^ZŘÍZENÍ ZEMSKÁ "
KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO
XVI. VEKU.
vydaní zporidili JOSEF JIREČEK I HERMENEGILD JIREČEK.
PÉČÍ
SPOLKU ČESKÝCH PRÁVNÍKŮ «VSEHRD.«
V PRAZE.
TISKEM františka šimáčka. - nákladem „všehrda."
16R2.
Digitized by Google
Artikulovô o důstojenství, mocnosti a saudu
JMKrálovskô.
A. 4.
Item. Předkem JM* královská ráčí m í ti moc a vrchnost, jakož jsau to předešlí králové čeští mívali, nad tím nade vším, což k dobrému, užitečnému JM" královské a JM" dědicuov a všech obyvateluov tohoto království obecnému dobrému jest, to říditi, puosobiti a spravovati potud, pokudž by řáduom, právům, svobodám, privilejím, zřízením zemským na Škodu a ublížení nebylo.
Item. Na sněmu obecním, kterýž držán byl na Hradě pražském léta 1547 v auterý před svatým Bartolomějem, jest toto zřízeno: Což se sněmuov pokládání a rozpisování dotýče, těch se při mocnosti a vuoli JMU královské zuostavuje, jakž prvé od starodávna bývalo a jakž předešle o tom artikul v sněmu, kterýž byl držán léta 1545 v středu po svatých Třech Králích svolen jest. A také aby po dnešní den žádný z obyvateluov království českého, žádných sněmuov a sjezdův krajských obecních bez povolení JM" královské, pod nižádnými vymyšlenými spuosoby nepokládal a nepokládali, a to pod pokutau hrdla ztracení, na kohož by se to pokázalo a provedlo.
Item. Též na témž sněmu obecním, kterýž držán byl na Hradě pražském léta v auterý před svatým Bartolomějem, což se úřadnv zemských rozdávání a osob do saudu zemského
A. 5.
A. 6.
Práva a zřízeni zemská 1549.
137
dosazováni dotýče, na tomto jsme se stavové snesli: Poněvadž jest to vždycky předešle bývalo, že jest JM* královská s radou úŕedníkuov a saudcí zemských úřady zemské dávati a osoby do saudu zemského, Čechy hodné, dosazovati ráčil, toho se při zřízení zemském a privilejích zuostavuje. A JMU královské v to vkra-čováno a saháno býti nemá.
A. 7.
Item. Též na témž sněmu obecním, kterýž držán byl na Hradě pražském léta 1547 v úterý před svatým Bartolomějem, jest zřízeno: Jakož JM* královská mezi jinými artikuli toho na stavy podati (aby to dskami zapsáno bylo) ráčil, což se saudu o hrdlo a o čest dotýče, aby jeden každý toho vuoli měl, z těch věcí před osobu JM*1 královské, aneb před saud zemský obeslati neb pohnati.
I poněvadž prvé Zřízení Zemské to v sobě tak obsahuje a zavírá: že z nářku cti každý toho vůli má před JM* královskau (když by v zemi býti ráčil) obeslati neb pohnati, aneb před saud zemský, protož se toho při témž zřízení zemském (jakž v sobě obsahuje) zuostavuje.
A což se hrdla dotýče, poněvadž jest to za předkuov JMU královské bývalo a za JMtí královské také se dálo, že jsau měli vuoli, jedni druhé z hlavy před JM* královskau, aneb před saud zemský poháněti neb obsílati: v to se též také stavové JM" královské nevkládají, ale při tom toho zuostavují, aby každý toho vuoli měl před JM* královskau, aneb před saud zemský poháněti neb obsílati. A JM* královská jako pán náš, aby s úředníky a saudcí zemskými a raddami JMH královské z saudu komorního, kteréž by JM* královská toho času při sobě niíti aneb obeslati ráčil z oby-vateluov království českého, jako i předkové jmtl tu při vedle pořádku zřízení zemského sauditi mohl. Než ráčil-li by JM* královská prvé ven z tohoto království odjeti a v království nebýti, nežli by ta pře k slyšení a uvážení před JM* přišla: aby ráčil JM* královská tu při (ač jest-li že by neráčil JM* královská k svému vlastnímu slyšení a vykonání toho sobě pozůstaviti) ne jinam, než na saud zemský k vykonání a rozsauzení podati. Poněvadž zřízení zemské císařem Karlem učiněné to v sobě zavírá, že každý ne jinde než na svém právě o hlavu sauzen býti
Digitized by v^oogle
138
Práva a zřízeni zemská 1849.
