ARCHIV ČESKÝ ČILI STARÉ PJSEMNÉ PAMÁTKY ČESKÉ I MÓRAWSKÉ. Z ARCHIVŮW DOMÁCJGH I CIZJCH sebral a wtdal FRANTIŠEK PALACKÝ, HISTORIOGRAF PP. STAWŮW KRALOWSTWJ ČESKÉHO, ŘÁDNÝ AUD- A SEKRETÁŘ KRÁL. ČESKÉ SPOLEČNOSTI NAUK, ČINNÝ AUD SPOLEČNOSTI ČESKÉHO MUSEUM, AUT) KHAL. BAWOBSKÉ AKADEMIE NAUK WE MNICHOWĚ, UHERSKÉ UČENÉ SPOLEČNOSTI W PEÍT1, SLEZSKÉ SPOLEČNOSTI PRO WLASTENSKAU OSWĚTU WE WRAT1SLAWI, LUŽICKÉ SPOLEČNOSTI NAUK WE ZHORELCI 3C. n ď jl p n w y. w praze, í840. W KOMMISSJ V KliOS IS £ R G K A I Ŕ1W K Á Č E 1 ■ 344 C. 111. Zápisy wc wiccck selských od r. 1434. dokudžby sudce ot obce s strany zákona božieho woleni nebyli, anebo řád ně-který w zemi wyzdwižen nebyl, kteréhožby obecné zemane požlwali. A dále také abyšta těch lidi s obú stranu hájila před každým člowěkem, což naydále mohu. A kdyžby sudce woleni byli, anebo řád některý w zemi wyzdwižen byl, kteráž práwa maji, aby sebe práwem hledali, ale nižádnú moci. To sie stalo w radě, w neděli den s. Sigmunda, léta naroz. bož. MCCCCXXXIII1. Při tom sú byli Tomášek Literát purkmistr, Waněk z Trubačowa domu, Martin Holík, Šimon biely, Äimon irný, Řehoř stolař, Ondřej pekař, Prokop řezník, Mikuláš Šohaj pekař a jiní konšelé Nowého Města Pražského. 7. Auřad města Žateckého seznáwá, kterak lidé poddanj z Iloledcčka swčdcili panj Katruši z Holedče o poddanosti swé. W Žale i, 20 Dec. 1434. My purkmistr a radila města Žateckého oznamujem tiemto listem obecně přede wšemi, ktož jej uzřie nebo ětúce slyšeti budú, že stojíce před námi w radě naši robotěžnl lidé, Wacek, Witek, Beneš a Wacek z Malého Holedečka, i wy-znáwali dobrowolně před námi a swědčili jednostajnfe, že sú úrok platili slowút-nému Prokopowi z Holedče; a po jeho smrti Oldřich bratr jeho požádal na nich, aby inu slíbili ělowěčenstwie, a oni odepřeli, a řkůce: »paní Katruše Prokopowa obeslala nás, abychom jie úrok dali, protož sie nám nehodí člowěčenstwie slfbiti, ale umluwte sie spolu o to některak, a když sie umluwite, téměř tobě úrok budem platiti jako jie.t Dále wyznali, Že potom ta paní Katruše přijela k nám do Žatce, a prosila pánów, kteříž toho casu na radě seděli, že sú Oldřicha z Holedče před se do rady obeslali, a jeho tázali, éiby to plat byl na swrcbupsanych lidech; a on wyznal, že jest paní Katrušin, a že on jest jie spráwce i s jinými za to; a že pak ta radda je o to rozdělila, a řkúce: »pane Oldřiše! chcešli ten plat mieti, dada jie sto kop, uwieziž sie weů.« A on odpowěděl, a řka: »nemám peněz, a protož nechajť ona drží plat swój a jeho požiwá.o Potom wyznali ti lidé, že sú puštěni do swětnice do raddy. Tu nadepsaná paní Katruše před raddú žádala, aby jie člowěčeoslwie slíbili: a oni poradiwše sie a srozuměwše, že sú se umluwili, i slíbili jie člowěčenstwie, a že jie úroky rádi chtie platiti. Dále tíž lidé wyznali, že potom, když sú již ělowěčenstwie paní Katruši slíbili, ona paní Katruše řekla ku pánóm, kteříž toho času na radě seděli: »mili páni ! tak jakož tito lidé již sú moji, dáwámť wám je mocně i s tiem úrokem s desieti kopami, w němž zásedie, a prosím WM", račte obránce býti těch chudých lidi, a nedajte jim ná-lisków činiti.