Československá akademie věd Vědecký redaktor prof. Sc. Dr. Václav Vaněček, člon kor ©spon dent ČSAV Recensent Sc. C. Karol Rebro VLADIMÍR PROCHÁZKA ČESKÁ PODDANSKÁ NEMOVITOST V POZEMKOVÝCH KNIHÁCH 16. A 17. STOLETÍ nakladatelství Československé akademie vid PUAIIA 1963 UKÁZKY NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH TYPŮ ZÁPISŮ l Zápisy v nejstarší íeské vesnické pozemkové knize (Žit.)*) A - f la (asi 1472): It. Marta, dcera Hnátovic, otřekla se bratru svýmu. B - f la (asi 1472): It. Martin mlynář otevzdal Kustowy [!] mlýn. C - f 2a (asi 1473): It. pan Hanuš puol vinice a puol lisu otevzdal Chvojkoví a bylo-li by kdy prodajno, aby jej zasô nabídl. D - f 7a (1479): It. Řícha [!] Kokovec prodal vinici na Kamýčku Michalovi Poláčkovi v též meze a v táž práva. E - f 9b (1480): It. Jíra Hnát kúpil vinici u Tomka svrchu nazdrany [ľ). I zaplatil i otevzdal jemu mocně Tomek. F - 18a (1501): Léta Božího tisícího pětistého prvnijeho [1], že jest paní Regině povinovaný Jáhlo XV BB. A rukojmč Jan Trymbuch a Jan David. G-f 43b (1528): Smlouva a trh stal se jest mezi Mareškú, strany jedné, a přáteli polákovskými, strany druhé, o statek polákovský tak, že Martin Mareška koupil ten statek polákovský za LXXV BB m. A zavdal jest VJ BB a zuostává za týž statek ještě LXJ BB. A má platiti po VJ BB každý rok o soud. H - f 61a (1535): Jíra Řepa položil VJ BB m. za statek sirotkem [!] polákovským k ruce. A ještě jim zuostalo XIX BB m. Homolka vzal z těch peněz IIJ BB. I - f 66a (1536): Martin Máců [!].syn předstoupil před čtyři lavy soudu hájeného, tu, kdež moc a právo. Tu zavazuje a zapisuje pravého a spravedlivého věna XXIIIJ BB míš. Lídě manželce své na domě na dědině i i [!] na všem statku jmenovali [!],k jmění, držení a též k dědičnému užívání jí slibuje spraviti a svoboditi, jakž tento soud za právo má. *) Další ukázky z této knihy přináší Procházka, Nejst. poz. kniha, 82—83. — Zde i jinde v přílohách a poznámkách jsou římské číslice přepsány po našem způsobu majuskulomi, zatím co v pramenech, typicky po celé 16. století, se užívá minuskulí. 33 Česká poddanská nemovitost 513 í- —: ' I. ZÁKLADNI ZÁPIS NA USEDLOST Trhová smlouva *) Křiv. 1, 3a (1530) Kněžoves Léta božieho °ie XXX v sobotu před Sm Tomášem apoštolem Martin Knušík, starý rychtář, prodal statek s J lánem, 1 kuoň a ovsa IM str., sena 1 stuoh, s osetím na ozim v VIIIrjr hony žitem, pšenicí, ječmenem, stavení nové, a to jest prodal Janovi Štrosovu synu za XXXVIIJ BB m. Má zavdati na mužský masopust najprv příští III BB m, a tak vždy každý rok na týž masopust platiti má až do vyplacení sumy nadepsané. S touto výminkou, že vuolve [-vuolče] má Martinovi Jan dáti, III strychy žita z toho osetí. 3 Směna Pard. 3 178a (1517) Lhota Uřecká Stal se jest frajmark, Váša s Čapkem. Má Čapek doplatiti, když se vstě-huje na Vášové, XX BB, placení Aksamitoví na ty roky, jakž smlúva. Též Váša, když se vstěhuje na Čapkovo, má doplatiti to, co Čapek zuo-stal, XXII BB. A Čapek k těm XXII BB přidati Vášovi na pomoc II BB. Což se té louky dotýče, keráž [!] zastavena za Petrušky, tu sobě sám Čapek vyplatiti má. A s této louky, keráž jest Kvašovskému, máta skliditi ze spolka trávu. Každý své svršky všecky, kdo co má, to má sebú pobrati "a na druhý statek přenésti, i drva. Ty dva duby přidal Váša Čapkovi na té louce a za to Vášovi také úroka prese žni [!] poěkati se má. Čapek na tento s. Jan příští má dáti II BB za své, na kerémž prve byl, i to již budou ty II BB, keréž měl přidati Vášovi. A máta spolu býti na Čapkov-ském až prese žni [!]. Actum dominica die trinitatis. *) Komplikovanější případy podává Procházka, Trh. smlouva, příl. 1—4. 514 Postoupení usedlosti synovi s výměnkem, odstupným a závazkem zaplatit dluhy Prach. 