Zvláštnosti nabývání vlastnického práva
k pozemku II.: vyvlastňování pozemků
Jakub Hanák
Prezentace i s poznámkami by měla být čitelná při vytištění čtyř stran
(snímků) na jeden list formátu A4.
1
K zamyšlení
„Vyvlastnění je označení
pro státem
podporovanou krádež.
A každá krádež je
zločin.“
Zdroj: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Bud-ma-chybne-informace-nebo-lze-Marketa-Sichtarova-se-tvrde-oprela-dogeneralniho-tajemnika-OECD-ktery-radi-prijimat-migranty-Pry-se-nam-to-casem-vyplati-544836
.
Zdroj: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Bud-ma-chybne-
informace-nebo-lze-Marketa-Sichtarova-se-tvrde-oprela-do-generalniho-
tajemnika-OECD-ktery-radi-prijimat-migranty-Pry-se-nam-to-casem-vyplati-
544836.
2
K zamyšlení (2)
Zdroj: https://edition.cnn.com/2015/05/19/asia/gallery/china-nail-
houses/index.html.
V ČR není reálné: analogicky – NSS 2 As 196/2016-133 - Pozemky Obce Ktiš však
k výkonu povolené HČ nezbytné nejsou a uskutečnění exploatace ložiska v
povoleném rozsahu nebrání. ... . K argumentaci žalobkyně f), že obecní pozemek
byl účelově vyňat ze žádosti o povolení hornické činnosti, stěžovatel konstatoval,
že [p]ůsobivé snímky kuriózních situací, které Obec Ktiš přikládá ke svému
odvolání, pouze dokreslují, kam až může vést taktizování vlastníka pozemků v
případě, že zásah do jeho pozemků je k uskutečnění povoleného záměru
nezbytný... Nutno rovněž upozornit na nemístnou poznámku stěžovatele
uvedenou v napadeném rozhodnutí stran důsledků údajného taktizování
vlastníků pozemků. Mají-li určité instituty veřejného práva chránit zájmy
dotčených vlastníků, nelze jim v případě jejich uplatnění vyhrožovat faktickým
zničením jejich vlastnictví (např. postavením dálnice okolo obytného domu) s
pouhým odkazem na to, že daný pozemek je k uskutečnění povolovaného záměru
nezbytný.
3
V ČR bývá příznačné
̶ "Jednalo by se o první vyvlastnění kulturní památky v
Česku. Je nezbytné ihned zabránit další devastaci, na jaře už
by také nemuselo být co zachraňovat," uvedl prezident
Českého národního komitétu Mezinárodní rady památek a
sídel Václav Girsa.
• https://www.archiweb.cz/en/n/home/pamatkovi-odbornici-doporucuji-
vyvlastnit-nadrazi-vysehrad
• https://www.kraj-jihocesky.cz/informace/informace-podle-zakona-c1061999-
sb-vyrocni-zpravy-jck/odpovedi-na-zadosti-o-informace-0
4
Východiska
̶ „Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je
možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za
náhradu.“ [čl. 11 odst. 4 LZPS]
̶ „Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně
užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku
s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví
zákon a obecné zásady mezinárodního práva. Předchozí
ustanovení nebrání právu států přijímat zákony, které považují
za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s
obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků
nebo pokut.“ [čl. 1 Protokolu č. 1 k EÚLP]
Literatura (mj.):
• GRYGAR, Tomáš, Kateřina FRUMAROVÁ, Ondřej HORÁK a Marek MASARIK.
Vyvlastnění a vyvlastňovací řízení. Praha: Wolters Kluwer, 2021. V ASPI.
• HANÁK, J. Vyvlastnění z environmentálních důvodů.
https://science.law.muni.cz/knihy/monografie/Hanak_Vyvlastneni.pdf
• HANÁK, J. Pozemkové vlastnictví. Wolters Kluwer 2020, kapitola II, díl 6, část
6.1.1. Identifikační číslo ASPI: MN554CZ
• HANÁK, J., ŽIDEK, D. a ČERNOCKÝ, R. Zákon o vyvlastnění: praktický komentář.
2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2022. V ASPI dosud verze 2020.
• VLACHOVÁ, Barbora. Zákon o vyvlastnění: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2018.
5
Vyvlastněním není
̶ Pozemkové úpravy ve své většině nepředstavují vyvlastnění
vlastnického práva v pravém slova smyslu, protože v podstatě
jsou hromadnou dobrovolnou směnou vlastnických práv
dotčených vlastníků. Nicméně, pro tu skupinu vlastníků, která
s prováděnými úpravami nesouhlasí, jsou ústavní pravidla
platná pro vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického
práva krajním kritériem ochrany jejich vlastnictví. (Pl. ÚS
34/97) – blíže přednáška č. 9
̶ „Zestátnění (znárodnění) představuje takové opatření, jímž
byl majetek odňat celé skupině osob. K přechodu vlastnictví
dochází přímo ze zákona“ (NS 22 Cdo 456/2001).
6
Vyvlastněním není (2)
• “Myslím si, že je na to dostatek prostředků tak, aby ten přestup ze soukromého
do veřejného sektoru mohl být realizován ještě v tomto roce,” míní
místopředseda Sněmovny. Loni na návrh předsedy poslanců KSČM Pavla
Kováčika přesunula Sněmovna při schvalování rozpočtu na letošní rok 300
milionů korun v kapitole ministerstva zemědělství na nákup vlastnických práv
ke kanalizacím a vodovodům. Má to vytvořit prostor pro obce, aby mohly
dostat dotace pro výkup akcií vodárenských společností, budou-li to
potřebovat. https://www.nase-voda.cz/kscm-zada-po-babisovi-zase-
znarodneni-vodovodu-a-kanalizaci/
• https://www.cmmj.cz/12-otazek-a-odpovedi-k-vyvlastnovacimu-prilepku/
• Proč hovoříte o vyvlastnění?
• Součástí návrhu je zásah do Ústavou chráněného práva na majetek. Ve
prospěch státu zbavuje stovky tisíc vlastníků pozemků práva
rozhodovat o zvěři. Stát má nově rozhodovat, kolik a jaké zvěře budou
vlastníci smět mít na svém pozemku. Je to asi jako kdyby vám na pozemku
bez ptaní postavili silnici.
7
Prameny právní úpravy
̶ zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění
̶ dílčí zvláštní úprava v zákoně č. 416/2009 Sb., liniový zákon
̶ novela č. 169/2018 Sb. s účinností od 31. 7. 2018: tzv. malá
předběžná držba a řada dílčích vylepšení
̶ novela č. 403/2020 Sb. s účinností od 1. 1. 2021: tzv. velká předběžná
držba a řada dalších vylepšení
̶ zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR
• § 1038 OZ: Ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě
zákona lze vlastnické právo omezit nebo věc vyvlastnit.
• § 1039 OZ: (1) Za omezení vlastnického práva nebo vyvlastnění věci náleží
vlastníkovi plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek těmito
opatřeními dotčen. (2) Náhrada se poskytuje v penězích. Lze ji však
poskytnout i jiným způsobem, pokud si to strany ujednají.
