ÚSTAVNĚ PRÁVNÍ ZÁKLADY PRÁVA
ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ INFORMACÍ O ŽP
Ilona Jančářová
ÚSTAVNÍ ZÁKONY
Vztah k ochraně životního prostředí:
⚫ Ústava ČR (1/1993 Sb.)
⚫ Listina základních práv a svobod (2/1993 Sb.)
⚫ Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky
(110/1998 Sb.)
– Možnost vyhlásit mimořádný (krizový) stav (např. nouzový
stav, stav nebezpečí)
– Omezení některých lidských práv
– Zjednodušení či zkrácení některých povolovacích procesů
ÚSTAVA ČR
(Ústavní zákon č. 1/1993 Sb.)
⚫ Preambule - odhodlání společně střežit a rozvíjet
zděděné přírodní a kulturní bohatství
⚫ Čl. 7 - Stát dbá o šetrné využívání přírodních
zdrojů a ochranu přírodního bohatství
⚫ Čl. 10 - Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k
jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je ČR
vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li
mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije
se mezinárodní smlouva
ZÁKON O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
(17/1992 Sb.)
⚫ Základní zásady (viz přednáška jaro 2020)
⚫ Základní pojmy
– Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé
přírody, které člověk využívá nebo může využívat
k uspokojování svých potřeb.
obnovitelné neobnovitelné
– Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené
podmínky existence organismů včetně člověka a
je předpokladem jejich dalšího vývoje složky
Nález ÚS č. 280/1996 Sb.
Nález III. ÚS 70/97
„Pro veřejné statky je typické, že prospěch z nich je nedělitelný
a lidé nemohou být vyloučeni z jeho požívání.
Příklady veřejných statků jsou národní bezpečnost, veřejný
pořádek, zdravé životní prostředí. Veřejným statkem se tudíž
určitý aspekt lidské existence stává za podmínky, kdy není možno
jej pojmově, věcně i právně rozložit na části a tyto přiřadit
jednotlivcům jako podíly.“
„Skutečnost, že životní prostředí je veřejným statkem (hodnotou)
ve smyslu preambule Ústavy a Listiny a čl. 7 Ústavy, nevylučuje
existenci subjektivního práva na příznivé životní prostředí,
jakož i práva v zákonem stanoveném rozsahu se jej domáhat.“
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A
SVOBOD (LZPS)
Čl. 11
(1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo
všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.
(2) Zákon stanoví, který majetek nezbytný pro
zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje
národního hospodářství a veřejného zájmu smí být
jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených
právnických osob ...
VLASTNICTVÍ PŘÍRODNÍHO A KULTURNÍHO
BOHATSTVÍ a čl. 11(2) LZPS
⚫ Z.č. 44/1988 Sb., horní zákon:
– Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví
ČR.
⚫ Z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
– Na území národních parků nelze zcizit pozemky, které jsou ve
vlastnictví státu (obdobně NPR, NPP)
⚫ Z. č. 20/1987 Sb., o památkové péči
– Vlastnictví archeologických nálezů (jsou vlastnictvím kraje,
nejsou-li vlastnictvím státu nebo obce)
⚫ Přírodní zdroje, které nejsou předmětem vlastnických
práv
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
Čl. 11
(3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu
práv druhých anebo v rozporu se zákonem
chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí
poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní
prostředí nad míru stanovenou zákonem.
Čl. 35
(3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani
poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové
bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou
zákonem.
Čl.11/3 LZPS v z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho
stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad
míru stanovenou zvláštními předpisy.
⚫ Znečišťování životního prostředí je vnášení
takových fyzikálních, chemických nebo biologických
činitelů do životního prostředí v důsledku lidské
činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím
cizorodé pro dané prostředí.
(§ 8 ZoŽP)
Čl.11/3 LZPS v z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní
hodnoty stanovené zvláštními předpisy; tyto hodnoty se stanoví v
souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno
zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a ostatní
složky životního prostředí.
⚫ Mezní hodnoty musejí být stanoveny s přihlédnutím k možnému
kumulativnímu působení nebo spolupůsobení znečišťujících látek a
činností.(§ 12 ZoŽP)
⚫ Každý je povinen, především opatřeními přímo u zdroje,
předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí
a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní
prostředí a další prevenční povinnosti.
