DĚJINY
CECHOVNICTVl
V ČECHÁCH.
NAPSAL
FRANT. MELICHAR,
itEDITEL ŠKOLY MMf.
pitISpitNtM OKRESNí ZÁLOtNY V UNHO$TI. - TISKEM ČESKÉ GRAFICKÉ
SPOLEČNosn -UNIE. V PRAZE.
1902.
CECHOVNÍ ARTYKULE.
Řád soukenníků Rychnovských z roku 1378.
Po novočcsku (pokud možno).
Č. Č. M. 1860. 23.
Buď svědomo všem, kdož tento list budou čísti aneb slyšeti.
jenž soukenničtí mistrové Rychnovští s dobrým rozmyslem
dali jsou se ke vší spravedlnosti i k tomu s panským povolením
i potvrzením. to jest pana Jetřicha i pana Albrechta bratrů
vlastnfch, řečených z Rychnova. Znamenejž každý ustavení
práva soukennického tak od chudých jako od bo4atých i od
pánův potvrzeného. A to právo má státi, dokud řemesla
v Rychnově soukennického. Prvé právo, jenž (jímž) .slibují
soukcnnfci s jednou rukou (snad společnou rukou) činiti i tkáti
sukno čisté, pakli by který zrušil, ten má propadnouti vinu dvaceti
grošův, opět což by nevěry nalezeno bylo na vlně nebo na
sukně, v ohni spáleno má býti a ten má býti na páně milosti
se vším. Opět kdož by učinil postav krátký nebo na nitích
řídký, ten každý má propadnouti vinu pět grošův. Opět kdož
by učinil na postavě šlak lepší vlny nežli vešken postav, ten'
čtyry groše viny propadne. Opět kdožby učinil váhu větší než
právo jest, jeden groš viny propadne. Opět kdož by nebyl
vobecní radě (ve shromážděnO, když bude povolán, viny groš
propadne. Opět když by bylo vyvolení čtyř mistrův soukenníckých
od jiných soukenníkův pro obecné dobré i pro čest
panskou i k tomu vší obce k ohledávání všech obecních škodlivých
věd a když by kdo proti tomu mluvil nebo je hanil.
ten propadne viny dvanácte grošů. Opět příchozí host (přivan-
Pozn.:
postav = složka (sukna)
šlak = stopa
šlahař = řemeslník zpracovávající vlnu
flok = látka nižší kvality zhotovená ze zbytkové
příze nebo vlny
osnova = soustava rovnoběžných nití tvořící základ
tkaniny
109
drovalý) věrný i všude dobře zachovalý, chtěl-li by přijmouti
mistrovství v městě Rychnově, má býti přijat od mistrův dříve
řečených bere vší omluvy, dada jich právo, totiž co na ně
sluší, totiž čtyři libry vosku. Opět šlahařové (snad šlehařové) .
nemají bíti vlny proti mistrům bez jejich povolení žádnému ani
ze vsi ani z města. Opět který z kna:pův (tovaryšův) pojal by
ženu, ten má z práva k svej potřebě učiniti do roka padesát
loket sukna i k prodání i k 'chození (nejspíše pro· domácí potřebu),
ale kterýž nemá ženy, ten má učiniti v roce dvaatřiceti
loket sukna. Opět kdož by host soukennický chtěl přijmouti
mistrovské soukenice, ten má dáti právo mistrové (snad vdově,
která měla krám soukennický) a mistři mají jej mile přijmouti.
Pakli by byl chudý, že by zboží svého vlastního nemohl naložiti,
tehdy mezi nimi má dělati a to s jejich pomocí. Opět kdož
by chtěl se učiti sukna dělati an.:!bo tkáti, odkudž by kolivěk
byl. z města nebo ze vsi, jen byl-li věrný, má přijat býti od
soukenníkův a to podle ujednání. Opět dříve řečení čtyři mistrové
vyvolení když by z nich který zatajil které viny podle
nale7.ení pro přízeň i pro učení (snad uctěnO, tehdy vš~chni propadnou,
každ)' z nich obapol vinu dříve řečenou. Opět kterýž
by kolivěk soukenník z jiného města přivezl flok a zde jej
dělal, ten propadne viny dvaceti grošů. Opět aby žádný nedělal
osnovy ani vlny kupoval, kdož nemá s mistry práva,
pakli by dělal neb kupoval, aby propadl viny dvaceti grošů.
Opět aby žádn)' se ženou vlny nekupoval, ale se synem, jenž
má smysl koupiti i prodati, ale žádný aby nezastával dítětem
žádné koupě, kteréž neumí koupiti; pakli by byl který nemocen
tehdy ten místo sebe postav ženu nebo kohož můžeš vzíti. A ty
všechny viny mají děleny býti na dvě dříve jmenované polovice
vin na pány, kdož toto město budou držeti a polovid vin na
mistry soukennické ať malých ať velkých, a tu polovici mají
mistrové obrátiti na obecné dobré a to s vědomím vší obce.
A tento list jest psán tisícího léta třístého sedmdesátého
osmého, měsíce června druhého, třetí den nastalého a v tom
právě má státi řemeslo soukenničí co nejdíl (má) moc jeho
(toho řemesla) býti.
Pozvání k hlavnÍ-schůzi.
Slovutní vzácné poctivosti páni mistři a bratři poctivého'
řemesla mlynářského k pokladnici a articulum do král. a kraj.
města Čáslavě i jiní okolní na dvě i tři míle, jak majestát náš
sebou přináší, patřící; všem službu naši, V;šecko dobré, jak
na duši spasitedlné, tak také tělu prospěšné před vzlkazujíce,
v známost vám uvozuji, že pro průchod chvalitebného pořádku
našeho mlynářského dle starobylého a zachovalého spůsobu
J. M. C. pana rychtáře jakožto inspektora poctivých řádův
v král. městě Čáslavi, aby nám schůzka hlavni povolena. byla,
jsem pozdravil. Pročež pánův bratrův bratrsky. žádáni a vedle
povinnosti a závazku :na mne vloženého napomínám, že sebou
nic nedáte sjíti, nýbrž poněvadž ten poctivej řád od Předkův
našich s velikou těžkostí a nákladem vyzdvižen jest a podle
J. M. C. té milosti udělené a od přísežných mlynářův zemských
potvrzené, že jeden každý příští slaVJlOSll:i vzkříšení Páně, to
jest v outerej, jenž se bude psáti 20. aprilis do města Čáslavě
se pouchýlí, aco kdo s čím: povinnen bude, sebou přinese;
též aby nějaká (niaka) pořádnost se stala a ten poctivej a
starožitnej řád zaopatřen byl, svou radou přispěje, kterej by
přistoupiti chtěl neb za vyučenou dáti mínil, učedlníka p,npovědět
mínil, že po poslíčku věděti dáti sobě nestíží; i pro
lepší důvěření této citací dal jsem pečeť cechovní přitisknouti.
Datum' v král. městě Čáslavi 9. April. A. 1688.
Pečeť cechu mlynářského.
(Podpis schází.)
Povolení k učenÍ.
Já Vilím František Škodský z Fajerberku, velebné Kapitoly'
Královského Hlavního Kostela Sv. Víta na Hradě Pražském
Správce známo činím tímto listem vůbec přede všemi