Fiskální politika
Eva Tomášková
eva.tomaskova@law.muni.cz
Katedra finančního práva a národního hospodářství

Typy fiskální politiky
lExpanzivní
lpřímé nástroje: zvýšení vládních výdajů
lnepřímé nástroje: snížení daní
lvýsledek: rozpočtový schodek
l
lRestriktivní
lpřímé nástroje: snížení vládních výdajů
lnepřímé nástroje: zvýšení daní
lvýsledek: rozpočtový přebytek

Fiskální opatření
lAutomatické stabilizátory
lpůsobí automaticky, dlouhodobě a proticyklicky, např. progresivní důchodové zdanění
lnemají žádné nulové vnitřní zpoždění
l
lDiskrétní opatření
lopatření vlády, která mají jednorázový charakter, např. změny v daňových sazbách, zavedení nových
daní
lmají časová zpoždění

Veřejný rozpočet
lvyrovnaný
lpřebytkový
lschodkový
l
lProhlubování deficitu:
lPříjmy Výdaje
lstagnují rostou
lrostou pomaleji než výdaje rostou rychleji než příjmy
lklesají rostou
lklesají rychleji než výdaje klesají pomaleji než příjmy

Členění deficitu
dle veřejných financí
lStrukturální
lstrukturální rozpočet propočítává, jaké by byly státní příjmy, výdaje či deficity, kdyby ekonomika
fungovala na hladině potenciálního produktu
l
lCyklický
lcyklický rozpočet je rozdíl mezi skutečným a strukturálním rozpočtem
l
lCelkový deficit
l= - (hotovostní příjmy – hotovostní výdaje – úroky z veřejného dluhu)

Členění deficitu
lU st. rozpočtu je důležité, zda deficit je:
lplánovaný (aktivní)
lneplánovaný (pasivní)
lkrátkodobý
lvýsledný deficit ročního hospodaření
lstřednědobý a dlouhodobý deficit

J



Příčiny
rozpočtového deficitu
lEndogenní  faktory
lexpanzivní charakter fiskální politiky
lčasové rozložení výdajového šoku
lčasové rozložení daňového zatížení na více generací
lvládní populismus
l
lExogenní faktory
ltempo ekonomického růstu
ldeprese ve světě
lrůst cen základních surovin
lvývoj úrokové míry
lúrok z veřejného dluhu
lmimořádné události

Důsledky deficitu
státního rozpočtu
lkrátké období - pozitivní
leliminace vlivu exogenních faktorů
lfinancování efektivních veřejných výdajových programů
lv krátkém období je obtížné zvýšit daně, stejně jako je obtížné provést škrty ve výdajích
l
ldlouhodobé období - negativní
lrůst veřejného dluhu
lvyvolává inflační tlaky
l
l

Deficity státního rozpočtu v ČR (mld. Kč)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 10. 2016]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz
Aktuální informace:
https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/2022-06-07_Statni-rozpocet-2022-v-kostce_v02.pdf

Výsledky ankety:
Deficit státního rozpočtu
Pramen: http://denik.obce.cz/go/ankety/anketa.asp?id=1

Plánované a skutečné saldo SR
Zdroj: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 10. 2016]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz


https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/81/Prijmy_a_vydaje_CR.png



Přebytek v roce 2016
l1. ekonomický růst
l2. čerpání dotací z EU
l
l
l
l
l
l
l
l
l
l
l
l
l
lČistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU
lPozice ČR vůči rozpočtu EU | Hospodaření EU | Ministerstvo financí ČR (mfcr.cz)
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/sites/default/files/styles/scale_1180/public/1781863-cistapozice.p
ng?itok=RssxMiQA
Zdroj:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1860610-cesko-v-pololeti-ziskalo-z-eu-o-666-miliardy-kor
un-vice-nez-zaplatilo

Hospodaření veřejného sektoru jako % HDP
https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/gov_10dd_edpt1/default/table?lang=en


Financování deficitu
státního rozpočtu
lDluhové financování
lemisí st. dluhopisů
lvnitřní dluh
lvnější dluh
lPeněžní financování
lpůjčkou od centrální banky, půjčkou ze zahraničí
lmonetizace dluhu – tzn. transformace deficitu do přírůstku peněžní zásoby
lZe státních aktiv