« A řekla dále: »jakož nynie u nás w Mostě mrú, úmysl roój jest, C. III. Zápisy we ivécech selských cd r. 1437. 345 žebych sie chtěla sem bráti, a pri swých lidech bydliti a žiwiti sie, Paklíby mne buoh neuchowal, jmárať dceru jménem Zdenku, tať práwa w Strancích nižádného nemá: zuostaneliť žiwa, wěřímť WM", že jie s tiem platem prawě učinite; pakliť jie buoh neuchowá, tehdy ten plat, totižto deset kop, obraťte kamž ráčite.* Toho wyznánie jich a swědectwie na swědomie pečet města našeho k tomuto listu přitisknuti kázali sme. Jenž jest dán v pondělí u vigílii sw. Tomáše apoštola, léta narozenie syna božieho MCCCCXXXIV. (DD. XV, 304). 8. Auřad města Mostského swědOj, že Hanuš Polk někdy MikuláŠowi Rozlerovri wsi swé Janowic w dluhu ô3 kop mocné postaupil. ^ ;u>ŕO*r»i^ •-(•:,'/' im Hl • ■ ■ * ■'■ . .i W Metle, h Jat. 1431. ilrj' -n /. .Iľ.lľ'\ IIK M K/t Illl. , .llt .-;>!» ilnh* ,11 l\>). tyfoi íftifl .ÍI,„-..,i,\ M My purgerroistr a konšelé pŕisežni raddy mesta Mostského oznamujem tiem-to listem wšeui obecně, kdož jej uzrie nebo čtúc slyšeti budú, že pred nás do plné rady našie přišedše múdri a opatrní naši spolusúsedé milí, Alexius a jinl trie jeho towaŕišie a w této miere konšelé staré raddy, nás zprawili w jistotě, kterak w času jich konäelstwie, ježto Alexius byl purgmistrem, přišel před ně byl slowútný Hanuš Polko, tehdy náš spoluobywatel dobré paměti, žiw a zdráw jsa, s dobrú paměti a dobrowolně, a sstúpil mocně wsi swé jménem Janowic a jinak Jansdorf? s lidmi úročnými, s úroky, s poplatky každými a panstwím, i se wšlm práwem a přislušenstwim, nic nezuostawuje, múdremu muži Mikulášowi Rozlarowi, našemu spolusúsedowi, miesto základu w 53 kopách gr. dobrých stříbrných Pražského rázu, tu wes a to zbožie sprawedliwě drzeti, a jeho požíwati bez překazy wše-liké tak dlúho, ažby mu penieze 53 kop gr. swrchupsaných úplné zaplaceny byly, kteréž mu jest Hanuš Polk wedle řádného počtu mezi nimi dlužen byl zuostal a k němu sie před nimi přiznal. Také nás zprawili swrchupsanl Alexius a towařiši jeho, purkmistr a konšelé staré raddy, že týž Hanuš postawil tudiež a tehda před nimi lidi swé úročné z Janowa (sic) wsi nahorepsanč, a kázal jim plné člowěčen-stwie a postušenstwie sltbiti, přisieci i drželi tak dlúho Mikulášowi Rozlarowi swrchupsanému, dokud jemu penieze jeho 53 kop gr. úplně splněny nebudú; a že to ti jisti chudí úroční lidé tak držeti slíbili a přisáhli, jakož jim pán jich to ueiniti kázal. Také wědomo jest nám, že Mik. Rozler nahoŕepsaný to zbožie jemu tak sstúpené držel jest ol obce šest let násobných bez překaženi. Toho wyznánie před námi na swědomie kázali sme pečet města našeho přitisknuti k tomuto listu. Datum fer. VI proxima beati Procopii anno oc. XXXVII. (DD. XV, 306). 