UNIV. PROF. Dg: RUD. RAUSCHER. MAIJfLáVA, DOSTOJEvSKÉHO «,
M.-BRIKCIHO Z LICKA
PRÁVA MĚSTSKÁ.
DLE TEXTU Z R. 1536
UPRAVILI
JOSEF A HERMENEGILD JIRECEK.
NÁKLADEM
V PRAZE.
„PRÁVNICKÉ 1880.
JEDNOT V."
PRAVÁ KONŠELSKÁ.
PRÁVA SAMÝM  KONŠELUOM NÁLEŽITÁ,  KTERAK SE MAJÍ ZACHOVÁVATI A V RADÁCH MÍTI.
Konšel má poslušen býti purgmistra.
Artikul I.
Najprvé, že všelijak)' konšel má poslušen býti purgmistra. A purgmistr má pilně znamenati, aby všelijakého konšela na řečech, na poselstvích, i na jiných })řech i věcech, kteréž se rady dotýčie neb dotknuti mohly, tak mnoho nutil k práci jakožto druhého, aby on jednoho neprotáhl nebo převýšil mimo druhého, ale aby jeden tak práce nesl a měl jako druhý.
Konšel v radě nemá mlnviti, leč purgmistr káže.
Artikul II.
Potom nižádný konšel v radné světnici, když lidé. kteříž k radě nepříslušejí, před nimi jsii, mlnviti nemá před purkmistrem, leč by jemu purgmistr přikázal mlnviti, anebo že by jeho prosil, aby mluvil. Kdož by pak tak mluvil v radě bez přikázaní a prosby purgmistrovy, má šest haléřuov dáti jiným kon-šeluom. A jestli že by purgmistr nebyl pilen té pokuty k dobývání, tehdy jim ji sáni dáti a zaplatiti má.
1G
Práva konšelská.
Konšel nemá v radě s obecním člověkem inhiviti.
Artikul III.
Také nemá ižádný konšel: s obecným člověkem v radné světnici mluvili; ale má-li on s kým co mluviti, má od purg-mistra odpustenie vzíti a má z radné světnice vystúpiti, a s tieni jistým má mluviti; pak má zase do rady přijití. Jestli že by pak kdo v radné světnici mluvil, ten má šest haléřuov pokuty-jmě dáti a položití.
Konšel, ujde-li z rady bez odpuštění, daj pokutu svolenu.
Artikul IV.
Také nemá žádný konšel z rady domuov jiti, ani kam jinam, bez purkmistrova vedomie a odpustenie, pod pokutu šest baléřuo.
Konšelé, svadí-li se, mají smířeni býti.
Artikul V.
Také jestli že by se která příhoda, ruoznice, roztrženie anebo svár mezi dvěma konšeloma v radě stala, tehdy jim purgmistr prikázali má, aby z radné světnice vystúpili, a ti nemají preč jiti; než což purgmistr s jinými konšely mezi těma dvěma vyřknu a učiní, toho mají oba poslušná býti, beze všeho odmlu-venie. Jestli že by pak z nich jeden tak z zpupnosti a z hrdosti odšel bez purgniistrovy vuole, a jemu přikázáno bylo zuostati: ten dáti má ihned druhý den potom oběd všem konšeiuom po-kuty-jmě, a k tomu má jich snažně prošiti, aby jemu tu hrdost a zpupnost odpustili.
Konšel, klíce od práv a knih ztratí-li, dá oběd.
Artikul VI.
Také všickni páni, kteříž mají klíče od truhly, v kteréžto peeet městská i knihy zamčeny san, mají své klíče chovati s snažností; ztratií-li by pak který z nich klíč svuoj, ten také pro to všem pánuom z rady oběd má dáti.
Artikul III—XI.
17
Konšel tajnost rady zachovaj.
Artikul VIL
Také nemá ižádný konšeí zjeviti rady tajemstvie nebo jiných všelijakýcli tajných věcí, které se v radě dějí, skrze které by se rada mohla pronésti.
Konšelé věrni sobě býti mají. Artikul VIII.
