• Řešení střetů zájmů v území IV: i) Ochrana životního prostředí v řízeních podle horních
předpisů. – 16. 11. 2022
• foto vlastní nebo www.pxhere.com
1
HORNICKÉ ČINNOSTI (§ 2 ZHČ) MJ.:
• a) vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů,
• b) otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek,
• f) zvláštní zásahy do zemské kůry - zřizování, provoz, zajištění a likvidace zařízení pro
• a) uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních
prostorech (podzemní zásobníky plynů a kapalin),
• b) ukládání radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech,
• c) průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry s výjimkou tepelné energie vody
vyvedené na povrch,
• d) ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur.
• g) zajišťování a likvidace starých důlních děl,
ČINNOSTI PROVÁDĚNÉ HORNICKÝM ZPŮSOBEM (§ 2, 19 A 20 ZHČ) MJ.:
• a) dobývání ložisek nevyhrazených nerostů,
• b) těžba písků v korytech vodních toků a štěrkopísků plovoucími stroji,
• d) práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržování v bezpečném stavu,
• f) vrtání vrtů s délkou nad 30 m pro jiné účely než k činnostem uvedeným v § 2 a 3,
• i) podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, v ražení štol a tunelů, jakož i
ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším než 300 m krychlových horniny.
2
Proti těžbě např:
• https://www.idnes.cz/usti/zpravy/obec-vroutek-tezba-kaolinu-nesouhlas-surovina-keramika-
nakladni-automobily-hluk-prach-negativni-dopa.A190719_134113_usti-zpravy_pakr
• https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/dul-bilina-tezba-mzp-ministerstvo-zivotniho-
prostredi_1907301324_mpr
• https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/sterkopisek-tezba-ochrana-vodni-zdroj-zivotni-
prostredi.A220621_670259_zlin-zpravy_jfuk
• podrobně (včetně plného znění rozhodnutí úřadů a rozsudku Krajského soudu): -
https://vak-hod.cz/aktuality/petice-tezba-sterkopisku-uh-ostroh/
Podpora těžby
• https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/tlustec-spolek-tezba-brniste.A210305_002206_liberec-
zpravy_jape
3
ZDROJ: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/kamenolomy-zvyseni-cen-zdrazovani-tezari-nova-
loziska-kamen.A221102_164720_liberec-zpravy_jape
CITACE
• „Během pěti až deseti let hrozí stavební surovinová krize,“ varuje ložiskový geolog Josef
Godány z České geologické služby (ČGS). Z údajů organizace vyplývá, že do sedmi let se
polovina z 222 využívaných kamenolomů dotěží. U ložisek štěrkopísků je bilance ještě horší
– v daném horizontu se vyčerpá 103 ze 178 využívaných ložisek.
• „Velká část využívaných ložisek těchto surovin byla geologicky ověřena v 70. a 80. letech
minulého století a z těchto období pocházejí i mnohá těžební povolení,“ říká Martin Netoušek
(jeden z vyučujících předmětu Horní právo – pozn. JH) z těžební firmy Českomoravský štěrk.
I v případě, že těžař žádá o pokračování či rozšíření těžby ve stávajícím lomu, trvá
povolovací proces až deset let.
• Ekologické organizace obvykle za největší problém považují těžbu hnědého uhlí. Na těžbu
kameniva a stavebních surovin se například Hnutí Duha dívá smířlivěji. „Tam opravdu jde
dosáhnout toho, aby těžba nepoškozovala životní prostředí a dotěžené lomy byly naopak
prospěšné pro ochranu přírody. Vytvářejí se zajímavé podmínky pro netypické druhy rostlin,“
říká mluvčí hnutí Jiří Koželouh.
• https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/sterk-pisek-rozhovor-stavebni-materialy-
kamen.A190626_143722_ekonomika_rts
4
5
6
• V prvé řadě platí, že zájem na řádném využívání nerostného bohatství je zájmem veřejným.