• ... za "postup v souvislosti s urychlením výstavby" je nutno dosadit nejen
územní a stavební řízení, která výstavbě bezprostředně předcházejí, ale i ta
řízení (ty postupy), které jsou součástí širší přípravy realizace staveb, což je i
řízení o vyvlastnění nezbytných práv k potřebným pozemkům. [usnesení
Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 3951/12]
• § 2 odst. 1 LinZ: Vztahuje-li se na řízení tento zákon, příslušný úřad v oznámení
o zahájení řízení poučí účastníky o této skutečnosti. --- KS v Praze 51 A
52/2020 – 24: Dále je třeba konstatovat, že žalobce je v řízení zastoupen
advokátem, tedy právním profesionálem, který by se měl orientovat v právní
úpravě dané oblasti a měl by specifické lhůty znát a upozornit žalobce na
procesní souvislosti podání žaloby. Lhůta pro podání žaloby je navíc v zákoně o
urychlení výstavby, byť v různých časových zněních v různých odstavcích § 2
8
(aktuálně v § 2 odst. 2), zakotvena již od doby jeho přijetí v roce 2009 a zůstala
neměnná (srov. obdobně citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 1
As 82/2017-66, bod 24).
8
Budoucnost?
• https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBSSHJWDI
9
Budoucnost od 1. července 2024?
• Zdroj: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNCHRDXCWU
10
Charakteristika
̶ vyvlastněním se rozumí „(1) odnětí nebo (2) omezení
vlastnického práva nebo (3) práva odpovídajícího věcnému
břemenu k pozemku nebo ke stavbě pro dosažení účelu
vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem“ [§ 2 VyvlZ]
̶ „při vyvlastňovacím řízení je nutno vždy mít na zřeteli, že
vyvlastnění resp. omezení vlastnického práva je výjimkou ze
zásady nedotknutelnosti vlastnického práva ústavou
zaručeného, a že proto je nutno vykládat vyvlastňovací
předpisy vždy restriktivně ve prospěch co nejmenšího
omezování práv vlastníka“ [usnesení Ústavního soudu, sp.
zn. I. ÚS 353/98] + naposledy např. NSS 8 As 29/2021 – 36
Dtto NSS 2022 (zrušení vyvlastnění).
11
Komplexní schéma
12
Než se začne „stavět“
Územní
plánování
Územní
rozhodnutí
Stavební
povolení
Jednání s
vlastníkem
Vyvlastnění Náhrada Staví se
• § 184a odst. 1: Není-li žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li
oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo
opatření uskutečnit, dokládá souhlas vlastníka pozemku nebo stavby. Není-li
žadatel o povolení změny dokončené stavby jejím vlastníkem, dokládá souhlas
vlastníka stavby. K žádosti o povolení změny dokončené stavby v bytovém
spoluvlastnictví vlastník jednotky dokládá souhlas společenství vlastníků, nebo
správce, pokud společenství vlastníků nevzniklo.
• § 184a odst. 3: Souhlas se nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k
pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven
účel vyvlastnění zákonem.
• § 2 odst. 3 zákona č. 416/2009 Sb. Po dobu vyvlastňovacího řízení se běh lhůty
platnosti rozhodnutí o povolení stavby staví.
13
Než se začne „stavět“: malá předběžná držba
Územní
plánování
Územní
rozhodnutí
Stavební
povolení
Jednání s
vlastníkem
Mezitímní
rozhodnutí o
vyvlastnění
Záloha na
náhradu
Staví se Plná náhrada
§ 4a zákona 416: Dospěje-li vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení, které se
týká práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného k uskutečnění stavby dopravní,
vodní nebo energetické infrastruktury vymezené v územním rozvojovém plánu
nebo v zásadách územního rozvoje a uvedené v příloze k tomuto zákonu, k
závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za
vyvlastnění splněny, vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí15)
obsahující výroky podle § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění (dále jen "mezitímní
rozhodnutí").
dopravní,
• vodní
• energetické infrastruktury
• vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje
• uvedené v příloze
14
Než se začne „stavět“: velká předběžná držba
Územní
plánování
Územní
rozhodnutí
Stavební
povolení a
mezitímní
rozhodnutí
o
vyvlastnění
Záloha na
náhradu v
motivační
výši
Staví se
Plná
náhrada
§ 4c zákona 416: Oprávněný investor může společně s žádostí o vydání
rozhodnutí podle stavebního zákona, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba
dopravní infrastruktury uvedená v § 1 odst. 2 písm. a) a b), požádat stavební úřad
příslušný k vedení řízení podle stavebního zákona o vydání mezitímního
rozhodnutí podle § 4a spočívajícího v odnětí nebo omezení vlastnického práva
nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě nebo
jejich části potřebné k uskutečnění takové stavby dopravní infrastruktury.
• stavba dopravní infrastruktury uvedená v § 1 odst. 2 písm. a) a b)
• stavby dálnic nebo silnic I. třídy nebo stavby s nimi související,
• stavby dráhy celostátní nebo stavby s nimi související.
• + § 4d: stavby a zařízení přenosové soustavy a výrobny elektřiny o celkovém
instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více,
§ 4c odst. 3V případě podání žádostí podle odstavce 1 vede stavební úřad
vyvlastňovací řízení společně s řízením o žádosti o vydání rozhodnutí podle
stavebního zákona, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní
infrastruktury uvedená v § 1 odst. 2 písm. a) a b). Stavební úřad rozhodne o
žádosti podle stavebního zákona, a pokud žádosti podle stavebního zákona
vyhoví, rozhodne zároveň ve společném rozhodnutí o vydání mezitímního
15
rozhodnutí podle § 4a. Splnění podmínky podle § 3 odst. 1 věty druhé a § 5 odst. 1
zákona o vyvlastnění se pro vydání mezitímního rozhodnutí podle věty druhé
nevyžaduje. Ústní jednání se před vydáním mezitímního rozhodnutí podle věty
druhé nenařizuje. Na výrok společného rozhodnutí, kterým bylo vydáno
mezitímní rozhodnutí, se § 4a uplatní obdobně. Po nabytí právní moci výroku
společného rozhodnutí, kterým bylo vydáno mezitímní rozhodnutí, pokračuje
stavební úřad ve vyvlastňovacím řízení o zbytku věci obdobně podle zákona o
vyvlastnění, pokud tento zákon nestanoví jinak; o zbytku věci se vede s každým
vyvlastňovaným samostatné řízení.
15
A jde to teoreticky také jinak
Územní
plánování
Územní
rozhodnutí
Jednání s
vlastníkem
Vyvlastnění Náhrada
Stavební
povolení
Staví se
• § 184a odst. 1: Není-li žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li
oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo
opatření uskutečnit, dokládá souhlas vlastníka pozemku nebo stavby. Není-li
žadatel o povolení změny dokončené stavby jejím vlastníkem, dokládá souhlas
vlastníka stavby. K žádosti o povolení změny dokončené stavby v bytovém
spoluvlastnictví vlastník jednotky dokládá souhlas společenství vlastníků, nebo
správce, pokud společenství vlastníků nevzniklo.
• § 184a odst. 3: Souhlas se nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k
pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven
účel vyvlastnění zákonem.
• § 2 odst. 3 zákona č. 416/2009 Sb. Po dobu vyvlastňovacího řízení se běh lhůty
platnosti rozhodnutí o povolení stavby staví.
16
Podmínky vyvlastnění
K uskutečnění
vybraného účelu
Veřejný zájem na
uskutečnění účelu
 zachování práva
Soulad s cíli a
úkoly územního
plánování
Vlastnické právo
nelze získat jinak
Nezbytný rozsah
(princip
přiměřenosti)
Náhrada
17
Účely vyvlastnění: výběr
Dopravní stavby Vodní díla Technická infrastruktura Asanace území
Ochrana přírodních
léčivých zdrojů
Obrana státu
Záchrana kulturních
památek
ÚSES
• vymezeny ve zvláštních zákonech
• § 170 StZ (Účely vyvlastnění):
• veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury [viz § 2 písm. k)
a l)], včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro
stanovený účel,
• veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a
jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území,
založení prvků územního systému ekologické stability a ochranu
archeologického dědictví,
• stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,
• asanace (ozdravění) území.
• vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k
pozemku nebo stavbě
• § 55a VZ: Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně
prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem
podle zákona o vyvlastnění.
• § 17 PozK: výstavba, oprava, úprava, modernizace nebo rekonstrukce dálnice, silnice,
místní komunikace I. třídy, jejich součástí, příslušenství nebo staveb souvisejících;
dálnice, silnice nebo místní komunikace zřízená na cizím pozemku.
• řada účelu zřejmě v praxi nikdy nepoužita
18
• NSZ od 1. 7. 2023
• (1) Práva k pozemkům a stavbám lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny v
územně plánovací dokumentaci a jde-li o
• a) uskutečnění veřejně prospěšné stavby,
• b) uskutečnění veřejně prospěšného opatření,
• c) realizaci stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, nebo
• d) asanaci území.
• (2) Právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek
pro nezbytný přístup k pozemku nebo stavbě, a pro řádné užívání veřejně prospěšné
stavby nebo veřejně prospěšného opatření.
• (3) Odejmutí nebo omezení práva podle odstavce 1 se vztahuje také na plochy
nezbytné k zajištění výstavby nebo k uskutečnění veřejně prospěšného opatření a (+)
vytvoření ochranného pásma, jde-li o ochranné pásmo podle zákona.
18
Účely vyvlastnění: k zamyšlení
Nošovice
Hyundai
Nitra
Jaguar Land Rover
1) https://globe24.cz/byznys/56083-nosovicka-automobilka-slavi-kulatiny-loni-
dosahla-zisku-6-69-miliardy-korun
2) https://spravy.pravda.sk/ekonomika/clanok/471347-jaguar-v-nitre-zamestnal-uz-
1300-ludi/
Zákon č. 175/1999 Z.z.: Významná investícia je stavba, ktorej výstavbu bude
zabezpečovať právnická osoba so sídlom na území Slovenskej republiky (ďalej len
„podnik“), ak
a) finančné prostriedky potrebné na uskutočnenie stavby sú v sume najmenej 100
miliónov eur investičných nákladov,
b) je národohospodársky významná alebo jej realizáciou alebo uskutočnením sa vytvorí
najmenej 300 nových pracovných miest a
c) vláda Slovenskej republiky (ďalej len „vláda“) o nej rozhodla, že jej uskutočnenie je vo
verejnom záujme.
§ 4a: Na účel realizácie významnej investície možno za náhradu pozemok alebo stavbu
vyvlastniť alebo vlastnícke právo k pozemku alebo stavbe obmedziť, ak je to vo verejnom
záujme a nie je možné nadobudnúť právo k pozemku alebo stavbe dohodou. Ak tento
zákon neustanovuje inak, vzťahuje sa na vyvlastnenie všeobecný predpis o
vyvlastňovaní.
19
Účely vyvlastnění: k zamyšlení (2)
Berlín
Byty
Garzweiler
Těžba uhlí
Zdroj 2: https://a2larm.cz/2018/01/kostel-v-nemecku-padl-za-obet-tezbe-uhli/
Zákon č. 498/2012 – k 14. 1. 2013 zrušena možnost vyvlastnění pro těžbu
vyhrazených nerostů
20
Exkurz: přístup k pozemku
̶ § 1029 OZ: Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně
hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně
spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za
náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá
potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co
nejmenšími, a to i jako služebnost.
̶ § 170 odst. 2 StZ: Právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout
nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný
přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo
stavbě.
̶ vztah: NS 22 Cdo 880/2018 a NSS 5 As 191/2016-52
§ 1029 OZ (2) Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě
vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost.
Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co
nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, máli
se žadateli povolit zřízení nové cesty.
§ 1032 OZ (1) Soud nepovolí nezbytnou cestu,
a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty,
b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou
cestu žádá, nebo
c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.
(2) Nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí
osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.
NS 22 Cdo 880/2018: … ve vyvlastňovacím řízení jde o nucené odnětí či omezení práva
ve veřejném zájmu, v řízení o povolení nezbytné cesty jde stejně tak o nucené omezení
vlastnického práva, nicméně občanský zákoník upravuje podmínky pro povolení
nezbytné cesty z nemalé části jinak, než jak jsou upraveny podmínky pro vyvlastnění.“
Proto je podle soudu možné, že „nebudou dány podmínky pro povolení nezbytné cesty,
avšak podmínky pro vyvlastnění tu budou (a naopak).“
21
Zákon č. 168/2001 Sb., o dálničním obchvatu Plzně
̶ § 1: „Všechny stavby v
rámci výstavby dálnice
D5 v úseku Ejpovice Sulkov
vymezeném v
příloze č. 2 nařízení vlády
č. 104/1994 Sb., kterým
se vyhlašuje závazná část
územního plánu velkého
územního celku Plzeňské
sídelní regionální
aglomerace, (dálniční
obchvat Plzně) jsou
veřejným zájmem.“http://foto.ceskedalnice.cz/nase-foto/provoz/d5/usek_2/slides/D5f53.jpg
22
Veřejný zájem na realizaci účelu
̶ musí převýšit nad zachováním dosavadních práv
vyvlastňovaného
̶ musí být ve vyvlastňovacím řízení prokázán (§ 4 odst. 2)
̶ nelze jej pro konkrétní případ stanovit zákonem
̶ Pl. ÚS 24/04 (vodní cesta Labe) a Pl. ÚS 24/08 (letiště Ruzyně)
̶ ≠ prohlášení druhových činnosti za veřejný zájem
̶ srov. např. zákon o vodovodech a kanalizacích („Vodovody a
kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném
zájmu.“)
23
Veřejný zájem: druhově určené činnosti
̶ je podstatný rozdíl mezi individuálním správním aktem
vyvlastňovacího úřadu o vyvlastnění konkrétní nemovité věci
potřebné k provedení určité stavby (v nynější věci tedy Městského
úřadu Turnov) a mezi posouzením, zda je v kompetenci
Parlamentu vymezit, které stavby např. přenos, distribuci a výrobu
elektřiny jsou z hlediska jejich významu ve veřejném zájmu (v
nynější věci jde o stavby sloužící k účelům uvedeným v § 3 odst.