má, totižto zemenín na zemském, man na manském a měštěnín na městském právě Než jest-li že by se strany o mord smluvili, pokudž by se pokuty «JM" královské v Zřízení Zemském vyměřené nedotýkalo, toho JM* královská při tom zuostavovati ráčí.
Item, Na témž sněmu obecním, téhož léta a dne, na tomto jsme se také stavové snesli: Aby žádných postranních zápisuov a puntování od žádných osob z stavu neb z stavuov v tomto království proti JMtí královské, dědicuom, a budúcim králuom českým, a proti řádu a právu se nedálo, nyní i na budúci věčné časy. Pakli by se toho přes to kdožkoli dopustil a naň to shledáno a uvedeno bylo, au se v postranní zápisy a puntování dává, ten aby hrdlo ztratil
Item, JMl královská na tomto jest se s stavem panským, rytířským a městským snésti a za zřízení zemské ustanoviti ráčil: Poněvadž jest od starodávna v tomto království více stavuov mimo stav panský, rytířský a městský nebývalo protož že ještě více stavuov mimo nahoře jmenované tři stavy býti nemá, nyní i na budaucí časy. Však kníže Hendrich pán z Plavná, poněvadž jest rodič tohoto království od starodávna, důstojenství svého knížecího i s dědici svými, tolikéž místa i titule, jako na kníže záleží, užiti má. Však tudy aby stav čtvrtý v tomto království přičiněn nebyl.
O osazováni saudu zemského většino.
Ve jméno Boží a Trojice Svaté nerozdílné amen. Vladislav z boží milosti král český, markhrabě moravský, lucemburské a slezské kníže a lužický markhrabě. Známo činíme všem, tak budaucím jako nynějším, že znamenavše některé ruoznice znamenité mezi pány a vládykami v království našem vzniklé, kteréžto za předkuov z dávné chvíle, i také za nás k znamenité překážce jednání obecného dobrého byly jsau, a
A. 8.
A. 9.
A. 10.
Práva a zřízeni zemská 1549.
139
potomně k zkáze a ke zlému království tomuto taková nesvornost přijíti by mohla — i majíce péči ustavičnú o poddaných našich, a chtíce rádi, aby takové nesvornosti v dobrou jednotu uvedeny byly, kteréž by obecnému dobrému nyní i budúcně nepřekážely: s pomocí Boží a s povolením všech pánuov i také vládyk království našeho českého, tyto artikule dole psané ku pravému a k celému konci jsme přivedli, o kteréž na nás oboje strany mocně jsau. přestaly, a nyní i budaucně za se i za své budaucí nám jsau přiřkli, že se tak podlé vyměření tohoto našeho beze všeho přerušení zachovat i mají.