Také všickni konšelé mají podlé sebe býti a věrně stati, pod přísahau tau, kterauž jsú učinili ve všech věcech, kteréž by se kterak kolivěk rady mohly dotknuti, doniž v konšelském úřadě jsau, i také potom, když toho zbaveni budau.
Konšel přítele do rady neuvoziioj bez povolenie
purgmistra.
Artikul IX. '
Také nemá nižádný konšel přítele svého neb jiného cizího do rady vésti, bez purgmistrova odpustenie, pod pokután jednoho groše, kterýžto pánuom dán býti má od toho, kterýž tak jednoho do rady přivede, a ten uvedený má ihned ven vystaupiti beze všeho odmíuvenie.
Konšel v šandu a v při nemá zjevně za přítele býti.
Artikul X.
Také nemá nižádný konšel v žádném saudě nebo v rozepřích v radě zjevně za přítele svého stati; jestli že by pak to učinil, tehda mají jemu z saudu těch pří ven kázati vystúpiti.
Konšel nemá daruov brati.
Artikul XI.
Také nemá nižádný konšel žádných daruov brati pod svú přísahu od jednoho, kterýž se súditi má, druhému ke škodě a k pohoršení.
Brikcí: Práva městská. ^
Práva konšelská.
Konšel rukojmí nemá proti právu a radě býti.
Artikul XII.
Také nižádný konšel nemá rukojmě proti radě býti a, proti ])rávu, ani také k kterým roknom jiti má, leč by s volí a vědomím bylo konšelským i radau.
Konšelé žaloby a odporu mají všickni pilně poslaucliati.
Artikul XIII.
Také ti všickni konšelé, kteří v radě a na právě sedí, mají snažně a pilně znamenali, co jeden žaluje, a co druhý nad tu žalobu odpoví, pro to, aby oni po tom té žaloby nebo odpovědi neproměnili. A také každý konšel má s jinými vždy v rade býti, 1)0(1 pokután šest haléřuov; kromě leě by od purgmistra měl odpuštění, tehda pro svú pilnú potřebu množe doma zuostati.
Pře mají prvé odbývány býti, které ku právu prvé
prijdau.
Artikul XIV.
Také kdož kolivěk najprvé na rathauz přijde, toho mají najprv odbývati a vyjcdnati; to vynímajíc, jestli že by byly vdovy, sirotci, hosté, kněží, mniši, jeptišky, neboli městské potřeby; tu pilně mají napřed spusobeni a jednáni býti. A také když se přihodí, že se konšelé v která při uvieží, tu mají dokonati a se v jimi nevázati, leě by byla velmi pilná a potřebná.
Konšel, prijda k některému pánu, těch věcí, které by se rady dotýkaly, nemá oznamovati.
Artikul XV.
Také když by od Králova dvora neboli hospody po kterého konšela bylo posláno a jeho tázali o kterých věcech, které se rady dotýčie: těch sám nemá odpovědieti ani vypraviti, ale to má znésti na jiné přísežné. Tázali-íi by jeho o jeho vlastních věcech, ty množ on sám odpovědieti. Tak(é) množ každý konšel k dvoru a k hospodě pro svú vlastní při dobře (k) knížetskému dvoru a k hospodě jiti, a. svú věc, kterak moci bude, najužitecněji vypraviti.
Artikul XII—XIX.
19
Konšelé vyslaní nemají poselství jinak jednati, než
jakž jim poručeno.
Artikul XVI.
Také toto jest Když dva konšelé nebo jich viece z rady pilné o znamenité věci vysláni budau, ti viece nemají mori o jiných věcech jednati, nežli v té pri a věci, o kterúž jsan posláni; a tu, přijedúc zase, mají jiným v plné radě zjeviti.
Konšel, vyjela z rady, clolno nechoď pod pokutu.
Artikul XVII.
Také kdyžto jest, že se přihodí, že jeden konšel z radné světnice pro svú potřebu ven vystoupí, tehda nemá doluov z rathúza bez odpustenie purgmistrova sjíti, pod pokután šest haléřuov.
Šandové a ortelové jinde nemají činěni býti než na
rathnze.
