Doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
PrF MU, Brno
Odpovědnost za škodu
Obecný výklad
Základní skutkové podstaty
Systém závazků se zákona
1. Náhrada majetkové a nemajetkové újmy (§§ 2894 –
2971) – poškození jiného
2. Zneužití a omezení soutěže (§§ 2972 – 2990)
3. Nepřikázané jednatelství – (vědomé) jednání ve
prospěch jiného (§§ 3006 – 3011)
4. Bezdůvodné obohacení – (nevědomé) obohacení na
úkor jiného (§§ 2991 – 3005)
• Vazba na úpravu vztahu držitel – vlastník (§§ 996 –
1002)
5. Upotřebení věci k prospěchu jiného (§§ 3012 – 3014)
2
Pojem odpovědnosti - obecně
▪ Odpovědnost jako hrozba civilní sankcí (např. Knapp)
Perspektivní (pozitivní, aktivní) pojetí odpovědnosti – odpovědný vztah
k náležitému plnění právních povinností (§ 24)
- latentní fáze (hrozba sankce); odpovědnost za splnění
povinnosti
- fáze aktivizace odpovědnosti
▪ Odpovědnost jako občanskoprávní sankce (např. Luby)
Retrospektivní (negativní, pasivní) pojetí odpovědnosti – odpovědnost
za porušení primární odpovědnosti
▪ Odpovědnost X ručení X rukojemství
„Provozovatel vozidla odpovídá za škodu způsobenou provozem
tohoto vozidla“; pojetí objektivní odpovědnosti.
3
Deliktní právo
▪ Pojem „delikt“ ve dvojím smyslu:
1. Širší: jako porušení práva vůbec (tj. i jako porušení
závazku ze smlouvy)
2. Užší: jako porušení zákonné, tj. mimosmluvní povinnosti
3. Deliktní odpovědnost: odpovědnost, která se nezakládá
na porušení smluvní povinnosti
• Může se zakládat na porušení zákonné povinnosti
(např. § 2910)
• Může však existovat (v podobě objektivní
odpovědnosti) i bez porušení práva (např. § 2927)
4
Výchozí zásady náhrady škody a jiné újmy
▪ Každý si zásadně nese újmy, které utrpí sám
▪ Výjimka: je-li tato škoda přičitatelná jiné osobě, zejména:
▪ Jiná osoba škodu zaviněně způsobila
▪ Škoda vznikla v důsledku činností jiného, která byla mimořádně
nebezpečná (odpovědnost za zvýšení rizika)
▪ nově: odpovědnost za účelem zajištění postavení poškozeného
(Sicherstellungshaftung)
▪ Srov. čl. 1:101 PETL
(1) Každý, komu lze na základě zákona připsat škodu způsobenou
jinému, je povinen tuto škodu nahradit.
(2) Škodu lze připsat konkrétně tomu,
a) kdo ji způsobil svým zaviněným chováním; nebo
b) jehož abnormálně nebezpečná činnost způsobila škodu; nebo
c) jehož pomocník způsobil škodu v rozsahu svého úkolu.
5
Funkce deliktního práva
▪ Reparační
▪ Preventivní
▪ Sankční? Punitive damages.
▪ Melzer/Tégl, komentář: Úvodní výklad před § 2894,
m.č. 21 an.
▪ 25 Cdo 1490/2020 („sestra smrt“)
6
Subjektivní odpovědnost
▪ Odpovědnost za zavinění (jedním z předpokladů
odpovědnosti je zavinění)
▪ Odpovědnost za řádnou péči
7
Společné předpoklady subjektivní odpovědnosti
▪ Nahraditelná újma, zejména škoda
▪ Jednání škůdce
▪ Konání
▪ Opomenutí
▪ Přičtení jednání třetí osoby
▪ Zásadně příčinná souvislost
▪ Protiprávnost
▪ Zavinění
(Pozor: nejde o svébytnou skutkovou podstatu NŠ!)