Nejprve: Což se osazení saudu zemského dotýče a veyno-suov panských a vládyckých nálezuov, to takto vypovídáme a na věčné časy za právo ustanovujem: Aby vždycky, když by se koli-včk nám, anebo budúcim našim, králuom Českým, saud zemský osadili událo, v takovém saudu aby byli napřed posazeni úředníci, kteříž z práva při saudu zemském sedati mají, totižto nejvyšší purkrabě pražský, nejvyšší komorník a nejvyšší sudí království českého, a k tomu dvanácte osob z panuov, mužuov k tomu hodných a na cti zachovalých, a k tomu osm osob z vládyk, také hodných a na cti zachovalých, kteříž by od nás, aneb od budúcich našich k takovému saudu vybráni byli.  A kdyby panský potaz a vládycký vynášen býti měl: tehdy k vynášení potazu nejvyšší sudí království českého, nynější i budúci, má kázati vstáti dvěma z pánuov a jednomu z vládyk.  A tak ti tři spolu, kteříž povoláni budau, panský a vládycký potaz vynésti mají. Však to vždycky dskami zemskými znamenitě zapsáno býti má: Že tito dva z pánův, a tento z vládyk panský a vládycký potaz vynesli, tak aby po věčné časy beze všeho omýlení znamenitě rozdíl byl mezi stavem panským a stavem vládyckým.
Což se pak dotýče saudu dvoru našeho u dvorských desk, to také tak ustanovujem, aby spuosobem dole psaným osazován byl, nyní i budaucně. A na tom saudu aby sedel na místě našem nejvyšší sudí dvoru našeho po Čechách, pak k tomu páni, kteříž k tomu jmenováni budau, podlé toho, a s nimi aby seděli čtyři z vládyk v témž saudě. A když by panský a vládycký potaz vynesen býti měl: tehdy sudí dvoru našeho nynější i budúci, má rozkázati dvěma z pánuov a jednomu z vládyk vstáti. A kterýmž káže, ti mají panský a vládycký potaz vynésti; a to také známe-
140
Práva a zřízení zemská 1549.
nitě dskami má zapsáno býti, že tito dva z panuov a tento z vladyk panský a vládycký potaz vynesli, aby jeden každý bez omeylení v svém stavu panském neb vládyckém oznámen byL
Co se pak dotýče relací aneboližto posluov ke dskám, to také za právo nyní i po věčné časy ustanovujem: Že komuž kolivěk relací my i budaucí naši, králové čeští, poručíme, buď z pánuov nebo z vládyk, když by byl radda naše přísežná, ten aby mohl poslem ke dskám býti zemským i také dvorským. A relací od úředníkuov obojích desk od takového od nás poslaného má přijata býti beze vší odpornosti, což se věcí našich dotýče nebo budúcich králův dotýkati bude. Však to také úředníci desk obojích s pilností opatrovati mají, kdož by kolivěk relací ke dskám udělal, byl-li by z stavu panského, aby to tak dskami znamenali: »Posel ke dskám tento z pánův*; pakli by byl z stavu vládyckého, aby bylo zapsáno: *Posel ke dskám tento z vládyk.*
A protož my Vladislav král znajíce, že tito prostředkové, kteréž jsme my od dnešního dne po věčné časy za právo ustanovili, království našemu českému nejsau k ujmě, ani žádnému k zlehčení, stavu panskému ani také vládyckému, ale že mohau nyní i budaucně k obecnému dobrému a k zachování lásky a svornosti tomuto království slaužiti: tyto Yšecky věci svrchu psané Uštem tímto našim utvrzujem a upevňujem, a po věčné časy za právo ustanovujem; tak že strana žádná z pánuov ani z vládyk v takovém spuosobu, přes toto naše zřízení, na více se táhnauti, ani také strana straně toho ujímati nyní ani po věčné časy nemá.
Kteréhožto ustanovení list jeden pod pečetí naší dali jsme pánům a druhý vládykáin. A pro větší pevnost s volí všech pánuov a vládyk na obecním sněmu království našeho, kázali jsme dskami zapsati toto naše zjednání a ustanovení. Dán na Hradě pražském v středu po svatém Řehoři, léta Božího tisícího Čtyřstého vosm-desátého sedmého, království našich léta šestnáctého. Tento majestát vložen jest byl ve dsky z rozkázání nejjasnějšího knížete a pána, pána Vladislava českého krále etc, s povolením pánuov a vládyk království českého, všech jich s povolením a dobrú volí. Poslové ke dskám od krále JMU byli jsau Jindřich z Hradce nejvyšší komorník království českého, Púta z Ryžmbergka a z Švihová nejvyšší sudí království českého, z pánův, a Jan z Bau-
Práva a zřízeni zemská 1549.