17, 4ab (1651) Dvory/Vimp. Jakub Vávra, maje dvůr svůj zcela a zouplna zaplátcený, jsouce věkem sešlý a nemoha dáleji hospodařiti, pustil takový dobrovolně synu svému Pavlovi se vším osením a příslušenstvím, tak jak ho sám v užívání a držení měl, na ten a takový spůsob, aby Pavel, syn jeho, povinen byl Jakuba Vávru otce svého při sobě do smrti chovati a o-patrovati, ošacením potřebným, též stravou náležitou vychovati. Však na zlepšení a všelijakou potřebu jeho aby 30 BB míš. pomalu [4b] a k potřebě jeho vydati povinen byl. Itt. Evě Mikovy sestře svý z téhož dvora na věnovaných 15 BB (mimo již odvedených 6 BB) vydati 9 BB. Pokudž by pak často psaný Vávra dříve, nežli takových 30 BB jemu Pavel vyplatil, z světa sešel, tehdy aby zase těch 30 BB neb co se doplátceti přijde, na něho Pavla a Mandě[!] ženu jeho plným právem připadlo. A tak se témuž Pavlovi z téhož dvora 39 BB míš. vyplatiti přijde. A poněvadž při témž dvoře Jakub otec jeho rozličných dlu-hův v tom veškerém čase jesti narazil a jak k záduší, tak do důchodův J. M. K. Vintrberských i sice jinším lidem nemálo povinovat zůstává, ty a takový Pavel hospodář na sebe a na manželku svou přijímajíce, že z nich práv býti chce, jest připověděl. Stalo se vo vsi Dvořích při kladení verunkův dne 11. Octobris A° 1651. Komplex převodů statků za života starého hospodáře (A) — Vys. 17. stol., 133ab (1671) Vysoká/Mělník Léta 1671, dne 10. Marti přijdouce k kněhám purgkrechtním Jan Šlomich snažně žádal, aby Jana Jansy synu Jiříkovi s manželkou jeho Kateřinou a schovankou téhož Jana Šlomicha při něm v statku zůstávati a hospodařiti povoleno bylo. I byvši tu ohled raději k osazování gruntův než dvouch [!] hospodářův na jednom statku zanechání, pročež musil týž Jiřík Jansa jeden grunt otce svého v Střednicích ujiti. Mezitím také Jan Šlomich při smlouvách svadebnich víc jmenovaného Jiříka Jansy před poctivými lidmi patrně se otevřel, když by Pán Bůh jeho od smrti ne-uchoval, aby on Jiřík Jansa s manželkou svou po něm dědil. [133b] Tak až posavad sice v tom že stojí, však maje v povážení, že by snad ještě 515 ............................. se oženiti a s manželkou svou budoucí dítky sploditi mohl, otevřel tehdy dále vůli svou, kdyby k tomu, jak se nadpisuje, přišlo, a on Šlomich po-zůstavíc po sobě manželku a dědice s světa by časnou smrtí sešel, že nyní jí Kateřině, schovance svý, třiceti BB m. a dvě krávy odvádí, dáleji pak s dědici svými v statku po něm zůstalém ji Kateřinu na rovný díl připouští. Pakliby bez manželky a dědicův umřel, tehdy pozůstalost svou za mzdu a věrné služby dotčených manželův, s další ale vůlí a ratificati milostivé vrchnosti, jí Kateřině s manželem jejím odevzdává. Což jsem[!] pro paměť a bez pohoršení odoumrtních práv vepsáno jest. V přítomnosti Václava Lokaje a Jana Šolce, vrchních rychtářův. Act. die ut supra. r (B) — Tamtéž 139ab (1671) Zápis Jiříkovi Jansovi Léta 1671, dne 10 Martj Jan Jansa dobrovolné prohlášení učinil, majíce ve vsi Střednicích dvě živnosti, že tuto se vším k ní příslušenstvím Jiříkovi synu svýmu, Kateřině manželce, dědicům a budoucím jich postupuje a k užívání dědičnému odevzdává za summu pět set BB m., kteréžto počna při soudích po sedmi BB až do zaplacení vší sumy skládati má. Však s touto vejminkou, aby již od té chvíle ty stromy, jenž slove v Vodoteči, k dolenímu gruntu a naproti tomu od doleního k hořenímu tomuto dva kusy pole, jeden u samé vsi, slove Na vinici, a druhý U sadu, náležely. [139b] A kdyby časem svým on Jiřík syn grunt Jana Šlomicha s povolením milostivé vrchnosti dosáhl, aby tento bratru svému neb některé sestře s tím se vším, k čemu on tak přistoupil, postoupiti povinnen byl. Přidal Jan Jansa koně dva, vůz, plouh, brány, krávu 1, vola 1, pšenice seté po 6 str., žita po 12 str., ječmene po 3 str., ovsa po 9 str., hrachu po 5 v. Actum zápisu tohoto léta a dne svrchu psaného. (C) — Tamtéž f 145b-146b (1684) Zápis Jiříkovi Jansovi Léta Páně 1684, dne 9. May Jan Jansa starej pro sešlost věku svého pustil živnost tuto se vším k ní přináležejícím příslušenstvím Jiříkovi synu svýmu za summu 820 BB mís. Při tý živnosti zanechal 4 klisny, 2 vozy, 2 pluhy, 2 brány, 5 krav, 2 kusy jalovýho, 5 sviní, 20 ovec,20 johňat, 15 slepic, se vším hospodářským nábytkem, k tomu žita sutého 17 str., pšenice 8 str. ječmene 2 str. a pohanky 1 str. Role pak jak ozimem, tak jařím náležitě ošité. Při tomto pak odevzdáni činí sobě Jan Jansa starej vejminek tento, aby každoročně z držitelového násevku 30 záhonů pšenice, 30 záhonů žita a 516 30 záhonů ovsa k svý ruce klidil, a dále aby držitel povinen byl při jeho chalupě role se vším zdělávati, obilí do stodoly svážeti, mrvu na pole vyvážeti, též 3 vozy ovčí mrvy každoročně na vinici dáti avyvésti[!], též podobně dříví k palivu spotřebu přivážeti, naproti čomuž uznávaje jho hrubé býti, daruje držiteli 2 voly. Ty pak vejš položené vejminky mají ve