Doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
PrF MU, Brno
Bezdůvodné obohacení
1
Základní východiska BO
▪ Škoda a obohacení
▪ Terminologie
▪ Obohacený
▪ Ochuzený (ten, na jehož úkor bylo BO získáno)
▪ Aplikační rozsah BO
▪ V závislosti na plnění nebo bez ohledu na plnění
ochuzeného
▪ Zvláštní problém zrušených smluv (odstoupení od
smlouvy)
Generální skutková podstata BO
Jednotlivé zvláštní skutkové podstaty
§ 2991
(1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu
obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
(2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá
majetkový prospěch plněním bez právního důvodu,
plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním
užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co
měl po právu plnit sám.
Obecná skutková podstata BO
▪ Předpoklady:
▪ Obohacení (X majetkový prospěch)
Plněním nebo jiným způsobem (viz dále)
▪ Bez právního (spravedlivého) důvodu
Důvod k nabytí obohacení X důvod k ponechání si
obohacení (viz dále)
▪ Na úkor jiného
(X k újmě jiného)
▪ Přímá použitelnost
▪ Vliv na konstrukci jednotlivých skutkových podstat
Základní rozlišení kondikcí
1. Kondikce z plnění
2. Kondikce nikoli z plnění
Kritérium: pojem plnění
• Vliv pojetí obecné skutkové podstaty BO
• Plnění: vědomé poskytnutí majetkové výhody, kterým poskytovatel
vůči příjemci sleduje určitý účel (zejména splnění povinnosti).
• Poskytnutí hodnoty
• Vědomé a účelové zaměření; výklad z horizontu příjemce
• Přičitatelnost poskytovateli plnění (alespoň vyvolání zdání)
• Přičitatelnost příjemci plnění (zejména podnícení plnění)
• Horizont příjemce (srov. § 488 III NOZ 2018)
• Poskytnutí hodnoty (Zuwendung) X plnění (Leistung)
• Zhotovitel A podle neplatné smlouvy o dílo s B zhodnotí dům, který
náleží C.
• Zhotovitel A omylem zhodnotí dům, který náleží C, ačkoli se
domníval, že plní B na základě smlouvy o dílo s B, která se ukázala
jako neplatná.
• Pasivní legitimace?
• Prakticky významné zejména ve vícestranných vztazích (ale nejen!)
• Petrov: „plnění na závazek“
Úzký (klasický) pojem plnění moderní dogmatiky BO
Legislativní projevy tohoto rozlišení
▪ § 2993 OZ: „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek,
má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany,
může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana
vydala, co získala; právo druhé strany namítnout
vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě,
byl-li závazek zrušen.“
• + § 2994, 2995 OZ (viz níže)
Tzv. zkrácený řetězec plnění
A dluží plnění (např. dodání věci) B; A si toto plnění sám objedná u
C, se kterým se dohodne, že bude plnit přímo B. C tedy nedodává
zboží nejprve svému věřiteli, který by jej následně dodával věřiteli
svému, nýbrž dlužník C plní přímo věřiteli svého věřitele (A), tj. plní
přímo B.
- srov. § 2995
Plnění
A B
C
Plnění
Struktura kondikcí v § 2991
A. Kondikce z plnění
Pod kondikce z plnění řadíme z výslovně upravených
skutkových podstat bezdůvodného obohacení v § 2991
odst. 2:
1. plnění bez právního důvodu (condictio indebiti),
2. plnění z právního důvodu, který odpadl (condictio ob
causam finitam).
Ze skutkových podstat výslovně neupravených v § 2991
odst. 2 pak i
3. plnění z právního důvodu, který nenastal (condictio
ob rem; srov. § 2997 odst. 1 věta druhá).
B. Kondikce nikoli z plnění
Z kondikcí nikoli z plnění upravuje komentované ustanovení
výslovně:
1. protiprávní užití cizí hodnoty (v š. s. s.) a
▪ označuje se též: kondikce z obohacení získaného
zásahem do právní sféry jiného (Eingriffskondiktion)
▪ užití cizí hodnoty v u. s. s. je podskupinou této kategorie
2. plnění za jiného (Rückgriffskondiktion).
Ze zákonem výslovně neupravených skutkových podstat
spadá mezi kondikce nikoli z plnění:
3. kondikce z vynaložení nákladu ve prospěch jiného
(Verwendunskondiction, resp. Aufwendungskondiktion).