– specifikace ve složkových předpisech
Čl.11/3 LZPS v z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem
předpokládat, že hrozí nebezpečí nevratného nebo
závažného poškození životního prostředí, nesmí být
pochybnost o tom, že k takovému poškození
skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež
mají poškození zabránit. (§ 13)
Omezení a zákaz činnosti (§ 66 ZOPK)
Opatření k nápravě
Změna povolení (§ 176 SZ, IPPC) aj.
Čl.11/3 LZPS v právu životního
prostředí
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (§ 30(1)) :
⚫ Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem
hluku nebo vibrací, provozovatel letiště, správce, popřípadě vlastník pozemní
komunikace, provozovatel, popřípadě vlastník dráhy, osoba, která je pořadatelem
veřejné produkce hudby a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k pořádání
veřejné produkce hudby poskytla stavbu, jiné zařízení nebo pozemek a dále
provozovatel provozovny a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk, jsou
povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk
nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro
chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní
prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické
osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby.
⚫ Prostředky k zajištění omezení z čl. 11(3) – veřejnoprávní x soukromoprávní
Nález I.ÚS 451/11
⚫ Obecné soudy v posuzované věci nedostatečně vzaly v úvahu specifika
obecného užívání místní pozemní komunikace ve vlastnictví obce a důsledky
automobilového provozu na její okolí, a tím nerespektovaly podmínku pro
rozlišení přípustných a nepřípustných zásahů do vlastnického práva, tj. "míru
přiměřenou poměrům". Tato podmínka, z pohledu testu proporcionality, je
souladná s ústavními principy omezení základního práva na ochranu majetku.
Ústavní soud má tedy za to, že obecné soudy v situaci kolize dvou základních
práv neodůvodněně preferovaly ochranu vlastnického práva vedlejších
účastníků, jako vlastníků nemovitostí bezprostředně sousedících s pozemní
komunikací, čímž současně zasáhly ústavně nekonformním způsobem do
vlastnického práva stěžovatele. Pro danou věc je též právně významné, že
obec, jakožto vlastník místní komunikace, je povinna strpět obecné
užívání této komunikace bez možnosti regulovat provoz na ní. Je
pojmově vyloučeno, aby vlastníkovi pozemní komunikace byla uložena
povinnost zdržet se rušení hlukem pocházejícím z provozu na ní
"mechanickou" aplikací § 127 obč. zákoníku (nyní § 1013 NOZ).
Čl.11/4 LZPS v právu životního
prostředí
Čl. 11(4)
Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického
práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě
zákona a za náhradu.
⚫ Z.č. 114/1992 Sb. Ochrana přírody je veřejným
zájmem. Každý je povinen při užívání přírody a krajiny
strpět omezení vyplývající ze ZOPK
⚫ Náhrady újmy za ztížení
zemědělského nebo lesního hospodaření(§ 58)
NS 25 Cdo 3837/2011
⚫ Nárok na náhradu újmy v souvislosti se zákonným
omezením těžby dřevní hmoty v národních
přírodních rezervacích, založený s účinností od 28.
dubna 2004 § 58 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, náleží vlastníku lesního
pozemku bez ohledu na to, že již před tímto datem v
době, kdy se vlastníkem stal, tu omezení bylo a on o
něm věděl.
Čl.11/4 LZPS v právu životního
prostředí
⚫ Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích:
– Omezení vlastníků lesů při hospodaření v lesích
ochranných a v lesích zvláštního určení (§ 36 v11(3))
– Náhrady zvýšených nákladů spojených s omezením
hospodaření – nikoliv náhrada ušlého zisku!
– Lesy zvláštního určení = lesy na území NP a NPR
Vazba k § 58 ZOPK (viz judikatura
IV.ÚS 2005/09 x NS 25Cdo 3837/2011 aj.)
Nález Pl.ÚS 8/08
⚫ Z.č. 114/1992 Sb. Opatření ke zlepšování
přírodního prostředí (§ 68)
⚫ 256/2010 Sb. Nález Pl. ÚS k omezení
vlastnického práva dle § 68 ZOPK:
„Ustanovení článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod má ve výrazu
"náhrada" na mysli náhradu jakékoliv újmy vlastníka způsobené omezením
jeho vlastnického práva. Dle Ústavního soudu je tedy nutno ústavně
konformně, tj. v souladu s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod
a v souladu s předchozí nálezovou judikaturou, interpretovat § 68 odst. 4
větu třetí zákona o ochraně přírody a krajiny tak, že je jím kromě práva na
náhradu škody konkretizováno ústavní právo vlastníka na náhradu za omezení
jeho vlastnického práva.