2 věty první a druhé energetického zákona)
̶ a) nevyvratitelná domněnka
̶ b) stále se poměřuje převaha veřejného zájmu nad zájmem na
zachování práv vyvlastňovaného
̶ blíže IV. ÚS 2763/21
• Při zjištění, že veřejný zájem je dán a vyplývá ze zákona (a není jej proto třeba
dokazovat) měly správní orgány dále povinnosti uvážit, zda veřejný zájem na
zřízení (a následném provozování) vysokotlakého plynovodu převažuje nad
zachováním dosavadních práv stěžovatelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o
vyvlastnění. NSS 8 As 187/2016 – 51
• Nejvyšší správní soud tedy shrnuje, že veřejný zájem na vyvlastnění jakékoli
nemovitosti musí být v každém jednotlivém řízení individuálně zjišťován. V
případech jako je tento, kdy ovšem jeho existenci stanoví přímo zvláštní právní
předpis [srov. nyní relevantní § 2 odst. 2 písm. a) bod 1, § 3 odst. 2 energetického
zákona] nemusí být existence veřejného zájmu ve vyvlastňovacím řízení
prokazována ve smyslu § 4 odst. 2 zákona o vyvlastnění. To zároveň ničeho
nemění na povinnosti správního orgánu takto (ze zákona) zjištěný veřejný zájem
následně poměřovat se zájmy vyvlastňovaného. Tak tomu bylo i v nyní
projednávaném případě; veřejný zájem byl řádně zjištěn, byť nebyl předmětem
dokazování, neboť je explicitně vyjádřen zákonem. NSS 2 As 317/2020 – 41
24
Soulad s cíli a úkoly územního plánování
̶ „Sleduje-li se vyvlastněním provedení změny ve
využití nebo v prostorovém uspořádání území, včetně
umísťování staveb a jejich změn, lze je provést, jen
jestliže je v souladu s cíli a úkoly územního plánování.“
̶ K žádosti o zahájení vyvlastňovacího řízení
vyvlastnitel připojí územní rozhodnutí, vyžaduje-li
jeho vydání pro daný účel vyvlastnění zvláštní právní
předpis nebo společné povolení podle zvláštního
právního předpisu a není-li stavební úřad, který je
vydal, současně vyvlastňovacím úřadem (§ 18 VyvlZ)
25
Připomenutí: prodlevy s realizací účelu
̶ … dlouhodobý stav, kdy je vlastník pozemku omezen na svém
vlastnickém právu bez jakékoliv náhrady, může proto podle NS nabýt
ústavněprávní roviny a s přihlédnutím k okolnostem individuálního
případu vést k přiznání náhrady za omezení vlastnického práva na
základě přímé aplikace článku 11 odst. 4 Listiny. Je totiž zřejmé, že
obecná využitelnost a realizace vlastnických práv k pozemku
omezeného obsahem územního plánu je limitována oproti stavu, kdy by
územní plán konkrétní záměr využití pozemku nestanovil.
̶ … dlouhodobá nečinnost územně samosprávného celku (obce),
který nerealizoval veřejně prospěšnou stavbu předpokládanou
územním plánem, může – v poměrech konkrétního případu – vést ke
vzniku nároku za omezení vlastnického práva k pozemku, na němž má
veřejně prospěšná stavba stát.
̶ NS 22 Cdo 1425/2014
26
Vodoteč
Mostní
těleso
silnice
Další pozemek
vyvlastňovaného
• pozemky nelze objektivně využívat pro zemědělskou výrobu kvůli jejich
umístění mezi vodotečí a mostním tělesem, minimální výměře a nevhodnému
tvaru; pozemky mají malé výměry, jsou úzkého podélného tvaru, přimklé k
tělesu silnice
27
Vyvlastnění v nezbytném rozsahu
̶ „Vyvlastnění lze provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k
dosažení účelu vyvlastnění.“ …
̶ intenzita zásahu
̶ postačí-li zřídit věcné břemeno, není možné vlastnické právo odejmout
̶ rozsah zásahu
̶ pouze v rozsahu nezbytném k realizaci účelu
̶ „Není-li možné pozemek, stavbu nebo jejich část, popřípadě právo
odpovídající věcnému břemenu užívat bez vyvlastňovaného
pozemku, stavby nebo jejich částí či věcného břemene buď vůbec
nebo jen s nepřiměřenými obtížemi.“ (§ 4 odst. 3 VyvlZ)
̶ lze rozšířit vyvlastnění na žádost vyvlastňovaného; také pro DI v režimu
liniového zákona (§ 3b odst. 8)
28
Nezbytný rozsah (2)
̶ „bez mého souhlasu
rozdělujete můj majetek na 4
parcelní čísla - poté si
vyzobete, co potřebujete. Dále
nevyužitelné, znehodnocené,
bezcenné zbytky ponecháváte
vlastníkovi. Ani jako variantu
jste ve svém jednání nenavrhli
nabídku ekvivalentních
pozemků. Nenavrhli jste
odkoupení zbytkových parcel.“
NÁMITKA
• Z obsahu tohoto vyjádření žalobce vyplývá, že se jedná o žádost ve smyslu § 4 odst. 3,
aby došlo k rozšíření vyvlastnění zbytkových pozemků, které nejsou nezbytné k
dosažení daného účelu. Žalobce sice obecně poukazoval na znehodnocení původních
pozemků jejich rozdělením a ponecháním zbylých pozemků v jeho vlastnictví po
vyvlastnění, ovšem z obsahu je zřejmo, že žalobce tím mínil, aby došlo k vyvlastnění i
dalších pozemků - KS v Č. Budějovicích, čj. 10 A 47/2013-51
POSUZOVÁNÍ MOŽNOSTI UŽÍVAT
• je třeba individuální posouzení
• nelze-li vyloučit, že pozemek lze užívat jen s nepřiměřeným obtížemi, tak je třeba
vyzvat vyvlastňovaného k doložení takových tvrzení a provést skutková zjištění pro
posouzení této otázky. KS v Č. Budějovicích, čj. 10 A 84/2013-37
• … v případě realizace účelu vyvlastnění se zhorší užívání jiných jejich nemovitostí "zhoršení
kvality ovzduší, zvýšené hranice hlučnosti a prašnosti, pokles realizační ceny
přilehlých nemovitostí žalobců vlivem blízkosti stavby komunikace.„ ... nejde o to, že by
žalobci nemohli zbylé nemovitosti užívat bez vyvlastněného pozemku, nýbrž o to, že v
důsledku stavby či provozu silnice by se mohlo užívání zbylých nemovitostí zhoršit. Z
tohoto hlediska mají ovšem žalobci stejné právní postavení jako kdokoliv jiný, kdo se
cítí stavbou silnice ohrožen; § 4 odst. 3 VyvlZ jim ochranu neposkytuje. NS 22 Cdo
3138/2010
29
NSS 6 As 171/2020: nezbytnost
̶ Pro prokázání splnění podmínky veřejného zájmu jako
nezbytného předpokladu vyvlastnění je územní rozhodnutí
podmínkou nutnou, nikoli však samo o sobě postačující.
Pouhá existence územního rozhodnutí tedy bez dalšího
nepostačuje k učinění závěru o nezbytnosti vyvlastnění
konkrétního pozemku.
̶ Ze samotné existence územního rozhodnutí tedy nelze
dovodit naplnění podmínky subsidiarity, neboť neprokazuje,
že je v daném případě vyvlastnění až poslední možností a
je k němu přistoupeno až v situaci, kdy k vytčenému cíli nelze
užít mírnější právní prostředky (lhostejno přitom, zda proto, že
již byly bez úspěchu vyčerpány nebo zda jsou zjevně
neúčinné).
30
NSS 6 As 171/2020: nezbytnost (2)
̶ Při posouzení existence alternativních způsobů dosažení účelu
vyvlastnění je nutno, vedle proveditelnosti záměru (včetně jeho
souladu s příslušnými předpisy a územně plánovací dokumentací)
a míry dotčení veřejných zájmů, zvážit také rozsah újmy na
právech všech dotčených osob, včetně skutečnosti, o jaké osoby
se jedná. Obecně je nepochybně žádoucí zvolit variantu, která
zasáhne do práv co nejmenšího počtu osob, resp. v co
nejmenším rozsahu. V případě, že mezi dotčenými osobami je i
ten, kdo má na dosažení účelu vyvlastnění zájem (včetně např.
státu nebo územního samosprávného celku), zpravidla nebude
prokázán veřejný zájem na řešení zatěžujícím více nebo zcela jiné
osoby.
