zpuštěna, ta aby zase s pomocí pána boha a všech tří stavův vyzdvižena byla, poněvadž jest koruny této poklad, a užitkové znamenití jsou z ní bývali a ještě by býti mohli, kdyby Čechy a ne Němci spravována byla, a tolikéž i jiné zlaté všecky a stříbrné hory aby přirozenými Čehy spravovány byly a nejvyššl mincmistr, jsa přirozený Čech a nemaje nic s komorou činiti, aby svobodný býval.
XXV lí. Židům stříbra kupování a mincí všelijakých vexlování aby hned zastaveno bylo, a všickni glejtové do sv. Havla nejprve příštího aby jim vyzdviženi byli, a oni v tom času statky své opatříce, aby se všickni této země zhostili podle předešlého sněmovního zůstání a dskami o tom zapsání.
XXVIII. Ládování obilí ven z země aby hned přetrženo bylo, poněvadž nyní
1 vždycky království tomuto zvláštní potřeba toho nastává.
XXIX. Poněvadž od starodávna toto království i obyvatelé v něm všelikého stavu na to svobodu mají, že jsou mohli a mohou sloužití, kde by se jim zdálo a vidělo i také líbilo komužkoliv, než proti království českému žádný v žádné služby se nedávej pod uvarováním pokuty na to zřízením zemským vyměřené; a to abychom sobě zase dskami obnovili podle předešlých svobod.
XXX. Chodové, poněvadž podle povinností pomezí království tohoto hájí, aby mimo své předešlé svobody, jichž jsou oni i předkové jich užívali, v nenáležité a neobyčejné věci od žádného potahování nebývali, než v tažení vojenském aby k Domažlickým, jakž od starována bývalo, pojímáni byli, a oni aby hory a pomezí království tohoto opatrovali.
XXXI. Také na tom sneseni a stvrzení vší země a království tohoto jest: dokudž by živ byl král český nynější neb budoucí, že žádného syna JM. na království koruno vat i, tak jakž o tom svoleno jest na sněmu, kterýž držán byl léta 1528, nemáme. I jestliže jest to z vůle vší obce zrušeno obecním sněmem, tomu rádi vyrozuměti chceme; a jestli zrušeno skrze osobu neb někleré osoby, tomu místa nedáváme, nébrž při témž snemu výš dotčenému zachováni býti chceme. A ten sněm zase — ač není-li — aby hned ve dsky vcele vložen byl, tolikéž í přísaha JMK.
XXXII. Všecka cla vnově zaražená, a kteráž od starodávna v užívání nebývala, také aby pominula.
292
XXXIII, Král český, když by kolivěk korunován taýti měl, tehdy když by jel do království českého, má přísahu, tak jakž prvé bývalo, na mezích království tohoto všem třem stavům království tohoto českého a potom Pražanům před městem uči-niti, a žádnému jinému ven z země a z tohoto království mimo povinnost žádné jiné přísahy jakožto král český činili nemá, ovšem pak papeži; nebo sc to nalézá, že jsou papežové na větším díle netoliko škoditi hleděli tomuto království, ale je zahladit! usilovali, kruciaty, totiž kříže, na Čechy vydávajíc i odpustky na vylévání krve české a jiných národov křesťanských k zármutku všeho křesťanstva a k potěšení i velikému zmocnění té šelmy žíznějící krve křesťanské, Turka, jakož jsou pak o něm mnoho toho i jiného nechvalitebného mnozí z vlaského národu, jsouce jeho pro blízkost povědomější, vypsali. A také zlost svou, kterouž má k národu českému, vylil jest, když v některých mužův dobré a svaté paměti národu českého nespravedlivého upálení i jinače usmrceni k ublížení pravdy Krista pána a ku potupě národu i jazyka našeho českého příčinou byl. A za krále Jiřího slavné a chvalitebné paměti příčinou jest byl mordův a pálení tohoto království, když jest jeho poddaných netoliko v zemích tomuto království příslušejících, ale i mnohých v tomto království pozdvihl, krále v klatbu dal a jeho poddaných proti němu nasazoval a je z juramentu jich a povinnosti, nemaje toho činiti, rozřešoval, dychtě k tomu a jsa toho žádostiv, aby toto království, vlast naše, v popel obráceno bylo, jakož pak všemu tomu mohlo by se světleji vyrozumčti z bulle Pavla II. na to vydané. A tento nynější třetí Pavel, jsa téhož ducha jako i onen i jiní, jichžto on jest náměstek, a to všelijak usiluje, aby křesCanská krev se vylévala. A protož z těch a takových příčin nezdá se nám potřebné, aby králové čeští, páni naši, týmž papežům římským ani žádnému na jich místě skrze juramenty anebo kteraké jiné povinnosti zavazovati se měli.
