. PRÁVA MĚSTSKÁ _ KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO / A MARKRABSTVÍ MORAVSKÉHO SPOLU $ KRÁTKOU JIC! SUIKOU 01) M. PAVLA KRYSTYANA z _ISOLDÍNA. VYDÁNÍ PÁTÉ. ťPRAVlL JOBEF JIREČEK. * . .\.\. \ N \ w » \ f ov . . _. N\-\ w x x x x m w v V PRAZE. NÁKLADEM svemu: časným: I'uÁVNíxÚ „všmnmu' 1876. 290 0 vodě nápadu! aneb dělová. aby túž vodn zase ještě na svých grantech do starého toku vpustil ». uvedl. Napada! vodn každý může na svém gruntu pojiti . ku potřebě své vésti, však tak, aby ji zase ještě na svých grantech do starého toku uvedl. L. V. Voda dštová. kdyžby z krovův na žlab společní aneb ob— zvláštní sauseda druhého, na dvůr aneb na grunt jeho od starodávna obrácena byla, a vždyckny bez překážky a bez naříkání svůj svobodný odpad měla: ta při starobylém spůsobu a užívání zanechána bude. Voda dštoví jestli že na grunt' sanseda druhého od starodam obi-(cene jest, a vždycky svobodný odpad měla: ta při starobylém spůsobn zanechána bude. L. VI. Všickni tokové dštových i jiných vod, z gruntův jedněch na druhé odpady od starodávna svobodné majíce, při starobylém spůsobu zastaveni budte. Však jimi jedni na druhé nečistot sháněti nemají. — (Do slova.) DE EMPHYTEUSI. , CANONE et aliis pensionibus. ' 0 platu purkrechtním a o platech aneb anrocích ' ]: zádušim. ' ' L. VII. 1. Když statek nemohvitý, jako jsau dědiny, lanky, za— hrady, chmelnice aneb vinice, od pána gruntu k budaucímu a,. jako říkáme, k věčnému užívání někomu zděditi, a budaucím jeho pod jistý plat se pronajímá, tak aby ten s budaucími svými gruntu takového užíval a za užívání plat na jisté časy pánu gruntu vyplňoval: takový plat slove purkrechtní aneb aux-oční. Plat purkrechtni neb auroční slove, když statek nemovitý, dědiny, lanky, od pinu gruntu ]: budaucímu a věčnému užívaní pod jistý plat někomu u pmnajímt. L. V—IX. 291 II. Ten když pánu od držitelův gruntův na časy vyměřené vycházeti bude: nemá jim statek takový pod žádným obmyslem od pána gruntu toho odjímán býti; proto, že takoví platové jsau mzdau za požívání těch gmntův. Plat pnrkrechtní, když na. časy vyměřené pánu vychází, pán takových gruntův nemá. pod žádným obmyslem odjímati. III. A takoví pronájmové gruntův pod plat purkrechtní uvozují na. sebe povinnost řádných aurokův, kteříž zvětšování na stížnost držitelův těch gruntův býti nemají, vedle práva: Pacta dam mtm—am contractilms, podle smluv, výsad a užívání starobylého jedni k druhým se chovejte. Neb smlauvy & jednakaždá. mezi lidmi dobrovolná snesení uvozují spůsob budoucí povinnosti, jak jedni k druhým v časích budaucích chovati se mají. Pronájmové gruntův pod plat purkrechtní uvozují na. sebe povinnost řádných autokův, kteříž zvětšování býti nemají. L. VIII. I. Kdožby koli kterého gruntu poplatního aneb purkrechtního v držení 'vešel aneb sám grunt ten pod jistý plat od pána vrchního k sobě přijal: ten každý i s potomky svými podle veysady a hamfeštu ku pánu a k veysadníku gruntu takového ve všem se tak chovej, pokudž veysada na ten grunt vydaná. v sobě obsahuje, a platu purkrechtního a úročního na časy vyměřené nezadržuj. Jedenkaždý, vejdn v držení gruntu purkrechtního, aneb žeby jej sobě sám vysazený měl pod plat jistý od pána vrchního, hleď se podle veysady & hanfeštu k veysadníku gruntu chovati, platu na časy vyměřené nezadržlúíc. II.. Pán pak gmntu, aby se úročníku a jeho poplatníků v užívání od žádného překážka nedála, to oputrovati povinen jest. Ta za jisté povinnost jest všech pánův, aby poddané, auročníky & poplatníky podle spravedlnosti a v nevině jich zastávali. Pán gruntu má to opatřiti, aby poplatníku a útočníka jeho v uživdni škoda se žádná nedíln— L. IX. Na kteréby pak grunty (an by znich od dávního času, to jest, přes pamět liclskau, komužbykoli a kterémužkoli záduší 19* 292 0 platu purkrechlním (; o platech k zádušim. aneb obcí aurokové a. poplatkové od předešlýchdržitelův dávání a placení byli) jistot nebylo a nenacházelo se žádných zápisův, ani hamfeštův; tehdy kteřížkoli z lidí a jakýmkoli právem aneb spravedlivostí vešli bytěch gruntův v držení, a byli by bud od pana vrchního těch gruntův, aneb od těch, jimž platové vždycky předešle bez zadržování vycházeli, napomenutí, aby povinné auroky a platy z týchž gruntův dali; a ti a takoví gruntův držitelé, kteříž auročníci aneb poplatníci slovau, po napomenutí do tří let pořad zběhlých těch a takových aurokův a poplatkův _dati by zanedbali, aneb ovšem nechtěli: tehdy pán gruntův těch, anebo ti, kteřížby to pokázali, že jim z takových gruntův aurokové a platové vždycky předešle bez zadržování vycházeli, bude aneb budau se moci pořádem práva v ty grunty uvázati, a ' j e k ruce své ujíti aneb jiným pod platy je pronajíti. Neb aurokové & platové, kteříž předešle dáváni' a placeni byli tak od dávních časův, že pamět lidskau dávností převyšují, maji vždyckny na časy budaucí dávání a placení býti, by pak žádné příčiny prokázati se nemohlo, pro kteraužby se platiti a dávati mělo. Plat, kterýž davnoatí svau pamět lidskau převyšuje, mi vždycky na časy budaucí dáván a placen býti, by pak žádných jistot a banfeštův ani příčin pokůzati se nemohlo, podle kterýchžby se dávati a platiti měl. Jinak, po napomenutí ve třech letech zběhlých kdoby takového platu dáti zanedbal: takoví grantové, z nichž plat vycházel, pořadem práva hudau mu odňati. L. X. A při jiných při všech k tomu podobných platech, kteříž buď z vinic, z zahrad, z polí a z jiných gruntův vycházeti :: platiti se mají, tak se lidé a držitelé těch gruntnv zachovejte, pokudž veysady gruntův a jistoty uvedení těch platův na též grunty v sobě obsahují. Při všech platech z vinic, zahrad, z polí vycházejících tak se držitelé těch gruntův zachovejte, pokudž veysady na též grunty dané v sobě obsahují.