Artikul XVIII.
Také všeckny pře, kteréž k radě přísluší, nikdež jinde konšelé o to se sjíti nemají v nižádném domě nežli na rathúze, a tu ortele i jiné věci, kteréž se také obce dotýčí, vynéstl
Konšelé k králi v poselství jeti nemají bez obecních.
Artikul XIX.
Nemají konšelé k králi jezditi v poselství bez obecních přísežných, než kteříž by byli vydáni anebo zvoleni. Nemá býti konšelem nižádný ten, kdož na šantroky dává nebo na lichvy. Nemá býti konšelem, kdož listy na zmatky kupuje anebo pro puohony kupuje. Když Král chce konšely saditi, tehdy každý z starších konšeluov má tři napsané dáti. a z těch napsaných osmnácte má v přísahu vzíti. Nemá býti konšelem, kdož lidem na penieze přísahají, jsa vinen ; a tak za vraždu když přísahá, jsa vinen. Když by obec na konšely sáhla svú mocí, tehdy ti konšelé nemají viece súditi, ani do rady choditi, leč to na Královu MBt vznesu. Nemá nižádný prvé konšelem býti učiněn, než ten, kterýž byl prvé s obcí tři léta přísahu měl, a maje právo městské.
20
Práv;i konšelská.
Konšel, z města jeda, íiicá purkmistru oznámiti.
Artikul XX.
Nemá konšel i žádný z rady jiti, ani z města jiti bez odpuštění purgmistrova. Pakli by proti tomu učinil, tehdy purg-mistr má jej pod přísahau obeslati; a když by vždy nepřijel, tehdy nemá do rady jiti, leč by pnrgmistra i konšeluov odprosil. Pakli by jej purgmistr podruhé obeslal pod přísahau všech konšeluov, a on by vždy nepřijel: tehda má všem pánuom oběd dáti za tu pokutu. Pakli by toho všeho neučinil, že by obědu nedal, ani jich odprosil: tehda má jej tretie obeslati. A ne-přijde-li po třetiem obeslání, a tomu všemu prvniemu dosti neučinil: tehdy viec nemá do rady jiti a ehoditi, dokud ta rada sedí.
Konšelem býti ten má, kdo s městem trpí.
Artikul XXI.
Nemá býti konšelem ižádný, než měštěnín ten, kterýž ze všeho zbožie svého s městem trpie, kteréž má na zemi i v městě, pomlčkami i všemi poplatky.
Purgmistr, ven z města odjeda, poruč pecet jinému.
Artikul XXII.
Nemá purgmistr jeti ani jiti z města s pečetí, než jinému konšelu dáti aneb poručiti, aby obec nebyla meškána. Nemá býti nižádný konšelem ten, kterýž vayše padesáti kop počítého zbožie nemá.
Lazebník, barvíř, pistěc, hudec nemá býti konšelem.
Artikul XXIII.
Nemá býti konšelem ižádný lazebník, ani barvíř*), ani pištěc, ani hudec.
Konšelé do roka v radě seděti mají.
Artikul XXIV.
Konšelé, kteří na radě sedí, nemají déle seděti, nežli jeden rok. A na tom konšelství tento řád má býti, že ižádný konšel nemá na řadu v krčmách seděti. Pakli by se který konšel budto
*) Rozumej: bradýř; ze slova vlaského barbiere, francouzského barbier.
Artikul XX—XXX.
21
jako dnes opil, tehdy ua zajtří nemá do rady jiti. A když ti konšelé jeden rok vysedí, tehdy mají počet učiniti obci starší.
Konšel, hoduje-li na obecní groš, hrdlo ztrať.
Artikul XXV.
Nemá nižádný konšel na obecní groš hodovali, ani kvasnov strojiti; pakli by byl nalezen v tom, má hrdlo ztratiti.
Konšelé orteluov neřiekajte, než ráno na rathauze.
Artikul XXVI.
Nemají konšelé nižádného ortele vyřknuti, než ráno na rathauze. A také kdyby měli který ortel vyřknuti, nemá tu býti rychtář, ani který posel.
