Úvod do studia veřejné správy

20. 10. 2022 Veřejná správa organizovaná a reformovaná

Veřejná správa jako organizace a organizace veřejné správy; organizační principy, moc a modely (organizační moc, subjekty a vykonavatelé veřejné správy, principy a modely organizace veřejné správy, ústavní a zákonná východiska organizace veřejné správy). Správní orgán jako vykonavatel veřejné správy (pojem, význam a složení). Soudobá podoba organizace veřejné správy v České republice, organizace státní správy a organizace samosprávy (ústavní a zákonné základy). Státní správa a samospráva (členění veřejné správy na státní správu a samosprávu, specifikace a charakteristické rysy státní správy a samosprávy). Státní správa (vláda, ministerstva a jiné ústřední správní úřady; pojem, charakteristika, působnost). Územní správní úřady/územně dekoncentrované orgány státní správy. Nezávislí vykonavatelé veřejné správy a veřejné sbory. Reforma organizace a činnosti veřejné správy v České republice (vývoj od roku 1989, moderní historie veřejné správy v České republice a její modernizace, reformování organizace a činnosti veřejné správy).

  1.  Co je to organizace veřejné správy?
  2.  Jaký je rozdíl mezi pojmy "subjekt" a "vykonavatel" veřejné správy?
  3.  Kdo disponuje organizační mocí vůči veřejné správě?
  4. Co je to pravomoc a působnost?
  5. Proč je "správní orgán" klíčovým pojmem veřejné správy?
  6. Jaké máme organizační principy a jak se mohou konkrétně uplatňovat?
  7. Co je příklad vertikální a horizontální (de)koncentrace? Proč je dobré to znát?
  8. Je lepší zřizovat 14 nebo 80 úřadů, nebo jen jeden, ale se 14 nebo 80 pobočkami či kontaktními pracovišti?
  9. Výroční zpráva o veřejné správě za rok 2016 (na str. 11) uvedla, že "Přestože "veřejná správa" není ústavním pojmem, rozumíme mu a vnímáme jej jako most pojící státní správu a územní samosprávu. Systém veřejné správy v ČR není jednoduchý, mísí s v něm ústavní samosprávné pojetí s členěním státu na okresy, které bylo založeno dnes již jedním z nejstarších zákonů českého právní řádu. Dvě rozdílná územně správní členění nutně působí ve spojeném modelu výkonu veřejné správy problémy občanům i úřadům. Tyto a rovněž i další méně archaické potíže začaly řešit strategie veřejné správy právě v roce 2016 s cílem harmonizovat administrativu státu a dokončit reformu započatou v 90. letech 20. století."
  10. Přednáška se dále zaměří na otázky, jako jak vypadá ústřední státní správa?
  11. Co jsou to tzv. dekoncentráty?
  12. Co je to tzv. kompetenční  zákon?
  13. Kolik máme ministerstev?  Je dobře jich mít méně nebo více? Co vlastně dělají ministerstva?
  14. Co jsou to tzv. veřejné sbory?
  15. Kdo je příslušníkem tzv. bezpečnostních sborů?
  16. Jaký je rozdíl mezi usnesením vlády a nařízením vlády?
  17. Co je typické pro státní správu? Co je typické pro samosprávu?
  18. Může ministr vyžadovat po starostovi nebo hejtmanovi, aby opravili silnici nebo zřídili školu či nemocnici?
  19. Proč je samospráva základním znakem svobodného a právního státu?
  20. Jak se vyvíjela veřejná správa v naší historii?
  21. Jak to bylo s župami a národními výbory?
  22. Kolik vlastně máme krajů a jakých?
  23. Provádíme ve veřejné správě reformy, nebo spíš modernizaci? A co je potom transformace?
  24. Jak probíhala reforma veřejné správy a které její výstupy znáte?
  25. Jak je to s okresy a okresními úřady?
  26. Co jsou to ORP a trojkové, nebo dvojkové a jedničkové obce?

Cíl: cílem této přednášky je, aby studenti byli s to vnímat veřejnou správu jako organizaci a aby měli přehled a znalosti o možných organizačních principech či modelech. Cílem přednášky rovněž je přiblížení soudobé organizace veřejné správy v ČR, a to při respektování tzv. smíšeného modelu veřejné správy. Tato přednáška poukáže na organizaci veřejné, resp. státní správy v České republice. Studenti by měli být seznámeni s recentním vývojem veřejné správy a její organizace.