141
pova nejvyšší písař království českého, a hofmistr dvoru krále JMti, z vládyk, vypravujíce nadepsané věci od jmenovaného pána krále, k tomu jsauce zvláště vysláni. Stalo se v středu po svatém Řehoři
Item, Na sněmu ohecním, léta etc. tisícího pětistého čtyřicátého pátého, v pondělí po Nanebevzetí Panny Marie, jest zřízeno: Což se prokurátora JMtí královské (kteréhož by JM* královská sobě voliti ráčil) v saudu sedání dotýče, i poněvadž se to nachází, že jsau předešlí prokurátorové v saudu sedávali: tolikéž se při tom zanechává, aby JM* královská s radau prokurátora moc měl vsaditi, do kteréhož by se. saudu JM*1 královské zdálo a vidělo. Než jakž by se při kterémkoli saudu (ješto by on prokurátor v něm seděl) které pře očkoli krále JMU dotýkalo: při té při on prokurátor seděti nemá.
Item, Ferdinand z Boží milosti římský, uherský, český etc. král, infant v Hyspanii, arcikníže rakauský a markhrabé moravský etc. jakožto král český rozkázati ráčil ve dsky zemské zapsati a za právo ustanoviti, že všecky relací krále JM** mají z kanceláři krále JMU české, aneb z komory JMU královské, též české listovní pod pečetí JMU královské a budúcich králův českých vycházeti, a ke dskám zemským i dvorským dodávány býti, a jinače od úředníkuov větších i menších přijímány býti ke dskám nemají. A takové relací tak ke dskám zemským podané a odeslané všecky má ingrossátor větáích desk zemských do zvláštního kvaternu relací pořádně vpisovatí.
Item, Král JM* má seděti na duostojenství stolice své v saudu zemském, a v noh JMU najvyšší purgkrabě pražský, a po pravé ruce královské kníže, které by v saudu zemském Bedalo, a podlé knížete pán z Rožmbergka, který by také v saudč sedal, a podlé něho najvyšší hoffmistr zemský, a trefilo-li by
A. 11.
(Následuje obraz saudu zemského rytý ve dřevě.)
A. 12.
A. 13.
142
Práva a ztížení zemská 1549.
se že by zemský maršálek v saudu sedal, má seděti pod hoff-mistrem zemským; a na levé straně královské má seděti najvyšší komorník zemský, podlé něho najvyšší sudí zemský a potom najvyšší kancléř zemský, jakož o tom obecní nález králem Vladislavem slavné paměti učiněný a pod tímto Zřízením vepsaný to v sobě šíře zavírá a ukazuje; a podlé něho najvyšší sudí dvorský, ač sedal-li by v saudu, a potom na obojí straně mají páni po letech sedati roduov starých, a pod nimi páni roduov nových sedati mají též po letech, tak jakž řád stavu panského dskami zemskými zapsaný to v sobě šíře drží a zavírá, a osm z vládyk, kteříž sedají v tom saudu po každé straně po čtyřech, a také po starších sedati mají. Než kdy by král JM* v saudu neseděl, aneb ráčil vstáti, aneb odjíti, tehdy purgkrabě pražský na místě JMtt seděti má.
