ÚSCHOVA, PÉČE O ZDRAVÍ, ZÁJEZD

i u těchto témat nelze přehlížet, že jde o témata velmi praktická. Zkuste si před příchodem na seminář k jednomu z uvedených závazků vymyslet a napsat např. v rozsahu jednoho odstavce situaci, ve které konkrétní osoby 1) něco uschovávají, 2) jedou na zájezd, nebo 3) pečují o zdraví jiného. Zkuste se dále zamyslet: Jaké situace může být potřeba za dané situace řešit (pro klienta ošetřit)? Jaké problémy mohou nastat? A jak je lze vyřešit?

Na hodině se vám bude hodit vytisknutý/přepsaný tento dokument:

Klíčové normy a informace

§ 2405, § 2408, § 2523, 2533, § 2535, § 2639, § 2645, § 2648, § 2944 o. z.

Blíže k zájezdu

Zájezd

33 Odo 852/2005

Vyhledávání - Nejvyšší soud (nsoud.cz)
Zajišťuje-li cestovní kancelář cyklistický zájezd, při kterém jeho účastníci používají vlastní jízdní kola, patří - podle povahy takového zájezdu - mezi povinnosti cestovní kanceláře zajistit, aby v průběhu ubytování byla tato kola zajištěna proti poškození a odcizení. Nesplnění této povinnosti je nutno považovat za porušení povinnosti vyplývající z cestovní smlouvy zajistit zájezd řádně.

25 Cdo 1267/2020

Odstoupí-li zákazník od smlouvy o zájezdu pro porušení povinnosti pořadatele, má právo na vrácení zaplacené ceny zájezdu, aniž by sám byl povinen zaplatit pořadateli odstupné. Jestliže od smlouvy neodstoupí a zájezd neabsolvuje, nemá proti pořadateli právo na náhradu škody představované cenou nerealizovaného zájezdu, protože příčinou jeho újmy je jeho vlastní rozhodnutí.

33 Cdo 715/2017

Cestovní smlouva je spotřebitelskou smlouvou nejen ve vztahu mezi objednatelem zájezdu a cestovní kanceláří spotřebitelský charakter má i ve vztahu mezi cestovní kanceláří a spolucestujícími osobami, které mají podle cestovní smlouvy právo na plnění v rozsahu, v jakém bylo sjednáno v cestovní smlouvě. To, že spolucestující osoby přijaly sjednané plnění, z nich nečiní stranu cestovní smlouvy a nezakládá jejich povinnost uhradit cenu zájezdu.

Blíže k péči o zdraví

Zákon o zdravotních službách 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách (zakonyprolidi.cz) 
Zákon o specifických zdravotních službách 373/2011 Sb. Zákon o specifických zdravotních službách (zakonyprolidi.cz) 

Ústavní soud, I. ÚS 1785/21

I. ÚS 1785/21 (nalus.usoud.cz) - Beck-online

50. Závěrem Ústavní soud poukazuje i na rázný (přesto blíže neodůvodněný) závěr nalézacího soudu, podle kterého je odpovědností pacienta (stěžovatele) aktivně obeznámit ošetřujícího lékaře se svou osobní a rodinnou anamnézou (bod 28 rozsudku). Jde sice o výklad podústavního práva [§ 4 odst. 5 vs. § 41 odst. 1 písm. d) zákona o zdravotních službách (podobně jako i obecnější § 2643 odst. 1 vs. 2 občanského zákoníku)], který mu nepřísluší, přísluší mu však trvat na tom, aby šlo o výklad odůvodněný, zohledňující výchozí slabší postavení pacienta jako laika ve stresové životní situaci a vypořádávající konkurenční výkladové přístupy. Například komentářová literatura totiž podle dále uvedené citace ve vztahu § 2643 občanského zákoníku tenduje spíše k opačnému přístupu: "Co má být v konkrétním případě potřebným údajem, je mnohdy ze strany ošetřovaného velmi složitě určitelné. I přes formulaci komentovaného ustanovení je zde namístě klást zásadní roli poskytovateli jako odborníkovi v oboru, který by se na takové údaje měl vyptat." [HOLČAPEK, T., ŠUSTEK, P. Komentář k § 2643. In ŠVESTKA, Jiří, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA aj. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521-3081) [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2022-4-6]. ASPI_ID KO89_f2012CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.]. Kromě uvedeného je namístě zohlednit také další právní úpravu, podle které je rodinná anamnéza údajem určeným k zaznamenání ve zdravotnické dokumentaci [viz § 53 odst. 2 písm. e) zákona o zdravotních službách i § 1 odst. 1 písm. g) prováděcí vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů], nebo vyjádření soudní znalkyně, která vedle věku jmenovala mezi rizikovými faktory právě rodinnou anamnézu. To vše jsou okolnosti podstatné pro úvahu soudu, zda je povinností lékaře zjistit pacientovu anamnézu, nebo je odpovědností pacienta aktivně ji lékaři přednést; z odůvodnění nalézacího soudu ovšem není patrno, jak se v jeho úvaze promítly.

Nález Ústavního soudu České republiky I. ÚS 1785/21

Závěr: Stojí-li v medicínském sporu na jedné straně pacient tvrdící, že mu protiprávním jednáním poskytovatele zdravotních služeb vznikla újma, a na straně druhé poskytovatel zdravotních služeb, který porušil svou povinnost vést řádně zdravotnickou dokumentaci pacienta, jsou důkazní možnosti procesních stran reálně nerovnovážné. V takovém případě je soud povinen zvážit obrácení důkazního břemene ohledně prokazování (ne)splnění některého z předpokladů odpovědnosti za újmu (nejčastěji existence protiprávního jednání - postupu non lege artis). Obrácení důkazního břemene představuje prostředek ultima ratio a je namístě jen tehdy, nelze-li tvrzení pacienta prokázat ani uložením vysvětlovací povinnosti protistraně.

Blíže k úschově

Advokátní úschova - Základní informace k advokátním úschovám | Česká advokátní komora (cak.cz)
Svěřenecká smlouva - dává možnost vzniku trojstrannému smluvnímu poměru, kde práva, ale i povinnosti, získává také třetí strana.