Protiprávnost, zavinění Škoda způsobená více osobami Spoluúčast poškozeného a další obecné otázky NŠ Filip Melzer IV. Protiprávnost 3 − Porušení absolutního práva, resp. ochranné normy (§ 2910) indikuje protiprávnost − Protiprávnost je dána, ledaže existují okolnosti vylučující protiprávnost Porušení absolutního práva: vztah § 2910 a § 2900 § 2910 věta první: „poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného“ − Co je touto povinností stanovenou zákonem? 1. Jde povinnost stanovenou v § 2900? • § 2900: dříve § 415 OZ 1964 (tzv. generální prevence) 2. Jde již o samotnou povinnosti nezasahovat do absolutního práva jiného? − Podrobněji viz: − Melzer/Tégl, komentář k § 2900, m.č. 72 an. − Melzer/Tégl, komentář k § 2910, m.č. 35 an. Protiprávnost a § 2909 − Úmyslné způsobení škody v rozporu s dobrými mravy je protiprávním jednáním Okolnosti vylučující protiprávnost 6 − Nutná obrana (§ 2905) − Krajní nouze (§ 2906) − Svépomoc (§ 14) − Výkon práva nebo plnění povinnosti Nutná obrana − § 2905 − Předpoklady: − Útok: úmyslný zásah do práv jiného (komisivní) − Protiprávnost − Bezprostředně hrozící nebo trvající − Odvrácení − Vůči útočníkově osobě a jeho majetku − Nesmí být nepřiměřené povaze a nebezpečnosti útoku (zásadně se nepoměřuje, jen excesy) Krajní nouze − § 2906 − Předpoklady: − Nebezpečí − Přímo hrozící − Ohrožený je sám nevyvolal − Poměřování: odvrácení (subsidiarita) − Srov. § 2907 Náhrada škody způsobené v krajní nouzi − Škoda způsobená tomu, kdo nebezpečí odvracel: § 2908 (aplikuje se i na jiné případy) − Právo zachránce (jednatele) proti: a) Odpovědnému za zdroj nebezpečí b) Ochráněnému (srov. vztah k úpravě nepřikázaného jednatelství) − Srov. případ: Na A „útočí“ potulující se pes Brutus, který patří B. A si brání holý život tím, že použije židli, která patří C. A je zachráněn, avšak židle je zničena, Brutus také. Právo třetí osoby na NŠ, kterou utrpěla v souvislosti s odvrácením nebezpečí 10 − Náhrada škody způsobená na věci, která byla pramenem nebezpečí (např. pes Brutus) − Náhrada škody způsobená třetí osobě (např. židle C) Svépomoc (§ 14) − Svépomoc X svémoc − Zásada, že svépomoc je možná tam, kde se nelze účinně dovolat pomoci moci veřejné. (srov. systematické zařazení za §§ 12, 13) − Zvláštní případ: svépomoc směřuje k zajištění Předpoklady svépomoci − Neoprávněnost zásahu do práva − Bezprostřednost zásahu (hrozí či trvá) − Přiměřené prostředky − Vykonává ji ten, kdo je zasažen (+ zástupce) − Absence pomoci veřejné moci – jen do této pomoci − Vztah k tzv. speciálním úpravám V. Zavinění − Subjektivní prvek − Učebnicová definice: subjektivní psychický vztah jednajícího k následku jeho jednání (Pb: relevantní jen ve vztahu k úmyslu); − R 22/1979, str. 496; 21 Cdo 1059/2003 − 2 formy: − Úmysl − Nedbalost Pojem nedbalosti a presumpce zavinění − Pojem nedbalosti (§ 2912) − Nedbalost obecně − Nedbalost odborníka − Presumpce nedbalosti (§ 2911) − Zavinění se presumuje, a to jen (nevědomá) nedbalost; srov. R 34/1969 − OZ: význam z hlediska prokázání hrubé nedbalosti Vědomá a nevědomá nedbalost − Nedbalost: § 2912 − Tradičně se v trestním právu rozlišuje vědomá a nevědomá nedbalost − Vědomá nedbalost: jednající věděl, že může způsobit škodu, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že škoda nenastane − Nevědomá nedbalost: jednající nevěděl, že může způsobit škodu, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým poměrům vědět měl a mohl. − Jaký má význam toto rozlišení v soukromém právu? Čistě subjektivní či objektivizované zavinění? − Čistě subjektivní zavinění: předvídatelnost posuzujeme z hlediska konkrétního jednajícího subjektu − Objektivizované zavinění: toto zavinění je nějakým způsobem objektivizované. − Švestka: objektivní měřítko chápané konkrétně (situace) a diferenciovaně (osoba škůdce) − Zavinění u odborníků – obecně objektivizované (§ 5, § 2912 odst. 2) Úmysl − Přímý − 1. stupně: věděl a chtěl způsobit následek − 2. stupně: věděl a přímo nechtěl, avšak požadoval jej za nutné vedlejší účinek jeho jednání − Nepřímý – věděl a pro případ, že se tak stane s tím byl srozuměn − Rozlišení mezi úmyslem a nedbalostí není tak zásadní jako v trestním právu; v zásadě postačuje pro náhradu škody