I. Kondikce z plnění
Plnění bez právního důvodu (plnění nedluhu, condictio
indebiti)
▪ Závislost na pojetí pojmu plnění
▪ Skutková podstata:
▪ Obohacení plněním
▪ Absence právního (spravedlivého) důvodu od
počátku
Domnělý právní důvod
Neplatné právní jednání
Zdánlivé právní jednání (non negotium)
Vědomé plnění nedluhu
▪ Je předpokladem condictio indebiti omyl ohledně
existence právního důvodu?
▪ § 2997 odst. 1 OZ
▪ Odůvodnění:
▪ Předpoklad darování?
▪ Zákaz rozporného jednání s předchozím jednáním
(venire contra factum proprium)
Plnění z právního důvodu, který odpadl (condictio ob
causam finitam)
▪ V době plnění právní důvod existovat, teprve následně
odpadl
▪ Ex nunc: např. rozvazovací podmínka
▪ Problém odpadnutí právního důvodu s účinky ex tunc
▪ Vznik obohacení: počátek běhu promlčecí lhůty
▪ Rozsah obohacení
▪ Plnění na základě pravomocného rozhodnutí, které bylo
následně zrušeno
14
Plnění z právního důvodu, který nenastal (condictio ob rem).
▪ srov. § 2997 odst. 1 věta druhá
▪ condictio ob causam datorum; CIC: condictio causa
data causa non secuta
▪ Plnění z právního důvodu, který nenastal. Zmaření
účelu plnění.
▪ Odlišení od condictio indebiti, condictio ob causam
finitam
▪ Počáteční existence právního důvodu
▪ Okamžik vzniku BO
▪ Dohoda o účelu plnění, který následně nenastane
▪ Předpoklad: dohoda o právním důvodu plnění
▪ Poskytnutí plnění za účelem, aby příjemce neučinil
trestní oznámení (souhlas s trestním stíháním); po
přijetí plnění je však učiní.
▪ A chce vystavět dům na svém pozemku. Za tím účelem
zamýšlí zadat stavební práce stavebníkovi S. Na
základě předběžné dohody započne stavebník
s výkonem prací s tím, že se pak dohodnou na ceně.
Následně nedojde pro neshody k uzavření smlouvy.
▪ Poskytnutí zálohy, aniž by následně došlo k uzavření
smlouvy
▪ Poskytnutí plnění v očekávání, že příjemce bude
pohnut (motivován) k právnímu jednání (např.
k uzavření smlouvy) a k poskytnutí protiplnění
(Vorleistungsfall). Např. kupující zaplatí
prodávajícímu část předpokládané kupní ceny, aby
jej pohnul k uzavření kupní smlouvy. Druhá strana
nakonec odmítne smlouvu uzavřít.
▪ De lege lata: Do jaké míry jde o plnění z právního
důvodu, který odpadl?
▪ Např. smlouva o záloze?
Rozsudek NS ze dne 28. 3. 2018, sp.zn. 28 Cdo
4744/2017
Žalobkyně poskytla hodnotu věřiteli obohaceného,
kterému plnila (skutkově není vyjasněno) buď na
základě jejich dohody nebo pod příslibem, že tento na ni
poté převede automobil; pokud zde nebyla uzavřena
smlouva, ale jen příslib převodu automobilu za plnění,
pak jde o kondikci z právního důvodu, který nenastal.
„Bylo-li takto žalobkyní plněno na smluvený závazek účastníků,
nabízí se právě kvalifikace bezdůvodného obohacení jako
majetkového prospěchu vzniklého plněním z právního důvodu,
jenž odpadl (byla-li snad účastníky uzavřená dohoda ze strany
žalovaného nesplněná později zrušena, případně nebyl-li
realizován příslib žalovaného o převodu vlastnického práva
na žalobkyni, jenž by byl rovněž dostatečným důvodem
žalobkyní poskytnutého plnění). V takovém případě vzniklo by
bezdůvodné obohacení okamžikem zrušení smlouvy (§ 48 odst.