Čl.11/4 LZPS v právu životního
prostředí
⚫ Z.Č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
Omezení vlastníka nemovité kulturní památky
při péči o její zachování a obnovu
Možnost požádat o státní příspěvek
Je či není nárokovatelný?
Nález I.ÚS 35/94
„Prohlášení nemovitosti za kulturní památku není omezením
vlastnického práva bez náhrady ve smyslu ustanovení čl. 11 odst. 4
Listiny základních práv a svobod. Touto náhradou je třeba rozumět
zejména poskytnutí odborné pomoci při obnově památky, poskytování
podkladů a informací, zabezpečování projektových a stavebně
restaurátorských prací při obnově vybraných kulturních památek a
možnost žádat o poskytnutí fakultativního příspěvku na obnovu
kulturní památky. Fakultativní povaha formulací o možnosti
poskytnout příspěvek je podřízena generelní úpravě LZPS.“
neodůvodněné žádosti nebo neopodstatněným nárokům nemusí být
vyhověno
Čl.35 LZPS
Právo na příznivé životní prostředí
⚫ Každý má právo na příznivé životní prostředí.
⚫ Každý má právo na včasné a úplné
informace o stavu životního prostředí a
přírodních zdrojů.
⚫ Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat
ani poškozovat životní prostředí, přírodní
zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní
památky nad míru stanovenou zákonem.“
10.3.2020
Červen 2022
Rezoluce Generálního
shromáždění OSN o právu
na zdravé ŽP
⚫ "This resolution sends a message that nobody can take nature,
clean air and water, or a stable climate away from us – at least,
not without a fight,"
– Inger Andersen, Executive Director of the UN Environment Programme
(UNEP)
⚫ The resolution comes as the planet grapples with what
Andersen called a triple planetary crisis of climate change,
nature and biodiversity loss, and pollution and waste. Left
unchecked, the new resolution said those problems could have
disastrous consequences for people around the world,
especially the poor, and women and girls.
– https://www.unep.org/news-and-stories/story/historic-move-un-declareshealthy-environment-human-right
(22.11.2022)
Právo na zdravé ŽP
UNHCR definovala jako součásti zdravého
životního prostředí:
⚫ čistý vzduch
⚫ bezpečné klima
⚫ zdravě a udržitelně produkované potraviny
⚫ přístup k bezpečné vodě a odpovídajícím
hygienickým zařízením
⚫ netoxické prostředí k životu, práci i ke hře
⚫ zdravé ekosystémy a biodiversita.
Právo na zdravé životní prostředí a EU
⚫ Charta základních práv EU
– vysoká úroveň ochrany životního prostředí musí být
integrována do politik EU
⚫ červnová rezoluce EP (EU biodiversity strategy for
2030) uznává, že právo na zdravé ŽP by mělo být
zakotveno v Chartě EU
⚫ Evropská úmluva o lidských právech neobsahuje
právo na zdravé ŽP
– životní prostředí je chráněno nepřímo prostřednictvím
ochrany jiných práv (právo na respektování soukromého a
rodinného života (čl.8) či právo na pokojné užívání majetku
(čl.1 Protokolu k Úmluvě)
LZPS
⚫ Čl. 35(1)(3)
– Každý má právo na příznivé životní prostředí.
– Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani
poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje,
druhové bohatství přírody a kulturní památky nad
míru stanovenou zákonem.
Příznivé životní prostředí – problematická
interpretace
PŘÍKLAD: ROZVOJOVÉ PROJEKTY či
REALIZACE EKON. ČINNOSTI
⚫ Právo vlastnit majetek (čl. 11)
⚫ Svoboda podnikání (čl. 26)
⚫ Právo na příznivé životní prostředí (čl. 35)
Konflikt ústavně garantovaných práv
PŘÍKLAD – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA
⚫ Záměr na výstavbu větrné elektrárny
⚫ Konfliktní zájmy v rámci ochrany životního prostředí
⚫ Z nálezu Ústavního soudu Litevské republiky
Zájem o podporu
obnovitelných zdrojů energie
- ochrana před změnou
klimatu
Zájem o ochranu zdravého
životního prostředí (prostého
hluku a vibrací) a o ochranu
přírody
LZPS
Čl. 36 Každý
se může domáhat stanoveným postupem svého práva u
nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech
u jiného orgánu.
Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu
veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal
zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví - li zákon jinak.
Čl. 41/1 Práv
uvedených v čl. 28, 31 a 35 Listiny je možno se
domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení
provádějí !!!
(Usnesení I. ÚS 193/02)
Usnesení NSS 5 A 100/2001
Pl. ÚS 22/17
⚫ Práva na příznivé životní prostředí (čl. 35 Listiny) se lze domáhat toliko
jako subjektivního veřejného práva za podmínek daných soudním
řádem správním; jednou z nich je i aktivní žalobní legitimace
navrhovatele (§ 65 s. ř. s.), spočívající v tvrzeném zásahu do práva.
⚫ Právo na příznivé životní prostředí podle čl. 35 odst. 1 Listiny je právo
s relativním obsahem [nález ze dne 25. 10. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 17/95
(N 67/4 SbNU 157; č. 271/1995 Sb.)]. Zároveň jde o právo spadající
pod působnost čl. 41 odst. 1 Listiny. Právo na příznivé životní
prostředí, tedy nepůsobí bezprostředně ve vztahu k jednotlivcům. Z
toho ve světle nálezu ze dne 30. 5. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 3/15 vyplývá,
že je to až „podústavní právní úprava, která ve skutečnosti dává
odpověď na otázku, čeho a za jakých podmínek se může jednotlivec
na základě tohoto základního práva domáhat, tedy jaké jsou meze
tohoto základního práva“.
PŘÍKLAD ASTMA
Matka pětiletého dítěte chce žalovat stát proto, že se
domnívá, že u jejího syna se v důsledku
nadměrného znečištění ovzduší v místě jejich
bydliště projevilo těžké astma a alergie. Žalobou se
chce domáhat jednoho z lidských práv zakotvených
v Listině základních práv a svobod – práva na
příznivé životní prostředí.
Posuďte šance na úspěch této matky jako žalobkyně
ve výše uvedené věci. (Čl. 35, 36 a 41 LZPS)
ZNEČIŠTĚNÉ OVZDUŠÍ NA OSTRAVSKU
1. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem podle části třetí zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (21.5.2010) – neefektivní ochrana čistoty ovzduší, porušování čl. 35/1LZPS (6 As 1/2014-30)
⚫ Žalovaný: Česká republika - Vláda České republiky, MŽP, MD
⚫ Žalobce: Statutární město Ostrava
⚫ Osoba zúčastněná: Mgr. P.K. (I. ÚS 939/2012)
2. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem podle části třetí zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní
- Nevypracování a nevydání akčního plánu podle z.č. 86/2002 Sb., o ovzduší (2 As 127/2014-32; 2 As 48/2015-
60)
⚫ Žalovaný: KÚ MSK
⚫ Žalobce: Pavla S. a Vladimír B.
3. Žaloby o náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup (Obvod. soud pro Prahu 10)
⚫ Žalovaný: MŽP
⚫ Žalobce: Vladimír Burda, Pavla Skýbová – neúspěšná
4. Žaloby na zrušení OOP (programy ke zlepšování kvality ovzduší)
PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA
PŘÍZNIVÉ ŽP – JAK?
Veřejnoprávní cesta:
⚫ Podněty, stížnosti, petice
⚫ Rozhodovací a jiné správních procesy včetně
přezkumných řízení řádných i mimořádných
⚫ Dozorová činnost
⚫ Soudní ochrana
ESLP (např. Lopéz Ostra proti Španělsku)
(Čl. 8 Právo na respektování soukromého a rodinného života)
PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA
PŘÍZNIVÉ ŽP v z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Každý se může stanoveným způsobem domáhat u příslušného orgánu
svých práv vyplývajících z tohoto zákona a dalších předpisů upravujících
věci životního prostředí. (§ 15)
⚫ Za porušení povinností stanovených zvláštními předpisy o ochraně
životního prostředí se ukládají pokuty nebo jiná opatření podle těchto
předpisů; tím nejsou dotčeny případná trestní odpovědnost ani odpovědnost
za škodu podle obecných právních předpisů. (§ 29)
⚫ Příslušné orgány státní správy pro životní prostředí jsou oprávněny v
případech, kdy hrozí závažné poškození životního prostředí nebo kdy k
poškození již došlo, rozhodnout o dočasném zastavení nebo omezení
činnosti, která může toto poškození způsobit nebo je již způsobila, na dobu
nejdéle 30 dnů (předběžné opatření) a současně navrhnout opatření k
nápravě věcně příslušným orgánům státní správy. Podrobnosti stanoví
zvláštní předpisy. (§ 30)
⚫ Otázka účastenství v těchto řízeních!
PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA
PŘÍZNIVÉ ŽP – KDO?
Osoby, které se cítí být dotčeny na svém právu na příznivé životní prostředí, se mohou práva
na příznivé životní prostředí domáhat:
A) samostatně
B) prostřednictvím jiných osob:
1) Spolky zaměřené na ochranu životního prostředí (I.ÚS 59/14)
• § 70 zák.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
• § 115 zák.č. 254/2001 Sb., o vodách
• § 7 zák.č. 76/2006 Sb., i integrované prevenci
• § 8 zák.č. 167/2008 Sb., o ekologické újmě
• zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů vazba na postupy podle stavebního
zákona (územní řízení, stavební řízení aj.) a jiná navazující řízení
2) zástupce veřejnosti (územní plánování – ÚPD) (NSS 2 Ao 5/2010; 4 As 217/2015-182)
3) Obce (NSS 4 Aos 1/2013-125)
4) Speciální žalobní legitimace (§ 66 s.ř.s.):
• Nejvyšší státní zástupce
• Veřejný ochránce práv
NÁLEZY ÚSTAVNÍHO SOUDU
⚫ III. ÚS 70/97 – Skutečnost, že životní prostředí je veřejným
statkem, nevylučuje existenci subjektivního práva na příznivé
životní prostředí, jakož i práva v zákonem stanoveném rozsahu
se jej domáhat (čl. 41)
⚫ I. ÚS 282/97 – Čl. 35 LZPS na právnické osoby vztahovat
nelze. Práva vztahující se k životnímu prostředí přísluší pouze
osobám fyzickým, jelikož se jedná o biologické organismy,
které – na rozdíl od právnických osob podléhají eventuálním
negativním vlivům životního prostředí.
⚫ I.ÚS 59/14 – FO mohou své právo na příznivé ŽP
realizovat prostřednictvím spolku na ochranu
přírody
PŘÍKLAD HLINÍKÁRNA
Společnost HBG, a.s. zakoupila objekt staré teplárny, která již ukončila provoz,
spolu s příslušnými pozemky. Hodlá teplárnu přestavět a v nové provozovně
přetavovat hliník. Technologie, kterou hodlá hliníkárnu vybavit, by splňovala
veškeré požadavky stanovené právními předpisy na ochranu ovzduší, dalších
složek životního prostředí i na ochranu zdraví člověka.
Místní obyvatelé, kteří se obávají možných negativních vlivů hliníkárny na své
okolí, se postavili proti navrhovanému projektu. Tvrdí, že tím bude porušeno
jejich právo na příznivé životní prostředí, neboť v objektu budou umístěny
rafinační soli, které by při případném úniku mohly představovat závažné
nebezpečí pro životní prostředí i zdraví obyvatel.
Projekt hliníkárny je v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací.
Společnost HBG, a.s. podala návrh na zahájení řízení o změně stavby. Zajímá
se o to, zda veřejnost v daném případě by skutečně mohla uspět s tvrzením o
porušování práva na příznivé životní prostředí a jak se proti tomu může bránit.
Je v souladu s právem, aby stavební úřad zamítl návrh na změnu stavby a
proč? Může být tento projekt zamítnut z toho důvodu, že obec nemá o
zamýšlenou aktivitu ve svém územním obvodu zájem?
(Čl. 35 a 26 LZPS)
PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA
PŘÍZNIVÉ ŽP – JAK?
Veřejnoprávní cesta:
⚫ Přezkum správního rozhodnutí
Soukromoprávní cesta:
⚫ Sousedské žaloby (1013)
⚫ Náhrada škody (uvedením v předchozí stav)
⚫ Osobnostní práva (§§ 81-82)
– Ochrany požívají mj. právo žít v příznivém životním prostředí, jeho
vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
– Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho,
aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl
odstraněn jeho následek.
První klimatická žaloba v ČR (2021)
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne
15.6.2022 č.j. 14A 101/2021-248
⚫ Strana žalující:
– Klimatická žaloba ČR, z.s ., čtyři občané (fyzické osoby), obec Svatý Jan
pod Skalou a Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické.
