Akta z roku 1548.
Aktetutueke mm J. 1648 gdwrig.
545
do Sušic, do Domažlic, do Police, do Berouna, do Písku, do Dvoru, do Stříbra, do Chrudimě, do Hejta, do Eouříma, do Tábora.
193. Inífrukeí hrdlovtká daná osobám nad apelací ustanoveným, kterak se při úřadě svém chovati mají. V AUGŠPURKU. 1648, 20 ledna. — MS. t archivu čeiikého místodržitelství.
Instrukcí dolepsaným osobám, kteréž na apelacích na hradě Pražském sedají.
Ferdinand oc. Instrukcí na urozené Ladislava Popela z Lobkovic na Chlumci, maršálka dvoru našeho v království Českém, Jindřicha Plánského z Ziberku, hajtmana našeho v Starším městě Pražském, Ludvíka Bezdružického z Kolovrat, hajtmana našeho v Novém městě Pražském; statečné a slovutné Adama Řepického z Sudoměři na Řepici, králové Její Lásky, paní manželky naší nejmi-lejší, slavné paměti, podkomořího v království českém a hajtmana našeho v Starém městě Pražském, Petra Bechyni z Lažan na Pičíně, Albrechta Kaplíře z Sulevic; poctivé Ludvíka Šradína, Vavřince Knora z Roznrotu, Gerharta z Cách, Kryštofa Kleklera, doktory v právích, rady naše dvorské a opatrné Mistra Tomáše z Javořice, Blažeje Nožičku, Jana Panphilusa a Jana Lukáše, měštěníny a obyvatele Starého a Nového měst našich Pražských, věrné naše milé, poněvadž sme je jako přísežné rady naše v královstvie našem českém k apelacím, aby nad těmi sedali, ty rozvažovali, podle spravedlivosti rozsuzovali, zríditi ráčili, [kterak se] zachovati mají, daná.
Jakož sme z hodných příčin v královstvie našem Českém řád ustanoviti ráčili: jestližeby se komu zdálo, žeby skrze soudy a ortele v městech našich královských obtěžován byl, aby ten každý před nás aneb rady od nás k tomu zřízené se odvolati a apelací vzíti mohl; aby již napotom více žádná apelací do měst našich Pražských ani do Madburku a Lipska ani na žádná jiná místa ven z země nešla, ani odtud od soudóv jich naučení a nad to ani slepí ortelové, kteříž se tak jmenují, bráni nebyli, nébrž všecky apelací, jakž dotčeno, na místě našem před výšpsané rady naše jiti mají.
Tolikéž také bud z markrabství Moravského neb Horního a Dolního knížetství Slezského ani ■/, obojího markrabství Lužického od žádných souduov neb práv městských ani vysokých škol žádné naučení ani slepí ortelové bráni býti nemají: než to všecko se stati a říditi má při svrchu jmenovaných radách našich k tomu zřízených, a odvolání neb apelací od těch souduov, od kterých se slušně stati má, jiti a brány býti mají.
Protož aby rady naše ve vší upřímé pilnosti, pamatujíc na své přísahy, které jsou nám udělali, tak chudému jak bohatému rovného práva a spravedlivosti udělovali, tak aby se žádnému ukrácení nestalo ani na koho uspiešeno aneb zoumyslní odtahové činěni nebyli; v tom ve všem se na přátelství neb nepřátelství, přízeň neb nepřízeň, dary a pocty, ani žádnou jinou věc, jakžby se to koli jmenovati a vysloviti mohlo, neohlédaje a k sobě nepřijímaje.
A předkem ustanovujem a tak míti ráčíme, aby Ladislav Popel mezi jmenovanými radami našimi přední místo držel a první v přímluvách byl a tak dále jiní svá místa podle pořádku, jakž sme o tom naříditi ráčili, míti mají.
Také kdyžby toho potřeba byla a dotčený Ladislav Popel nyní jmenované rady naše do rady obeslal neb opověděl, tehdy aby se v tom poslušně zachovali a najiti dali.
A žádný aby z nich, když bychom v královstvie našem Českém býti ráčili a v nepřítomnosti naší bez vědomí a odpuštění dotčeného Ladislava Popela, z Prahy neodjížděl, aby pro nedostatek osob chudí lidé pruotahuov nebrali a zdržováni nebyli.
Akte i T. 1MB. , 69
546
Akta z roku 1548.
AkUnMekt xum J. 1548 gehdrig.
