Pojištění

Úvodní poznámky

Závazky z odvázných smluv mají společný znak spočívající v okolnosti, že plnění jedné strany je závislé na nejisté budoucí události. Úvodní ustanovení § 2756 upravující základní právní rámec odvážných smluv plní nezbytnou systematickou funkci, neboť od ostatních závazků vymezuje ty, které se od nich liší svým účelem a předmětem (nebezpečím i šancí nebo nadějí).  Splní-li závazek obsahové podmínky charakteristické pro odvážné závazky, nehledě na jeho označení se bude řídit těmito obecnými ustanoveními. Obsahová a věcná náplň konkrétního odvážného závazku bude pak dále přenechána privátní autonomii smluvních stran. Výslovně jsou upraveny pouze závazky z pojištění (§ 2758 až 2872), sázka (§ 2873 až 2880), hra (§ 2881) a los (§ 2882).

Pro závazky z odvážných smluv se nepoužijí ustanovení o změně okolností (§ 1764 až 1766) a neúměrném zkrácení (§ 1793 až 1795). Ustanovení § 2757 stanoví odchylku od obecné úpravy použitelné na ostatní závazky, tj. jiné než závazky z odvážných smluv. Stanovení této odchylky je nutné s ohledem na specifický charakter aleatorních obligací, které do jisté míry operují s rizikem, hazardem, pojistným zájmem či jinou kategorií spojenou s odvážností. Ustanovení týkající se lichvy (§ 1796 a § 1797) se však na aleatorní závazky použijí v plném rozsahu.

Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 

Mimo úpravu pojištění obsaženou v díle 15 oddílu 2 o. z. se specificky právního poměru pojištění dotýkají především následující ustanovení o. z.: § 465, § 626 a 635, § 1251, § 1288, § 1354, § 1423, § 1427, § 2323, § 2421 a § 2423, § 2475, § 2526.

Pro pojištění je typická přítomnost slibů smluvních plnění, při nichž na jedné straně jde o úplatný slib pojistníka (jenž má právo pojistné plnění po pojistiteli požadovat) výměnou za slib pojistitele poskytnout v případě vzniku nejisté události pojistné plnění v podobě vyrovnání úbytku majetku ve škodovém pojištění nebo poskytnutí určitého kapitálu či důchodu v pojištění obnosovém.

Pojistná smlouva

Blíže viz: Melzer, F. Tégl, P. a kol.: Občanský zákoník § 2716-2893. Velký komentář. Praha: C. H. Beck, 2021.

Soukromé pojištění doplňuje sociální pojištění v oblastech, ve kterých si stát nevyhradil monopol na pojištění (rozložení) určitých rizik, které považuje za významné. Základní rozlišení je tak v osobě poskytovatele, kterým je veřejnoprávní subjekt (stát, kraj nebo jiná veřejnoprávní korporace, případně osoba, na níž byl přenesen výkon veřejné moci), a také v právním důvodu jeho vzniku (smlouva vs. zákon nebo rozhodnutí).

Ve smluvním pojištění se však více promítá zásada ekvivalence vzájemných protiplnění s ohledem na individuální zájmy pojistníků, zatímco v sociálním pojištění může jít spíš o dosažení distributivní spravedlnosti a solidarity v návaznosti na sociální politiku daného státu, ačkoli daný vztah mohl být rovněž založen soukromou smlouvou (např. v případě zajištění minimálního důchodu nebo naopak jeho omezením pro osoby s vysokými příjmy).

Pro pojistnou smlouvu není stanovena obligatorní písemná forma v souladu se zásadou bezformálnosti právních jednání (§ 559). Výjimka z tohoto pravidla se stanoví pouze pro jiná než krátkodobá pojištění. Zvláštní úprava formy se pak bude týkat ostatních právních jednání z pojištění či oznámení (§ 2773). Není proto nutné, aby se vznik pojištění a jeho následné změny řídily stejnou formou pro právní jednání, ale strany mají možnost zvolit si vlastní formu.

Úplatnost závazku vyplývá již ze samotné základní povinnosti pojistníka platit pojistné za poskytnutí pojistné ochrany ve formě penězi ocenitelné míry pravděpodobnosti výskytu pojistné události. Závazek z pojištění je závazkem kauzálním již ze své povahy v důsledku nutnosti existence pojistného zájmu. Ke vzniku smlouvy je nutný pouhý konsenz smluvních stran – konsenzuální závazek. Vznikla-li však smlouva až předáním pojistky, mohl by tento závazek nabýt povahy reálné smlouvy.

Poskytované plnění pojistitele nemusí mít nutně peněžitou formu v podobě placení peněžních prostředků. V praxi je hojně využíváno i poskytování plnění v nepeněžité neboli naturální formě. Poukázat v této souvislosti lze na různá plnění tzv. asistenčních služeb zejména u havarijního pojištění vozidla, povinného ručení, pojištění majetku či cestovního pojištění aj.

Četba

Doplňující materiál z hodiny ke čtení

Klíčová hesla

závazky z odvážných smluv, aleatorní  závazky, pojistka, pojistné, pojistné riziko, pojistná událost,
škodové pojištění ((§ 2811) – pojištění, u kterého poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události),
obnosové pojištění (pojištění, jež zavazuje pojistitele poskytnout v případě pojistné události jednorázové či opakované pojistné plnění v ujednaném rozsahu),
pojištění právní ochrany, sázka, hra, los

Klíčová ustanovení (TOP 10)

§ 2756, § 2758, § 2761, § 2774, § 2775, § 2782, § 2790, § 2802, § 2821, § 2873

Judikatura

23 Cdo 2221/2015

23 Cdo 1016/2019

Jednání pojistníka či pojištěného v případě havarijního pojištění vozidel může představovat úmyslné jednání vylučující nahodilost skutečnosti označené jako pojistná událost v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, a to i ve formě nepřímého úmyslu (např. poškození pojištěného vozidla vědomým porušením dopravních předpisů jízdou v provozu extrémně vysokou rychlostí za dalších mimořádných okolností dopravní nehody), byť byl pojistník či pojištěný v souvislosti s tímto jednáním shledán v trestním řízení vinným nedbalostním trestným činem, jehož objektem je život, zdraví nebo majetek třetích osob.