Působnost
právní normy


  Působnost právní normy
  vymezení rozsahu její realizace a aplikace
 Rozlišují se čtyři roviny působnosti :
a) věcná – okruh věcí
b) prostorová – místo, teritorium
c) osobní – okruh subjektů
d) časová – působení v čase

Věcná působnost právní normy se týká skutkové charakteristiky případů. Vymezení okruhu vztahů, na
něž právní norma působí
Podle věcné působnosti se normy dělí na:
1. obecné (s obecnou působností) – „lex generalis“, vztahují se na větší počet stejných případů
2. speciální (se zvláštní působností) – „lex specialis“, upravují odlišně věcně shodnou
problematiku pro užší okruh případů.

Relativně obecně stanovená věcná působnost
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník:
§9 (1) Občanský zákoník upravuje osobní stav osob.
(2)Soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu,
v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich
zákon.
Zákon č. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
§ 1 (2) Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy
mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto
občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony.
(3) Právní vztahy vznikající z výsledků duševní tvořivé činnosti upravují zvláštní zákony.

Relativně konkrétně stanovená věcná působnost
Zákon č. 134/2016Sb., o zadávání veřejných zakázek                § 1
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, upravuje
a) pravidla pro zadávání veřejných zakázek, včetně
zvláštních postupů předcházejících jejich zadání,
b) povinnosti dodavatelů při zadávání veřejných
zakázek a při zvláštních postupech předcházejících jejich zadání,
c) uveřejňování informací o veřejných zakázkách,
d) zvláštní podmínky fakturace za plnění veřejných zakázek.

Prostorová působnost (místní či teritoriální)
na jakém území právní norma platí
Princip teritoriality je modifikován principem personality
Celostátní působnost x lokální právní normy
Celostátní x regionální působnost
Exteritorialita – působnost mimo stát, velvyslanectví

Exteritorialita
Právo působí:
- na občana státu, který vycestoval za hranice
- při kolizní úpravě
- na základě mezinárodní smlouvy
- v oblasti trestního práva při spáchání trestného činu v cizině dle trestního zákoníku

Exteritorialita - Zákon č. 40/2009, trestní zákoník
§ 7 Zásada ochrany a zásada univerzality
(1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost mučení a jiného nelidského a krutého
zacházení (§149), padělání a pozměnění peněz (§233), udávání padělaných a pozměněných peněz (§235),
výroby a držení padělatelského náčiní (§236), neoprávněné výroby peněz (§237), rozvracení republiky
(§310), teroristického útoku (§311), teroru (§312), sabotáže (§314), vyzvědačství (§316), násilí
proti orgánu veřejné moci (§323), násilí proti úřední osobě (§325), padělání a pozměnění veřejné
listiny (§348), účasti na organizované zločinecké skupině podle §361 odst. 2, 3, genocidia(§400),
útoku proti lidskosti (§401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§402), přípravy útočné války
(§406), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§411), válečné krutosti
(§412), perzekuce obyvatelstva (§413), plenění v prostoru válečných operací (§414), zneužití
mezinárodně uznávaných a státních znaků (§415), zneužití vlajky a příměří (§416) a ublížení
parlamentáři (§417) i tehdy, spáchal-li takový trestný čin v cizině cizí státní příslušník nebo
osoba bez státní příslušnosti, která nemá na území ČR povolen trvalý pobyt.

Exteritorialita
Zákon č. 40/2009, trestní zákoník
§ 7 Zásada ochrany a zásada univerzality
(2) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán v cizině proti
občanu České republiky nebo proti osobě bez státní příslušnosti, která má na území České republiky
povolen trvalý pobyt, jestliže je čin v místě spáchání činu trestný nebo jestliže místo spáchání
činu nepodléhá žádné trestní pravomoci.