Však aby rady naše o tom vědomost měly, když se každého času scházet i a těch potřeb na ně vložených hleděti mají, chceme, aby se každý den, počnúc od svatého Jiří až do svatého Václava, v šestú hodinu a zase od svatého Václava až do svatého Jiří v sedmu hodinu na puol orloji do pokoje jim na hradě našem Pražském ukázaného scházeli a tu až do desáté hodiny pospolu byli a seděli, a po polední, jakž dotčeno, zase v jednu hodinu se sejdouc až do čtvrté hodiny sedali; a tak každého dne v letě sedm hodin a v zimě šest hodin seděti a pospolu býti mají. Než v neděli, v středu a v sobotu i v jiné obyčejné a řádné svátky mají takových břímí a jednání na se uložených svobodni býti a těch soudných věcí nejednati a nerozjímati. *)
A když tak rady naše se sejdou, nemají se ničímž jiným zaneprázdňovati ani zaměstnávati, než toliko těch věcí, k kterýmž jsou od nás zřízeni, pilni býti a ty říditi.
Jestližeby také při které osobě z těch rad našich nedbalivost neb nepilnost seznána byla, tehdy aby jmenovaný Ladislav Popel k němu o to promluvil, a nechtělaliby táž osoba od toho přestátí, tehdy aby to na nás vznesl a nám oznámil.
Také častopsané rady naše tento řád držeti a zachovávati mají, když jim která apelací odeslána bude, tehdy aby tu apelací skrze sekretáře přísežného přijíti rozkázali a tomu, kdož té apelací dodá, jistotu poznamenanou dáti a který den té apelací dodal, aby, jakž nížeji dotčeno, strana věděti mohla, kdy zase k přijetí ortele vysiati aneb stati má.
A sekretář aby také hned tu apelací do registr obzvláštních, kteréž k takovým apelacím zpuosobiti má, pořádně kdy a kterého času táž apelací jest dodána, zregistroval neb zapsal; tolikéž aby týž sekretář peníze ortelní, kteréž při apelací od jednoho každého podle obzvláštních registr, kteréž radám našim vydatá rozkázati ráčíme, co od každého soudu nebo práva bráno a do truhly, od kteréž Ladislav Popel jeden klíč a sekretář druhý míti mají, kladl, a z těch peněz aby bez zvláštního povolení našeho nic bráno a vydáváno nebylo.
A tak aby on Ladislav Popel jedny registra a sekretář druhé měli, a jakž která apelací jedna za druhou dodány budou, tehdy aby hned konce jim činili, tak aby v tom rovnost se zachovávala a žádného podezření pod přikrytím se nedálo, aneb apelací bohatého před chudým předsevzata "nebyla, než podle pořádku to, jakž dotčeno, aby se dálo, a vždycky ta jedna apelací po druhé, kteráž nejprve se dodá, rozvažována byla.
*) Již 7 listopadu 1648 zaslal král Ferdinand „zřízeným radám k apelacím" připomenutí t tato slova: „Vzneseno jest na nás, že se podle vyméřenl instrukcí naší Vám odeslané k hodiné určité neacházíte, nébrž vedle vuole a libosti Vaší, jakž se Vám zdá, bez vědomí a povolení presidenta před časem rozcházíte a druhdy i doma zaostáváte aneb na projiidky a procházky jezdíte i chodíte, a tudy pro nedbanlivosti Vaše strany a zvláště poslové vypravováni nebývají, než k zbytečným outratám a škodám se připravují. Nad čímž nemalú těžkost nésti ráčíme, a jestli žeby větší pilnosti při Vás, než se posavad dálo, shledáno nebylo, věděti bychom ráčili, jak a pokud to dále opatřiti rozkázati. Protož Vám všem i jednomu každému zvláště poroučíme přísně přikazujíc, abyste napotom věcí sobě poručených a na Vás vzložených pilnější byli, k hodině určité pospolu bývali, pilně a bedlivě jednali a dříve nežliby čas uložený přišel, se nerozcházeli a stranám spěšné konce, bez hodných příčin zoumysla odkladuov a odtahuov nedělajíc, činili, a bez zvláštního povolení neb odpuštění presidenta hodiny uložené nepomíjeli. Pakliby se toho kdo z Vás bud osoba neb osoby přes toto naše milostivé napomenutí (ač té naděje do žádného nejsme) dopustily, již bychom na to pomysliti a ty cesty (čehož bychom raději pominuli) předsevzlti ráčili, aby to k skutečné nápravě přivedeno bylo. Při tom také obzvláště Tobě Ladislave Popele jako presidentu přikazujeme, aby na to zvláštní zření měl a toho šetřil, aby se tomuto rozkazu a instrukcí naší ve všem dosti dálo; jestližeby pak i v tom nepilností Tvou co scházelo a nad tím skutečně ruku nedržel, tolikéž bychom se k Tobě jako i k jiným nepilným nemilostí naší královskou zachovati ráčili. To vědouc tun se Bpraviti moci budete.
Dán v Prešpurku v středu po Všech svatých léta oc 48.
Akta s roku 1548.