Jak uvedl NSS např. v rozsudku 4 As 68/2008-138 (publikován pod č. 2254/2011 Sb.NSS), i
když je hornická činnost prováděna v rámci podnikatelské činnosti, je též naplněním
veřejného zájmu státu na využívání nerostného bohatství. (KS v Brně 31 A 112/2020-404)
7
• „Nejvyšší správní soud pro úplnost uvádí, že zmiňovanou novelu (č. 498/2012 Sb.)
protiústavní neshledává. Oproti vyvlastnění za účelem rozvoje infrastruktury, která je
budována ve veřejném zájmu a slouží celé společnosti, je těžba nerostů dle současné právní
úpravy především podnikatelskou činností soukromých osob. Z článku 7 Ústavy nelze, na
rozdíl např. od obecného veřejného zájmu na ochraně životního prostředí, dovodit paušální
závěr o ústavně chráněném veřejném zájmu na těžbě vyhrazených nerostů. Stát jako
vlastník těchto nerostů má pouze povinnost dbát o jejich šetrné využívání a respektovat tuto
prioritu ve své vlastní činnosti (Bahýľová, L. a kol. Ústava České republiky. Komentář. Praha
: Linde, s. 133).“ In: NSS 2 As 196/2016-133
8
Aktualizovaná státní energetická koncepce 2015
• Ve struktuře PEZ roste podíl obnovitelných a druhotných zdrojů energie, především biomasy
a odpadů, protože se jedná o významné tuzemské energetické zdroje. Naopak podíl dalšího,
a v současné době rozhodujícího tuzemského zdroje, kterým je kvalitní hnědé uhlí, do roku
2025 významně klesá, a to především v důsledku transformace a modernizace energetiky.
Klesající trend po roce 2025 je dále způsoben klesající těžbou. Mezi roky 2035 až 2040 pak
dochází k dalšímu významnějšímu poklesu využití hnědého uhlí, následně by měla být jeho
spotřeba již stabilizována na úrovni, kterou je ze strategického pohledu žádoucí udržet
dlouhodobě, tedy i za horizont roku 2040. Hnědé uhlí částečně nahradí zemní plyn, proto se
dá očekávat nárůst podílu tohoto zdroje.
SPŽP 2030
• Omezování těžby štěrkopísků v nivách toků z důvodu možného znečištění vody a ohrožení
infiltrační schopnosti.
• V současnosti jsou v ČR těženy energetické suroviny (v roce 2018 hnědé uhlí 39,2 mil. t,
černé uhlí 4,1 mil. t), neenergetické suroviny (v roce 2018 byly nejvíce těženy vápence, vč.
cementářských surovin 11,8 mil. t, kaoliny 3,6 mil.t, písky sklářské a slévárenské 1,3 mil.t.) a
stavební suroviny (stavební kámen 41,3 mil.t., štěrkopísky 20,5 mil.t, cihlářské suroviny 2
mil.t a dekorační kámen 0,4 mil. t). Dopady těžby, úpravy a spotřeby nerostných surovin na
životní prostředí jsou v ČR minimalizovány environmentální a báňskou legislativou, která mj.
nařizuje těžebním společnostem rekultivovat území dotčená těžbou a vytvářet pro tuto
rekultivaci finanční rezervy. Plocha ovlivněná těžbou se od roku 2001 postupně snižuje,
současně narůstá množství rekultivovaných ploch. V roce 2017 bylo v ČR 475 km2 dosud
9
nerekultivovaných ploch, v roce 2001 jich bylo 825 km2 . Naproti tomu v roce 2017
bylo v ČR 249 km2 rekultivovaných ploch a v roce 2001 pouze 155 km.
• Těžba surovin v ČR má dlouhodobou tradici a umožnila průmyslové zaměření
země. Materiály získané těžbou surovin míří prakticky do všech odvětví
ekonomiky. Těžební činnost v ČR postupně klesá, čímž se snižují i její dopady na
životní prostředí. V roce 2000 činila celková těžba nerostných surovin 143,8 mil. t,
v roce 2007 to bylo 156,7 mil. t a v roce 2018 již jen 126,2 mil. t. V největším
objemu se v ČR těží stavební suroviny (59,8 mil. t v roce 2017; v roce 2018 je to
64,1 mil. t), přičemž vývoj jejich těžby je úzce spjat s vývojem stavební výroby.
9
Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů
• dostupná zde: https://www.mpo.cz/cz/stavebnictvi-a-suroviny/surovinova-politika/statni-
surovinova-politika-nerostne-suroviny-v-cr/nova-surovinova-politika-v-oblasti-nerostnych-
surovin-a-jejich-zdroju---mpo-2017--229820/
• stanovisko k posouzení vlivů: zde http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/SEA_MZP244K
§ 14d HZ:
(1) Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (dále jen „surovinová
politika“) je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu při využití a ochraně nerostného
bohatství a ostatních nerostných zdrojů. Surovinová politika je přijímána nejvýše na období 25
let.
(2) Surovinová politika je podkladem pro výkon státní správy v oblastech průzkumu ložisek
nerostných surovin, ochrany nerostného bohatství a stanovení dobývacích prostorů a jedním z
podkladů pro politiku územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci.
Závaznost (mj.)