2 obč. zák.), případně tehdy, kdy žalovaný odvolal dříve
učiněný příslib převodu vlastnického práva k věci, resp. kdy
odmítl věc prodat, či vytvořil takový stav, z něhož bylo
zřejmé, že koupě již nebude realizována (k tomu přiměřeně
srovnej např. i rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze
dne 18. prosince 1997, sp. zn. 2 Cdon 944/97, uveřejněný v
časopise Soudní judikatura, ročník 1998, sešit 9, poř. č. 66; nebo
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2001, sp. zn. 25 Cdo
968/99).“
Investice do cizí nemovitosti za účelem společného trvalého
soužití, které následně skončí
▪ rozsudek NS ze dne 16. 7. 2018, sp.zn. 28 Cdo
1374/2018
▪ Skutkový stav: žalobce se domáhal náhrady investic
majících za následek zhodnocení domu ve výlučném
vlastnictví žalované (č. p. ve Z.), k nimž žalobce použil
výtěžek z prodeje vlastní nemovitosti (dům č. p. v L. u
R.) a uskutečnil je s vidinou časově neomezeného
soužití s žalovanou, s níž krátce na to uzavřel i
manželství (dne 25. 6. 2004). To však bylo k 19. 3. 2013
rozvedeno, přičemž právo na náhradu investic uplatnil
žalobce u soudu dne 6. 3. 2015
▪ Za dostatečný právní důvod vynaložení investic na
nemovitost (dům či bytovou jednotku) v tomto směru, tj.
z pohledu naplnění skutkové podstaty bezdůvodného
obohacení vzniklého z právního důvodu, jenž odpadl,
soudní praxe považuje i vzájemnou dohodu
účastníků o společném bydlení a využívání
nemovitosti (bytu) k tomuto účelu, na jejímž
základě se investující osoba podílela na pořízení
nemovitosti či na jejích stavebních úpravách za
účelem získání či zkvalitnění prostor pro společné
bydlení; ke vzniku bezdůvodného obohacení v
takovém případě dochází zpravidla teprve v okamžiku,
kdy účastníci takové dohody zrušili společné soužití a
společné užívání bytu
28 Cdo 1948/2018:
▪ „je-li bezdůvodné obohacení získáno plněním na základě
neformálního příslibu poskytnutí protihodnoty (jenž může
být právním důvodem pro realizované plnění i v případě, že
mezi stranami byla rovněž sjednána smlouva, již stíhá
neplatnost, srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne
14. 11. 2016, sp. zn. 28 Cdo 2100/2016, a usnesení téhož
soudu ze dne 22. 11. 2017, sp. zn. 33 Cdo 93/2017), odpadá
dotčený právní důvod ve chvíli, kdy se stane zřejmým, že
daný příslib nebude realizován (viz např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 30 Cdo
3312/2007, nebo rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 3.
2018, sp. zn. 28 Cdo 46/2018, a ze dne 28. 3. 2018, sp. zn.
28 Cdo 4744/2017).“
II. Kondikce nikoli z plnění
Předpoklady
1. Obohacení
2. Nabyté jiným způsobem než plněním
3. Bez právního důvodu na úkor jiného (tzv. teorie
přiřazení)
Kondikce z protiprávního užití cizí hodnoty (v š.s.s.)
Kondikce z obohacení získaného zásahem do právní sféry
jiného (Eingriffskondiktion)
Demonstrativní přehled případů, které řadíme pod
kondikce ze zásahu do právní sféry jiného:
1. Nabytí cizí hodnoty
2. Užívání cizí hodnoty (v u.s.s.)
3. Spotřebování cizí hodnoty
4. Požívání cizí hodnoty
5. Právní dispozice s cizí věcí
• Právní osud získaného protiplnění: § 3001 I a § 3004 I
2 analogicky
▪ OZ: Pokud bychom protiprávní užití cizí hodnoty
chápali v užším smyslu, pak by výslovně byl upraven
jen tento nejčastější případ; ostatní by bylo lze podřadit
pod odst. 1
▪ K případům, kdy dochází ke střetu plnění se zásahem viz
níže (částečně v § 2994 OZ, § 489 odst. 3)
Nadužívání věci jedním ze spoluvlastníků
▪ Pl.ÚS-st. 48/18 ze dne 16. 10. 2018
▪ nadužívání na základě řádného rozhodnutí o správě společné
věci
▪ nadužívání bez řádného rozhodnutí o správě společné věci
Plnění za jiného (regresní kondikce,
Rückgriffskondiktion)
▪ Kdy lze plnit za jiného?
