Blok 1
Vyučující: D. Šramková
Přednáška téma: Centrální banka, bankovky a státovky. Historie platidel.
Seminář: Historie platidel a měnové reformy. Oběh bankovek a mincí – právní úprava.
Vážení studenti,
v rámci tohoto výukového bloku budete mít možnost se seznámit mj. s historií platidel. Na hodině se vedle běžného výkladu budete moci seznámit rovněž s dobovými platidly z mé soukromé sbírky. Sbírka to není kompletní, ale umožňuje udělat si představu o vzhledu a velikosti našich platidel, která mám pro tyto studijní účely roztříděna dle nominálních hodnot (přičemž nejstarší jsou ještě z dob monarchie). Dále si budou moci zájemci prohlédnout i potravinové lístky z čtyřicátých let.
Pokud se prezenční výuky nemůžete zúčastnit, případně pokud si chcete výklad prohloubit, máte k dispozici komentovanou přednášku z loňského roku, která je doprovázena příslušnými obrázky. Zájemci si tak kromě znalostí získaných samostudiem dle pokynů z interaktivní osnovy odnesou ještě trauma z poslechu rozšířené audioverze přednášky :-). Opravdu jsem se snažila neznít jako hlas ze záhrobí a nemučit vás příliš, ale nejsem si jistá, nakolik se hodiny mého snažení odrazily ve výsledku.
Samozřejmě uvítám jakoukoliv zpětnou vazbu, a to v rámci diskusního fóra předmětu i
e-mailem na dana.sramkova@law.muni.cz (do této schránky se mi přeposílá i
pošta adresovaná na "ISový" e-mail). Nemusíte se bát upřímnosti,
kolokvia bude udělovat za výkon v testu kolega Schweigl a já sama nemám důvod se vám za
upřímnost nijak mstít :-). Naopak, cením si zpětné vazby,
beru i kritiky!
S pozdravem a přáním pevného zdraví i nervů,
Dana Šramková
K dnešní látce - část historie a měnové reformy:
Pro doplnění prezenční výuky máte v IS vloženu krátkou prezentaci se zvukovou
nahrávkou tématu.
Pokud si chcete výklad poslechnout, klikněte vždy uprostřed každého
snímku na symbol reproduktoru. V prezentaci vás v rámci několika snímků
provedu základními mezníky vývoje koruny na našem území, a to od jejího
zavedení na území tehdejší monarchie r. 1892, přes reformy z let 1919 a
zejm. 1953 až po rok 1993 a osamostatnění naší měny. Na mě až nezvykle
vážný výklad doplňuje snímek vztahující se k zelené stokoruně z roku
1989, který naznačuje důvody, proč záhy došlo ke stažení tohoto platidla
z oběhu a nahrazení znovuzavedenou stokorunoiu vzoru 1961. Poslední
snímek je pak věnován kremnické mincovně, která je označována za nejdéle
nepřetržitě fungující "podnik" na světě.
Protože se jedná v případě historie platidel jedná o téma poměrně široké, ráda bych přesto těm z vás, kteří máte o danou materii zájem, doporučila i další materiály.