8
Objektivní odpovědnost
▪ Různé varianty, které mají společné, že nevykazují všechny
znaky, které charakterizují subjektivní odpovědnost
▪ Maximalistická verze: všechny znaky kromě zavinění
▪ Minimalistická verze: škoda, o niž zákon nařizuje, že ji má povinný
subjekt nahradit (srov. odpovědnost provozovatele dopravního
prostředku)
▪ Zejména zvláštní ustanovení, §§ 2920 a násl.
9
Výchozí zásady úpravy NŠ v OZ
▪ Východiskem je subjektivní odpovědnost
▪ § 2895: „Škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své
zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.“
▪ Odlišení deliktní odpovědnosti (v u.s.s.) a smluvní odpovědnosti
▪ Vztah smluvní a deliktní odpovědnosti (25 Cdo 3256/2021 –
neplatí zásada non cumul)
▪ Náhrada škody a nemajetkové újmy
▪ Vztah k ostatním institutům
▪ Odpovědnost za vady – lex specialis k úpravě náhrady škody (§
1925)
▪ Vlastnická žaloba (odstranění neoprávněných zásahů); NŠ je lex
specialis – 22 Cdo 735/2001 (?)
▪ Náhrada škody a bezdůvodné obohacení
10
Koncepce generálních klausulí
Př.: A při hádce zraní B, který je známým hercem
významného divadla. B nemůže hrát hlavní roli v divadelním
představení, které musí být zrušeno. B nezíská honorář,
provozovatel divadla C přijde o zisk. O zisk však přijde i
provozovatel bufetu, i provozovatelé taxislužby atd.
▪ Problém náhrady tzv. čisté ekonomické újmy
▪ tzv. velká generální klausule odpovědnosti za škodu
▪ tzv. velká generální klausule deliktní odpovědnosti
▪ koncepce tzv. malých generálních klausulí
11
Základní skutkové podstaty
▪ Základní SP deliktní odpovědnosti:
▪ § 2910 věta první: zásah do absolutního práva
- Prostý zásah do absolutního práva
- Porušení ochranné normy chránící před zásahem
do absolutního práva
▪ § 2910 věta druhá: způsobení čisté ekonomické újmy
porušením ochranné normy
▪ § 2909: úmyslné způsobení škody v rozporu s
dobrými mravy
▪ § 2913: základní skutková podstata smluvní
odpovědnosti
12
I. Prostý zásah do absolutního práva –
předpoklady (§ 2910 věta první)
1. Jednání škůdce (vlastní nebo přičitatelné jednání třetí osoby –
odpovědnost za pomocníka; viz dále)
2. Zásah do absolutního práva poškozeného
3. Kauzalita (včetně objektivní přičitatelnosti) mezi 1. a 2.
(kauzalita zakládající odpovědnost)
4. Protiprávnost (indikována naplněním znaků 1. – 3.)
5. Zavinění (předpokládá se; § 2911)
6. Nahraditelná újma
7. Kauzalita (včetně objektivní přičitatelnosti) mezi 2. a 6.
(kauzalita vyplňující odpovědnost)
13
Jednání škůdce
▪ konání i opomenutí
▪ srov. např. § 2900, 2901
▪ k přičtení jednání třetí osoby – viz níže
14
Zásah do absolutního práva
▪ Absolutní X relativní práva
▪ Pohledávky jako relativní práva nejsou chráněna vůči
každému
▪ srov. 23 Cdo 3320/2020
▪ srov. § 2211
▪ srov. § 1044
▪ Držba
15
Příčinná souvislost (kauzalita)
▪ Faktická (přírodovědná) kauzalita
▪ Zjednodušená praktická pomůcka: conditio sine qua
non
▪ Právní kauzalita: objektivní přičitatelnost
▪ Následek musí být jednajícímu objektivně přičitatelný
jako „jeho dílo“
▪ Základní hlediska:
- Ochranný účel porušeného pravidla
- Předvídatelnost následku (tzv. adekvátnost)
- Dovolené ohrožení (+ běžné životní riziko) atd.
16
Některé problematické případy faktické kauzality
▪ Právo někdy uznává za příčinu i jevy, které vůbec nejsou příčinou v
přírodovědném smyslu nebo, jejichž příčinnost není prokázána
▪ Souběžná (konkurující) kauzalita
▪ existují nejméně dvě nezávislé současně působící reálné příčiny,
které jsou jistě samy o sobě způsobilé vyvolat daný následek,
tzn. tento následek by vyvolala i každá samostatně.