XXXIV. To sluší před sebe s pilností vzíti, aby práva, zřízení zemská stará s novými z mnohých příčin napravena a dostatečněji rozšířena byla, a podle těch práv aby soudcové všickni, pokudž by kterému soudu náleželo, soudili a na tomto sněmu osoby hodné, rozumné od obce království tohoto aby voleny byly a do jistého času aby to všecko vykonaly.
XXXV. Úředníci a soudcové zemští pro vážnost předkem důstojenství krále JM, i království tohoto, když Iry JMK. v tomto království a na zámku Pražském býti ráčil, aby při JM. nad jiné cizí národy nej blíže bývali a na zámku Pražském, kteříž by s to býli mohli, byty své měli a na témž zámku Pražském v pokojích přední místa v poctivosti držali, a rady jiných národův dole jinde kromě zámku Pražského byty a obydlé své mějte.
XLI. Poněvadž se mnohým pod jménem potřeb J. Msti. Kské. práva vedení zastavuje, a potřeba káže to opatřiti, protož se to takto napravuje: iněl-li by kdo na koho zápis dskami komorníkem Pražským v uvázání v statek jeho a ten potom, když by čas placení buď summy jistinné neb úrokův přišel, chtěl se zastírat i potřebami JMK., a tak tudy aby lidé k svému přicházet! nemohli; a protož aby se to více nedálo, a JMK., dle zachování dobrého pokoje a starobylého pořádku mezi poddanými svými, aby žádnému práva zastavoVati ani jakých glejtův a příručí proti zatykačům dávatí neručil mimo zřízení zemské, kteréž se na jisté věci, kdo by po potřebách JMK. byl, vztahuje, zvláště poněvadž lidé činí zápisy na statky a ne na osoby své. Pakli sobě to kdy kdo vyjednal, tehdy páni úředníci a soudcové zemští mají to zdvihnoull a každému právo pusti ti vedle nálezu, kterýž se stal léta 1539 v pátek o suchých dnech let-ničných a kterýž stavové o zastavení zemského práva kterýchžkoli osob skrze listy pana krále aneb posly jeho nalezli, a Ondřej z Dube panský potaz vynesl, aby práva všeckna zastavená před se šla, vedle práva a ustanovení starodávného.
293
XLII. Též také, poněvadž dsky jsou každému svobodné, a vyměření jisté zřízením zemským máme, jak se jedni proti druhým při zápisích buď odpory neb jinak pořádně zachovat! mají; a protož aby JMK. proti dobrému pořádku a zřízení zemskému v to se žádnému více navozovati dáti neráči!, aby měl dsky komu mimo vyměřený spůsob zastavovali, tak aby lidé sobě zápisy dělati i zase propouštěli mohli, jakž zpráva jest, že by nedávno JMK, na žádost Krištofa Gcrštorfa tu učinili měl.
XI. IV. Z strany vydávání listův obranných, poněvadž se tu při tom artikuli cti, hrdla a znamenitých pokut dotýče, a protož kdo by koliv za vydání listu obranného, ješ to by práva neměl, požádal, tehdy úředníci obešlíce tu osobu, na kteréžto statek list ten obranný by se žádal, do dvou nedělí a strany o to vyslyšíc, na své povinnosti mají to bedlivě a pilně rozvážiti, měli-li by list obranný ten na toho, na kohož se žádá statek, vydatí.
XLV. Jakož se jest při sněmu sv. Jakubském již minulém ode všech tří stavov snesení o dávání a vybírání posudného do jistých dob stalo; i poněvadž týž sněm mnohými příčinami k zrušení přišel, a při vybírání toho posudného veliká se nerovnost nachází, tak že pro veliké těžkosti, kteréž jsou na všecky obyvatele království tohoto přišly, mezi lidmi naříkání a veliké stýskání dle dávání takového posudného jsou; i aby takové veliké lidské těžkosti přetrženy a lidé upokojeni faýti mohli; z těch příčin takové posudné tímto sněmem se zdvihá.
XLVI. Při sněmu tomto budoucím na to se pilně vyplatí jest, kdo jsou a které osoby s knížetem Mauriciusem erbanuňk obnovovaly, a to obnovení stavům aby ukázáno bylo, zvlášť poněvadž pražané a stav městský při tom nebyli a o tom žádné vědomosti nemají a v relaci také některým artikulům toho sněmu odepřeli.
LIV. Poněvadž od starodávna to bývalo, že purkrabě kraje Hradeckého jiný od JMK. nebýval volen, než ten, kdož jest od téhož kraje a obyvatelův volen: protož aby stavové téhož kraje při tom starobylém pořádku zachováni byli. Pakli by kdo mimo vědomost kraje a bez vůle jich purkrabě volen byl, toho týž kraj bude míti vůli přijití neb nechati.