Vladislav z Boží Milosti uherský, český etc. král a marghrabě moravský etc.: Prohledající k tomu, že jest toho mezi jinými potřebami znamenitě potřebí, aby páni a zvláště úředníci zemští, místa svá, kdež by který vedle úřadu svého sedati a která místa držetí měl, věděli, aby to vedúce lepší svornost a jednota mezi nimi zůstati a trvati mohla, a jedni nad druhé aby se netřeli, nyní i budaucně: i z té příčiny JM' královská s radau svau, takové o tom pořízení mezi nimi ustano-viti a ukázati jest ráčil, kteréž se v nynějších i budúcich časích věčně držeti a zachovávati má beze všeho přerušení. Najprvé najvyšší purghrabě pražský, ten má první místo držeti. Item potom najvyšší hoffmistr království českého, potom najvyšší maršálek království českého, potom najvyšší komorník království českého, potom najvyšší sudí království Českého, potom najvyšší kancléř království českého.
Item, Což se pánuov z Rožmbergka dotýče, ten každý kdož by z nich vládařství nebo panství rodu z Rožmbergka na sobě měl, ten toliko má nade všemi úřadníky zemskými sedati a místo své míti, jiní všickni páni z Rožmbergka mají sedati mezi jinými pány vedle let, krom knížat, kteří v dechách jsou.
A, 14.
A. 15.
Práva a zři zeni zemská 1549.
143
A. 16.
Item, Poněvadž osoba JM* královské v to zřízení o šandu komorním je nepotahuje, nýbrž zřízením sněmovním mocnost JM** a spravedlnost při témž saudu náležitá se vy-hražnje: protož kdož by koli před JM*1 královské osobu obsílati chtěl neb chtěli, když by král JM* v zemi býti ráčil, ta obeslání sám osobau svau slyšeti aneb komu jinému poručiti ráčí, toho se při JM*1 královské mocnosti zuostavuje. Než jestli že by taková obeslání v přítomnosti Jeho královské M" k slyšení nepřiála aneb místa a konce nevzala: tehdy aby puovod z kancelári JM*1 královské obeslání svého hodnověrný vaypis ukázal, a ten v registra saudu komorního vložen býti má. A saud komorní po odjezdu JM*1 královské aby té při (ač náležela-li by tomu šandu) konec spravedlivý učinili. Pakli nic, aby ta pře zase na JM* královskú k slyšení a rozsudku odtažena a odložena byla.
Item, Rozsudkové krále JM1 mezi stavy aneb osobami učinění, předešlí i potomní, ti mají v své mocnosti zůstati a před se jiti, a rozsudkové panští a vládyčtí, předešlí i potomní, ti také před se maji jiti a v své mocnosti zuostati.
Item, Páni a vladyky žádného, kdož se před saudem zemským saudí, na přátely podávati nemají, leč by se cti dotýkalo, a toho každého mají na přátely podávati vyslyšíce při anebo po puohonu vyrozumějíce, že se cti dotýče, aneb leč by se strany dobrovolně svolili vo kterú při. Než na kterémž by kolivěk saudu královská M* seděti ráčil, že JM* to sám z své vuole bude moci učiniti a na přátely podati o každau věc, kromě té pře, která by se na pokutu JM*1 královské a zemskú vztahovala a k vyslyšení a svédkuov okazování že by přišla, ta od saudcí zemských netoliko aby na přátely podávána byla, ale nemá stranám aby se o to smlauvati měly dopuštěna býti, než má předse sauzena býti, leč by JM* královská ráčil to s saudci zemskými rozvážiti a k tomu své povolení dáti.
A. 17.
A. 18.
144
Práva a zřízeni zemská 1549.
A. 19.
Item, Žádný konvent nebo klášter, a všelijaké duchovenství, který jest komora královská, nemuož bez povolení královského nic od konventu ani od kláštera zastavia, prodati, dáti, ani směniti bez povolení královského. Pakli by co zastavil, prodal, směnil nebo dal, že to žádné moci míti nemá. Pakli by kdo k sobě přijal, musí to králi darmo vrátiti aneb tomu, komuž by to JM* královská dáti ráčil.
