Prostředky k zajištění průběhu řízení Překážky řízení •Překážky řízení = situace, kdy nelze vést řízení •Překážka litispendence = překážka již zahájeného řízení – zastavení •Překážka rei iudicatae – ze zásady „ne bis in idem“. Totožnost věci. Předběžná otázka •Prejudicielní otázka – nepřísluší ji řešit ČNB, ale je nutná pro rozhodnutí ČNB •Řešení: a)Podnět ČNB jinému orgánu b)Výzva účastníku řízení c)Aplikace procesní ekonomie – vlastní úsudek ČNB – zakázané otázky: osobní stav, odpovědnost za delikt Prostředky k zajištění účelu a průběhu řízení •Předvolání •Předvedení •Pořádková pokuta •Vykázání z místa jednání •Kauce •Přerušení řízení •Zastavení řízení Předvolání •Zajišťovací prostředek – lze použít pouze v případech, kdy to vyžaduje, a v rozsahu, v jakém to vyžaduje zajištění průběhu a účelu řízení. •ČNB předvolá osobu, jejíž osobní účast při úkonu v řízení je k provedení úkonu nutná. Předvolání musí být písemné a doručuje se do vlastních rukou s dostatečným, zpravidla nejméně pětidenním předstihem. •Náležitosti: musí být uvedeno, kdo, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má dostavit a jaké jsou právní následky v případě, že se nedostaví. •Předvolaný je povinen dostavit se včas na určené místo; nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, je povinen bezodkladně se s uvedením důvodů ČNB omluvit. Předvedení •Zajišťovací prostředek •Jen účastník nebo svědek – marně předvolaný (absence omluvy nebo dostatečného důvodu absence) – usnesení •Úkol: Který ozbrojený sbor může předvedení provést? Předběžné opatření 1/2 •Zajišťovací prostředek •ČNB může z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce. Předběžným opatřením lze účastníkovi nebo jiné osobě přikázat, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl, anebo zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, nebo věc, která může být předmětem exekuce. Předběžné opatření 2/2 • •O požádání účastníka o předběžné opatření musí být rozhodnuto do 10 dnů. Rozhodnutí se oznamuje jen tomu, koho se týká, popřípadě též jinému účastníkovi, který o jeho vydání požádal. •Odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nemá odkladný účinek; může je podat pouze účastník, kterému se rozhodnutí oznamuje. •ČNB předběžné opatření zruší rozhodnutím bezodkladně poté, co pomine důvod, pro který bylo nařízeno. Neučiní-li tak, pozbývá předběžné opatření účinnosti dnem, kdy se rozhodnutí ve věci stalo vykonatelným nebo nabylo jiných právních účinků. •Osoba, které bylo oznámeno rozhodnutí o zajištění věci, je povinna tuto věc správnímu orgánu vydat. Není-li věc v určené lhůtě ČNB vydána, může být tomu, kdo ji má u sebe, odňata. O vydání nebo odnětí zajištěné věci se sepíše protokol, v němž se uvede též popis zajištěné věci. Osobě, která věc vydala nebo jíž byla věc odňata, ČNB nebo úřední osoba provádějící odnětí věci vystaví potvrzení. Pozbylo-li předběžné opatření účinnosti, vrátí se věc osobě, které byla zajištěna, nemůže-li být předmětem exekuce. Pořádková pokuta •Pořádkový správní delikt •Zajišťovací prostředek •Fakultativní •může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že •a) se bez náležité omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu, •b) navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, nebo •c) neuposlechne pokynu úřední osoby. • Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání. • Při stanovení výše pořádkové pokuty dbá správní orgán, aby nebyla v hrubém nepoměru k závažnosti následku a k významu předmětu řízení; pokutu lze ukládat i opakovaně. •Pořádkovou pokutu vybírá ČNB podle daňového řádu. •Obecně: V řízení o uložení povinnosti, k jejíž exekuci je správní orgán příslušný, je exekučním správním orgánem (§ 103 odst. 2) správní orgán, který pořádkovou pokutu uložil. Příjem z pořádkových pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil. A co ČNB? •Účastníkem řízení o uložení pořádkové pokuty je pouze osoba, které má být pořádková pokuta uložena. Prvním úkonem v řízení ve věci uložení pořádkové pokuty je vydání rozhodnutí. Odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty má vždy odkladný účinek. •Pravomocně uloženou pořádkovou pokutu lze novým rozhodnutím prominout nebo snížit. Přitom ČNB přihlédne zejména k tomu, jak osoba, které byla pořádková pokuta uložena, plní svoje procesní povinnosti v dalším průběhu řízení. Vykázání z místa konání úkonu •Zajišťovací prostředek •Toho, kdo nepřístojným chováním ruší pořádek při ústním jednání nebo ohledání na místě, popřípadě při jiném úkonu, může správní orgán po předchozím upozornění vykázat z místa, kde se úkon koná. Usnesení se vyhlašuje ústně. ČNB poučí vykazovanou osobu o následcích neuposlechnutí. Vykázání vynucují tytéž orgány, které provádějí předvedení podle § 60 – tedy kdo? •Jestliže úkon není uskutečňován v úředních místnostech ČNB, nelze z místa úkonu vykázat osobu, která má vlastnické či užívací právo k prostoru, kde se úkon koná. (Lze postihnout pořádkovou pokutou!) Kauce •Zajišťovací prostředek •Záruka za splnění povinnosti •Formy: 1.Záruka přijatá v řízení o žádosti, 2.Záruka přijatá v řízení vedeném ex offo •Zvláštní zákon • • Náklady řízení •Zásada procesní ekonomie •Každý nese své svoje náklady sám 1.Hotové výdaje účastníků 2.Správní poplatky 3.Ušlý výdělek účastníků 4.Náklady dokazování 5.Tlumočné 6.Odměna za zastupování 7.Další….