BRNĚNSKÁ PRÁVNÍ KNIHA (ED. FLODR)
282. De iure vendicionis, que vulgariter dicitur purchreecht
a. Enphiteosis propriam habet naturam contractus, neque ad locacionem neque ad
vendicionem inclinantem, sed suis paccionibus fulciendam.
b. Item, in emphiteosi si aliquid pactum fuerit, hoc ita valet ac si naturalis esset
contractus.
c. Item, in emphiteosi si nichil de periculo rei fuerit pactum, tunc si tocius rei interitus
acceserit, ad dominum redundabit periculum; sed si particularis, scilicet medietatis vel minus,
ad emphiteotam huiusmodi dampnum pertinebit.
d. Emphiteosis grece, latine dicitur melioracio, quia olim tantum vilia dabantur in
emphiteosim, ut meliorantur.
e. Duo non naturalia sive tacita pacta sunt in hoc contractu, scilicet in deiciendo
emphiteotam: si non solverit per triennium pensionem et secundum, si velit emphiteota vendere,
quod primo denunciare debet domino.
f. Emphiteota utile dominium, quod solum habet, transferre potest in alium, quia rei
venditae utilis accio sibi datur.
282. O emfyteutickém právu, které se v domácím jazyce nazývá purkrecht
a. Emfyteuse má vlastní právní povahu smlouvy, a ta není podobná ani pachtu, ani koupi,
ale má základ v příslušné dohodě.
b. Dále, pokud je v emfyteutické smlouvě něco ujednáno, má platit tak, jako kdyby to bylo
v povaze smlouvy.
c. Dále, pokud nebylo v emfyteutické smlouvě ujednáno nic o odpovědnosti za nebezpečí,
a kdyby věc zanikla, nebezpečí stihne vlastníka; jestliže došlo pouze k částečnému zániku věci,
tzn. z poloviny nebo z menší části, pak taková škoda bude tížit emfyteuta.
d. Emfyteuse se toto právo nazývá řecky, melioratio latinsky, protože kdysi se emfyteuticky
propachtovávaly jen méně hodnotné pozemky, aby byly zušlechtěny.
e. Dvě podstatné náležitosti jsou v této smlouvě přítomny, aniž by byly její přirozenou
nebo jinak řečeno ze zákona platnou součástí, o které není třeba se výslovně ujednat, totiž ty,
které se týkají vyhnání emfyteuty z propůjčené půdy: Kdyby nezaplatil po tři léta pachtovné a
za druhé, že emfyteuta, pokud chce svůj pozemek prodat, musí nejprve svou vůli oznámit
vlastníkovi pozemku.
f. Emfyteuta může své užitkové vlastnictví, které jediné má, převést na jiného, protože je
mu dána žaloba podobná reivindikaci.
283. Differentia inter emphiteosim, locacionem et conduccionem.
a. Emphiteosis differt a locatione primo, quia hic et in pecunia et eciam in specie
prestatur pensio, sed in locacione tantum in pecunia; secundo, quia iste possidet naturaliter
sicut fructuarius, sed conductor non; tercio, quia emphiteota habet dominium utile, sed
conductor non; quarto, quia contractus emphiteoticus fit in immobilibus tantum, sed ille eciam
in mobilibus; quinto, quia conduccio est contractus iuris civilis, sed emphiteosis iuris naturalis,
id est iuris gencium, quod naturali ratione est inductum; sexto, quia conduccio fit in scriptura,
sed alter contractus non.
b. Emphiteosis differt a vendicione, quia hic prestatur pensio, sed in vendicione res libere
transit; item, ab hac receditur, sed ab empto non; item, hic utile transit dominium, ibi directum
per tradicionem.
c. Emphileosis fit quando predia perpetuo quibusdam fruenda traduntur; quamdiu pensio
sive reditus pro hiis domino prestetur, neque ipsi conductori neque heredi eius cuive conductor
vel heres eius ea predia vendiderit, aut donaverit, aut dotis nomine dederit vel alio modo
alienaverit auferre liceat.
283. Rozdíl mezi emfyteusí a nájmem
a. Emfyteuze se od nájemní smlouvy liší zaprvé tím, že platy, které jsou za ni odváděny,
mohou být peněžité i naturální, zatímco v případě nájmu pouze peněžité; zadruhé tím, že
emfyteuta, který věc drží, má přirozeně stejné postavení jako poživatel, zatímco nájemce
nikoliv; zatřetí tím, že emfyteuta má užitkové vlastnictví, avšak nájemce nikoliv; začtvrté tím, že
smlouva o emfyteuzi může být sjednána pouze o nemovitých věcech, zatímco nájem také o
movitých; zapáté tím, že nájem je smlouvou práva civilního, zatímco emfyteuze se řadí ke
smlouvám práva přirozeného, to jest práva národů, které bylo zavedeno přirozeným rozumem;
zašesté, protože nájem může být sjednán pouze písemně, zatímco druhá zde uvedená smlouva
ne.
b. Emfyteuze se liší od prodeje, protože zde je poskytována úplata za užívání věci, avšak
při prodeji věc přechází svobodně bez placení úroku; také od tohoto je možno odstoupit, od
prodeje ne; také zde přechází panství užívací, tam přechází tradicí panství přímé.
c. O emfyteusi se jedná tehdy, když se pozemky dávají někomu k trvalému požívání; dokud
by byl vlastníku odváděn plat, nebo výnos z pozemků, není dovoleno odejmout pozemky ani
emfyteutovi, ani jeho dědici, ani tomu, komu by emfyteuta nebo jeho dědic ty pozemky prodal,
nebo daroval, nebo dal věnem, nebo jinak zcizil.