;■ Z let 1465-1485, 15
•
dali sme a kázali přivěsit! k tomuto listu s našim dobrým vědomím i plným přiznáním dobrovolné. Jenž jest dán a psán na Krumlově ten čtvrtek po sv. Havle, leta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého šedesátého pátého,
„Tento list jest s povolením urozeného pána Tomáše Purkarta z Klee do kvaternu přivilegijcli panštin Třeboňského leta UGl založeného dne T. Martii 1751 od slova k slovu vnesen pag. S9. et a8. skrze mě Petr* Svéteck^ho p[ro] t[unc] Yicearchívari manu propria," — Putet jťst utržena, ale ottur, kde bjly pressule pro- ■ taženy, zůstal. — Z originálu archivu městečka Mezimoslí nad Lužnicí opsal prof. August Sedláček,
12.
147$: Samodílný řád mestečka Doubvavnífoa na panství Pernštejn&kém.
,íeet vytištěn v Časopise Matice Moravské 1905 str. 383—391 péčí Josefa Soukala podle přepisu v kuizu městské, jenž po chůzi z r; 1749. Zpráva a něm podáaa jest již v Archive Českém XXIV. str. 285 C. 438.
13.
1485) 26. dubna: Pavel ze Sulevic na Duchcově svému poddanému Danielovi ze vsi Lipé vysvědčuje řádný pilvodt dobré zachovaní, p'ropOUŠtí jej Z Člověčenství a doporučuje ceckům řemeslnickým ku přijetí.
Já Pavel z Sulevic a na Osece známo činiem tiemto listem obecně, ktož jej uzrie nebo čtúc slyšeti budu. že jsú přede mne predstúpili lidé moji z Llippe a z Mrskneš, rychtář i konšelé i obecní, a yyznali přede mnu, kterak uebožtícek Mikuláš Llipský a manželka jménem Anna posli jsú od dobrých lidí řádu sedlského, v stavu manželským řádně pŕchývajíciech, a též svrch upsaný Mikuláš a Anna manželka jeho slušne, řádně a poctivé jsú sě mezi niemi živili, jakožto na dobré lidi robotné slušie, v stavu manželském počestně přebývajíc. Jakožto pak syn jích jménem Daniel z stavu manželského od nich řádně pošlý, a ten svrchupsaný Daniel při otci svým pod bratrem mým i pode mnú počestně a řádně sé zachoval, jako na dobrého pacholka se slušie. Jakož svrchupsaný Daniel pristúpil před mě s přátely svými, prosiece mne, abych jemu živnost přál vedle jeho vobchodu, a jeho z člověčenstvie propustil; protož já svrchupsaný Pavel, hledě na tu dobrú pověst a zachovanie jeho starsiech, kterak jsú sě vždycky počestně živili, jako na dobré robotné lidi slušie, a předkóm mým i tudíž mě věrně a pravé sě zachovali ve všem, jako pánóm svým dědičným, i též svrchupsaný Daniel; protož hledě na to, cbtě jemu rád živnosti i všeho dobrého příti, jeho jsem z člověčenstvie propustil a mocí toho listu propúštiem. I protož prosím všech vuobec, panuov i rytierstva i z měst, kdež by sě zahodil svrchupsaný Daniel, buďto do kterého města nebo městečka, že jemu dobrú vokážete; a zvláště prosím pa [sic] všech mistruov a cechmistruov, řemesla kteréhož kolivěk, abyste jeho do svých cechuov přijali, a jemu mezi sebú živnosti přieti budete a dobrú vuoli vokážete, pro jeho pŕedkuov svrchudotčenú dobrú pověst a zachováme i tudíž jeho.
16 D. XXII. Dodavek k řádům selským a instrukcím hospodárskym;
A toho vám úplně věřím všem vuobec, kdežby své živnosti hledal, že to pro mě i pro mu službu uděláte, a k němu sě tak ukážete, jako svrchu dotčeno jest. A já toho jmienicm [mí ní in] každému, kdež by sě přihodilo, z asi ú žití i dobrým odplatit), jakožto přátelóm svým milým.
A toho na svedomie pečet svú vlastní dal jsem k tomuto listu přivěsiti; jenž jest dán a psán na Ducheuvě v pátek před svatým Jakubem Filippem apošto-luov Božiech, léta Božieho tisiecého čtyřstého osmdesátého pátého.
Originál pergamenový jest nyní t archive mésta Pruhy; pečeť schází, pergamen jest dole uprostred proseknut k zavezeni pečeti. Na zadní straně poznamenáno rukou 17. veku: List zhustni Daniele LupBkěho do ao 1485 Jír. 21. — Visky Lipá a Mrskneay psány jsou v Palackého Popise 47 Lipe, Mrsklesy, nemecky Lippaí, Merskles; stojí vedle sebe, 3 hti na jih od Mileáova, 9 km na západ od Lovosic; jsou nyní německé.
■
14.
1486, 13, května: Ladslav z Boskovic na Moravské Třebové svým poddaným ve všech Hádkově, Petrňvce a v Staré Trndvee prodává   všecky odúmrtt, dává práVO poŕiZOVatí o statcích a stanoví řád dědický.
Já Ladslav z Bozkovie a na Moravské Třebové i s svými erby a budúcimi vyznávám tiemt-o listem přede všemi, ktož jej uzdřie neb čtůc slyšeti budú, že přišli před mě fojtové, konšelé i všecky obce ze vsie mých Radkova, Petruovky, a z Trnávky Staré má dva elověky a třetí mlynář, věrní moji milí, za něžto s mnohú žádostí ustavičnú slovutný panoše Jan Sedík z Cuncziny [z Končiny], ty časy purkrabie na Moravské Třebové věrný muoj milý, prosbu činil jest, žádaje a prose mne jako pána dědičného, abych odúmrť, kterúž na těch vsiech a na nich spravedlivé mám, jiem prodal. A já k té mnohé žádosti a pilné prosbě téhož Jana Šedíka nachýlen jsa, však s dobrým rozmyslem a s radú přátel svých prodal sem a mocí listu tohoto prodávám svrchupsaným lidem mým i všem vespolek obyvateluom těch vsie, i k tomu přimíníc dvuor při vsi Radkovu i to, což mého v Staré Trnávce jest, tu svrcliu-psanú odúmrt na těch svrchupsaných vsiech mých a dvoru Radkovském, na domiech, na roliech, na statku m oho vitém i nemoho vitém, tak aby oni mohli své statky svrchu-psané mohovité i nemoho vité, kterýmiž sě koli slovy jmenovati mohu, porúčett, oddávali přáteluom i jiným, komuž by sě jim zdálo, a to beze vsie mé překážky, svrchupsaného Ladslava, erbuov i budúcich mých. A to takovú výmienkú, aby ti, komuž takoví statkové na domiech nebo na roliech přes pole poručeni byli by, toho nezdviehali ani odtud brali, leč- by mně aneb erbuom mým budúciem osadili, aby mně na mém spravedlivém nescházelo. A jestliže by kto jakž koli smrtí sšel, dětí a ženy nemaje a poručenstvie neučiniv, ten statek po uěm zuostalý aby na najbližšieho přítele jeho přešel. Pakliby sě žádný přietel neohlásil, tehda fojt, konšelé svrchupsaní mají sě v ten statek uvázati a toho do čtvrti léta zachovali; a po tom