• Včleněním pojmu státní surovinové politiky do ustanovení § 4a ZGP se tento koncepční
dokument stává ze zákona závazným kritériem pro posuzování a rozhodování orgánů státní
správy o využití nerostných surovin a jejich zdrojů (NSS 7 As 59/2009-142).
• důvodová zpráva k novele horního zákona: Explicitní zakotvení Surovinové politiky jako
podkladu pro výkon státní správy v horním zákoně podtrhne její postavení v českém právním
10
řádu.
Vlivy na ŽP
• ... v důsledku implementace SURPOL je možné vlivy na životní prostředí a veřejné
zdraví očekávat především při realizaci těžebních aktivit a budování infrastruktury
pro těžbu a využití surovin. Rovněž je možné počítat s určitým pozitivním vlivem na
přírodu a krajinu v případě zkvalitnění systému i používaných technologií při
zahlazování následků těžební činnosti.
• výběr podmínek:
• při zpracování projektových dokumentací všech stupňů a úrovní, včetně plánů
sanace a rekultivace (revitalizace) území dotčených těžbou zajistit spolupráci s
příslušnými orgány ochrany zemědělského půdního fondu a ochrany přírody již v
období přípravy záměru z důvodu možnosti uplatnění kombinace podpory
spontánní sukcese, řízené sukcese, konkrétních způsobů biologické rekultivace
(zalesněním, či zpětně do ZPF) a rozvoji náhradních a hodnotných biotopů.
• aby záměry byly primárně umístěny či trasovány s respektováním environmentálně
cenných partií a předmětů jejich ochrany, především zvláště chráněných území
• v případě pokračování těžby hnědého uhlí na dole Bílina zachovat odstupovou
vzdálenost 500 m od zastavěného území.
• zachovat územní ekologické limity na dole ČSA a zásoby hnědého uhlí za těmito
limity považovat pouze za rezervu pro budoucí generace.
• u opouštěných těžebních prostorů preferovat přírodě blízký způsob rekultivace, tj.
využívat přírodních procesů pro dosažení reliéfově a biotopově různorodého
prostředí, které výhledově bude plnit významné ekologické funkce v krajině.
Regionální surovinové politiky:
• např. aktuálně https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/SEA_KVK015K?lang=cs
10
Programové prohlášení vlády (2022)
• Obce, kraje i stát získají díky zdanění těžby více peněz z dobývání nerostných surovin na
svém území. Pamatovat budeme i na přilehlé obce.
• Limity těžby uhlí jsou pro nás konečné a neprolomitelné.
• V roce 2022 předložíme novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu s cílem
začlenění krajinných prvků do zemědělské krajiny, zpřísnění záborů kvalitní zemědělské
půdy a podpory přirozené obnovy území po těžbě nerostných surovin.
Programové prohlášení vlády (6/2018)
• Budeme důsledně hájit vlastnické, ekonomické a environmentální zájmy státu při využívání
ložisek nerostných surovin České republiky, především strategických surovin.
• Prověříme možnost těžby a zpracování lithia prostřednictvím státního podniku DIAMO. Cílem
je, aby maximální efekt z těžby všech nerostných surovin zůstal v rukou státu. V tomto
smyslu neprodleně upravíme Surovinovou strategii České republiky a následně také
příslušnou legislativu, především horní zákon a geologický zákon, včetně zvýšení poplatků
za těžbu některých druhů nerostných surovin tak, aby odpovídaly měnícím se podmínkám na
trhu a co nejvyššímu efektu pro stát. Rovněž zajistíme, aby do regionů postižených těžbou
směřoval vyšší podíl z těžebních poplatků.
• Zachováme stávající těžební limity hnědého uhlí.
Programové prohlášení vlády (2013-2017)
11
• Vláda neumožní další průzkum a následnou těžbu zlata ani pokračování průzkumu
a následnou těžbu břidlicových plynů na území České republiky. (3.4)
• Současně vláda zachová energetické suroviny pro budoucí generace a obhájí
zájmy státu při stanovení podmínek těžby a využití nerostů. 3.5
11
12
• https://carp.sci.muni.cz/
13
14
Těžba v oblasti mořského dna za hranicemi národní jurisdikce
• Surovinová politika: Záměrem ČR v této oblasti je setrvat v aktivitách ISA a Interoceanmetal
a zůstat tak v týmu, který se podílí na vědecko-výzkumném bádání špičkové světové úrovně.
Ve střednědobém horizontu je cílem podílet se na využívání konkrecí, resp. kovů v nich
obsažených, ku prospěchu českého průmyslu, který je dosud v oblasti kovových komodit
zcela odkázán na dovoz potřebných komodit.
