DRUHÁ PŘEDNÁŠKA ZAP BAKALÁŘI  2022
OSNOVA
a)Volba tématu a formulace základní otázky
b)
b)Tvorba struktury práce
c)
c)Analýza právních případů (viz samostatnou prezentaci v ISu)

PRVNÍ ČÁST
Volba tématu a struktura práce


1A)  JAK (DOBŘE) ZVOLIT TÉMA?
PRVNÍ KROK: VÝBĚR TÉMATU
¢Výběr tématu je prvním a také  zásadním krokem při přípravě psaní jakékoli odborné  práce.
¢Na výběru a  formulaci tématu záleží  stimulace vaší tvůrčí práce.
¢Téma musí odpovídat obsahovému zaměření a předmětové skladbě oboru.
¢
¢Vyberte  si proto téma, které vás zajímá a přitahuje...
¢   „chci se o daném tématu více dovědět“,  „chci sdělit a vysvětlit svůj názor či pohled na věc“,
„chci s nějakým názorem polemizovat či kritizovat jej“,  atd.
¢...a kterému byste se rádi věnovali, i kdyby nešlo o  povinnou práci.

DRUHÝ KROK:
PRVNÍ REŠERŠE LITERATURY
¢Kde najdu zdroje?
¢https://aleph.muni.cz
¢https://www.law.muni.cz/content/cs/
¢
¢http://scholar.google.cz/
¢
¢Encyklopedický základ pro řadu teoretických konceptů:
¢http://plato.stanford.edu/
¢
¢Čemu se vyhnout?
—Učebnice by neměla být hlavním zdrojem.
—Wikipedia není přípustným zdrojem, pokud ovšem není její obsah předmětem kritiky práce.
¢

TŘETÍ KROK:  KONKRETIZACE TÉMATU
¢Příliš široké téma je daleko složitější rozumně zpracovat než téma specifické.
¢Téma je  nutné blíže specifikovat, omezit. Například:
¢tematicky: podtéma, jen jedna z dílčích otázek, jeden právní předpis, hodnocení, úvahy de lege
ferenda … ;
¢místně: v jednom státě, na jednom jinak vymezeném území, srovnání dvou států … např. v ČR, v EU,
ve vybraných státech EU apod...  (vyhněte se pokušení  řešit danou problematiku v celém světě);
¢časově: současnost, časový interval, sledování historického vývoje… např. od roku 2014,  změny v
ochraně vlastnického práva podle NOZ, atd...;
¢

ČTVRTÝ KROK:  CÍL PRÁCE A ZÁKLADNÍ OTÁZKA
¢
¢Formulujte jasně to, k čemu v práci chcete dospět: Co je cílem práce?
¢
¢Formulace cíle práce je posledním krokem přemýšlení a přípravou k psaní prvních úvah
¢
¢!Pokud nemáte jasno v tom, co má být cílem práce, co chcete analyzovat, vysvětlit či prokázat,
nezačínejte vůbec práci psát!   … je to ztráta času a  většinou cesta k opisování…

K ZAPAMATOVÁNÍ:
VOLBA TÉMATU VE ČTYŘECH KROCÍCH
¢Výběr tématu
¢
¢První rešerše- orientace v literatuře a zdrojích
¢
¢Zúžení tématu-konkretizace
¢
¢Cíl práce a základní otázka -  o čem a proč o tom chci psát?
¢Tyto čtyři kroky  musí učinit každý autor
¢před začátkem psaní  práce.
¢

JAK ZAČÍT PSÁT ODBORNÝ TEXT?
¢Čtyři fáze psaní podle Betty Sue Flowers (viz interaktivní osnovu):
¢A) Šílenec- přemýšlí o tématu a snaží se o něm napsat co nejvíce a co nejrychleji… chrlí nápady;
¢B) Architekt – tvůrce plánu, uspořádává  myšlenky a   to nejlépe podle osnovy, aby výklad stál na
pevných základech;
¢C) Tesař – na základě osnovy vytváří „hrubou“ verzi textu;
¢D)Soudce- dohlíží na to, zda se ubírá vše správným směrem, do hry vstupuje jako ten, který vzniklý
text přečte a zreviduje, doplní, upraví a rozhodne se jej publikovat…

PŘECHOD OD PŘEMÝŠLENÍ K PRVNÍMU NÁČRTU (ÚVODU) PRÁCE
¢Vysvětlení a zdůvodnění  volby tématu tvoří obsah
¢úvodu každé odborné práce.
¢
¢Je vhodné si úvod načrtnout předem a po dopsání práce jej
¢upravit.
¢
¢Volba odborného tématu by měla respektovat tyto požadavky:
¢a) zvolené téma odborné práce by mělo odpovídat  úrovni  rozvoje vědeckého poznání daného oboru;
¢
¢b)mělo by být  aktuální, tzn., mělo by řešit nové
¢otázky a problémy;
¢
¢c) mělo  by vést k řešení zásadních, důležitých otázek a
¢problémů;
d)
¢d) mělo by být inovativní, tzn., mělo by vést
¢     k rozvoji daného oboru, poznání, atd.
¢
¢