⚫ Strana žalovaná:
– Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo
zemědělství, Ministerstvo dopravy a Vláda České republik
⚫ V žalobě se namítá zásah do práv (základních lidských práv i jiných
subjektivních práv) žalobců způsobený nečinností, příp. nezákonnými zásahy
státních orgánů, a také porušování mezinárodních dohod českou státní
správou. V důsledku nečinnosti žalovaných mělo být kromě jiného
zasaženo do práva na příznivé životní prostředí všech žalobců.
⚫ Městský soud v Praze vynesl rozsudek dne 15.června 2022, kterým potvrdil
nezákonnost zásahu, kterou spařoval v „nestanovení konkrétních mitigačních
opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů o 55% do roku 2030
ve srovnání s úrovní v roce 1990“.
LZPS
⚫ Čl. 6 - Právo na život
– kromě primární povinnosti - pozitivní povinnost státu za určitých okolností
aktivně chránit lidský život, vytvářet podmínky pro jeho zachování a
preventivně učinit vše, aby ztrátám na životech bylo zabráněno
– Öneryıldız v. Turkey; ESLP 30 November 2004 (Grand Chamber)
⚫ Čl. 28 - Zaměstnanci mají právo na uspokojivé pracovní podmínky
⚫ Čl. 31- Každý má právo na ochranu zdraví
– povinnost státu mj. přijímat opatření směřující k „odstranění příčin nemocí v
co nejvyšší možné míře“ (Revidovaná Evropská sociální charta - ESC 1996)
– čl. 11 Evropské úmluvy - tato opatření by měla napomáhat k odstranění příčin
špatného zdraví vyplývajících ze znečištěného životního prostředí
– čl. 11 - právo na zdraví zahrnuje i právo na zdravé životní prostředí.
LZPS
Čl. 9 - Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím
nebo službám.
Výjimka:
Služba vyžadovaná na základě zákona v případě živelných pohrom,
nehod nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo
značné majetkové hodnoty. Jednání uložené zákonem pro
ochranu života, zdraví nebo práv druhých.
Úst.z. č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky
Z.č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
LZPS
Čl. 12 - Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno
do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo
v něm bydlí.
Výjimka:
Pokud je obydlí používáno také pro podnikání nebo
provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být
takové zásahy zákonem dovoleny, je-li to nezbytné pro
plnění úkolů veřejné správy.
⚫ Novela zákona o ovzduší (rozpor či soulad s LZPS?)
⚫ Nález Pl. ÚS 2/17 stížnost zamítnuta
LZPS
Čl. 14 - Svoboda pohybu a pobytu je
zaručena.
Výjimka:
Tyto svobody mohou být omezeny na vymezených
územích mj. z důvodu ochrany přírody.
LZPS
⚫ Čl. 18 - Právo petiční
⚫ Čl. 19 - Právo shromažďovací
⚫ Čl. 20 - Právo sdružovací
⚫ Čl. 21 - Právo občanů podílet se na správě věcí veřejných
⚫ Čl. 17/1 - Svoboda projevu a právo na informace jsou
zaručeny
⚫ Čl. 17/5 - Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou
povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace
o své činnosti.
⚫ Čl. 35/2 - Každý má právo na včasné a úplné informace o
stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.
Čl.35/2 LZPS a
PRAMENY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA
Aarhuská úmluva o přístupu k informacím,
účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k
ochraně ve věcech životního prostředí (1998
Aarhus)
Sdělení MZV č. 124/2004 Sb.m.s.
Protokol o integrovaném registru úniků a
přenosů znečišťujících látek (PRTR) (Kijev
2003)
Čl.35/2 LZPS a
PRAMENY PRÁVA EU
⚫ Směrnice č. 2003/4/EC o přístupu veřejnosti k
informacím o životním prostředí
⚫ Nařízení 166/2006/ES, kterým se zřizuje evropský
registr úniků a přenosů znečišťujících látek
⚫ Směrnice 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro
prostorové informace v Evropském společenství
(INSPIRE)
PŘÍSTUP K INFORMACÍM O ŽP Čl.35/2
LZPS a z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Každý, kdo svou činností znečišťuje nebo poškozuje
životní prostředí, nebo kdo využívá přírodní zdroje, je
povinen na vlastní náklady zajišťovat sledování tohoto
působení a znát jeho možné důsledky.
