Pondělní odpoledne začne přednáškou dr. Ladislava Vyhnánka na téma „Jak vybrat ty nejlepší soudce a soudkyně na Ústavní soud?“. Na ni navážou dva semináře, jejichž cílem je načrtnout základní kontury organického ústavního práva (B1) a lidských práv (B2).

Seminář B1 (organické ústavní právo, 13:30-14:15): Kdo (ne)může být soudcem/soudkyní?

Přečtěte si ještě jednou šesté dějství příběhu o Lauře, v němž figuruje Franta. Ten pracuje jako asistent soudce a přednedávnem složil justiční zkoušky. Zkuste zjistit, kdo může vykonávat funkci asistenta soudce a co taková práce obnáší. Dále zkuste zjistit, co jsou to justiční zkoušky, kdo je může skládat a k čemu vlastně takové zkoušky slouží. Existují i jiné podobné zkoušky? (Na tyto otázky neodpovídáte písemně, pouze si tyto informace zkuste zjistit před pondělním seminářem.)

Kromě soudců obecných soudů máme i několik málo soudců Ústavního soudu. Co tato instituce dělá? Jaké jsou podmínky, aby se někdo stal soudcem či soudkyní Ústavního soudu? Podívejte se na web Ústavního soudu (www.usoud.cz), především na sekci „O Ústavním soudu“, kde najdete také podsekci „Současní funkcionáři a soudci“. Přečtěte si profily alespoň 3 ústavních soudců či soudkyň.

Následně si přečtěte text Jiřího Nováka na blogu Jiné právo. Jaké jsou podle vás kvality, které by ústavní soudci/soudkyně měli mít? Napadá vás někdo konkrétní, kdo by byl ideálním kandidátem či kandidátkou na místo ústavní/ho soudce/soudkyně?

Na seminářích se budeme mimo jiné bavit o tom, jak má vypadat dobrý soudce či dobrá soudkyně, jaké má mít kvality a jak se (ne)smí chovat i ve svém soukromém životě. Zamyslete se nad těmito otázkami a poslechněte si podcast Studio N, v němž se rozebírají nedávné schůzky předsedy Nejvyššího soudu s kancléřem Mynářem. Zamyslete se nad tím, jak by se měl soudce chovat v soukromém životě a zda by se soudci měli stýkat s politiky.

Pro šprty (zcela dobrovolně!) doporučujeme článek doktorandky naší fakulty Jany Stehlíkové o tom, Jaké ctnosti by měl mít dobrý soudce?

Seminář B2 (lidská práva): Na co (ne)mám právo?

Ústavní právo lze pomyslně rozdělit na dvě části. Ta první se týká organizace státu a různých ústavních činitelů jako třeba prezidenta republiky, premiéra, členů a členek vlády, poslanců a poslankyň parlamentu, ale také třeba soudců, o nichž bude náš seminář B1. Vedle těchto organických záležitostí se ale ústavní právo týká také lidských práv.

Co jsou to lidská práva? Jak byste je definovali? Kde byste je hledali? 

Zkuste najít alespoň 10 příkladů lidských práv a napište si k nim vlastní jednoduchou definici, kterou by třeba pochopil i váš soused, babička, či desetiletá sestra.