Srov. také NSS 7 As 70/2021 – 29 a NSS 1 As 176/2019 – 53; ale jinak např. KS v
Českých Budějovicích 61 A 17/2021 – 65
31
Výsledek
̶ obsah uvedených smluv a dalších listin k nim se
vztahujících zcela jednoznačně svědčí o potřebnosti
vyvlastnění předmětného pozemku stěžovatele
̶ NSS 4 As 1/2022 – 66
̶ námitky postačí vznést až ve vyvlastňovacím řízení
̶ NSS 7 As 70/2021 – 29
̶ zdůvodnění, proč trasa nakonec musí vést právě po
pozemcích stěžovatelů a nemůže vést v alternativní
trase. Právě takto úzce by měly být závěry rozsudku NSS
6 As 171/2020 vykládány a používány
̶ NSS 10 As 365/2021 – 94
32
POVINNÝ POKUS O DOHODU
• § 5 VyvlZ: K návrhu smlouvy je vyvlastnitel povinen předložit informaci o účelu
vyvlastnění, tedy o konkrétním záměru, který nelze uskutečnit bez získání
potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě od vyvlastňovaného, s
upozorněním, že nedojde-li k uzavření smlouvy, je možné ve veřejném zájmu
získat tato práva vyvlastněním.
• zvláštní pravidla v § 3 zákona č. 416/2009 Sb.
33
Nemožnost získat práva jinak
̶ „Vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku
nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění
získat dohodou nebo jiným způsobem.“
̶ priorita dohody s vlastníkem
̶ lhůta k přijetí návrhu smlouvy
̶ právo na vrácení převedených práv
̶ cena  dále podrobně
̶ požadavky na kvalitu jednání: řada rozsudků správních soudů – další
snímek
̶ odchylky v liniovém zákoně
̶ spoluvlastnictví: lze vyvlastnit pouze podíl
Srov. také: HANÁK, J. Ochrana slabší strany ve vyvlastňovacím řízení. In:
https://lawconference.sk/bpf/sprava/files/zborniky/2nd%20Session.pdf, s.
119-128.
34
NSS 7 As 174/2014-44
̶ Závěr o tom, zda je podmínka dle § 5 odst. 1 VyvlZ splněna, je
tak nutno činit vždy v závislosti na konkrétních okolnostech
případu. Zejména je rozhodující, zda vůbec vyvlastňovaný na
návrh kupní smlouvy nějak reaguje, a pokud ano, zda jsou jím
vyslovené požadavky vyvlastnitelem reálně splnitelné a bude
jejich splněním zajištěna možnost realizace účelu vyvlastnění.
... nemůže jít pouze o formální snahu o uzavření dohody
spočívající v tom, že vyvlastnitel toliko zašle vyvlastňovanému
návrh na uzavření kupní smlouvy a na jeho případné
alternativní požadavky (jako např. na uzavření směnné
smlouvy) nikterak nereaguje či reaguje zástupnými důvody,
které svědčí spíše o neochotě vyjít vyvlastňovanému vstříc.
35
Kdo oceňuje „vyvlastňované“ věci?
Do 2021
• dohoda: znalec
vyvlastnitele
• vyvlastnění:
znalec
vyvlastňovaného,
nebo
vyvlastňovacího
úřadu
Dnes
• dohoda: znalec
vyvlastnitele
• vyvlastnění:
znalec
vyvlastňovaného
(předloží-li)
Od 1. 7. 2024?
• dohoda: znalec
nebo odhadce
vyvlastnitele
• vyvlastnění:
znalec
vyvlastňovaného
(předloží-li)
Ale: … se nejedná o otázku skutkovou, kterou by měl posuzovat znalec ve znaleckém posudku, nýbrž
se jedná o otázku právní. Náhrada za omezení vlastnického práva proto má být stanovena úvahou
soudu, která zohlední všechny konkrétní okolnosti případu. (analogicky NS 22 Cdo 1425/2014)
36
Pravidla pro kupní cenu
Doprava
§ 3b ZUV
Stát
 Ostatní
Vodní
Ne: § 3a
 Ostatní
Sítě
§ 3b ZUV:
přeložka DI
Ne: § 3a +
§3b odst. 7
 Ostatní
Ostatní díla
Stát
Výměr MF
219/2000
ÚSC
„128/2000“
Ostatní
„89/2012“
37
Určení ceny dle liniového zákona: jednoduše
Dopravníinfrastruktura
Uskutečňuje
stát
Dálnice
Silnice I. třídy
Celostátní
dráhy
Letiště Praha
Ruzyně
Vynucené
přeložky sítí
Uskutečňují
ostatní subjekty
Silnice II. třídy
Silnice III. třídy
Tramvajová
dráha
Další.
38
Kupní cena
̶ obecně výslovně neupraveno: z povahy věci by měla
být obvyklá (tržní) cena nemovitosti
̶ zvláštní pravidla podle zákona o urychlení výstavby
̶ maximálně do výše ceny stanovené znaleckým posudkem
vynásobené koeficientem 8, resp. koeficientem 1,5 v
případě stavebního pozemku nebo stavby.
̶ cena se určí vždy podle jejich skutečného stavu; přitom
se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v
souvislosti s tím, že jsou určeny k uskutečnění stavby
dopravní infrastruktury
NSS 1 As 176/2019 – 53: V případě námitek mířících proti posudku, na jehož
základě byla stanovena nabídková cena pro účely získání práv k pozemkům
dohodou před zahájením vyvlastňovacího řízení, se ovšem, jak správně
poznamenává stěžovatel, jedná o otázku zákonnosti postupu v průběhu
kontraktačního procesu, a tedy otázku splnění jedné z podmínek pro
možnost přistoupení k vyvlastnění ve vyvlastňovacím řízení. Zákon č.
416/2009 Sb. stanoví vyvlastniteli povinnost nabídnout vlastníku pozemků, které
mají být vyvlastněny pro stavbu mj. dopravní infrastruktury, osminásobek (v
minulosti až šestnáctinásobek) ceny obvyklé stanovené znaleckým posudkem.
39
Míra motivace (liniový zákon): k zamyšlení
Rodinný dům: 4 320 000 Kč
Cena jako u pole: 34 560 000 Kč
Zemědělská půda: 58 800 Kč
Cena jako u domu: 88 200 Kč
40
Princip „pole za pole“
POZNÁMKA
• do 2/2013 stavební z důvodu použití obecné definice stavebního pozemku pro
účely ocenění: § 9 zákona č. 151/1997 Sb. - Stavební pozemky se pro účely
oceňování dále člení mj. na nezastavěné pozemky evidované v katastru
nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, které byly vydaným územním
rozhodnutím, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí nebo
územním souhlasem určeny k zastavění.
NS 24 Cdo 1291/2020
• Zjištění obvyklé ceny vyvlastňovaného pozemku nebo stavby je vázáno na
jejich skutečný stav ke dni podání žádosti o vyvlastnění, přičemž se nepřihlíží k
jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem
vyvlastnění. Ze zjišťování skutečného stavu vyvlastňovaných pozemků se však
vymykají úvahy o tom, pro jaké účely by byly pozemky územně plánovací
dokumentací určeny, pokud by nebyly určeny pro realizaci veřejného zájmu. V
důsledku takové úvahy by docházelo k ocenění pozemků na základě jejich
hypotetického stavu, a nikoli na základě jejich skutečného stavu, jak vyžaduje
zákon. Takovéto hypotetické určování stavu pozemků by nepředstavovalo ani
aplikaci pravidla o nepřihlížení ke znehodnocení pozemku v souvislosti s
účelem vyvlastnění. Skutečnost, zda u vyvlastňovaných pozemků existovala
41
reálná možnost jejich budoucího zhodnocení změnou územně plánovací
dokumentace (pokud by nebyly vyčleněny pro potřeby realizace veřejného
zájmu), se promítne do zjišťování jejich obvyklé ceny tak, že i tento spekulativní
aspekt (ohledně jejich možného budoucího zhodnocení) nesouvisející s účelem
vyvlastnění (jak bylo dovozeno v projednávané věci), je jedním z faktorů
spoluvytvářejících jejich obvyklou cenu, který je zapotřebí reflektovat při výběru
porovnávacího materiálu, na základě něhož znalec zjišťuje obvyklou cenu
vyvlastňovaných pozemků.