Aklemtecice mm J. 1548 gdmrig.
547
A tak když od rad našich která apelací přehlídnuta, rozvážena a na to od nich ortel udělán bude, mají předkem každého času všecky akta a spisy, kteréž se jim odešlí, se vší pilností zcela a bez umenšení přeslyšeti, avšak nikdá méně devíti osob z týchž rad našich při udělaní a zavření takového ortele a výpovědi seděti a býti nemá. Kterýžto ortel takto s počátku udělán a odeslán býti má, jakž artikul nížeji položený obsahuje:
My Ferdinand z boží milosti římský, uherský, český oc král, infant v Hispánii, arcikníže rakouské, markrabie moravský, lucemburské a slezské kníže a lužický markrabie oc. Oznamujem tímto listem, že skrze rady naše k apelacím na hradě našem Pražském zřízené a usazené na tyto od práva N. odeslaná a odevzdaná zapečetěná akta v té při N. z jedné a N. z strany druhé se dotýkající, pováživše toho všeho s pilností, podle práva takto o tom vypovídají oc aneb napravují ten ortel v tomto oc aneb zanechávají toho při tom orteli, poněvadž v té při jest vypovědíno, co za právo jest oc Tomu na svědomí pečetí naší královskou, k tomu soudu obzvláštně zřízenou, jest zapečetíno. Dán na hradě našem Pražském N. a N. léta oc 48 a království našich římského osmnáctého a jiných dvamecitmého.
A potom mají takový ortel zavřití a pečetí soudní, kterou sme radám našim dali, zapečetiti a nápis na to sekretáři dáti udělati na nížeji psaný zpuosob: Od našich Ferdinanda, římského, uherského a českého oc krále, infanta v Hispánii, arciknížete rakouského, markrabí moravského, lucemburského a slezského knížete a markrabí lužického oc zřízených rad, kteří nad apelacími na hradě našem Pražském sedají, jsou tyto příležící zpečetěné akta a apelací vykonány a vyřízeny, a tak zapečetěné každému městu, soudu neb právu, od kteréhož se odvolání a apelací stala, aby takový ortel v přítomnosti obojí strany a nejinač odevřeli, odeslati mají; avšak aby každého času takový ortel od sekretáře do pořádných knih se vší pilností zregistrován byl.
Item, také aby rady naše toho šetřily a nad tím držely, aby každá apelací počnouc od toho dne, kteréhož dodána bude, v měsíci pořád zběhlém předsevzata, rozvážena, a jakž dotčeno, na konci postavena a rozsouzena byla; neb proto má od sekretáře jistota, jakž napřed doloženo, tomu, ktož apelací dodá a přinese, dána býti, aby ten jistý, při času toho měsíce vyjití, k přijetí ortele, kdy konečně najiti se dáti věděl, a přes to aby se jemu zoumysla odtahové nedáli ani v tom svévolní odkladové se nečinili. A když tak ten jistý k tomu času k přijetí ortele se najiti dá, aby jemu hned bez meškání ortel vydán byl.
Tolikéž aby jmenovaný Ladislav Popel a jiné zřízené rady naše obzvláštnie zření na to měli, aby sekretář ani písař jeho od lidí a stran žádných poct ani více taxy přes to což jest jemu, totiž od jednoho ortele po pěti groších bílých, vyměřeno, nebral a lidi, jakž dotčeno, v ničemž neobtěžoval; nébrž týž sekretář přestátí má na též službě a žoldu, kterýž jemu dávati ráčíme a což tak od orteluov podle vyměření vybírati bude.
A když která apelací před rady naše z měst aneb od kterého práva v království našem Českém přijde, mají tu podle pořádku a práva jednoho každého soudu, kteréhož jsou až posavad kde v kterém místě buď českého neb madburského užívali, rozsuzovat!
Přišlaliby také která apelací před ty rady naše, kteráby se jim k rozvážení a rozsouzení těžká zdála a v tom rady a naučení pro velikost pře potřebovali: tehdy aby to na nás, když bychom v královstvie našem Českém býti ráčili, a bez přítomnosti naší na místodržícího našeho, kteréhož každého času v témž královstvie našem českém míli budeme, vznesli, a místodržící náš podle jiných od nás jemu přidaných rad spolu s nimi nad tou věcí seděti a toho jim rozvážiti a rozsúditi pomočen býti má.
Což se pak apelací naučení a slepých orteluov bud z markrabství Moravského, knížetství Slezského neb obojího markrabství Lužického dotyce, když tak která apelací z těch zemí přijde,
69*
548
Akta z roku 1549.
AkUnut&ck* mm J. 1548 gehörig.
tehdy mají rady naše to, jakž výš dotčeno, přijití á v tom se všelijak tak, jakž výš oznámeno, v královstvie našem Českém zachovati, kromě aby v jedné každé při pro dalekost cesty v puol drahém měsíci rozsudek a ortel udělali.