▪ Jaké jsou účinky ve vztahu k plněnému dluhu (regresní
nárok vs. subrogace)
▪ Předpoklady:
▪ Plnění věřiteli za jiného (včetně vůle plnit za jiného;
rozsudek NS ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 28 Cdo
1145/2017)
X plnění v domnění, že jde o vlastní dluh
▪ Plnění osoby odlišné od dlužníka (X subrogace)
▪ Plnění vede k zániku dluhu dlužníka
▪ Neexistují zvláštní zákonná nebo smluvní regresní
pravidla
▪ Souvislost s úpravou plnění za jiného (§ 1936, 1937)
Kondikce z vynaložení nákladu ve prospěch jiného
(Verwendunskondiction, resp. Aufwendungskondiktion)
▪ Výdaj (náklad) X plnění: odlišují se účelovým určením
▪ Často jde o problém vnuceného obohacení
Vyloučení kondikce
§ 2992 OZ
Byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač
uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém
výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost
obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s
úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat.
§ 2997 OZ
(1) Dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový,
který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co
plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že
k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později
nenastal nebo odpadl.
(2) Plnila-li osoba proto, že k tomu byla přivedena lstí, donucena
hrozbou nebo zneužitím závislosti, ustanovení odstavce 1 se nepoužije.
To platí i v případě, že plnila osoba nesvéprávná.
Bezdůvodné obohacení s účastí více osob
Bezdůvodné obohacení s účastí více osob
Příklad č. 1: usnesení NS ze dne 10. 12. 2014, sp.zn. 28 Cdo
3569/2014
▪ Zhodnocení nemovitosti třetí osoby na základě neplatné
smlouvy
▪ Sjednání neplatné smlouvy o dílo, kterým byla zhodnocena
nemovitost ve vlastnictví třetí osoby (objednatel se mylně
domníval, že je sám vlastníkem)
▪ Pb.: majetkový prospěch obohaceného? NS: Projeví-li určitá
osoba ve smlouvě zájem o plnění majetkového rázu, jež je jí
poskytnuto, dostane se jí takto zjevně majetkového
prospěchu bez ohledu na to, zda se tímto současně zhodnotí
majetek jiné osoby.
Příklad č. 2: plnění subdodavatele S, který jedná na
základě smlouvy s dodavatelem D a přímo zhodnocuje
statky objednatele O.
• Existují zde dva vztahy plnění, jednak poskytnutím
objednaných prací plní svůj dluh S vůči svému
smluvnímu partnerovi D; současně však tím plní i D
svůj dluh vůči O.
• S plnil na základě neplatné smlouvy
• Obě smlouvy jsou neplatné
Bezdůvodné obohacení s účastí více osob
Základní přístupy k řešení
1. Pro vypořádání BO je rozhodující jen dotčený vztah
plnění
2.Subsidiarita kondikcí nikoli z plnění vůči vztahům plnění
• Jen zásady, východiska; poměřováním lze dospět k
odlišnému řešení
• Srov. § 2994, 2995
1. Relevance jen dotčeného vztahu plnění
▪ Při určení vztahu plnění je třeba vycházet z pojmu plnění, nikoli jen
ze vztahu poskytnutí hodnoty. Věřitelem (ochuzeným) je tedy
poskytovatel plnění, nikoli nutně osoba, která příslušnou hodnotu
(např. na základě pokynu věřitele) osobně poskytla (poskytovatel
hodnoty ). Dlužníkem (obohaceným) je pak příjemce plnění, nikoli
nutně ten, komu byla příslušná majetková hodnota poskytnuta.
▪ Pro relevanci právě jen dotčeného vztahu plnění, ve kterém má
dojít k vypořádání, hovoří zejména následující důvody:
a) Každá ze smluvních stran si může ponechat námitky vůči svému
smluvnímu partnerovi.
b) Smluvní strana má být chráněna vůči námitkám, které plynou ze
vztahu druhé smluvní strany se třetí osobou (exceptio ex iure tertii).
c) Každá smluvní strana má nést insolvenční riziko jen svého
smluvního partnera. Jinak by totiž vzniklo riziko dvojí platby (viz
níže). Současně i v soudním řízení má být každá strana vystavena
jen svému smluvnímu partnerovi, nikoli třetí osobě.
2. Subsidiarita kondikcí nikoli z plnění
▪ Nejde jen o přednost kondikcí z plnění před kondikcemi
nikoli z plnění, nýbrž obecně o přednost vztahů plnění
▪ Totožnost předmětu obohacení
▪ Srov. § 2994, 2995 OZ
§ 2994 OZ
Dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání
jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo
spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na
náhradu.