ZDŮVODNĚNÍ VOLBY TÉMATU: VYSVĚTLENÍ JEHO AKTUÁLNOSTI
¢Zde se zdůvodňuje:
¢proč je dané téma nové   ve smyslu:
-jaké nové souvislosti představuje, proč jej doposud  nikdo neřešil nebo  proč  nebyly dané
problémy dostatečně vyřešeny: co se má řešit?
¢   (to znamená, že se objevily  nějaké nové souvislosti;
¢    i  známé téma  může být aktuální, kdy došlo k jeho  změně  či  vývoji)
¢Zdůvodňování aktuálnosti by mělo končit
¢nastíněním toho,  jaké nové problémy  dané téma
¢otevírá... a to jsou již důvody pro vysvětlení jeho
¢důležitosti: proč je potřebné to řešit?
¢

ZDŮVODNĚNÍ VOLBY TÉMATU: PROČ JE TÉMA DŮLEŽITÉ?
¢Zde se zdůvodňuje to, jaký zásadní  problém  či otázku dané téma představuje  a otevírá;
¢Co řešení tohoto problému odhalí či umožní lépe porozumět?
¢Co dosud a proč nebylo  či nemohlo být  vyřešené?
¢K čemu řešení tohoto problému přispěje?
¢Zdůvodnění důležitosti  tématu končí jasnou
¢formulaci základní  otázky či hypotézy, které
¢chcete řešit či potvrdit.
¢

POZOR!  ČEMU SE VYHNOUT PŘI VYSVĚTLOVÁNÍ  AKTUÁLNOSTI A DŮLEŽITOSTI TÉMATU?
¢To,  že se o něčem už dlouho mluví či diskutuje, to ještě nemusí  znamenat, že jde o důležitý nebo
zásadní problém, že jsou diskutovány zásadní otázky;
¢to, že  vás  daný problém  zajímá, neznamená, že je aktuální a důležitý  z hlediska rozvoje daného
oboru;
¢Pozor! Nezdůvodňujte  aktuálnost  a důležitost subjektivně, že se vám daný problém líbí, že vás to
zajímá,  atd… ;
¢to, že se to týká všech (je to celospolečenský jev) ještě neprokazuje, že to musí být nový a
zásadní problém z hlediska  určitého vědního oboru;
¢

ZOPAKOVÁNÍ:
¢Volba tématu se vždy představuje v úvodu každé odborné práce. Úvod by měl mít tuto strukturu:  a)
zdůvodnění volby tématu( aktuálnost a důležitost),  b) cíl práce,  c)vymezení základní otázky nebo
hypotézy,  metodologii a  strukturu práce.
¢
¢a)  Aktuálnost:  proč je  zvolený problém nový, současný, proč je to novinka, co je  nové i na
známem problému, resp. tradičním problému, atd… .
¢
¢b) Důležitost:  jaký zásadní problém dané téma otevírá,  také proč ten problém nebyl doposud
řešen, nebo proč byl nedostatečně řešen – stručně nastínit  řešení problému tak, abyste byli
schopni následně formulovat cíl práce a  následně základní otázku  či hypotézu;
¢
¢c)  Cíl práce  a vymezení základních výzkumných otázek:  jasně uvést co bude cílem práce;  jaké
otázky či hypotézy budou řešeny; formulujeme jednu obecnou otázku, která bude  rozvíjet  cíl práce.
¢
¢d) Způsob řešení: jak bude problém řešen?  Zde je nutné stručně nastínit  a)postup resp. použitou
metodu či metody výkladu;  b) strukturu práce, stručně představit cíl výkladu v jednotlivých
kapitolách;
¢e) Úvod ukončíte konstatováním, k čemu má práce sloužit
¢
¢ U  seminárních,  bakalářských a diplomových prací je volba tématu obsahem úvodu.
¢
¢

1B)  TVORBA ZÁKLADNÍ OTÁZKY
¢Druhým krokem po volbě tématu je formulace základní otázky; tzn. toho problému, který budeme
konkrétně  v práci řešit.
¢Formulaci  základní otázky  musí předcházet  prostudování literatury, zmapování toho, co se
zjistilo, popsalo, jak to bylo řešené atd.
¢Výzkumný problém  je vhodné formulovat jako  otázku.  Náš výklad pak bude hledáním  odpovědí na
danou otázku či otázky.
¢Kromě základní otázky  můžeme formulovat další podotázky.
¢Vyhněte se formulaci otázek  bez ladu a skladu.
¢Postupujeme vždy od obecnějších problémů k jednotlivým, od abstraktních pojmů ke konkrétním.