I.V. Týž purkrabě aby soudy, kteréž jsou vyměřeny, bez všelikých prótahův a odkladov držel a spravedlivosti lidských lidem dopomáhal leč, by jisté znamenité a důležité příčiny bui kraje aneb vši země nastávaly.
LVI. Písař, který by k tomu úřadu purkrabství Hradeckého volen byl, ten aby při úřadu dotčeném pilnost měl, k čemuž jest zavázán, a dále k ničemuž jinému aby potahován nebyl od téhož purkrabí, než nač povinnost učinil. V Hradci, městě krajském, ustavičně aby byl, neb častokráte toho kraje lidé dvakrát neb třikrát z strany svědkův i jiných svých potřeb do Hradce práce vážili musejí, ješto když by v témž městě písař vždycky byl, mohlo by se takových prací, mnohých meškání i také daremných nákladov uvarovali.
LVD. Poněvaděž se to zřetedlně nachází, kterak obyvatelé království tohoto ze všech tří stavův velmi jsou se příčinami a ponoukáním řečníkův na to oddali, aby, když jeden s druhým na jakou rozepři očkoli, a často o velmi malou, kteráž častokráte soudu zemskému, tudíž i komornímu ku posměchu a k zlehčení se vztahuje, nastoupí, raději se soudil, nežli by se přátelsky rovnati měl, a to vše tím přichází, že raději řečníkův, kteříž smlouvat i obyčej nemají, k soudům, nežli přátel k přátelskému jednání a rovnání následuji; z čehož nic jiného než neláska, nevole a nesvornost netoliko mezi sousedy, ale blízkými přáteiy, anebo mezi otcem a synem mnohokrát pochází: a protož dle křesťanského zastávání toho všeho a pohodlí pánův úředníkův a soudcův zemských i jiných kterýcíikoliv soudcův takto to ve jménu božím napravujem: Když by se to koliv potomně přihodilo, že by mezi sousedy aneb mezi stranami kterýinžkoliv
294
jaký rozdíl a nevole v kterémkoliv kraji a očkoliv povstala, tehdy původ nemá a nebude moci na druhou stranu žádného p úhonu ani obeslání od žádného úřadu brati, a vzal-li by, tehdy má mu ten půhon nebo obeslání zdviženo býti a straně odporné má pokuty 10 kop gr. čes, hned od zdvižení ve dvou nedělích pořád zběhlých dáti, k tomu škody skrze jízdy k soudu vzaté vedle vyměření desk navrátiti; než má původ, prvé než by k soudu přistoupil, straně odporné listem pod pečetí svou aneb řezanou cedulí o tom oznámiti a prostředka jednoho nebo dva jí jmenovati, a strana odporná má jemu ve dvou nedělích pořád zběhlých hned potom odpověd zase dáti a v té též prostředka neb prostředky své oznámili. A prostředkové od stran jmenování od té od povědí ve čtyřech nedělích pořád zběhlých nejdéle mají jim místo a den položití a oznámiti. A budou-li chtít strany po přátelích kolikakoliv k nim přidati, toho aby měly vůlí; a ti jmenujíc jim den a místo, aby jc slyšeti, rovnati a smlouvali mohli bud' s dobrou vůli obojí strany aneb na mocná přestání. Avšak přijal-li by lo k sobě mocně a o výpovčd se snésti nemohli, tehdy na nej prvně j ším soudu zemském aby hned o to naučení vzali a vezmouc, pokudž by čas nejdříve postačiti mohl, výpověd mezi stranami učinili. Pakli by strana odporná jakýmžkoliv obmyslem neb zástěrou na přátely se poddati nechtěla, a tak že by původ pohnati musel; tehdy hned po vyhlášení pů-honu aby páni to po nejprvnější při slyšeli, a původ aby to ukazoval, že jest odporná strana se smlouvati nechtěla. A ukáže-li, tehdy hned, jakž ukáže, aby touž pokutu a v témž času původoví dala, a pře hlavní aby v pořádku zůstala, však s tím doložením, kteréžkoliv pře u kteréžkoliv úřadů na soudu jsou, o ty také strany aby se přátelsky koštovaly, a ačkoliv žádný v tom zavázán býti nemá, však kdož by toho bez zvláštní spravedlivé příčiny učiniti nechtěl, může seznali, že lásky a svornosti křesťanské není. Také se stranám toho propůjčuje, nemohl-li by kdo sám osobně k takovému rovnání stati, aby mohl jinému komužkoliv listem mocným o tom poručiti; však při žádných smlouvách řečníka žádného peněžitého ani nebývalo.
Text jc převzat z publikace K. Tiettrunka, Odpor stavův českých, Praha 1872, str. 368, Příloha s vypuštěním čl. 8-11, 36-,0, 43, 47-53.