• http://www.iom.gov.pl/index.php - Interoceanmetal Joint Organization
• http://www.mpo.cz/cz/stavebnictvi-a-suroviny/surovinova-politika/suroviny-morskeho-
dna/aktivity-ceske-republiky-v-oblasti-vyuzivani-nerostnych-zdroju-z-oceanskeho-dna--5270/
15
16
17
18
19
20
Zdroj: https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/DIAMO-Hornicke-sympozium-2018-
556144
21
22
23
24
zákon 62/1988 se vztahuje na všechny druhy GP – tj. i hydrogeologické (hledání vody),
zkoumání stavu území – srov. statistiku zde: http://www.geology.cz/extranet/sgs/evidence-
geologickych-praci
25
SURPOL 2017: deklarování zájmu státu na geologické prozkoumanosti území a dalším
zpřesňování informací o domácím nerostném surovinovém potenciálu, zejména o nových
moderních surovinách
26
Průzkumná území: http://www.geology.cz/extranet/sgs/nerostne-suroviny/surovinovy-
informacni-system
27
• Návratnost prostředků vynaložených na GP ze státního rozpočtu (vazba na § 24 HZ =
souhlas MŽP)
• Posuzování spojitosti průzkumu s následným využitím ložiska, zákonodárce zakotvil až do
části věty následující po spojce "nebo." Pokud tedy správní orgán zvažoval při posuzování
žádosti o stanovení průzkumného území i následné těžební využití ložiska, měl podle
ustanovení § 4a odst. 6 zákona o geologických pracích konkretizovat, jaký veřejný zájem
převýšil zájem na dalším průzkumu a následném využití ložiska. Vzhledem k tomu, že
stěžovatel již v podané žádosti deklaroval zájem na obnovení těžby polymetalických rud v
dané oblasti, byla by úvaha v tomto směru více než žádoucí. Veřejným zájmem, jež by mohl
být v takovém případě zvažován, by jistě byl v tomto směru např. zájem na ochraně přírody a
krajiny, ohrožených druhů živočichů či zájem na ukončení dalších rozsáhlých zásahů do
krajiny, apod. (NSS 7 As 59/2009 – 142)
• Ve věci, jíž se týkal rozsudek č. j. 7 As 59/2009 – 142 , „[b]ylo vysoce pravděpodobné, že
pokud bude geologický průzkum úspěšný, požádá soukromý investor i o příslušná povolení
nutná pro dobývání nerostu samého. Jelikož jsou aktivity směřující k budoucímu dobývání
nerostu pro žadatele finančně nákladné, bylo namístě, aby se správní orgán v co nejranější
fázi celého procesu zabýval otázkou, zda neexistuje závažný veřejný zájem bránící těžbě
samotné a nečinil tak až ve fázi povolování dobývání nerostu. (NSS 9 As 121/2018 – 47)
28
29
§ 9 ZHČ - pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska důlními díly, a to svislými důlními díly
o hloubce větší než 40 m, vodorovnými či úklonnými důlními díly o délce větší než 100 m, nebo
i uvedenými důlními díly kratšími, jestliže z nich jsou ražena další důlní díla, jejichž délka spolu
s uvedenými díly přesáhne 100 m; povolení se vyžaduje také pro zajištění a likvidaci těchto
důlních děl
30
31
32
Srov. právní výklad k odpisu: https://www.vlada.cz/assets/ppov/udrzitelny-
rozvoj/jednani_rady/Zapis_30--jednani-RVUR_15-03-2016_pril--c--8_stanovisko-MZP-k-odpisu-
zasob.pdf
33
• lze vymezit území se zvláštními podmínkami geologické stavby – zde nutné závazné
stanovisko pro vydání rozhodnutí dle SZ (§ 13 odst. 3 ZGP) - např. poddolovaná nebo území
s rizikem sesuvů
• v některých oblastech je chráněno pro nerost i 100 % území obce, např. 12 % území
ústeckého kraje
34
35
36
37
• závaznost politiky vyplývá z 24/2 HZ:
• …jeho právní závaznost vyplývá toliko z přímého odkazu právního předpisu na tento
dokument, tedy i z § 24 odst. 2 HZ. Povaha a závaznost surovinové politiky je obdobná jako
u politiky územního rozvoje (NSS 4 As 33/2013-28).
• Vícha, O. Horní zákon: Zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě :
komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017, § 27 odst. 2: Z důvodové zprávy k vládnímu návrhu
zákona č. 541/1991 Sb. (Česká národní rada, VI. volební období, 1991, tisk č. 418) vyplývá,
že "účelem předchozího souhlasu je především přezkoumání záměru podnikatele z hlediska
zabezpečení národního hospodářství nerostnými surovinami včetně možnosti dovozu a
vývozu těchto surovin". V současné době se však tento institut jeví jako překonaný a
nadbytečný, neboť orgány ochrany životního prostředí jsou dotčenými orgány v řízení o
stanovení dobývacího prostoru.