nedbalost − Ale: promlčení, § 2909 atd. Vztah subjektivní a objektivní odpovědnosti − Základní předpoklad: srov. § 2895 − Jak stanoví zákon zvláště jinak? − Rozšiřováním požadavků na předvídání vzniku škod a jejich absolutizování vzhledem k tomu, co je třeba učinit, aby se škodám předešlo, může někdy učinit ze subjektivní odpovědnosti fakticky odpovědnost objektivní. − Negligence without fault Útěk psa: 25 Cdo 972/2003 Jestliže v řízení bylo prokázáno, že pes žalovaného volně pobíhal bez dozoru po veřejné komunikaci a způsobil dopravní nehodu, při níž byl poškozen automobil žalobce, je zřejmé, že žalovaný kritického dne nevykonával nad svým chovaným zvířetem náležitý dozor a že jako jeho majitel si nepočínal tak, aby se pes nezaběhl na silnici, a neučinil tedy vše, aby zabránil vzniku škody; již tím je z občanskoprávního hlediska dáno protiprávní jednání (opomenutí) žalovaného podle § 420 odst. 1 obč. zák., přičemž zavinění ve formě nevědomé nedbalosti se předpokládá. Forma prevenčního opatření směřujícího k tomu, aby žalovaný měl náležitý dozor nad svým psem, záležela jen na žalovaném jako na jeho chovateli, když žádný právní předpis neurčuje, jak má být pes zajištěn (uvázán, umístěn v boudě, v oplocení atd.), a ani neurčuje, jaká má být síla drátěného pletiva, kterým má být kotec psa tohoto kterého plemene, stáří a velikosti obehnán, vybudován a proti úniku zvířete zabezpečen. Bylo tudíž na žalovaném, aby učinil vše pro to, aby vzniku škody zabránil, a z tohoto hlediska není proto rozhodující, jakým způsobem byl kotec vybudován, nýbrž to, že pes z něj uvedeného dne unikl, pohyboval se po veřejné komunikaci a v důsledku střetu s automobilem žalobce, způsobil na vozidle škodu. Způsobilost k zavinění − Deliktní způsobilost − Deliktní nezpůsobilost tak nevylučuje protiprávnost, nýbrž zavinění Rozsah zavinění − Na jaké skutečnosti musí zavinění vztahovat? − Na veškeré prvky objektivní skutkové podstaty, tj. na každou škodu? − Tak např. Švestka − Mechanické přebírání trestněprávního pojetí − Při porušení absolutních práv: − Na porušení absolutního práva − Pb.: následné škody (typicky ušlý zisk) − Zde jen adekvátnost příčinné souvislosti − Při porušení ochranných norem − Zavinění se vtahuje právě jen na porušení ochranné normy − Nahrazují se škody, které jsou kryty ochranným účelem. − Při porušení smluvní povinnosti – nevyžaduje se zavinění − Dříve: i zde teorie ochranného účelu, případně adekvátnosti VI. Další obecné problémy odpovědnosti za škodu 1. Škoda způsobená více osobami 2. Spoluúčast poškozeného 3. Vztah promlčení práva na náhradu a na vydání bezdůvodného obohacení 1. Škoda způsobená několika osobami 23 − Solidarita − Zásada: § 2915 odst. 1 věta první − Výjimka: dílčí závazky (§ 2915 II) − Vnitřní vztah: − Zásadně podle míry účasti: § 2916 − Škoda způsobená jinou osobou: § 2917 (Pb!) 2. Spoluúčast poškozeného na škodě Spolupřičitatelnost škody poškozenému 24 § 2918 Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. • Doktrína: tzv. princip rovného přístupu: pro přičtení škody jak škůdci, tak poškozenému mají platit stejné zásady Varování před nebezpečím. Přijmutí rizika oběti 25 § 2896 Oznámí-li někdo, že svoji povinnost k náhradě újmy vůči jiným osobám vylučuje nebo omezuje, nepřihlíží se k tomu. Učiní-li to však ještě před vznikem újmy, může být takové oznámení posouzeno jako varování před nebezpečím. § 2899 Kdo pro sebe přijal nebezpečí oběti, byť tak učinil za takových okolností, že to lze považovat za neprozřetelné, nevzdal se tím práva na náhradu proti tomu, kdo újmu způsobil. § 2902 Kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit. § 2903 (1) Nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. (2) Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. Vztah promlčení na náhradu škody a bezdůvodného obohacení 27 § 2919 Obohatil-li se škůdce na úkor poškozeného protiprávním činem nebo na základě jiné skutečnosti, která způsobila škodu, je škůdcovo obohacení i po promlčení práva poškozeného na náhradu škody bezdůvodné. Promlčí-li se právo poškozeného na náhradu škody, může se poškozený domáhat, aby mu škůdce vydal, co získal, podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Děkuji za pozornost!