Osobní (personální) působnost
Okruh osob na které působí
Princip rovnosti před zákonem (univerzality)
Působnost obecná, zvláštní, výjimečná
Imunita absolutní x relativní
Exempce hmotněprávní-indemnita (neodpovědnost)
Exempce procesněprávní – působí jako překážka v řízení v pokračování trestního řízení

Exempce procesněprávní
Podle § 11 trestního řádu jde např. o:
•milost nebo amnestii prezidenta republiky
•promlčení trestního stíhání
•diplomatickou imunitu
•nedostatek věku
•nebyl dán nutný souhlas poškozeného

Diplomat
Jako osoba pověřená jednat jménem svého státu , má privilegia –imunita a exteritorialita. Patří k
nim velvyslanci, vyslanci, zástupci Svatého stolce. Ne konzulové, apoštolští nuciové. (Dle Vídeňské
úmluvy o diplomatických stycích z roku 1961)
Exteritoriální území je zvláštním případem exteritoriality. Týká se analogicky především pozemků
zastupitelských úřadů včetně zde se nacházejících nemovitostí, věcí a osob. Toto území samotné však
zůstává integrální částí státního území hostující země.
Další území mohou být dohodnuta smluvně:
-ambasády
-letní rezidence papeže Castel Dalgofo, papežské baziliky a další budovy Svatého stolce v Římě
-pozemky a budovy OSN / New York, Ženeva, Vídeň/ apod.

Časová působnost právní normy
vymezení času, v němž je norma účinná
Je třeba rozlišovat mezi:
schválením předpisu ------->nezměnitelnost
publikací ----------------------------> platnost
doběhnutím legisvakační doby --> účinnost

Vyhlášení (publikace, promulgace)
- Sbírka zákonů
- Sbírka mezinárodních smluv
- Úřední věstník EU (od 1. 5. 2004)
- Věstník právních předpisů kraje
- Úřední deska obce
Stanovení legisvakační doby:
- výslovným stanovením v posledním § předpisu
- do 15 dnů od okamžiku publikace (tzv. generální
       ustanovení)
- splynutí platnosti a účinnosti
- se stanovenou právní skutečností

Retroaktivita v právu
Lex retro non agit – zákon nepůsobí nazpět
Iura quaesita – nabytá práva
Pravá retroaktivita:
vznik a dosavadní existence právního vztahu se posuzují podle nové úpravy (právní předpis nabývá
účinnosti před nabytím platnosti)
Listina základních práv a svobod Čl 40 (6) Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle
zákona účinného v době,  kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro
pachatele příznivější.

Retroaktivita v právu
Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
Článek 7 - Zákaz trestu bez zákona
1. Nikdo nesmí být odsouzen za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, nebylo
podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva trestným činem. Rovněž nesmí být uložen trest
přísnější, než jaký bylo možno uložit v době spáchání trestného činu.
2. Tento článek nebrání souzení a potrestání osoby za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy
bylo spácháno, bylo trestné podle obecných právních zásad uznávaných civilizovanými národy.

Nepravá retroaktivita (retrospektiva):
obsah dříve existujícího právního vztahu se řídí novou úpravou
Právo upravuje existující práva a povinnosti pro přítomnost, resp. až do budoucnosti. Je nezbytným
znakem PN.
Přechodná (intertemporální) ustanovení

  Zánik platnosti a účinnosti právního předpisu
(ukončení časové působnosti)
Výslovné zrušení právní normy derogační klausulí (derogace)
Druhy derogačních klausulí:
- generální (obecné vymezení) –
- generální -- s demonstrativním výčtem (obecné
       zrušení s příkladným výčtem)
- taxativní (konečný výčet)
Platnost může zaniknout také časovým omezením platnosti zákona

Derogace mlčky
Derogační pravidla fungují i jako interpretační pravidla:
a) Lex superior derogat legi inferiori – norma
       vyšší právní síly ruší normu nižší právní síly,
b) Lex specialis derogat legi generali – norma
       zvláštní ruší normu obecnou, mají-li stejnou
       právní sílu,
c) Lex posterior derogat legi priori – norma
       pozdější ruší normu dřívější, mají-li stejnou
       právní sílu.

Děkuji za pozornost