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY PŘI FORMULACI ZÁKLADNÍ  OTÁZKY?
¢Velmi široké vymezení problému, kdy není  zřejmé, co vše se bude zkoumat.
¢
¢Výzkumný problém neprohlubuje  naše poznání.
¢
¢
¢Výzkumný problém je triviální, jednoduchý.
¢
¢Příkladem všech uvedených chyb jsou  otázky typu:
¢Je potřebná legalizace eutanazie?  Je potřebná právní
¢úprava internetu?
¢
¢Jde o příliš obecné otázky, kdy odpověď na ně
¢zní ano nebo ne, co naše poznání neposouvá a
¢nerozvíjí.
¢

NEJČASTĚJŠÍ TYPY  ZÁKLADNÍCH OTÁZEK
¢Deskripce: „Jaké to je?“
¢(zjišťujeme a popisujeme situaci, stav, výskyt jevu, atd.)
¢ Relace (vztahy a souvislosti) : „Jaký je vztah? “
¢(dáváme do vztahu jevy, činitele a ptáme se, zda
¢existuje vztah mezi zkoumanými jevy, jakou povahu  má  ten vztah, jak se vyvíjí, atd...)
¢  Příčiny a důvody: „Proč to tak je?“
¢(zjišťujeme  příčiny, důvody, které vedly  k určitému důsledku,  atd...)
¢
¢
¢

 TVORBA HYPOTÉZY
¢Výzkumný problém určuje základní orientaci našeho tématu.  Pro jeho další rozbor však  nemusí
vyjadřovat  dostatek informací.  K jejich získání slouží   hypotézy.
¢Hypotéza je   vědecký předpoklad, není to jakýkoli předpoklad - musí být vždy vyvozen z  nějaké
teorie.
¢Nevíme ale,  jestli je  náš předpoklad správný /pravdivý nebo  nesprávná/ nepravdivá.  Jeho
pravdivost či nepravdivost    se musí prokázat;
¢Hypotézy rozšiřují naše poznání – empiricky ověřují části teorie. Na základě  toho pak  danou
teorii doplňujeme nebo modifikujeme.
¢Hypotézy  konkretizují,  „rozmělní“  problém na částí.
¢ Náš výklad je pak procesem  ověřování stanovené hypotézy  – její verifikaci.
¢
¢

JAK   SPRÁVNĚ FORMULOVAT HYPOTÉZU?
¢stručně, jednoznačně, logicky jednoduše;
¢formulace  by měla být v podobě  oznamovací věty, nejčastěji implikace;
¢ měla by být ověřitelná, tj. všechny proměnné   je nutné  definovat operacionálně (jakou metodou
je budeme  zkoumat);
¢měli bychom se vyhýbat slovům, která vyjadřují osobní a kulturní soudy či preference;
¢ za hypotézu by neměla být vydávána definice nebo neurčité tvrzení.

2. TVORBA  STRUKTURY A OBSAHU  PRÁCE?
•
•Tvorba  správné  struktury práce je po volbě tématu  druhým zásadním krokem
•Text práce je členěn do tří úrovní:  kapitola, podkapitola, oddíl, které jsou průběžně  číslované
arabskými číslicemi;
¢( např.  číslování 1.1.2 znamená, že se jedná o první  kapitolu, první podkapitolu a druhý oddíl)
•1. Název kapitoly
•1. 1 Název podkapitoly
•1. 1. 1 Název oddílu
¢
¢(Ke tvorbě struktury BP a DP viz více EL 029)

UŽITEČNÉ RADY:
¢Správné členění práce je velmi důležité a prozrazuje to, jak problému rozumíte;
¢Číslujte proto  přehledně, uvádějte  nejvíce tři čísla;
¢např. číslování  1.2.3.1.8. již  je nepřehledné a v podstatě prozrazuje, že autor se utápí
v nějakém popisu, který nemá zřejmě konce
¢Pro další členění oddílů se doporučuje uvádět malé písmeno; např. 1.1.2a)
¢

KLASICKÁ STRUKTURA ODBORNÉ  PRÁCE NA PRÁVNICKÉ FAKULTĚ V BRNĚ
¢
¢Úvod …. Představení volby tématu, aktuálnosti a důležitosti, základní otázky , metody a strukturu
práce
¢1. Kapitola   řeší  otázku :  „Co je to?“  Jaký je to právní problém?
¢V podkapitolách představíme  základní pojmy,  vznik,
¢vývoj a historická geneze  problému,  formy a podoby daného jevu či  problému;
¢
¢2. Kapitola  Jak je tento problém právně upraven?
¢V podkapitolách představíte právní úpravu problému v
¢mezinárodních, evropských a národních dokumentech;
¢(zde se doporučuje uvést i srovnání s právní  úpravou v jiných –
¢vybraných  zemích světa či EU)
¢
¢

POKRAČOVÁNÍ KAPITOL
¢3. Kapitola     „Které otázky je nutné řešit?
¢ Tvoří jádro práce a v  podkapitolách identifikujete
¢„slabiny“,  problémy , které nejsou dostatečně řešeny a
¢navrhnete nové řešení; tento návrh nebo
¢model je nutné zdůvodnit.
¢4. Kapitola   „Analýza konkrétních případů“
¢Do odborné práce, která řeší právní problémy je vhodné zařadit analýzu konkrétních případů; jde o
potvrzení našeho návrhu řešení
¢Závěr   je zrcadlovým odrazem úvodu, kde zhodnotíte celou práci… nepleťte  si závěr s návrhy
řešení…
¢Použitá literatura
¢Přílohy
¢