▪ Příklady: 1) A dá 5g jedu, B dá také 5g jedu. 2)
Podniky A a B vypustí současně do řeky odpadní vody,
jejichž jedovatost způsobí vyhynutí ryb v této řece. Odpadní
vody každého z podniků by i samy o sobě způsobili vyhynutí
všech ryb v této řece.
▪ Zde selhává pravidlo conditio sine qua non, avšak přesto je
zcela převažující názor o odpovědnosti obou
17
▪ X Kumulativní kausalita: to jsou takové případy, kdy dvě
nezávisle na sobě uskutečněná jednání jsou způsobilá přivodit
výsledek teprve účinkují-li společně, kumulativně.
▪ Smrtelná dávka jedu je 5g. A dá 3g a B dá 3g bez
vzájemné součinnosti.
▪ Alternativní kauzalita
▪ případy, kdy přichází více osob v úvahu jako škůdci a není
možné zjistit, který z nich konkrétně byl skutečným
pachatelem. Přitom jednání každého z těchto subjektů bylo
schopno daný výsledek způsobit a pouze náhoda mohla
rozhodnout, kdo to skutečně byl.
▪ § 2915 odst. 1 věta druhá
18
Důkazní břemeno ohledně příčinné souvislosti
▪ V právním řádu se vyskytují případy, kdy je převráceno
důkazní břemeno v situaci, kdy poškozený nemá reálnou
možnost obstarat si důkaz, neboť ten leží ve sféře vlivu
možného škůdce.
▪ Potřeba zohlednění kolidujících právních principů
▪ Př.: problém ztráty zdravotnické dokumentace
▪ IV. ÚS 14/17
19
Tzv. ztráta šance
▪ I. ÚS 1919/08, 25 Cdo 1628/2013
I když podle znalců nelze se stoprocentní jistotou potvrdit,
že by v případně dřívějšího zahájení léčby došlo k remisi,
může být v případech tzv. ztráty šance pro závěr o příčinné
souvislosti mezi nesprávným postupem žalované a úmrtím
poškozeného dostačující i znalci uváděná pravděpodobnost
70% až 80%.
- 25 Cdo 1014/2020
- IV. ÚS 3416/20
- 31 Cdo 2376/2021
20
B. Korekce přírodovědné (faktické)příčinné souvislosti:
objektivní přičitatelnost
▪ Někdy se v této souvislosti hovoří o právní (juristické) kauzalitě
▪ Z příčin v přírodovědeckém smyslu je třeba vybrat ty, které jsou
právně relevantní
▪ František Bauer: „Zvláštnost právního pojetí příčinné řady
záleží především v tom, že se z nekonečného množství příčin
nějakého výsledku bere v úvahu jen některá, jakoby byla
jedinou příčinou tohoto výsledku“.
▪ Melzer/Tégl, úvodní výklad před § 2909, m.č. 193 an.
Přístup judikatury
▪ Srov. výše NS: „ příčina důležitá, podstatná a značná“
• Trajnin (v návaznosti na něj např. Luby, nebo Švestka): tzv.
(leninská) umělá izolace jevů a (stalinská) gradace příčinné
souvislosti
• NS: 25 Cdo 3285/2015: „Právně relevantními příčinami tedy
nemohou být kterékoli faktické příčiny, sebevíce vzdálené od
škodního následku, nýbrž je třeba vyčlenit (izolovat) jen ty
příčiny, s nimiž právo spojuje vznik odpovědnosti (tzv. umělá
izolace jevů), které jsou pro způsobení následku významné (tzv.
gradace příčinné souvislosti) a které podle obvyklého chodu
věcí i podle obecné zkušenosti mají zpravidla (typicky) za
následek způsobení určité škody (tzv. adekvátní příčinná
souvislost).“
• Srov. výše: příčina důležitá, podstatná a značná.
• Co to znamená?