⚫ Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k
podnikání jsou povinny v rozsahu a za podmínek
stanovených zvláštními předpisy poskytovat
informace o svém působení na životní prostředí.(§18)
⚫ Aktivní zpřístupňování informací (§ 10a z.č. 123/1998
Sb.)
PŘÍSTUP K INFORMACÍM O ŽP
PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY
Vše v platném znění:
⚫ Z.č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí
– Zákon č. 123/1998 Sb. se nevztahuje na zpřístupňování statistických informací
⚫ Z.č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
– Zákon č. 106/1999 Sb. se nevztahuje na poskytování informací,
pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení
žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných
prostředků a způsobu poskytnutí informací.
⚫ Z.č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě
⚫ Z.č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
⚫ zvláštní předpisy
ZÁKON č. 123/1998 Sb.
Informace o životním prostředí
Informace o ŽP = informace v jakékoliv technicky proveditelné podobě, které vypovídají zejména o:
⚫ 1. stavu a vývoji životního prostředí, o příčinách a důsledcích tohoto stavu,
⚫ 2. připravovaných nebo prováděných činnostech a opatřeních a o uzavíraných dohodách, které mají nebo by mohly mít vliv na
stav životního prostředí a jeho složek,
⚫ 3. stavu složek životního prostředí, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o interakci mezi nimi, o látkách, energii,
hluku, záření, odpadech včetně radioaktivních odpadů a dalších emisích do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou
ovlivňovat jeho složky, a o důsledcích těchto emisí,
⚫ 4. využívání přírodních zdrojů a jeho důsledcích na životní prostředí a rovněž údaje nezbytné pro vyhodnocování příčin a
důsledků tohoto využívání a jeho vlivů na živé organismy a společnost,
⚫ 5. vlivech staveb, činností, technologií a výrobků na životní prostředí a veřejné zdraví a o posuzování vlivů na životní prostředí,
⚫ 6. správních řízeních ve věcech životního prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí, peticích a stížnostech v těchto
věcech a jejich vyřízení a rovněž informace obsažené v písemnostech týkajících se zvláště chráněných součástí přírody a
dalších součástí životního prostředí chráněných podle zvláštních předpisů,
⚫ 7. ekonomických a finančních analýzách použitých v rozhodování a dalších opatřeních a postupech ve věcech životního
prostředí, pokud byly pořízeny zcela nebo zčásti z veřejných prostředků,
⚫ 8. stavu veřejného zdraví, bezpečnosti a podmínkách života lidí, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního
prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2,
⚫ 9. stavu kulturních a architektonických památek, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí,
emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2,
⚫ 10. zprávách o provádění a plnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí,
⚫ 11. mezinárodních, státních, regionálních a místních strategiích a programech, akčních plánech apod., jichž se Česká republika
účastní, a zprávách o jejich plnění,
⚫ 12. mezinárodních závazcích týkajících se životního prostředí a o plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je
Česká republika vázána,
⚫ 13. zdrojích informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů;“
ZÁKON č. 123/1998 Sb.
Zpřístupňování informací:
a) aktivní – bez žádosti
b) pasivní – na žádost
http://www.portal.gov.cz (Portál veřejné správy ČR)
– portál informací o ŽP (http://infozp.env.cz)
– Meziinformační sytém MŽ (http://mis.cenia.cz)
Aktivní zpřístupňování informací
⚫ Zpráva o stavu životního prostředí
⚫ zvláštní právní úprava (EIA, IPPC, prevence
závažných havárií, územní plánování aj.)
⚫ další dokumenty (§ 10a)
Pasivní zpřístupňování informací
⚫ Informace o životním prostředí (§ 2 )
⚫ Žádost
– ústně, písemně, telefonicky, elektronicky
– faxem nebo jinou technicky proveditelnou formou
– výzva k upřesnění žádosti (žádost je nesrozumitelná, příliš
obecně formulovaná, telefonická, kterou nelze neprodleně
vyřídit apod.)
⚫ Subjekty povinné zpřístupnit informace o životním
prostředí (§ 2 písm.b)
⚫ Subjekty oprávněné žádat informace (žadatel)
Nález Ústavního soudu ze dne 26.
1. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 22/17
⚫ „Na tomto místě je třeba zdůraznit, že spolek coby právnická osoba je
způsobilým žadatelem [§ 2 písm. c) zákona o právu na informace o
životním prostředí] o informace o životním prostředí a že toto právo
na informace není spojeno s účastenstvím spolků ve správních
řízeních. Žadatel (spolek) svou žádost o informace o životním
prostředí dokonce nemusí ani odůvodňovat (§ 3 zákona o právu na
informace o životním prostředí), což představuje transpozici čl. 3 odst.
1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES o přístupu
veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice
Rady 90/313/EHS, podle něhož žadatel nemusí prokazovat svůj
oprávněný zájem na získání informací o životním prostředí.“
⚫ (viz Jelínková, J. In Jelínková, J., Tuháček, M. Zákon o právu na informace o
životním prostředí. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, s. 29 a násl.).
Formy zpřístupňování
⚫ volba žadatele
– jakákoliv technicky proveditelná forma
– přímé nahlížení do písemností nebo jiných souborů
informací
– pořizování výpisů, opisů nebo kopií žadatelem v prostorách
povinných subjektů
⚫ jiná forma s ohledem na splnění účelu žádosti a její
optimální využití žadatelem
– povinnost odůvodnit
⚫ bližší podmínky zpřístupnění (§ 10)
Zpoplatnění zpřístupnění info
⚫ Možnost žádat úhradu ve výši, která nesmí
přesáhnout náklady spojené s pořízením
kopií, opatřením technických nosičů dat a s
odesláním informací žadateli (§ 10/3)
⚫ Novela z r. 2022 Povinný subjekt může
žádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé
vyhledání informací.
⚫ Veřejně přístupné sazebníky úhrad
Lhůta pro zpřístupnění
informace:
⚫ bez zbytečného odkladu
⚫ do 30 dnů od obdržení žádosti
⚫ do 60 dnů prodloužená lhůta
Způsoby vyřízení žádosti
a) zpřístupnění informace
b) sdělení, že povinná osoba požadovanou informaci
nemá a ani nemá povinnost ji mít, případně
postoupení žádosti příslušné osobě
c) výzva k upřesnění žádosti
d) odepření požadované informace zpřístupnit
e) žádná reakce
Odepření přístupu k informacím
⚫ povinné (§ 8/1)
⚫ fakultativní (§ 8/2,3) (§8a)
Jen ze zákonem stanovených důvodů!
Další případy, kdy lze informaci odepřít:
⚫ žádost se týká dosud nezpracovaných nebo nevyhodnocených údajů,
⚫ žádost je formulována zjevně provokativně nebo obstrukčně,
⚫ žadatel má již požadovanou informaci prokazatelně k dispozici,
⚫ informace se týká vnitřních pokynů povinného subjektu, které se
vztahují výhradně k jeho vnitřnímu chodu.
Opravné prostředky
Žádost rozhodnutí o odepření
odvolání
přezkum správního rozhodnutí podle
SŘS
Opravné prostředky
Žádost žádná reakce
fikce zamítavého rozhodnutí (§ 9/3)
odvolání
přezkum správního rozhodnutí podle SŘS
- při fikci se žaloba na nečinnost neuplatní (§ 79 SŘS) !
- Novela 2022 § 14(5) ZoINFoŽP: soud povinnému subjektu nařídí
požadované informace zpřístupnit ve lhůtě …
POUŽITÉ A SOUVISEJÍCÍ ZDROJE:
⚫ Jana Tkáčiková, Ph.D.: Ústavní základy práva životního prostředí. IS MUNI.
⚫ JANČÁŘOVÁ, Ilona a Jiří VODIČKA. Krátké zamyšlení nad přímými kontrolami
spalovacích stacionárních zdrojů umístěných v rodinných domech, bytech a
stavbách pro individuální rekreaci. České právo životního prostředí, Praha:
Česká společnost pro právo životního prostředí, 2016, č. 2, s. 41-53. ISSN
1213-5542.
⚫ ZDVÍHAL Zdeněk: Novela zákona o ovzduší – na pomezí ústavní konformity?,
Právní rozhledy 20/2017, s. 687
⚫ Council of Europe, 2012:Manual on Human Rights and the Environment, ISBN
978-92-871-7319-5
⚫ European Court of Human Rights: Environment and the European Convention
on Human Rights, Factsheet – Environment and the ECHR, March 2020
⚫ Jelínková, J. In Jelínková, J., Tuháček, M. Zákon o právu na informace o
životním prostředí. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, s. 29 a násl.).