Také mají rady naše, kdyžby od kterého práva neb soudu pro naučení aneb skrze obzvláštní osoby pro slepé ortele posláno a žádáno bylo, když to, což se podle registr v kterém městě dává, zaplatí a spraví, hned tomu poslu vydati a tím žádnému neprodlévati ani odtahuov činiti, léčby ta věc a pře tak znamenitá byla, žeby tak brzo vyřízena a rozsouzena býti nemohla, tehdy nicméně mají rady naše tomu jistému, kdož toho dodá, den jistý jmenovati, kdyby měl zase pro to se navrátití a přijití, avšak aby žádnému déle přes měsíc tím neodtahovali. A strany těch peněz za to placení aby se všecken ten zpuosob, jakž se v královstvie našem Českém při apelacích našich řídí, zachovával.
A častopsané rady naše při všech těch apelací vyjádřeních, naučeních i při slepých ortelích mají se tak zachovávati a ortele a rozsudky dělati, jakž se ten pořádek při každém soudu neb právě bud císařském, saském neb madburském zachovává a v tom žádného zjinačení nečiniti. Tomu na svědomí pečeť naši královskú menší k této instrukcí sme přitisknouti rozkázati ráčili.
Dán v městě našem říšském Aušpurku v pátek den sv. Fabiána a Šebestiána léta oc 48 a království našich ne.*)
194. Erzherzog Ferdinand fragt »«inen Vater, den König, wie sich die zur Bereitung der k. Schlauer und Guter verordneten k. Kommissäre hinsichtlich der Güter, welche einige Städte in Böhmen von Klöstern
pfandweise besitzen, verhalten sollen.
dd. PRAG, 28. Januarii 1618. — Concept des böhm. Statthalterei-Archivs. K. 1/128—136.
Allergenedigister, liebster Herr und Vater. Ich bin under andern von £. Mt. Commissarien, so zu Bereitung E. Mt Herrschaften und Gütern in Behaim verordnet, umb Bericht und Bescheid, wie sie sich mit den Landgütern und Dörfern, so etliche E. Mt. Stadt in Behaim von Clustern pfandweiss innengehabt und genossen, deren eins, Teils verwüst und zerstört und eins Teils vor langen
*) L. 1649, 3 dubna dal rozeslat! Ferdinandi, list do všech mČBt královských, zejména: Litoměřickým, Hradeckým, Žateckým, Kadanským, Mělnickým, Lounským, čáslavským, Brodským, Klatovským, Todňanským, Jaroměřským, Slánským, Kimburakým, Kolínským, Sušickým, Domažlickým, Polickým, Berounským, Piseckým, Dvorským, Střibrským, Chrudimským, Mýtským, Kouřimským, Táborským, Mostským, Horníkům, Plzeňským, Budějovickým, Oustským. „Opatrní oc Zprávy nás docházejí, že se mnohým, kterýmž jací přisndkové se ději, práva od Vás nedopomahá, nébrž v tom pruotahové dějí, což jest nám, pokudž by tak bylo, s nemalým podivením i proti mysli. I neebtic my toho dopouštět!, Vám poroučieme přikazujíc, komuž se koli jaký přfsndek od rad našich nad apelacimi zřízených stane, abyste jednomu každému bez meškání práva dopomáhali a zoumysla žádnému v tom odtahuov nedělali. A jakož také rychtář sám u Vás až do pěti kop grošuov českých soudí, a od rychtáře před Vás apelací jde, toho při tom zuostavujeme na ten konec, nebudeli kdo na orteli Vašem přestátí chtíti, tehdy aby mohl a moc měl před OBohu naši královská a rady naše obzvláště k tomu na hradě Pražském, jakž výš dotčeno, usazené, apelací a odvolání vzíti, čehož se od Vás každému dopustiti má. A kdož tak od práva Vašeho před nás, jakž nyní oznámeno, v cemžkoli apelací vžiti bude chtíti, ten každý po dnešní den aby ku právo, za apelací více nebyl povinovat položití a spraviti než dvě kopy grošuov českých až do dalšího našeho o tom nařízení; a k tomu, abyste žádných akt, kteréž se v které apelací zběhnou, prvé neodsielali, než předkem strany sročíc jim přečisti dali a při přítomnosti jich zapečetili a tak odsielali, aby o to k nám další žaloby nepřicházely. Kdež při tom Vám o tom, a zvláště Tobě, rychtáři náš, přikazovati ráčíme, abyste k tomu ke všemu, jakž svrchu dotčen*, dohlídati, aby se to všecko jednoho každého času s pilností řídilo a ničehož neobmeikávalo; jinače nikoli nečiníce.