Konšel, radii pronese-li, hrdlo ztratí.
Artikul XXVII. Kdyby který konšel radu pronesl, má hrdlo ztratiti.
Konšel s druhým v radě nešepei.
Artikul XXV1IL
Nižádný konšel nemá s druhým v radě šeptati, ale pře pilně poslauchati, aby spravedlnost stranám učinil.
Konšelé pokuty znamenitější obrátiti mají na obecná díla.
Artikul XXIX.
Nemají konšelé nižádných mezi sebú pokut děliti, než což jest méně sedm kop. A všecky pokuty mají jiti na obecná díla anebo na městská opravení.
Konšel ubrmaniti nemá.
Artikul XXX.
Nemá nižádný konšel na rocích ubrmaniti anebo ubrmanem býti.
22 Pni vit konšelská.
Konšel pečetiti listu židovského nemá.
Artikul XXXI.
Nižádný konšel ani měštěnín nemá své pečeti k židovskému listu přitisknuti, ani přivěsiti.
Konšel od prožalované pře nevycházej.
Artikul XXXIL Nemá konšel z rady vystúpiti, dokudž se pře nedokoná, kteráž jest prožalována, ani stranám co raditi, pod přísahán.
Konšelé, svadí-li se, mají smířeni býti.
Artikul XXXIII.
Kdyby se konšelé v radě svadili, tehdy purgmistr nemá jich ruzno rozpustiti, dokudž jich nesmieří. Pakli by který konšel purkmistrem pohrzel, ten konšel nemá v radě seděti, až do smířenie.
Konšelé po orteli milosti nemohau uéiniti, leč král.
Artikul XXXIV.
Když konšelé na kterého vězně ortel vyřknau, již nemnož jemu žádný pomoci, leč mocná ruka, jakožto Kníže aneb Král.
Konšelé na kšaftu nebývajte, když se židuom neb
knežím odkazuje.
Artikul XXXV.
Nižádný konšel aneb písař městský nemá při kšaftu býti, když by co židuom, anebo knežím, anebo kterým koli duchovním lidem bylo rozkazováno k dědictví. Nemá nižádný súditi vinic ve třech mílech okolo Prahy i vinařuo, než konšelé staroměští, bud to v duchovním právě nebo v světském.
Konšel, bndaucím purgmistrem maje býti, klíč ehovaj.
Artikul XXXVI.
Klíč od truhly má ten konšel chovati, který má potomním purkmistrem býti.
Artikul XXXI-XLII. 23
Konšel, bera lialaíance od stran, má z rady vystaupiti.
Artikul XXXVII.
Nižádný konšel nemá halafancuov bráti od stran, kteréž saudí. Pakli by byl který nalezen, tehdy má z rady vyvržen býti.
Konšcluov žádný trestali nemá, než purgmistr v radě.
Artikul XXXVIII.
Nemá nižádný konšeluov ani úředníkuov trestali, než purg-mistr sám v radě.
Purgmistr má sám po právu rozkázati na odsauzeného.
Artikul XXXIX.
Nemá nižádný nad člověkem odsúzenýin popravy rozkázati, než purgmistr.
Purgmistr, ztratí-li pečet, dá Králi pokuty padesát kop
grošuov.
Artikul XL.
Kdyby purgmistr pečet ztratil, tehdy má dáti Králi padesát kop grošuov za jiuú pečet, a viece do rady nemá choditi. A v té nové pečeti má býti některá proměna, pro výstrahu staré pečeti ztracené.
Purgmistr má nalezen býti na rathauze neb doma.
Artikul XLI.
Purgmistr nemá jinde nalezen býti, než na rathauze anebo doma, aby pro něho lid obecný na svých potřebách nebyl meškán. Každý purgmistr v svých čtyřech nedělech má saudy učiniti, aby se lidem pravda stala.
Purgmistr bez vědomí obce nemá v nic města zavaditi.
Artikul XLII.
Purgmistr nemá bez konšelského a obecního vědomí města v ničemž zavaditi, ani s penězi, ani o které sliby.
24
Práva konšelská.
