Dne: 5.12.2022

Přednášející: JUDr. Johan Schweigl, Ph.D.

Cvičící: JUDr. Johan Schweigl, Ph.D.

Téma přednášky:

Na přednášce se seznámíme zejména se specifiky insolvenčního řízení, a to zejména co se týče subjektů finančního trhu.

Téma cvičení:

Na cvičení se seznámíme se strukturou insolvenčního rejstříku, podíváme se na případy insolvencí vybraných subjektů finančního trhu.

Studijní podklady k přednášce:

Základní právní úprava v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (IZ). Tento zákon upravuje řešení úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem  a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Dále upravuje i problematiku oddlužení dlužníka. Ve výkladu níže se zaměříme na způsob řešení úpadku prostřednictvím vyhlášení konkurzu na majetek dlužníka.

K tomu, aby byl dlužník v úpadku, je třeba splnit několik podmínek (§ 3 IZ), mezi které patří mnohost věřitelů, platební neschopnost a prodlení v určité lhůtě. Úpadek lze řešit několika zákonem vymezenými způsoby (§4 IZ), jedním z nich je konkurz, při kterém dochází primárně ke zpeněžování majetku dlužníka insolvenčním správcem a následnému rozdělení dle klíče, který je uveden v IZ mezi věřitele (přihlášené). 

Insolvenční zákon obsahuje procesní ustanovení, nicméně nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku. Insolvenční správce se ustanovuje ze seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti. Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh; zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh podaný dlužníkem nebo kdy byl učiněn záznam do spisu. 

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání dle OSŘ (viz předchozí přednáška na téma Procesních podání) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která je podnikatelem, je navrhovatel povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50000 Kč, a je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě, zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10000 Kč; záloha je splatná spolu s podáním insolvenčního návrhu. 

Se zahájením insolvenčního řízení se spojují zejména tyto účinky: pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou do insolvenčního řízení, právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek dle IZ a výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést.

Insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí. Není-li způsobem řešení úpadku oddlužení, svolá insolvenční soud schůzi věřitelů tak, aby se konala nejpozději do 3 měsíců od rozhodnutí o úpadku. Schůze věřitelů schvaluje různé úkony, které má zájem učinit insolvenční správce, v určité situaci může hlasovat i o odvolání insolvenčního správce. Schůze věřitelů má chránit zájmy všech věřitelů.

Věřitelé dlužníka jsou od zahájení insolvenčního řízení oprávněni uplatnit v něm své pohledávky přihláškou. Insolvenční správce pohledávky věřitelů přezkoumává v tzv. přezkumném řízení. Pokud dospěje insolvenční správce např. k tomu, že některá pohledávka neexistuje, popř. neexistuje z části, může ji popřít - celou nebo v části. Pokud věřitel s tímto nesouhlasí, může iniciovat tzv. incidenční spor, kdy o pohledávce bude rozhodovat insolvenční soud.

Poté, co insolvenční soud rozhodne o způsobu řešení úpadku a rozhodne o prohlášení konkurzu, přistoupí insolvenční správce k mapování majetku dlužníka a jeho následném zpeněžování. Prostředky pak dělí mezi přihlášené věřitele (a případně další subjekty). Po skončení konkurzu dochází většinou k likvidaci právnické osoby. O specifikách insolvenčního řízení i subjektů finančního trhu blíže na semináři.