38
• do roku 2017 cca 3 % všech záměrů:
https://science.law.muni.cz/knihy/monografie/Vomacka_Posuzovani_vlivu.pdf – kapitola č.
13
kódy 77 až 83 (včetně úpravy surovin)
• plocha – výklad zde:
https://portal.cenia.cz/eiasea/dokumenty/dokumentSoubor/166/Metodick%C3%BD%20v%C3
%BDklad%20vybran%C3%BDch%20bod%C5%AF%20p%C5%99%C3%ADlohy%20%C4%
8D.%201%20k%20z%C3%A1konu.pdf?lang=cs
• Pokud je pro záměr těžby nutné stanovení dobývacího prostoru, pak je pro zařazení
rozhodující plocha dobývacího prostoru a nikoliv plocha těžby, která může být menší. Za
plochu těžby se pro účely zařazení záměrů do tohoto bodu považuje součet ploch těžby a
ploch souvisejících s těžbou (přiměřeně lze použít definici uvedenou v § 18 odst. 2 vyhlášky
o obecných požadavcích na využívání území: „Plochy těžby nerostů zahrnují zpravidla
pozemky povrchových dolů, lomů a pískoven, pozemky pro ukládání dočasně
nevyužívaných nerostů a odpadů, kterými jsou výsypky, odvaly a kaliště, dále pozemky
rekultivací a pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu. Do plochy těžby nerostů
lze zahrnout i pozemky související dopravní a technické infrastruktury.“).
• Záměry těžeb jsou specifické oproti jiným záměrům v tom, že se v čase mění s postupem
těžby v území. Vzhledem k tomu, že v době provedení vyhodnocení vlivů těchto záměrů na
životní prostředí nejsou jasné např. těžební technologie, dopravní souvislosti, stav
jednotlivých složek životního prostředí a priority jejich ochrany, posun v legislativě ani
39
případný vývoj koncepcí státu týkajících se těžeb ve velmi vzdáleném časovém
horizontu, je na základě § 5 odst. 2 ZPV nutné, aby příslušné vyhodnocení vlivů
těchto záměrů na životní prostředí bylo provedeno na reálně vyhodnotitelnou dobu,
která je cca 20 let. Dle praxe v posuzování vlivů na životní prostředí (od roku 2002
do současnosti) se jedná o dobu, na kterou lze reálně provést vyhodnocení vlivů
na životní prostředí v dostatečné kvalitě. Je tedy třeba, aby tato skutečnost byla
respektována v příslušných dokumentech (oznámení záměru, dokumentace vlivů
záměru na životní prostředí) jejich zpracovateli (v případě záměru na delší časové
období je třeba těžbu rozdělit na etapy a posuzovat vždy pouze etapu na
následujících cca 20 let.
39
NSS 4 As 116/2020 – 99:
• Na závěru, že řízení o stanovení dobývacího prostoru je územním řízením podle stavebního
zákona, nic nemění poukaz stěžovatele na § 24 až § 29 horního zákona a jeho argumentace
tím, že úprava v tomto zákoně a stavebním zákoně je odlišná, kdy horní zákon obsahuje jak
hmotněprávní, tak i speciální procesní ustanovení týkající se dobývacích prostorů.
Stěžovateli lze přisvědčit potud, že tato právní úprava v horním zákoně je vůči stavebnímu
zákonu speciální, a bude tak přednostně aplikována v řízení o stanovení dobývacího
prostoru. Nemění však nic na závěru, že řízení o stanovení dobývacího prostoru je zároveň
územním řízením dle stavebního zákona. Jedná se o běžný vztah obecné a speciální právní
úpravy, při kterém je třeba postupovat podle speciální právní úpravy, a pokud není k
dispozici, tak podle obecné právní úpravy.
• Nejvyšší správní soud opakuje výše již uvedené závěry, že přestože stanovení dobývacího
prostoru bezprostředně neomezuje využití pozemků, na kterých je stanoven, neznamená to,
že by v řízení o stanovení dobývacího prostoru nebylo nutné posuzovat požadavky,
které stanoví zvláštní předpisy (např. zákon o ochraně zemědělského půdního fondu,
zákon o vodách, zákon o ochraně přírody a krajiny či zákon o lesích) pro ochranu
chráněných zájmů. Dochází totiž k závaznému stanovení poměrů v území, zakládá se
právo stěžovatelky na dobývání nerostů v dobývacím prostoru a v dotčeném území
musí být chráněny veřejné zájmy.