Základní kritéria objektivní přičitatelnosti
1. Ochranný účel normy
▪ Ochranný rozsah normy
▪ Osobní ochranný rozsah normy
▪ Věcný ochranný rozsah normy
▪ Modální ochranný rozsah normy
▪ Nexus protiprávnosti
▪ Vztah mezi ochranou normou (porušenou právní povinností), resp.
jejím účelem a škodou
- Srov. např. I. ÚS 312/05, I. ÚS 1587/15
- NS: nikoli u § 2910 věta první (NESPRÁVNĚ): 25 Cdo 1131/2019
- Melzer/Tégl, úvodní výklad před § 2909, m.č. 291 an.; komentář k §
2910, m.č. 215 an.
▪ Nexus ohrožení
2. Adekvátnost ve smyslu objektivní předvídatelnosti
- Melzer/Tégl, úvodní výklad před § 2909, m.č. 268 an.
- Pb.: měřítka (kritéria) předvídatelnosti
- Ontologická znalost
- Nomologická znalost
-Tzv. optimální pozorovatel
- Potřebná míra pravděpodobnosti vzniku následku
-Rozsah běžných životních rizik, dovolené riziko (zvyklosti)
- Wilburg: pohyblivý (flexibilní) systém (bewegliches System)
3. Další kritéria přičitatelnosti
▪ Rozsah běžných životních rizik (dovolené riziko)
▪ Srov. např. újma způsobená při sportu porušením sportovních
pravidel (srov. 25 Cdo 493/2015).
▪ Srov. „zvyklosti“ ve smyslu § 2900
Protiprávnost
▪ je-li způsoben jednáním škůdce zásah do absolutního
práva přičitatelným způsobem indikuje to
protiprávnost jednání škůdce
▪ Indikace protiprávnosti: protiprávnost je zásadně
dána, ledaže je naplněna některá okolnost vylučující
protiprávnost
26
Porušení absolutního práva: vztah § 2910 a § 2900
§ 2910 věta první: „poruší povinnost stanovenou zákonem a
zasáhne tak do absolutního práva poškozeného“
▪ Co je touto povinností stanovenou zákonem?
1. Jde povinnost stanovenou v § 2900?
• § 2900: dříve § 415 OZ 1964 (tzv. generální prevence)
2. Jde již o samotnou povinnosti nezasahovat do
absolutního práva jiného?
▪ Podrobněji viz:
▪ Melzer/Tégl, komentář k § 2900, m.č. 72 an.
▪ Melzer/Tégl, komentář k § 2910, m.č. 35 an.
27
Okolnosti vylučující protiprávnost
28
▪ Nutná obrana (§ 2905)
▪ Krajní nouze (§ 2906)
▪ Svépomoc (§ 14)
▪ Výkon práva nebo plnění povinnosti
Nutná obrana
▪ § 2905
▪ Předpoklady:
▪ Útok: úmyslný zásah do práv jiného (komisivní)
▪ Protiprávnost
▪ Bezprostředně hrozící nebo trvající
▪ Odvrácení
Vůči útočníkově osobě a jeho majetku
Nesmí být nepřiměřené povaze a nebezpečnosti útoku
(zásadně se nepoměřuje, jen excesy)
29
Krajní nouze
▪ § 2906
▪ Předpoklady:
▪ Nebezpečí
▪ Přímo hrozící
▪ Ohrožený je sám nevyvolal
▪ Poměřování: odvrácení (subsidiarita)
▪ Srov. § 2907
30
Svépomoc (§ 14)
▪ Svépomoc X svémoc
▪ Zásada, že svépomoc je možná tam, kde se nelze
účinně dovolat pomoci moci veřejné. (srov. systematické
zařazení za §§ 12, 13)
▪ Zvláštní případ: svépomoc směřuje k zajištění
Předpoklady svépomoci
▪ Neoprávněnost zásahu do práva
▪ Bezprostřednost zásahu (hrozí či trvá)
▪ Přiměřené prostředky
▪ Vykonává ji ten, kdo je zasažen (+ zástupce)
▪ Absence pomoci veřejné moci – jen do této pomoci
▪ Vztah k tzv. speciálním úpravám
Zavinění
▪ Subjektivní přičitatelnost následku škůdci