Šandové zahájení mají držaní býti. Artikul XL1II.
Má býti do roka devět sauduov plných zahájených, a tři posudkové. První tři saudove po Svíčkách, a druhé tři po Svaté Trojici, a třetí po Svatém Havle. A po každých třech šandech má rychtář pomáhati práva a posudek jeden učiniti, aby se obci spravedlnost stala a lidé aby svými statky bezpečni byli.
Purgmistr má býti do čtyř neděl.
Artikul LXIV.
Purgmistr nemá býti déle purgmistrem, než čtyři neděle.
Konšel, zmešká-li hodinu, dá pokutu šest haléřuov, neb
jak se svolí.
Artikul LXV.
Když purgmistr konšeluom hodinu do rady uložil by, kterýž by zmeškal, má šest haléřuov pokuty cláti.
Do obce nemají choditi, než sausedé usedlí.
Artikul XLV1.
Nemá nižádný v radu do obce choditi, než přísežní, kterýmž budau lístkové dáni. Pakli se bude peněz dotýkati, tehdy mají všickni býti usedlí, ale žádný domovník, ani nájemník, ani podruh.
Co k měšťanství náleží.
Artikul XLVII.
Když měštěnín zuove hosti, nemá dáti viece krmí než čtyři k obědu a tři krmě k večeři. Když měštěnín svadbu má, tehdy nemá mieti viece hostí, než měštěnínuo o jeden stuol, a paní o druhý.
Právo městské jak se dává.
Artikul XLVIIL Kdo chce měštěnínem býti, ten má list svého zachování přinésti a potom puol kopy a čtyři groše dáti; a potom rok
Artikul XLIII-XLIX.
25
svobodně seděti, a dvě potom s městem trpěti. A za to má ru-kojmě zastaviti, aby tři léta s městem trpěl a poslušnost zachoval a potom se bral, kam by chtěl, ač by jemu se nelíbilo viece s městem býti. Avšak měl-li by které zbožie nemohvité, jako domy, dědiny, platy: tehdy také v tom roce prvním má z toho platiti.
Toto právo dávánie. Konšel, který právo dává, má nměti.
Item, když koho v sausedství přijímají, má se jemu takto právo městské dávati: »Jakož jsi oznámil, že jsi zákup učinil, žádaje, ať by páni trhu a živnosti v tomto městě přáli a právo městské dali, a na to jsi ukázal i list zachování svého i svých rodičuov, připoviedaje se chovati, tak jako dobrému záleží etc.; kdež páni, slyšíce takovu tvú žádost i poddávaní, a zvíášt list tvého zachování, tak chtie učiniti a trhu, živnosti i práva městského příti, aby najprv co ku právu přileží, položil, totiž čtyři groše puol kopy grošuov etc.; dále pak, aby věděl a znal, že najprv máš ctně a chvalitebně živ býti. Manželku máš i dítky, čeládku, neb když mieti budeš, máš je k témuž vésti. Králi JMli máš slíbiti věrnost, a pánu purgmistru poslušenstvie. S tauto obcí máš se srovnati v řádích duchovních i světských, a zvláště v přijímání těla a krve Pána Krista pod obojí zpuosobau (srov-náváš-li se). Také s městem tímto máš trpěti zlé i dobré najméň za tři léta pořád zběhlá, a potom, pokudž Pán Buoh popřeje. A za to za všecko máš slíbiti ty sám pánu purgmistru rukau dáním, a podlé tebe jiná dva sausedy. Pak jestliže slibuješ se tak zachovati, podaj pánu purgmistru ruky, a již páni tobě práva městského přejí, tobě dávají a tebe přijímají i v tvých potřebách opatrovat! chtie. Puojdeš do kanceláří a tam sobě dáš právo městské znamenati, i trh a zákup zapsati.«
Konšelé auredníky městské činit i mají.
Artikul XLIX.
Nemá nižádný jiný nřaduov městských rozdávati, než konšelé; a o tom viece najdeš v Právích v kapitole XXXIII. »o nových konšelích.^
Konec práv samým konšeluom náležitých.