40
• NSS 5 As 36/2009: účastníci - nejen v dobývacím prostoru, extenzivně, rozsáhlé zkoumání
(např. hluk, doprava, prašnost)
• východiskem pro všechny úvahy je rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 19/99 – sousední
pozemek
• NS 22 Cdo 2764/2017: Stanovení dobývacího prostoru žalobcům nikterak nebrání v dalším
užívání pozemků nacházejících se v jejich vlastnictví, až již tyto leží vně či uvnitř dobývacího
prostoru.
41
otvírka – hloubení úvodních důlních děl (jam a štol) zpravidla mimo ložisko nerostu
příprava – ražení rozčleňovacích důlních děl – k přípravě důlních bloků apod.
dobývání – důlní díla sloužící přímo k exploataci nerostu
42
43
44
Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3040485-kyanidovy-cernobyl-nicil-pred-20-lety-zivot-v-
rekach-o-praci-pripravil-i-rybare
45
46
• § 30 VZ: V ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo
ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je
vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.
• § 28a VZ: v rozsahu stanoveném nařízením vlády je zakázáno - těžit nerosty povrchovým
způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny
podzemních vod + těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny,
• např. zákaz se nevztahuje na těžbu štěrků, písků a štěrkopísků, budou-li časový postup a
technologie těžby přizpůsobeny možnostem následného vodohospodářského využití
prostoru ložiska,
• § 67 VZ: V aktivní zóně je dále zakázáno těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok
povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod.
• Subjektivní hodnocení VAK Hodonín v závislosti na rozsudek KS v Brně 31 A 112/2020-404:
Krajský soud však v právní rovině potvrdil téměř všechna souhlasná stanoviska úřadů. Na
základě toho je nutno konstatovat, že legislativa České republiky není schopna ochránit
vodní zdroj pro 140 tis. obyvatel. V každém paragrafu, o který jsme opírali svůj nesouhlas
existuje nějaké „ale“, kterým je možno paragraf vyložit tak, jak je potřeba, resp. jak se to
aktuálně hodí. Vláda sice zpracovává strategické materiály o ochraně životního prostředí,
nicméně v reálném životě skutečný, uchopitelný a vymahatelný nástroj k ochraně neexistuje.
47
Příloha č. 2 zákona o ochraně ovzduší
bod 5.11 přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší: Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných
nerostných surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především
těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého
kamene, ušlechtilá kamenická výroba, příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky
stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě vyšší než 25 m3 za den.
48
• https://www.tezebni-unie.cz/mineralni-suroviny/archiv/ - číslo 2+3/2020
49
• (!?) význam nařízení vlády č. 342/2016 Sb. o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů
souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem činnosti právnických osob zabývajících se
těžbou uhlí nebo uranu
50
• Zdroj:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/sites/default/files/styles/scale_1180/public/images/1531124
-626159.png?itok=oOxVX0y•
SURPOL 17: Na lomu ČSA ponechala vláda územně ekologické limity v platnosti. V
materiálu „Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby uhlí v severních
Čechách“, který vzala vláda na vědomí v rámci usnesení č. 827 ze dne 19. října 2015, vláda
uložila v bodu IX. „Nástroje k naplnění opatření při zvolení korekce limitů těžby na lomu
Bílina, včetně možných sociálních opatření“ úkol „zapracovat do návrhu surovinové politiky
možnost využití strategických zásob na lomu ČSA“ (bod 3.2.) a úkol „V případě přijetí
varianty č. 2 (posun ÚEL jen na dole Bílina) zajistit trvalé zachování přístupu k ložisku ČSA a
jeho ochrany ve stávajícím rozsahu“ (bod 13). Další hodnocení situace proběhne v roce
2020 a bude záviset především na postupu výstavby nových jaderných bloků, které by podle
Státní energetické koncepce měly do budoucna nahradit významnou část tepelných
elektráren. Pokud bude v budoucnosti ČR hrozit nedostatek elektřiny a tepla, není
vyloučeno, že bude znovu třeba uvažovat o využití „strategických“ zásob na lomu ČSA,
eventuálně o využití jiných rezervních lokalit. Je však třeba mít na zřeteli, že jakékoliv
budoucí rozhodnutí o potřebě uhlí z ČSA by neznamenalo okamžitý přístup k surovině.
Délku legislativního procesu umožňujícího zahájení těžby lze odhadovat na 4 – 5 let a
zhruba stejnou dobu by trvala následná těžba skrývky.