▪ Úmysl: zda věděl a chtěl způsobit následek
▪ Přímý
▪ Nepřímý (eventuální)
▪ Nedbalost: Ptáme se, zda byl škůdce schopen následek
předvídat a v závislosti na tom mu zabránit
▪ Čistě subjektivní X objektivizované zavinění
- Základní pravidlo (§ 2912 odst. 1, § 4 odst. 1)
- Odborná péče (§ 2912 odst. 2, § 5 odst. 1)
33
▪ Stupně nedbalosti v civilním právu
▪ Prostá nedbalost (culpa levis)
▪ Hrubá nedbalost (culpa lata): taková, které by se v
dané situaci dopustil jen mimořádně nedbalý člověk
- Zohledňujeme i význam porušené povinnosti
- Zákon v řadě případů staví hrubou nedbalost na
roveň úmyslu (culpa lata dolo comparabitur); § 4
odst. 2
34
Přičtení jednání třetí osoby
Odpovědnost za pomocníka
▪ Dříve: § 420 odst. 2 OZ 1964
▪ NOZ: rozlišuje:
▪ Pomocník při plnění dluhu (§ 1935)
▪ Pomocník při výkonu činnosti (jiné, než plnění
dluhu), § 2914
▪ Srov. např. §§ 278, 831 BGB, §§ 1313a, 1315 OZO
35
II. Porušení ochranné normy
§ 2910 věta první + věta druhá
36
1. Ochranná norma
▪ srov. 25 Cdo 418/2022
2. Jednání, kterým se porušuje ochranná norma
3. Protiprávnost (zejména okolnosti vylučující
protiprávnost)
4. Zavinění
5. Nahraditelná újma
6. Kauzalita (včetně objektivní přičitatelnosti) mezi 2 a 5
III. Úmyslné způsobení škody jednáním v
rozporu s dobrými mravy (§ 2909)
37
1. Jednání v rozporu s dobrými mravy
2. Nahraditelná újma
3. Kauzalita (včetně objektivní přičitatelnosti) mezi 1 a 2
4. Úmysl
▪ úmyslné jednání v rozporu s dobrými mravy je
současně protiprávním jednáním
IV. Porušení smluvní povinnosti – přehled předpokladů
38
1. Smluvní povinnost
2. Jednání přičitatelné dlužníkovi, které porušuje smluvní
povinnost
3. Aktivní legitimace
4. Neexistence liberačního důvodu
5. Škoda
6. Příčinná souvislost mezi jednáním a vzniklou škodou
(včetně přičitatelnosti následku)
Smluvní povinnost
▪ Druhy smluvních povinností
▪ Primární povinnosti X sekundární povinnosti
▪ Hlavní povinnosti X vedlejší povinnosti (širší
povinnosti jednání)
▪ srov. § 545
▪ Tzv. kvazismluvní povinnosti
▪ § 1723
▪ problematické případy:
▪ závazky z jednostranného právního jednání
▪ předsmluvní odpovědnost
▪ odpovědnost člena voleného orgánu PO
39
K předvídatelnosti u smluvní odpovědnosti
▪ předvídatelnost v době uzavření smlouvy
▪ vedlejší povinnosti: v době jednání
▪ NS: 23 Cdo 1788/2021
▪ adekvátnost: Pro odpovědnost za škodu tedy není nutné, aby
vznik určité škody byl pro jednajícího konkrétně
předvídatelný, nýbrž je dostatečné, že pro výše uvedeného
optimálního pozorovatele není vznik škody vysoce
nepravděpodobný.
i v režimu § 2913 OZ
▪ Otázka adekvátnosti se zde totiž nesprávně zaměňuje s
otázkou, jestli žalovaná mohla vědět, co je předmětem
zásilky. Adekvátnost však odpovídá na otázku, zdali je vůbec
„v lidských silách“ (kritérium optimálního pozorovatele)
možné předvídat, že na základě daného jednání může nastat
daný škodní následek. Předvídat lze přitom to, co není
vysoce nepravděpodobné.