44 * 346 ]C. tlí. Zápisy ivc. wtctch selských cd r. 1456. i 9. Lide poddanj ze Slaupna swědčj, že neginý než Kuru-š ze Krjcowa pánem gegich gest. We Slaupm, 12 Dec. 1437. ri tiiI-;.-i it ■ r--xrT T9n*Tff udí ,ti- , mi ■• My súsedé a Hdé ze SK'ipna, kromě Bílka, někdy nebožce Janowi Ospě-líkowi z Bydžowa, wyznáwámy tierato listem přede w.šemi,. ktož jej uzrie, čisti neb člúce slyseti budú, tobo dobrú pamět majíce, že ta wšecka léta, jakž smy za nim byli, nikdy nám neprawil, aniž smy od kobo slýchali, by kto s nim o to zbožie w Slupne kdy které spolky měl» ani Žák z Bydžowa, než jemu smy byli samému elowééenstwie slíbili. A potom, jest tomu dobře na 16 let neb wiece, postúpil nás a elowěčenstwie prawé kázal slíbili panu Kunsowi z Křéčowa; a tak nás p. Kuneš i podnes drží, kromě dwú ělowěkú; a my smy tobo nikdy p. Kuu-sowi nezmenili, aniž tobo kdy na nás neboli Ospélík, ani na něm žádal. A w těch we wsech létech swrchupsaných nenariekal nás žádný, ani swrchupsaný Žák, kterým obyěejem, bychom pod koho sluSeli jiného než pod pana Kunše. A když swrchupsaný Ospělík umřel, a p. Kunci seďal w těžkém wězenl Jěška Bohunkowa z Bydžowa, tu sie w nás mocí uwifežf úředníci nebožce páně Jindfichowi z Welíse k jeho ku páně ruce. A když p. Kunes sic z wězenie wyprawi, tehda mluwi se panem .Jindřichem; a tak po několice neděléch káže nás swrchupsaný pán postúpili zasie p. KunSowi dobvowolně, i tobo dworu s dědinami nebožce Ospěií-kowa, kromě na dwú ělowěkú něco sobě platu poostawi. A my opět zasie znowa slíbimy prawé elowěčenstwie p. Kunáowi dobrowolně a jeho synu. A tak nás drží i podnes; a my pánuow jiných nemámy, než pána boba a jej. A to bychom byli botowi osobně seznati wsudy, kdežby toho potřebie bylo; neb to jest bohdá wše wěrná prawda. A toho w.šeho na swédomie připrosili smy slowůtných panoší, p. Mikše Petrbacha z Plačíc, nynie richtáře w Bydžowě, a p. Kunse z Woděrad, aby swé pečeti ráěili přitisknuti k tomuto listu, toho wseho na potwrzenie, což w něm tuto psáno stojí. Dán w Slupne, ten čtwrtek před sw. Lucií, r. MCCOCXXXVH. (DD. XV, 40). i • ■ i '•.-.(--;in,Mř u.! iľi Ji:) i 1 • t"*»f» i ivu.ivj tÍJldl!ť •/< n\-• i*«'.iil»c] i: fíiiwti1, 10. u... itiii .ľ.;.'-, ti i; iliilfU ii-Áil. itii ,: i..•w.-ifi y»j i; ,.| Týnečtj seznáwagj, že od gakžiwa auroky platjwagj pannám kláštera Týneckého, a wäak ze páni Plichto wé z Zirotjna panstwj nad nimi sobě pozůstawíli. .!.n,\iwi;/n! vj" dli i'i'-r.if lo! J/0-. '»*>il(i Jo .tgýi lovní iVnsiiúfse Ani i»ifť> JV Tanci, 31 JuL 14áfi. illinJ ■ j nil-j .1,11 i;lř id lsr»«>rj i .•• \\\,\r,A 'jiíhikciiiŕ i;n minu oviq .sinurtrŕv/ Richtár, konšelé i wšecka obec w Týnci mestečká, tudiež obec ze wsi Týnecká, wyznáwáme tiemto listem obecně přede wsemi, ktož jej uzřie nebo