51
• https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/v-chropyni-se-pisek-tezit-nebude-odhlasovali-
obyvatele_451288.html
• blíže např.: https://is.muni.cz/th/wulz6/448778_ObrslikovaKamila_DP.pdf – s. 68 an.
• POKORNÝ, J. Možnosti obce při ochraně ŽP v případě výskytu ložiska vyhrazeného nerostu
zlata na jejím území. In: DAMOHORSKÝ, Milan a Tereza SNOPKOVÁ. Role obcí v ochraně
životního prostředí z pohledu práva. Praha: Univerzita Karlova, Právnická fakulta v
nakladatelství Eva Rozkotová, 2015.
52
Zdroj: Kamila Obršlíková: Referendum jako prostředek účasti veřejnosti na ochraně
životního prostředí. MU 2021.
53
• A znovu opakuji, ten nejdůležitější klíč k zastavení těžby u Uherského Ostrohu drží samo
město, které rozhoduje o prodeji pozemků ve svém vlastnictví a o změně vlastního
územního plánu. Tam je potřeba napnout všechny síly a zamítavý postoj zastupitelů města k
těžbě do budoucna udržet,“ vyjádřil se k rozsudku ministr životního prostředí Richard
Brabec.
• https://www.mzp.cz/cz/news_20201113-MZP-postupovalo-vuci-tezbe-u-Uherskeho-
ostrohu-spravne-a-podle-zakona-rozhodl-soud
• V ČR existují v nejrůznějších oblastech veřejné zájmy, které se vyznačují tím, že pro jejich
dosažení se musí někdy „obětovat“ jiné zájmy, práva či hodnoty. Při poměřování
protichůdných zájmů, práv a hodnot je třeba, aby všichni dotčení měli právo uplatnit svůj
hlas, aby všechny relevantní argumenty byly pečlivě zváženy a aby protichůdné zájmy a
hodnoty byly dotčeny, jen není-li zbytí a pokud možno v co nejmenší míře, a újmy vzniklé
dotčením byly patřičně kompenzovány. Nikdo však nemá právo prosazení veřejného zájmu,
například vybudování trvalého úložiště, zabránit jen proto, že jeho případné negativní
dopady nechce ve své blízkosti („not in my backyard“).
• NSS 2 As 377/2018 – 61 (bod č. 28)
54
• Vyřešení střetu zájmů má totiž za cíl odstranění právních překážek výkonu hornické činnosti
tak, aby mohla být z hlediska právních vztahů prováděna nadále bezrozporně - NSS 7 A
133/2002-33 + NSS 7 AS 21/2007-191
• Hrozba újmy musí být vzhledem k podmínkám v okolí reálná a její intenzita musí být
srovnatelná se zničením, poškozením či podstatným snížením některého z užitných
parametrů daného objektu - NSS 2 As 196/2016-133
55
Věcný záměr zákona o vyvlastnění z prosince 2020
• RIA: Je pociťována veřejná objednávka na znovuzavedení možnosti vyvlastnění ve veřejném
zájmu.
• požadavek: KZPS, HK, SP ČR
• vypořádání: Účely vyvlastnění nebudou součástí nového zákona o vyvlastnění, tyto jsou
upraveny v jednotlivých speciálních zákonech v gesci dotčených resortů. V případě potřeby
doplnění účelu vyvlastnění do speciálního zákona, bude toto řešeno resortem, do jehož
gesce konkrétní zákon spadá. V případě horního zákona je třeba projednání dané záležitosti
MPO s Báňským úřadem. … Účel vyvlastnění v rámci horního zákona si může gestor vyřešit
již dnes bez ohledu na věcný záměr zákona o vyvlastnění.
56
• https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/senat-podporil-navrh-aby-kraje-dostaly-cast-vynosu-z-
tezby-nerostu
• https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/100911/84676
57
Alternativní pohled
• úhrada z vydobytého nerostů (chápání Hnutím Duha):
• dražší uhlí se méně vyplatí spalovat v hnědouhelných elektrárnách
závěr NKÚ 18/35 Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušný hospodařit
ČBÚ:
• Výše sazeb úhrad za jednotlivé druhy vydobytých nerostů stanovuje od 1. ledna 2017
nařízení vlády č. 98/2016 Sb., o sazbách úhrady. V ustanovení § 33k odst. 3) horního
zákona je uvedeno, že výše těchto sazeb může být nařízením vlády zvyšována na základě
vývoje tržních cen, a to ve lhůtách nejméně pěti let. Z právní úpravy však není zřejmé, jak a
kým budou tržní ceny nerostů pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů zjišťovány, aby mohlo
dojít k aktualizaci sazeb. V úhradových přiznáních nejsou poplatníci povinni výše tržních cen
uvádět. Návrh novely horního zákona zpočátku roku 2019 stanovil k již existující povinnosti
osob vykonávajících hornickou činnost poskytovat MPO zákonem stanovený rozsah dat
báňsko-technické evidence nově také povinnost poskytovat údaje o nákladech na těžbu a
údaje o průměrné tržní ceně za jednotlivé druhy vydobytých nerostů, které jsou předmětem
úhrady. Návrh novely byl vládě ČR předložen Ministerstvem průmyslu a obchodu ve
spolupráci s ČBÚ dne 18. února 2019 pod čj. 458/18 s rozporem podnikatelských a
zaměstnaneckých svazů a následně byl z jednání vlády stažen.