Princip relativity a věřitelovy interese
Princip relativity: prostřednictvím závazkového vztahu mohou být oprávněni
nebo povinováni pouze ti, kteří jsou jeho subjekty.
• Sedláček: „Právní předpis stanoví nejen, kdo je povinen, nýbrž také
komu je povinen.“
• Melzer, F., Tégl, P. Absolutní ochrana relativních práv? K výkladu §
1044 ObčZ aneb po 90 letech opět na začátku – 1. část. Právní
rozhledy č. 10/2020, s. 351 an.; 2. část. Právní rozhledy č. 11/2020,
s. 381 an.
Princip věřitelovy interese pak vypovídá, že věřitel smí uplatňovat pouze
svou škodu, nikoli však škodu někoho jiného.
Výjimky:
• Např. Smlouva s ochranným účinkem vůči třetím osobám (srov. §
2913 odst. 1)
• Likvidace třetích škod
Aktivní legitimace
Smlouva s ochranným účinkem vůči třetím osobám
Předpoklady: (Německo, Rakousko)
1. Blízkost plnění: třetí osoba se musí nacházet v okruhu rizika
spojeného se smlouvou
2. Zvláštní zájem na ochraně třetí osoby
3. Zjevnost pro dlužníka
- srov. 25 Cdo 3256/2021 (nájem areálu a zimní údržba)
Aktivní legitimace: smlouva s ochranným účinkem
vůči třetím osobám
Liberační důvody podle § 2913 odst. 2
1. Překážka plnění
2. Nepředvídatelné a nepřekonatelná
3. Mimořádná
4. Nezávislá na vůli dlužníka
- čl. 79 odst. 1 CISG: nesprávný úřední český překlad: „překážka, která nezávisela na
její vůli …“
- Správně: mimo oblast její kontrolu, její vliv (beyond his control, außerhalb ihres
Einflußbereich)
- Schwenzer: Typicky se má dlužník zaručit za svou osobní oblast. Okolnosti,
které mají původ v jeho osobě, nevedou k liberaci dle čl. 79.
5. Kauzalita: překážka plnění – porušení smluvní povinnosti
6. Liberace je však i přes to vyloučena, když:
a) překážka vznikla ze škůdcových osobních poměrů,
b) vznikla v době prodlení dlužníka nebo
c) dlužník měl povinnost překážku překonat.
Další obecné otázky náhrady škody
1. Přičtení jednání třetí osoby (odpovědnost za
pomocníka)
2. Škoda způsobená více osobami
3. Spolupřičitatelnost škody poškozenému
44
▪ Odpovědnost pomocníka při plnění
▪ § 1935: Plní-li dlužník pomocí jiné osoby, odpovídá
tak, jako by plnil sám.
▪ Přičtení některých osob právnické osobě
▪ § 167: Právnickou osobu zavazuje protiprávní čin,
kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen
voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její
zástupce vůči třetí osobě.
45
Odpovědnost za pomocníka při výkonu (jiné)
činnosti (§ 2914)
▪ Odpovědnost za nesamostatného pomocníka: Kdo při své
činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného
pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji
způsobil sám.
▪ Odpovědnost za samostatného pomocníka: Zavázal-li se
však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost
samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však
tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně
dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody
(culpa in eligendo)
46
▪ Přímá odpovědnost pomocníka?
▪ 25 Cdo 1029/2021 – pomocníkem je zaměstnanec
47
Škoda způsobená několika osobami
48
▪ Solidarita
▪ Zásada: § 2915 odst. 1 věta první
▪ Výjimka: dílčí závazky (§ 2915 II)
▪ Vnitřní vztah:
Zásadně podle míry účasti: § 2916
▪ Škoda způsobená jinou osobou: § 2917 (Pb!)
Spoluúčast poškozeného na škodě
Spolupřičitatelnost škody poškozenému
49
§ 2918
Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem
okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce
nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které
jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným
způsobem, škoda se nedělí.
• Doktrína: tzv. princip rovného přístupu: pro přičtení škody jak
škůdci, tak poškozenému mají platit stejné zásady
Děkuji za pozornost
50