§ 2995 OZ
Vedlo-li plnění k obohacení třetí osoby, vydá je
ochuzenému, jen pokud byl ochuzený k plnění přiveden
lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti nebo pokud
nebyl svéprávný.
Tzv. zkrácený řetězec plnění
A dluží plnění (např. dodání věci) B; A si toto plnění sám objedná u C, se kterým se
dohodne, že bude plnit přímo B. C tedy nedodává zboží nejprve svému věřiteli, který by jej
následně dodával věřiteli svému, nýbrž dlužník C plní přímo věřiteli svého věřitele (A), tj.
plní přímo B.
Plnění
A B
C
Plnění
Překrytí plnění a zásahu
▪ V řadě případů může plnění dvou osob současně představovat
zásah do práv nezúčastněné třetí osoby (být na úkor třetího).
Pravidelně jde o případy, kdy je předmětem plnění majetková
hodnota, která náleží jinému než poskytovateli plnění. Typickým
příkladem může být poskytnutí cizí věci k užívání jinému (např.
pronájem cizí věci).
▪ Požadavek koherentního řešení s úpravou věcných práv
(sachenrechtliche Parellelwertung)
▪ § 2994; § 1082 (Pb.: úprava v OZ 1964)
Plnění představující zásah
do právního statku C
A B
C
Způsob a rozsah vydání BO
▪ Způsob (§ 2999 OZ, § 491 NOZ 2018)
▪ Rozsah
▪ Obvyklá cena. Cena služby nebo navýšení hodnoty
majetku obohaceného
▪ Ujednaná cena
§ 2999 odst. 2: „Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne
se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li
výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod
pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty
takovým důvodem podstatně ovlivněna.“
Náhrada ve výši obvyklé ceny. Ale čeho?
▪ K obohacení často dochází jednáním určitého subjektu
(ochuzeného), které působí na majetkovou situaci jiného
(obohaceného)
▪ Typickým příkladem: stavební činnost, kterou se
upravuje nemovitost jiného
▪ V čem spočívá obohacení?
▪ V navýšení hodnoty majetku vlastníka nemovitosti?
▪ V ceně stavebních prací?
Vliv odpadnutí obohacení na výši náhrady
§ 3000
Poctivý příjemce vydá, co nabyl, nanejvýš však v rozsahu, v
jakém obohacení při uplatnění práva trvá.
Tzv. vnucené obohacení
§ 3001 OZ
(2) Získal-li obohacený předmět obohacení v dobré víře
nebo bez svého svolení a nelze-li jej dobře vydat, není
povinen k náhradě, ledaže by tím vznikl stav zjevně
odporující dobrým mravům.
▪ tzv. vnucené obohacení: situace, kdy předmět
obohacení nelze dobře vydat a povinnost vydat peněžní
náhradu by stíhala obohaceného, který se na nabytí
obohacení nijak nepodílel.
▪ Problémy:
▪ obohacení sice obohacenému objektivně působí
majetkový prospěch, avšak obohacený si jej
z jakéhokoli důvodu nemusel přát: pak by měl zaplatit
za něco, co vlastně vůbec nechtěl
▪ Nutí obohaceného využít své likvidní rezervy; pokud
žádné nemá, nutí jej buď k přijetí úvěru, nebo
k prodeji svého majetku.
▪ Dikce § 3001 odst. 2 na první pohled zcela vylučuje
povinnost k náhradě
▪ ale: kritérium dobrých mravů, které nejen umožňuje,
nýbrž dokonce ukládá dvě vzájemně provázané úvahy:
▪ 1) prostřednictvím kategorie dobrých mravů je třeba
provést poměřování dotčených právních principů,
současně je třeba zohlednit jiná (explicitní) hodnotová
rozhodnutí zákonodárce;
▪ 2) umožňuje respektovat zvláštnosti typické kolize
zájmů v určitých skupinách případů .
Řešení
1. Lze se dovolat na ratio legis § 2997 odst. 1 věta druhá
2. Obohacený dosud nerealizoval rozmnožení svého
majetku
- analogicky: § 1001, § 3009:
- ochuzenému vzniká právo na náhradu účelně vynaložených
nákladů ve prospěch obohaceného, obohatil-li jej k jeho
převážnému užitku; zda byla záležitost provedena k užitku
jiného, se neposoudí podle obecných hledisek, ale se
zřetelem k jeho pochopitelným zájmům a záměrům.
- V tomto rozsahu ostatně vzniká i úspora obohaceného
- Pb.: rozlišování poctivého a nepoctivého ochuzeného?