Item, Král JM* jarmarky nebo trhy muož dáti komuž ráčí, a kolikžkoli v jednom roce. A bez JMti královské žádný nemuož sobě jarmarkuov ani trhuov saditi. A také žádný bez JM'1 královské vuole měst hrazených znovu dělati, hradů ani tvrzí nemuož. A také hraduov, měst, tvrzí bez JMtt vuole žádný bořiti nemá a cla, mýta, tržné na zemi nebo po vodách vysaditi sobě nemuož bez zvláštni milosti a obdarování královského. A dal-li by král JM* komu clo proti starým výsadám, a komu bylo ke škodě, právo se jemu nezavírá.
Item, Na sněmu obecním léta 1545 v středu po svatých Třech králích jest zřízeno: Co se listův mocných, kteréž JM' královská vydávati ráčí o pořízení statkuov manských, dotýče, to JM* královská v moci své zuostavovati ráčí, komuž by ráčil v tom milost učiniti. Tolikéž což se frystuňkuov na hory dávání dotýče.
Item. Nasněmu obecním, kterýž držán byl na Hradě pražském léta 1545 v středu po svatých Třech králích takto jest zřízeno: Což se knížecích lehen přijímání dotýče, tolikéž i jiných ven z země, ty aby JM* královská podlé starobylého obyčeje zde při stolici (pro poctivost JMtí královské stolice a koruny české) na Hradě pražském aneb v království českém podávati ráčil Než jiná léna jakž JM*1 královské předkové jsou činívali, v mocnosti se JMM zuostavuje.
A. 20.
A. 21.
A. 22.
Práva a zřízeni zemská 1549.
145
A. 23.
Item, Což se erbuov dávání dotýče, ty JM* královská dávati muože komuž ráčí, tak jako jest to prvé bylo, a ti kteří sobe erby vyprošují, aby se zachovali tak, jakž jich list od krále JMU na to daný ukazuje. A v stavu svém i k stavu svému aby se tak zachovali, jakž od starodávna bylo. A nemá žádnému takovému psáno býti, nežli ^slovutnému panoši* až do jeho smrti. A též měl-li by které dítě, též těm dětem do třetího kolena nemá psáno býti »urozenému vládyce,« a ti starodávním vládykám nemají rovni býti, a nejsú, a kteříž by v třetím kolenu od obdarování a erbu jim daného nebyli, těm se jinak nemá od žádných úřaduov psáti, než ^slovutnému panoši.* A kdož by sobě erb na JM'1 královské zjednal, nejsa svobodný, a pána dědičného by měl, ten každý takovým obdarováním a erbem pána svého dědičného zhoštěn není a býti nemá a nemuože.
Item, Jakož v království tomto mnozí nezpuoso-bové a neřádové od výtržných lidí povstávají skrze odpovědníky a nepřátely, buďto zemské aneb stavuov i také osob, kteříž svého pruochodu by míti nemohli, kdyby tajných a přikrytých fedrování v tomto království nemívali, ale aby takovým zlým překaženo bý'ti mohlo, takto o tom se svolujem: Kdež o tom prvé zřízeno jest, jestli že by kdo čeho takového, což by se kolivěk na jaký kolivěk neslušný neřád vztahovalo, proti králi JM'1 a zemi se dopustil, že taková pokuta pro jeho provinění na JM* královskau připadá, a že JM* na obecné dobré zemské díl toho obrátiti měl. Ale poněvadž mimo osobu krále JM" žádný k takovým lidem pro pokuty jest nehleděl a nepřistaupal a skrze to i pokuty míjely a vaystupkové svuoj pruochod že jsau mívali: a protož, kdož by z obyvateluov království tohoto na JM*1 královské takovau pokutu sobě vyprositi mohl a JM* královská ráčil jí jemu neb komu dáti, aby také též pokuty mohl dobývati, a na komž by se právem a saudem nalezla, aby jí mohl podlé JMtí královské dání užiti. Neb k dání takových pokut povolujem, aby JM* měl je moc dávati.
Mru a sffseni zemská 1549. 10
A. 24.