41
Princip „chata za chatu“
42
Problematická situace
Znehodnocení
Zhodnocení
Skutečný stav
43
Rozsudek NS 24 Cdo 1291/2020: jak ne?
̶ Nelze souhlasit s právním názorem odvolacího soudu, že zjištění obvyklé
ceny vyvlastňovaných pozemků zpravidla vyžaduje úvahu o
pravděpodobném určení stavu předmětných pozemků k datu žádosti o
vyvlastnění, pokud by se zde veřejně prospěšná stavba nerealizovala, kdy
takovéto hypotetické určení pozemků by mělo podle odvolacího soudu být
zpravidla dovozováno dle klasifikace sousedních pozemků spadajících do
téhož makrobloku. … Ze zjišťování skutečného stavu vyvlastňovaných
pozemků se však vymykají úvahy o tom, pro jaké účely by byly
pozemky územně plánovací dokumentací určeny, pokud by nebyly
určeny pro realizaci veřejného zájmu. V důsledku takové úvahy by
docházelo k ocenění pozemků na základě jejich hypotetického stavu, a
nikoli na základě jejich skutečného stavu, jak vyžaduje zákon.
44
Rozsudek NS 24 Cdo 1291/2020: jak ano?
̶ Skutečnost, zda u vyvlastňovaných pozemků existovala reálná možnost jejich
budoucího zhodnocení změnou územně plánovací dokumentace (pokud by
nebyly vyčleněny pro potřeby realizace veřejného zájmu), se promítne do
zjišťování jejich obvyklé ceny tak, že i tento spekulativní aspekt (ohledně jejich
možného budoucího zhodnocení) nesouvisející s účelem vyvlastnění (jak
bylo dovozeno v projednávané věci), je jedním z faktorů spoluvytvářejících
jejich obvyklou cenu, který je zapotřebí reflektovat při výběru
porovnávacího materiálu, na základě něhož znalec zjišťuje obvyklou cenu
vyvlastňovaných pozemků. Od tohoto aspektu, ačkoli je ke dni žádosti o
vyvlastnění z důvodu určení pozemku pro realizaci veřejného zájmu již zřejmé, že
k budoucímu zhodnocení pozemků nedojde, nelze odhlédnout s ohledem na
zákaz přihlížení ke znehodnocení v souvislosti s účelem vyvlastnění, jak již bylo
vyloženo výše.
45
Ad hoc postup
Usnesení vlády č. 958 z 2021
http://skalicka.pmo.cz/cz/stranka/majetkopravni-vyporadani/
46
Míra motivace: rozlišuje se už dlouho
2000000
5300000
2000000 2000000 2000000
800000 1000000
200000
600000
400000
1500000
150000
500000
2100000
0
1000000
2000000
3000000
4000000
5000000
6000000
7000000
8000000
Těžaři: SeVen Jiřetín Vodní nádrže: s. p. Liniový zákon Vyvlastnění Dohoda podle zákona o
vyvlastnění
Cena Motivační bonus
Bolestné Náklady
Cena zvláštní obliby Maximum
47
Náhrada za vyvlastnění
̶ náhrada za vyvlastněný pozemek či právo
̶ na základě ceny určené znaleckým posudkem (srov. § 20
VyvlZ)
̶ ve výši obvyklé ceny, není-li zjištěná cena vyšší
̶ „cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady
určí vždy podle jejich skutečného stavu ke dni podání žádosti
o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo
znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění“
̶ tzv. metoda pole za pole  viz již č. 41 až 45
48
Náhrada za vyvlastnění (2)
̶ náhrada nákladů vynaložených v důsledku vyvlastnění
̶ náklady na znalecký posudek
̶ stěhovací náklady
̶ změna místa podnikání
̶ dodatečná náhrada za vyvlastnění (viz § 28 odst. 3
VyvlZ)
̶ mimořádné vlastnosti pozemku či mimořádné okolnosti
• Soud při určování výše náhrady zohlední všechny okolnosti tak, aby dospěl ke
spravedlivé náhradě. V odůvodněných případech stanoví částku vyšší s
přihlédnutím k mimořádným vlastnostem vyvlastňovaného pozemku nebo
stavby, popřípadě k mimořádným okolnostem věci. Kromě náhrad uvedených v
§ 10 lze za vyvlastnění poskytnout vyvlastňovanému
• a) částku v maximální výši 40 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1
písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 za zmírnění tvrdosti vyvlastnění, zohledňující
i délku vlastnictví pozemku nebo stavby více než 15 let od nabytí za
úplatu,
• b) částku v maximální výši 10 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1
písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě polohy pozemku nebo stavby v
zastavěném území,
• c) částku v maximální výši 10 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1
písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě polohy pozemku nebo stavby v
území se zvláštní architektonickou hodnotou, případně se zvláštní
historickou hodnotou, nebo
• d) částku v maximální výši 20 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1
písm. a) a § 10 odst. 4 a 5 v případě významu pozemku nebo stavby pro
podnikatelskou činnost.
49
Rozhodování vlastníka: rodinný dům
1812
1812
1812
1812
1812
1812
1812
2718
1812
4149
1812
4737
1987
1987
1987
1987
1987
1987
STANDARDNÍ
POSTUP DLE
ZÁKONA O
VYVLASTNĚNÍ
DOPRAVNÍ
INFRASTRUKTURA:
STÁTNÍ
DOPRAVNÍ
INFRASTRUKTURA:
SAMOSPRÁVA
VELKÉ VODNÍ
NÁDRŽE
MENŠÍ
PROTIPOVODŇOVÁ
OPATŘENÍ
TĚŽBA NEROSTŮ:
NABÍDKA SEVEN
Cena vyvlastňované věci Kupní cena Náhrada za vyvlastnění (včetně vyvolaných nákladů)
Podrobněji: Hanák, J. Kompenzace za vyvlastnění v roce 2020. Stavební právo.
Bulletin č. 3/2020. V Codexis.
50
Rozhodování vlastníka: pole
46
46
46
46
46
46
46
368
100
300
120
62
48
48
48
48
48
48
STANDARDNÍ
POSTUP DLE
ZÁKONA O
VYVLASTNĚNÍ
DOPRAVNÍ
INFRASTRUKTURA:
STÁTNÍ
DOPRAVNÍ
INFRASTRUKTURA:
SAMOSPRÁVA
VELKÉ VODNÍ
NÁDRŽE
MENŠÍ
PROTIPOVODŇOVÁ
OPATŘENÍ
TĚŽBA NEROSTŮ:
NABÍDKA SEVEN
Cena vyvlastňované věci Kupní cena Náhrada za vyvlastnění (včetně vyvolaných nákladů)
51
Náhrada za vyvlastnění (3)
̶ vyvlastňovanému se poskytne jiný pozemek nebo stavba,
dohodne-li se na tom s vyvlastnitelem; právo na vyrovnání
rozdílu v ceně vyvlastněného pozemku nebo stavby a
náhradního pozemku nebo stavby není dotčeno
̶ „Má-li být vyvlastněno sportovní zařízení (budova, pozemek,
jejich soubor nebo jiné objekty zřízené nebo vyhrazené k
provozování sportu), lze vlastníku sportovního zařízení
poskytnout náhradu ve formě věcného plnění ve
srovnatelném rozsahu a kvalitě.“ [§ 7 zákona o podpoře
sportu]
52
Povinná směna?
̶ Na směnu skutečně není právní nárok, nicméně pokud
vyvlastnitel ke směně nepřistoupí, ačkoliv vhodnými
pozemky disponuje a neexistuje důvod, aby je nesměnil,
může stěží obhájit tvrzení, že se mu nepodařilo získat
požadovaná práva k předmětným pozemkům dohodou, tj. že
splnil podmínku dle § 5 odst. 1 VyvlZ. Má-li vyvlastnitel k
dispozici dvě pro něj prakticky ekvivalentní řešení (koupě
nebo směna za pozemky, které nemá důvod nesměnit) musí
dát přednost řešení, které upřednostňuje vyvlastňovaný.
Možnost volby z více zcela rovnocenných variant je zde
jednou z mála kompenzací za to, že vyvlastňovaný zcizuje své
pozemky nedobrovolně.
̶ NSS, čj. 7 As 174/2014-44; NSS, čj. 7 As 2/2013-39
53
Náhrada za znehodnocení
• … v případě realizace účelu vyvlastnění se zhorší užívání jiných jejich
nemovitostí - "zhoršení kvality ovzduší, zvýšené hranice hlučnosti a prašnosti,
pokles realizační ceny přilehlých nemovitostí žalobců vlivem blízkosti stavby
komunikace.„ ... nejde o to, že by žalobci nemohli zbylé nemovitosti užívat bez
vyvlastněného pozemku, nýbrž o to, že v důsledku stavby či provozu silnice by
se mohlo užívání zbylých nemovitostí zhoršit. Z tohoto hlediska mají ovšem
žalobci stejné právní postavení jako kdokoliv jiný, kdo se cítí stavbou silnice
ohrožen; § 4 odst. 3 VyvlZ jim ochranu neposkytuje.
• NS 22 Cdo 3138/2010
54
Úplata za zřízení věcného břemene
̶ pouze v režimu liniového zákona či pozemní komunikace a
dráhy
̶ (1) Získávají-li se potřebná práva podle § 3a ZUV smlouvou o
zřízení, změně nebo zrušení práva odpovídajícího věcnému
břemenu nebo práva stavby, sjednává se výše úplaty ve výši
10 000 Kč.
̶ (2) Nesouhlasí-li vyvlastňovaný s částkou podle předchozí
věty, použijí se odstavce 1 a 2 přiměřeně: tj. na základě
posudku.
̶ výhodnější pouze je-li cena břemene nižší než 1251 Kč
55
Náhrada za zřízení věcného břemene
̶ Za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny
práva odpovídajícího věcnému břemenu zjištěné podle
oceňovacího předpisu8), došlo-li k omezení vlastnického
práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene
nebo došlo-li k odnětí nebo omezení práva odpovídajícího
věcnému břemenu.
̶ důvody podle zákonodárce:
̶ jednoznačný a nezpochybnitelný přístup a postup zpracování
všech znaleckých posudků. ​
̶ je v souladu s připravovanou novelou ZOM, v níž jsou navrhovány
takové úpravy v oceňování věcných břemen, které zajistí sjednocení
způsobu ocenění náhrad ve znaleckých posudcích.
56
Jak byste reagovali?
Omezení na 1353 m2 pole na vždy = 690 Kč Oběd pro čtyři s kávou = 696 Kč
57
Judikatura Ústavního soudu
̶ … jakýkoli zásah do práva na ochranu majetku musí
zachovávat spravedlivou rovnováhu mezi požadavky
obecného zájmu společenství a imperativy ochrany
základních práv jednotlivce. Vyvlastněná osoba má v zásadě
obdržet náhradu, jejíž výše je v rozumném poměru k tržní
hodnotě majetku v době, kdy k odnětí vlastnictví došlo. ​
̶ II. ÚS 1135/14 a I.ÚS 1904/14​
̶ § 10 odst. 3 zákona o vyvlastnění: Náhrady podle odstavců 1
a 2 se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby
odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného
projeví v důsledku vyvlastnění.
58
Technická infrastruktura: výpočet
59
Rozdíl mezi cenou břemene a cenou pozemku
se závadou
• Výpočty podrobněji zde: https://www.itez.cz/l/podnetna-ucast-na-seminari-
komory-soudnich-znalcu/.
• Převaha názorů odborné literatury v tomto ohledu uváděla, že v případě
ocenění věcných břemen se stanoví obvyklá hodnota věcného břemene, ovšem
výpočet se provede podle § 16b ZOM.347) S tímto zásadně nesouhlasí J. Hanák,
který poukazuje na to, že v souladu s § 10 odst. 3 zák. o vyvlastnění mají být
náhrady za vyvlastnění stanoveny tak, aby odpovídaly majetkové újmě, která u
vyvlastňovaného v důsledku vyvlastnění nastala. S ohledem na to zastává
názor, že náhrada má být stanovena primárně ve výši ceny obvyklé, což však
není cena stanovená na základě postupu dle § 16b ZOM, neboť v takovém
případě jde o tzv. cenu zjištěnou.348) Autoři této monografie mají taktéž za to,
že jde o cenu zjištěnou, a to i s ohledem na dikci § 2 odst. 7 zák. o oceňování
majetku.​
• In: Frumarová, K. a kol. Vyvlastnění a vyvlastňovací řízení. Wolters Kluwer,
2021.​
60
Právo cesty zřízené vyvlastněním
̶ Cena
břemene
podle § 39a
OV:
̶ 113 780 Kč
̶ tj. 1422 Kč/m2
61
Vliv vyvlastnění na jiná práva
̶ práva třetích osob zanikají, není-li stanoveno jinak
̶ nezaniká nájem pozemku, stavby, bytu
̶ otázka pachtu !? – např. KS v Českých Budějovicích 61 A
17/2019-48: analogicky dle § 7 nezanikají
̶ vyvlastňovací úřad rozhodne o tom, že nezanikají
věcná břemena, u nichž veřejný zájem vyžaduje, aby i
po vyvlastnění pozemek nebo stavbu nadále
zatěžovala
62
Vliv výkupu v režimu liniového zákona
̶ § 5 LinZ: Pokud uskutečnění stavby dopravní, vodní nebo
energetické infrastruktury brání nájem nebo pacht vztahující
se k pozemku nebo stavbě ve vlastnictví stavebníka, je
stavebník oprávněn nájem nebo pacht vypovědět bez ohledu
na sjednanou dobu trvání nájmu nebo pachtu.
̶ Nájem nebo pacht skončí uplynutím výpovědní doby, která je
3 měsíce, bez ohledu na konec pachtovního roku.
̶ Nájemce nebo pachtýř má nárok na náhradu škody
způsobené ukončením nájmu nebo pachtu.
63
Specifické podmínky
̶ soulad se surovinovou politikou
̶ § 14 zákona č. 62/1988 Sb.: Rozhodnutí o omezení práv vlastníka nebo
nájemce nemovitosti lze vydat pouze ve veřejném zájmu, není-li v rozporu se
státní surovinovou politikou, v nezbytném rozsahu, na dobu určitou, za
náhradu, a pokud tento zákon nestanoví jinak, podle zvláštního právního
předpisu pro provedení vybraných geologických prací – více přednáška č. 12
̶ zanedbání péče o kulturní památku
̶ § 15 zákona č. 20/1987 Sb.: Zanedbává-li vlastník nemovité kulturní
památky, která není státním majetkem, trvale své povinnosti a ohrožuje tím
její zachování nebo užívá-li kulturní památku v rozporu s jejím kulturně
politickým významem, památkovou hodnotou nebo technickým stavem,
může se ve společenském zájmu, nedojde-li k dohodě s vlastníkem o jejím
prodeji státu, výjimečně kulturní památka na návrh obecního úřadu obce s
rozšířenou působností rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu vyvlastnit.