58
59
60
Zdroj: http://iuhli.cz/category/stysova-dvojcata/
61
• http://www.casopis.forumochranyprirody.cz/magazin/analyzy-komentare/dobrodruzstvi-s-
prirode-blizkou-obnovou
• Návrh novely ZPF: květen 2022
• (4) Z důvodu ochrany přírody a krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny je změna
souhlasu pro těžbu nerostných surovin prováděnou ve stanoveném dobývacím prostoru či
prostoru územního rozhodnutí pro těžbu možná pouze po ukončení těžby ve výjimečných
případech, a to na základě vyjádření orgánu ochrany přírody. Změny souhlasu nesmí
převýšit 20 % plochy řešené původně schváleným plánem rekultivace.
• (5) Změna souhlasu pro těžbu nerostných surovin prováděnou ve stanoveném dobývacím
prostoru z důvodu ochrany přírody je účinná ode dne doručení vyjádření orgánu ochrany
přírody, které potvrzuje zahájení realizace opatření k zajištění zájmů chráněných zákonem o
ochraně přírody a krajiny, žadateli.
• DZ: V současné právní úpravě zákon umožňuje změnu souhlasu pro těžbu nerostných
surovin ve stanoveném dobývacím prostoru z důvodu ochrany přírody pouze pro
registrovaný významný krajinný prvek či přechodně chráněnou plochu, což lze
považovat za nesystémové řešení, neboť opomíjí celé spektrum nástrojů zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Navrhovaná změna rozšiřuje možnou aplikaci
na plné spektrum zájmů chráněných zákonem č. 114/1992 Sb. Ve vztahu k zákonu č.
114/1992 Sb. se může jednat například o registrovaný krajinný prvek, přechodně chráněnou
plochu, vyhlášení zvláště chráněného území, ochranu zvláště chráněných druhů živočichů a
rostlin, nebo o obecnou ochranu populací druhů zvláště nechráněných, ale např.
62
obsažených v červených seznamech, včetně ochrany jejich stanovišť, neboť
prostory po těžbě jsou vzácné nízkou mírou eutrofizace, na rozdíl od velké části
krajiny v ČR.
• Mnohé ohrožené druhy organismů, které se dříve vyskytovaly ve volné krajině,
dnes přežívají převážně v činných nebo nerekultivovaných těžebních prostorech a
deponiích z těžby odvozených (druhy obnažených skal, strmých vodních břehů,
vátých písků, osluněných tůní apod.). Pro jejich zachování často stačí lokalitu
ponechat přirozenému vývoji, nebo zhruba udržovat stav, jaký na místě byl
při ukončení těžby. S ohledem na výše uvedené je tedy nelogické a
nesystémové, aby se daná výjimka vztahovala pouze na několik vybraných
nástrojů zákona č. 114/1992 Sb. a opomíjela ostatní nástroje zákona.
62
• http://www.cbusbs.cz/cs/2019-02-11-11-42-53/item/281-pravni-nazor-ceskeho-banskeho-
uradu-k-publikovanym-nepřesnostem
• https://iuhli.cz/bakala-nenechal-v-okd-penize-na-rekultivace/
63
64
65
Zdroj: http://www.geology.cz/extranet/sgs/dulni-dila/stara-dulni-dila#
Rozlišují se:
• stará důlní díla (SDD) dle definice v § 35 horního zákona,
• opuštěná průzkumná důlní díla (OPDD), provozovaná ze státních prostředků v rámci
geologického průzkumu, která nebyla po ukončení prací předána těžbě,
• opuštěná důlní díla (ODD), díla mimo provoz, která mají svého majitele nebo jeho právního
nástupce,
• ostatní objekty (jiné), většinou podzemní prostory, které byly vyraženy za jiným účelem než
pro těžbu a průzkum nerostných surovin.
66
67
68