Poměrně hezky a přitom stručně je problematika historie peněz na našem území, a to včetně zobrazení řady (nejstarších) dobových platidel, zpracována na stránkách České mincovny. Materiál naleznete zde:
Poměrně hezky a přitom stručně je problematika historie peněz na našem území, a to včetně zobrazení řady (nejstarších) dobových platidel, zpracována na stránkách České mincovny. Materiál naleznete zde:
Není možné se věnovat historii platidel, aniž by padla zmínka o kremnické mincovně na Slovensku, která zahájila svou činnost 17. listopadu 1328 a od té doby nepřetržitě funguje až do dnešních dní. Dříve razila československé mince, po rozdělení feredarce od roku 1993 již jen slovenské koruny, nyni razí mj. euromince. Výlet do Kremnice, až to situace dovolí, velice doporučuji. Je to malebné městečko umožňující i sportovní vyžití, celý střed města s hlavním náměstím je však spjat právě s mincovnictvím (uprostřed náměstí se dokonce dříve přímo těžilo), se kterým se tu seznámíte skutečně interaktivně. S příběhem kremnické mincovny se pro účely tohoto výukového bloku můžete seznámit zde:
Novodobou historií tuzemských bankovek a mincí vás provede Vladimír Kudlík. Jeho přiměřeně dlouhý (resp. krátký :-)) text, který byl na začátku roku 2003 publikován v časopise Bankovnictví, je zdarma online dostupný zde:
Zvláštní pozornost si zaslouží problematika měnových reforem. Na našem území jsme jich za uplynulých cca 100 let zažili hned několik:
Historii měnové politiky na území Československa a České republiky lze rozdělit do několika zásadních období:
-
1919 - 1929 Vznik a stabilizace samostatné československé měny:
Současně se vznikem samostatného Československa bylo potřeba zavést i samostatnou měnu. Cílem tehdejšího ministra financí Aloise Rašína bylo zkrotit vysokou poválečnou inflaci a z české koruny udělat měnu důvěryhodnou a stabilní. Po Rašínově tragické smrti převzal řízení české měnové politiky Karel Engliš, který v roce 1929 dovedl korunu ke statutu zlaté měny. Povinnost udržovat stabilní kurz koruny ke zlatým měnám měla Národní banka Československá (NBČ), založená v dubnu 1926.
Více informací naleznete zde:
-
1929 - 1939 Období zlaté měny:
Udržet zlatou měnu, tj. měnu krytou zlatými zásobami státu, případně
měnami, které jsou za zlato směnitelné, nebylo v situaci světové
hospodářské krize snadné. Národní banka Československá čelila odlivu
kapitálu a tlakům na oslabování kurzu koruny. Byla zavedena devizová
regulace a regulace úrokových sazeb.
Vláda pod tlakem politických stran přistoupila k dvojímu snížení
zlatého obsahu koruny. I přes tyto devalvace byla koruna v 30. letech
jednou z nejstabilnějších evropských měn.
Více informací naleznete zde:
1939 - 1945 Měnová politika v období okupace:
Německý diktát a následné připojení Československa k německé říši
znamenaly dalekosáhlé změny jak na poli politickém, tak i na
hospodářském a finančním. Po německé okupaci přestala být koruna
samostatnou měnou a stala se jen nominálním zlomkem říšské marky. Říšská
vláda stanovila umělý kurz 10 korun za jednu říšskou marku. NBČ byla
přejmenována na Národní banku pro Čechy a Moravu (NBČM) a byla přímo
podřízena Říšské bance. NBČM byla donucena převést většinu svého zlata
do Německé říše.
Více informací naleznete zde:
-
1945 - 1953 Poválečná měnová politika:
Po osvobození Československa bylo nutné zbavit se vazeb na německou
říši. Sjednotil se oběh českých a slovenských korun a byla znovu
zavedena československá koruna.
Poválečná obnova země se řídila Košickým vládním programem, který byl
kvůli tehdejší převaze levice orientován na centrální řízení. Soukromé
banky byly přeměněny na národní podniky. Centrální bankou se v roce 1950
stala Státní banka československá (SBČS), která zároveň zcela suplovala
činnost komerčních bank a byla podřízena plnění státního plánu.
Více informací naleznete zde:
- 1953 - 1989 Měnová politika v područí direktivního plánování
- 1990 - 1997 Měnová politika na cestě ke standardu vyspělých zemí
-
1998 - současnost Cílování inflace
ad ČNB expozice:
Jakmile to situace dovolí, doporučuji v Praze navštívit stálou expozici ČNB Lidé a peníze. Zatím zde dávám k dispozici brožuru ČNB...
... a odkaz na expozici online:
Máte-li oficiálních pramenů dost a raději byste se do historie peněz zaposlouchali v poněkud odlehčené "naučně-populární" verzi (proložené hudbou, jak to u podobných formátů bývá) můžete si poslechnout cca hodinový pořad Českého rozhlasu - Dvojky z ledna 2020 na téma Svět peněz. Pokud jste zastánci ryze profesionálního výkladu, na odkaz níže ani nezkoušejte kliknout. Pokud byste naopak podobné pojetí uvítali, pusťte si zmiňované rozhlasové zpracování tématu zde: