1. příklad Dne 12. 11. 2018 podal oznamovatel Petr K. správnímu orgánu ústně do protokolu podnět k zahájení řízení. V něm se dožadoval potrestání přestupku, kterého se měl Ladislav S. dopustit tím, že dne 11. 11. 2018 se v 21hod. vracel z restauračního zařízení Na Švábce na ulici Údolní v Brně, přičemž cestou vykřikoval hlasité vulgární nadávky, čímž měl vzbudit veřejné pohoršení, neboť tak činil v době probíhajícího slavnostního shromáždění k uctění památky válečných veteránů. Dne 26. 11. 2018 vydal Úřad městské části Brno – střed listinu, na jejímž základě bylo zahájeno řízení o tomto přestupku a Ladislavu S. ji doručil dne 30. 11. 2018. Na základě proběhnuvšího řízení o přestupku rozhodl Úřad městské části Brno - střed tak, že Ladislava S. shledal vinným ze spáchání popsaného přestupku, za což mu uložil pokutu a povinnost náhrady nákladů řízení, a to ve lhůtě do 30 dnů od právní moci jeho rozhodnutí. 1. Zodpovězte následující otázky: a) Co musí oznamovatel Petr K. učinit, aby byl informován o tom, jak bylo s jeho podáním naloženo? b) Kdy bylo zahájeno řízení o přestupku a jakým úkonem? c) Jaké jsou základní náležitosti tohoto úkonu? Pokračování zadání: Správní orgán prvního stupně uložil Ladislavu S. pokutu ve výši 500 Kč. Odvolací správní orgán však její výši shledává jako nedostatečnou a nízkou. 2. Zodpovězte následující otázky: a) Jak by mohl odvolací správní orgán prosadit svůj právní názor ohledně nedostatečné výše pokuty a proč? b) Za jakých podmínek by mohl odvolací správní orgán pokutu změnit? c) Mohl by oznamovatel přestupku Petr K. apelovat u nadřízeného správního orgánu o prošetření rozhodnutí správních orgánů obou stupňů? Pokračování zadání: Odvolací správní orgán rozhodl tak, že rozhodnutím ze dne 5. 12. 2018 odvolání zamítl a jím napadené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil. Uvedenou skutečnost zjistil Ladislav S., když mu bylo dne 10. 12. 2018 toto rozhodnutí doručeno. 3. Zodpovězte následující otázky: a) Kdy doručované rozhodnutí odvolacího orgánu nabývá právní moci? Kdy je vykonatelné? b) Kolik činí lhůta pro podání žaloby? Který je poslední den lhůty pro její podání? c) Je možné podat žalobu u správního orgánu, aby nastaly účinky jejího doručení soudu? 4. Zodpovězte následující otázky: a) Pokud by Ladislav S. pravomocně uloženou pokutu nezaplatil a náklady řízení neuhradil, ale místo toho podal žalobu, změnila by se tím nějak tato jeho povinnost? b) Je možné, aby Ladislav S. uzavřel se správními orgány veřejnoprávní smlouvu, kterou by uznal svou vinu a zavázal se k úhradě stanovené sankce? Jaké znáte obecně druhy veřejnoprávních smluv? 5. Zodpovězte následující otázky: a) Podle jakých ustanovení bylo rozhodováno o nákladech řízení? b) Je možné, aby byl oznamovatel Petr K. účastníkem řízení o předmětném přestupku? c) Svědčí oznamovateli Petru K. aktivní procesní legitimace k podání žaloby proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu podle § 65 odst. 2 s. ř. s.? d) Kdo konkrétně bude ve výše popsaném případě žalovaným v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu? 6. Zodpovězte následující otázky: a) Jaké jsou právní nástroje (či následky) v případě (ochrany proti) nečinnosti správního orgánu. Vyjmenujte alespoň 4 a případně uveďte, kde jsou upraveny. b) Za jakých podmínek by byla ve správním soudnictví přípustná soudní ochrana proti nečinnosti? 7. Zodpovězte následující otázky: a) Jaké jsou podmínky pro podání kasační stížnosti a u kterého orgánu se podává? b) Ke kterému místně příslušnému soudu by měla být podána žaloba? c) Může podat kasační stížnost i správní orgán, který byl v procesním postavení žalovaného? d) Musí být žalobce v řízení před správními soudy zastoupen? 2. příklad Ve středu 1. 10. 2014 bylo do datové schránky Úřadu městské části Praha 10 dodáno (doručeno) podání – žádost o zahájení správního řízení. Žadatelem je Jiří Ch., který učinil podání ze své datové schránky. Do datové schránky správního orgánu se přihlásila úřednice Miluše K. v pátek 21. 11. 2014. Ta následně žadateli odpověděla, že evidují jeho žádost a vyzvala jej, aby doložil některé další podklady. K tomu dodala, že vlivem technických problémů a nedostatečného personálního obsazení se na úřadě k datové schránce dostali až v polovině listopadu 2014, pročež považují řízení za zahájené dnem 21. 11. 2014. Jiří Ch. se v pondělí 1. 12. 2014 osobně dostavil na správní orgán, a to společně se svým podpůrcem. Zde učinil za přítomnosti podpůrce podání do protokolu. V něm uvedl, že „začátkem října jsem podal žádost, na kterou se celej zkorumpovanej úřad vykálel. Teď jste mi napsali, že mám doložit nějaký podklady. Až teď! Za takovej postup byste měli všichni viset! Odmítám vám proto dál poskytovat součinnost a s váma se už dále nebudu bavit, všiváci lenivý. Zesilte si dole stráže, vyzývám vás - do roka a do dne…“. Pracovníci správního orgánu toto podání vyhodnotili jako pořádkový delikt podle § 62 odst. 2 správního řádu. Jiřímu Ch. rozhodnutím, které mu bylo doručeno dne 2. 1. 2015, uložili povinnost zaplatit pokutu ve výši 25 000 Kč a náklady řízení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. 1. Zodpovězte následující otázky: a) Kdy bylo v dané věci skutečně zahájeno správní řízení, a proč? b) Jak by také mohl správní orgán posuzovat (podle obsahu) expresivní podání Jiřího Ch., než je hodnotit jako pořádkový delikt? (odpověď musí vycházet ze správního řádu) c) Bylo by možné, aby byla Jiřímu Ch. doručena předmětná výzva a vysvětlení správního orgánu ze dne 21. 11. 2014 prostřednictvím provozovatele poštovní licence? Mohl by Jiří Ch. účinně požadovat, aby mu bylo doručováno prostřednictvím provozovatele poštovní licence? d) Jaký by měl být další postup v případě, pokud by žádost podal Jiří Ch. dne 1. 10. 2014 prostřednictvím svého mailu bez uznávaného elektronického podpisu? 2. Zodpovězte následující otázky: a) Formulujte poučení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, kterým byla Jiřímu Ch. uložena pokuta. b) Od kdy počíná běžet lhůta pro podání odvolání a kdy tato lhůta končí (požadujeme přesná data)? Od kdy obecně běží lhůta pro vydání rozhodnutí o odvolání? c) Co byste poradili Jiřímu Ch., který kvůli tomu, že byl od 29. 12. 2014 do 25. 1. 2015 hospitalizován v psychiatrické léčebně, propásl lhůtu pro podání odvolání. Změnila by se nějak situace, kdyby se v dotčenou dobu Jiří Ch. zcela záměrně vytratil s tím, aby byl nekontaktní a nedohledatelný? Pokračování zadání: Jiří Ch. podal proti rozhodnutí o uložení pokuty odvolání. Odvolací správní orgán rozhodl tak, že rozhodnutím ze dne 5. 2. 2014 odvolání zamítl a napadené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil. Uvedenou skutečnost zjistil Jiří Ch., když mu bylo dne 8. 2. 2014 toto rozhodnutí doručeno do jeho datové schránky. 3. Zodpovězte následující otázky: a) Kdy rozhodnutí odvolacího orgánu nabývá právní moci? Do kdy nejpozději musí být zaplacena pokuta a uhrazeny náklady řízení? b) Bylo by možné proti tomuto rozhodnutí podat rozklad, aby Jiří Ch. docílil toho, že věcí se bude po meritorní stránce zabývat ministerstvo? c) V případě, pokud by Jiří Ch. byl zastoupen a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo doručeno jak Jiřímu Ch., tak i jeho zástupci, od jakého okamžiku počíná běžet lhůta pro podání odvolání? d) Jak by naložil odvolací správní orgán s odvoláním, které by podala úřednice Miluše K., které se výše pokuty, s ohledem na obsah podání, zdá nepřiměřeně nízká? 4. Zodpovězte následující otázky: a) Co by mohla Miluše K. učinit, aby byla výše uložené pokuty nějak prošetřena? b) Jiří Ch. odmítá pokutu zaplatit, a proto podal žalobu. Ke kterému soudu má být žaloba správně podána? Má podání žaloby vliv na povinnost uhradit uloženou povinnost? c) Může se Jiří Ch. domáhat toho, aby byla v soudním řízení přehodnocena výše pokuty, která se mu zdá příliš vysoká? Mohl by, a případně za jakých podmínek, soud jeho požadavku vyhovět? d) Bude v daném případě věc u správního soudu rozhodovat senát, nebo samosoudce? 5. Zodpovězte následující otázky: a) Jestliže by v dané věci byl správním orgánem prvního stupně vydán příkaz, co by mohl Jiří Ch. k ochraně svých práv učinit? b) Pokud Jiří Ch. měl v řízení o uložení pořádkové pokuty před správním orgánem podpůrce, mohl mít současně i zástupce? c) Kdo všechno by v daném případě mohl nahlédnout do správního spisu o uložení pořádkové pokuty? d) Jiří Ch. se v řízení před správním orgánem o uložení pořádkové pokuty domáhal provedení důkazu – výslechu úřednice Miluše K. Musí správní orgán tento důkaz provést? 6. Zodpovězte následující otázky: a) Co je tzv. koncentrace řízení? Uplatňuje se koncentrace řízení v prvostupňovém řízení o pořádkovém deliktu Jiřího Ch.? b) Jak se projevuje koncentrace řízení (resp. neúplná apelace) v odvolacím řízení? Platí to stejně pro odvolací řízení ve věcech přestupkových? c) Jaký je rozdíl mezi podnětem a žádostí? 7. Zodpovězte následující otázky: a) Proč je kasační stížnost mimořádný opravný prostředek? b) Jaký je rozdíl mezi námitkami podávanými účastníkem ve správním řízení a námitkami v procesu vydávání opatření obecné povahy? c) Jaká jsou hlavní procesní specifika pořádkové pokuty? 3. příklad Slovenský umělec Ján Furón podal dne 5. 1. 2015 žádost adresovanou stavebnímu úřadu ve Staré Boleslavi; ta byla doručena dne 7. 1. 2015. V ní se domáhal povolení stavby pomníku sv. Václava, a to v místě, kde měl být tento světec 28. 9. 935 zavražděn.Stavební úřad žádost nad rámec zákona konzultoval se zastupitelstvem města Stará Boleslav. Usnesením zastupitelstva ze dne 5. 3. 2015, č. 145/2015, vydaném v samostatné působnosti, bylo konstatováno, že žádosti o vydání stavebního povolení se nevyhovuje, a to jednak z důvodu nadbytečnosti, neboť pomníků světce je již ve městě dost, dále z důvodu navrhovaného provedení, neboť by socha mohla vyvolávat nevhodné asociace, a zejména s ohledem na možnou finanční náročnost celého stavebního záměru. Předmětné usnesení bylo z podnětu starosty města doručeno Jánu Furónovi do vlastních rukou dne 27. 3. 2015. Stavební úřad posléze již ve věci ničeho neučinil. V návaznosti na to dne 30. 3. 2015 uplatnil Ján Furón u krajského úřadu Středočeského kraje, se sídlem v Praze, žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti stavebního úřadu. Krajský úřad však konstatoval, že o nečinnost nejde, neboť ve věci již bylo rozhodnuto, a to shora uvedeným usnesením zastupitelstva. To podle názoru krajského úřadu plní roli závazného stanoviska, které je meritorním rozhodnutím ve věci vydání stavebního povolení. 1. Zodpovězte následující otázky: a) Kdy a čím bylo zahájeno správní řízení ve věci povolení stavby pomníku? b) Byl správný postup stavebního úřadu, pokud (který) v řízení vedeném v přenesené působnosti předložil věc k posouzení zastupitelstvu města a dále ve věci již ničeho nekonal? c) Co je povinností správního orgánu vůči účastníkovi řízení ve vztahu k podkladům pro vydání rozhodnutí před vydáním rozhodnutí? d) Za jakých podmínek správní orgán v řízení z moci úřední není povinen v odůvodnění svého rozhodnutí uvádět podklady pro jeho vydání? 2. Zodpovězte následující otázky: a) Byl shora uvedený závěr krajského úřadu správný? b) Podle jakého ustanovení správního řádu učinil Ján Furón žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti? Kdy/za jakých podmínek tak lze učinit? c) Jaké možnosti má nadřízený správní orgán v případě, že shledá nečinnost správního orgánu? d) Jaké jsou lhůty pro vydání rozhodnutí a k čemu slouží? Jaká zásada je jimi naplňována? 3. Zodpovězte následující otázky: a) Za jakých podmínek by se mohl Ján Furón u soudu domáhat ochrany před nečinnosti stavebního úřadu? b) Jaké jiné prostředky nápravy či ochrany před nečinností by mohl Ján Furón uplatnit? Jmenujte alespoň 2. c) Jmenujte alespoň 4 okruhy věcí, které spadají do pravomoci soudů působících ve správním soudnictví. Pokračování zadání: Vzdor výše uvedeným skutečnostem nakonec ve věci rozhodl stavební úřad ve Staré Boleslavi, a to tak, že žádost o vydání stavebního povolení zamítl. 4. Zodpovězte následující otázky: a) Mohl by v odvolání proti tomuto rozhodnutí stavebního úřadu Ján Furón účinně uplatnit nové skutečnosti a návrhy na provedení nových důkazů, než jaké byly uplatněny v řízení v prvním stupni? b) V případě, že rozhodnutí stavebního úřadu bylo doučováno Jánu Furónovi prostřednictvím poštovní doručovatelky dne 1. 4. 2015, avšak adresát Ján Furón v tento den nebyl zastižen a následně si zásilku na poště, vzdor řádné výzvě a poučení, ve stanovené lhůtě nepřevzal, kdy došlo k tzv. fikci doručení? c) Vyjdeme-li z výše uvedených skutečností [otázka pod písmenem c)], kdy konkrétně počala běžet a kdy přesně skončila lhůta pro podání odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu? Pokračování zadání: Ján Furón proti negativnímu rozhodnutí stavebního úřadu podal odvolání. Krajský úřad o něm rozhodl tak, že dne 29. 4. 2015 odvolání Jána Furóna zamítl a napadené rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil. Toto rozhodnutí bylo doručeno Jánu Furónovi dne 30. 4. 2015. Právní moc byla posléze vyznačena ke dni 7. 5. 2015. 5. Zodpovězte následující otázky: a) Co je obecně podstatou právní moci, v čem spočívá? b) Mohlo být o odvolání rozhodováno podle § 92 odst. 1 správního řádu? c) Od jakého okamžiku počala běžet lhůta pro podání žaloby vůči rozhodnutí krajského úřadu? Kdy tato lhůta počala běžet a kdy skončila? Požadujeme přesná data. d) Který soud by byl věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí shora uvedené žaloby? 6. Zodpovězte následující otázky: a) V jakém jazyce může být učiněno podání adresované správnímu orgánu? b) V jakém jazyce je správní orgán povinen vést řízení a vyhotovovat úřední dokumenty? Za jakých podmínek může být řízení a dokumenty přímo vyhotovovány v cizím jazyce? c) Jaký by byl postup, kdyby Ján Furón nezaplatil správní poplatek za svou žádost, a to ani vzdor předchozí výzvě a poučení stavebního úřadu? d) Mohl by Ján Furón účinně argumentovat tím, že výzva k uhrazení správního poplatku byla učiněna v českém jazyce, kterému on, jako občan cizího státu, nerozuměl? 7. Zodpovězte následující otázky: a) Z čeho vyplývá závěr, že kasační stížnost je mimořádný opravný prostředek? b) Může podat kasační stížnost i správní orgán, který je v procesním postavení žalovaného? c) Mohl by v daném případě Nejvyšší správní soud odmítnout kasační stížnost pro nepřijatelnost?