3. Obohacený již realizoval rozmnožení svého majetku
- V tomto případě již nejsou ohroženy zájmy
obohaceného, které chrání úprava vnuceného
obohacení. V těchto případech tedy vzniká povinnost
k vydání peněžní náhrady, a to bez ohledu na dobrou či
zlou víru ochuzeného, případně bez ohledu na to, zda
obohacení bylo k převážnému užitku obohaceného či
nikoli.
Rozsah povinnosti vydat BO. Ochrana dobré víry
Poctivý obohacený:
§ 3000: „Poctivý příjemce vydá, co nabyl, nanejvýš však v
rozsahu, v jakém obohacení při uplatnění práva trvá.“
- plnění úplatných smluv: výjimka: § 3002 OZ
Nepoctivý obohacený:
§ 3003 OZ: „Nepoctivý příjemce vydá, co nabyl v době, kdy
obohacení získal.“
+ plody a užitky: § 3004
+ zásah do osobnosti: možnost dvojnásobku obvyklé ceny
licence
Zcizení předmětu obohacení
§ 3001 odst. 1: „Zcizil-li poctivý příjemce předmět
bezdůvodného obohacení za úplatu, může podle své volby
vydat buď peněžitou náhradu, anebo co utržil. Zcizil-li jej
poctivý příjemce bezúplatně, nemá vůči němu ochuzený
právo na náhradu; může ji však požadovat po osobě, která
předmět od obohaceného nabyla a nebyla v dobré víře.“
§ 3004 odst. 1 věta druhá: „Zcizil-li předmět bezdůvodného
obohacení za úplatu, má ochuzený právo požadovat, aby
mu byla podle jeho volby vydána buď peněžitá náhrada,
anebo co obohacený zcizením utržil.“
Náhrada za užívání předmětu obohacení
Poctivý obohacený:
§ 3002 odst. 2 OZ: „Užíval-li věc nabytou podle úplatné
smlouvy poctivý příjemce a je-li smlouva neplatná,
poskytne druhé straně náhradu za užívání, avšak jen do
výše odpovídající jeho prospěchu.“
X ochrana spotřebitele
Nepoctivý obohacený: vydá veškerý užitek (§ 3004)
Přehled ke způsobu a rozsahu vydání BO
▪ Vydání in natura X není-li to dobře možné: v penězích
▪ Náhrada z hlediska účelu normy stanovující neplatnost
(zdánlivost) jednání, podle kterého bylo plněno
▪ § 2998 věta první
▪ Vyloučení jen práva na peněžní náhradu (nikoli na
naturální restituci):
§ 2999 I 2
Nelze vydat z důvodu na straně ochuzeného (§ 2999
III)
Vydání BO v penězích
▪ Výše:
▪ Zásadně: obvyklá cena předmětu obohacení (§ 2999 I
1)
▪ Plnění za úplatu: ve výši úplaty (§ 2999 II)
X důvod neplatnosti/zrušení vylučuje zohlednit
ujednanou cenu
▪ Pb: co se oceňuje?
▪ Kondikce z plnění – cena plnění (v případě služby –
cena služby)
▪ Kondikce nikoli z plnění – zvýšení hodnoty majetku
obohaceného
Rozlišení v závislosti na dobré/zlé víře obohaceného
▪ Poctivý obohacený (§ 3000, 3001)
▪ Odpadnutí obohacení: § 3000
▪ Zcizení předmětu obohacení: volba zvýhodňující
obohaceného (§ 3001 I)
Specifický případ pravidla o odpadnutí obohacení
▪ Nepoctivý obohacený (§ 3003, 3004)
▪ Nezohledňuje se odpadnutí obohacení (§ 3003)
▪ Nabytí včetně plodů a užitků
▪ Zcizení předmětu obohacení: volba zvýhodňující
ochuzeného (§ 3004 I 2)
▪ Zvláště: obohacení nabyté zásahem do přirozeného
práva člověka (3004 II)
Vnucené obohacení
▪ § 3001 odst. 2
▪ Stav zjevně odporující dobrým mravům (a simili § 3009
II)
Vypořádání vzájemných plnění (§ 3002)
▪ Neplatí pravidla o odpadnutí obohacení
▪ K vzájemnosti restituční povinnosti viz § 2993
▪ Náhrada za užívání: § 3002 II
▪ Pro bližší podrobnosti viz …
Děkuji za pozornost
58