64
Vyvlastňovací řízení
̶ vždy zahajováno na žádost
̶ vyvlastňovací úřady: ORP
̶ Je-li vyvlastnitelem, vyvlastňovaným nebo jiným účastníkem VyvlŘ
obec, jejíž obecní úřad je příslušným k tomuto VyvlŘ, krajský úřad
usnesením pověří jiný vyvlastňovací úřad působící v jeho správním
obvodu provedením VyvlŘ. Obdobně se postupuje i v případě, že
účastníkem vyvlastňovacího řízení je osoba, jejímž zřizovatelem je
obec nebo kraj.
̶ speciální pravidla pro dopravní stavby (§ 2e LinZ): krajské úřady
̶ obecně povinné ústní jednání: koncentrace řízení; ne u velké
předběžné držby
• § 2e zákona o urychlení výstavby: Příslušný k vedení územního řízení a řízení o
vyvlastnění, jehož předmětem je stavba dopravní infrastruktury, je krajský úřad kraje,
na jehož území se má stavba uskutečnit. Má-li se stavba dopravní infrastruktury
uskutečnit na území více krajů, povede řízení ten z úřadů podle odstavce 1, u kterého
byla podána žádost.
• § 16 odst. 3 VyvlZ: Je-li vyvlastnitelem, vyvlastňovaným nebo jiným účastníkem
vyvlastňovacího řízení obec, jejíž obecní úřad je příslušným k tomuto
vyvlastňovacímu řízení, krajský úřad usnesením pověří jiný vyvlastňovací úřad
působící v jeho správním obvodu provedením vyvlastňovacího řízení. Obdobně se
postupuje i v případě, že účastníkem vyvlastňovacího řízení je osoba, jejímž
zřizovatelem je obec nebo kraj.
• § 14 SpŘ: Každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního
orgánu (dále jen "úřední osoba"), o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na
svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na
výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech
úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit. (2) Úřední
osoba není vyloučena podle odstavce 1, pokud je pochybnost o její nepodjatosti
vyvolána jejím služebním poměrem nebo pracovněprávním nebo jiným obdobným
vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku.
65
• NSZ 2023:
• Vyvlastňovací řízení vede vyvlastňovací úřad, kterým je krajský stavební úřad a
Specializovaný a odvolací stavební úřad. + K vyvlastňovacímu řízení je příslušný
vyvlastňovací úřad, který je jako stavební úřad příslušný k povolení záměru, pro jehož
realizaci je třeba vyvlastnění.
• 283/2021: Nejvyšší stavební úřad je ústředním správním úřadem ve věcech
územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění.
65
Vyvlastňovací řízení: vliv na vyvlastňovaného
̶ vyvlastňovaný nesmí v průběhu řízení s pozemkem
nakládat či pronajmout pod sankcí neplatnosti právního
jednání  nárok na kompenzaci případné újmy
KS v Českých Budějovicích 61 A 17/2020-54: § 19 odst. 4 … sice zakotvuje pro
případ vzniku prokázané újmy hmotněprávní nárok vyvlastňovanému vůči
vyvlastniteli, nezakládá však pravomoc správního orgánu (potažmo správního
soudu) o takovémto nároku rozhodnout. Podobně jako například v případě újmy
dle § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění se totiž jedná o nárok soukromoprávní,
který je uplatnitelný v občanskoprávním řízení (srov. obdobně rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2017, čj. 7 As 335/2016-52). Krajský
soud proto neshledal, že by správní orgány jakkoli pochybily, pokud o tomto
žalobcově nároku v rámci správního řízení nerozhodovaly.
66
Přezkum rozhodnutí o vyvlastnění
V souladu s Ústavou: naposledy III. ÚS 2187/22
• § 25 odst. 2 VyvlZ: Včas podané a přípustné odvolání směřující proti
některému z výroků podle § 24 odst. 3 má odkladný účinek i na ostatní výroky
rozhodnutí. Odkladný účinek takového odvolání nelze vyloučit. Včas podané a
přípustné odvolání směřující pouze proti některému z výroků podle § 24 odst.
4, nemá odkladný účinek na ostatní výroky rozhodnutí.
• § 4 zákona č. 416/2009 Sb.: Je-li podána žaloba proti rozhodnutí podle zákona
o vyvlastnění, přizná soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného
usnesením žalobě odkladný účinek, jestliže je žalobce závažně ohrožen ve
svých právech a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
• § 4a odst. 4 zákona č. 416/2009 Sb.: Návrh na přiznání odkladného účinku
žaloby proti mezitímnímu rozhodnutí lze podat pouze společně se žalobou.
Návrh na přiznání odkladného účinku opravného prostředku proti rozhodnutí
soudu o žalobě podle předchozí věty lze podat pouze společně s opravným
prostředkem. K později podanému návrhu na přiznání odkladného účinku
soud nepřihlíží.
67
Připomenutí: mezitímní rozhodnutí
68
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/dalnice-d3-dostavba-borek-
sevetin-kauza-rsd.A181206_093500_eko-doprava_cfr
69
Zrušení vyvlastnění
̶ na žádost vyvlastňovaného
̶ důvody:
̶ nezaplacení náhrady ve lhůtě (srov. NSS 8 As 29/2021-36)
̶ nezahájení uskutečňování účelu ve lhůtě  NS 21 Cdo 1999/2012
̶ zrušení nebo pozbytí platnosti územního rozhodnutí
̶ důsledky:
̶ obnovení vyvlastněných práv a vrácení náhrady
̶ účinky na práva třetích osob zůstávají nedotčeny
̶ nárok na náhradu vzniklé újmy
̶ podat žádost o vyvlastnění znovu
NS 21 Cdo 1999/2012
• Podle skutkových zjištění soudů byla stavba Silnice I/58 Příbor - obchvat
zahájena prováděním stavebních prací na jednotlivých stavebních objektech
podle vydaných stavebních povolení před uplynutím dvou let od právní moci
shora označených rozhodnutí o vyvlastnění pozemků žalobce. Bylo-li užívání
pozemků pro účel vyvlastnění bylo v rozhodnutích o vyvlastnění definováno
jako zahájení stavby Silnice I/58 Příbor - obchvat na podkladě stavebního
povolení a nevyžadovala-li tedy tato rozhodnutí o vyvlastnění, aby stavba
byla ve dvouleté lhůtě zahájena přímo na vyvlastněných pozemcích,
postačovalo pro započetí s užíváním pozemků k účelu vyvlastnění
samotné zahájení stavby na podkladě stavebního povolení, aniž by bylo
významné, zda k provádění konkrétních stavebních prací došlo právě na
žalobci vyvlastněných pozemcích.
70
Vyvlastnění ve zkráceném řízení
̶ §§ 45 až 51 zákona o zajišťování obrany ČR
̶ pouze za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu +
pro účely zajišťování obrany státu
̶ srov. § 170 StZ („stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti
státu“)
̶ zrychlené řízení: návrh správního úřadu  místní šetření a
vyjádření vlastníka (do 3 dnů)  vyvlastňovací výměr (do 7
dnů)  odvolání nemá odkladný účinek
̶ další odchylky: i movité věci; výše náhrady podle cenového
předpisu (vyplácí zpětně MFČR na návrh úřadu)
• Pro zájemce: Grygar, T. Specifika vyvlastnění podle zákona o zajišťování obrany
České republiky. ASPI: LIT298052CZ.
71
Chcete vědět víc?
72