J



Krytí deficitu
lKrátkodobé řešení deficitu:
lmimorozpočtovými nenávratnými zdroji
lz rezerv
lpoužitím návratných finančních prostředků
l
lDlouhodobé řešení deficitu:
lze státních finančních aktiv
lzvýšením daní
l

Zákon o SR na rok 2022
lZákon o SR
lhttps://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Zak_2022-057_Zakon-o-statnim-rozpoctu-Ceske-republiky-na-rok-2
022.pdf
lStátní rozpočet v kostce
lhttps://www.mfcr.cz/assets/cs/media/2022-06-07_Statni-rozpocet-2022-v-kostce_v02.pdf
lVšeobecná pokladní správa
lpříjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter; součástí je i vládní rezerva,
která slouží ke krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů a vytváří se ve výši 0,3 % výdajů státního
rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
lplatby státu na zdravotní pojištění za nevýdělečně činné skupiny obyvatelstva
lodvody a příspěvky do rozpočtu Evropské unie
lstátní záruky
linvestiční pobídky
lpodpora exportu
lstátní podpora stavebního spoření
ltransfery mezinárodním organizacím a na zahraniční pomoc
l

J



Veřejný dluh
lVeřejný dluh je souhrn závazků:
lstátu
ljednotlivých článků územní samosprávy
lveřejných fondů
lveřejně právních institucí zřizovaných státem a územní samosprávou
lveřejných podniků

Veřejný dluh v ČR
lV roce 1993 stát převzal dluh ve výši 164 mld. Kč, z toho:
lVnitřní státní dluh cca 92 mld. Kč (věřitelem se stala ČNB a obchodní banky)
lVnější dluh ve výši zhruba 72 mld. Kč.
l
l90. léta - nízký podíl tzv. sekuritizace dluhu (tzn. krytý státními cennými papíry). Dnes je plně
sekuritizován vnitřní dluh.
l
lEmitování střednědobých státních dluhopisů s dobou splatnosti 15, 10 a 11 let.
l
lVětšinu státních dluhopisů skupuje bankovní sektor a pojišťovací společnosti.
l
lPodíl veřejného dluhu na HDP se v posledních letech výrazně zvyšuje, podle prognózy vývoje
deficitu st. rozpočtu se tento veřejný dluh v nejbližších letech ještě zhorší.

Úroky státního dluhu
Zdroj: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 10. 2016]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz
Úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu
https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/naklady-statniho-dlu
hu

Důsledky veřejného dluhu
lRozpočtové
lplacení úroků z veřejného dluhu zatěžuje veřejné výdaje
lvysoké úrokové náklady  vedou v mnoha případech ke vzniku deficitu v dalším období
l
lRedistribuční
lu vnitřního dluhu je zpravidla nominální hodnota emitovaných státních cenných papírů na krytí
dluhu příliš vysoká, nemohou ji nakupovat domácnosti. Prostřednictvím úroků z veřejného dluhu je
přerozdělována část finančních prostředků z veřejných rozpočtů ve prospěch bohatých subjektů.
l
lFiskální
ldochází k fiskální nerovnováze – zvyšováním podílu dluhu na HDP – zužuje se prostor pro působení
stabilizační politiky
l
lZměna struktury portfolia
lz portfolia soukromého sektoru se vytlačují ostatní aktiva
l
lInflace
l
lPřestoupení konvergenčního kritéria
lpodíl veřejného dluhu na HDP nižší než 60 %.

Řešení dluhového problému
lvyužít vlivu pozitivních exogenních faktorů
lvyšší tempo eko. růstu než reálná úroková sazba z veřejného dluhu
linflace
lzahraniční pomoci
l
lvyužít vlivu aktivních vládních opatření
lpřebytek státního rozpočtu
lmimořádné jednorázové paušální dávky z kapitálu k umoření dluhu
lmonetárním řešením
lodmítnutí existujícího dluhu, případně úroku
l
l

Řízení státního dluhu
lhttp://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/struktura-a-vyvoj-st
atniho-dluhu

Státní dluhopisy dle typu instrumentu
lhttps://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/podle-typu-instrume
ntu

Státní dluhopisy dle typu držitele
lhttps://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/podle-typu-drzitele


J



Účinné řešení dluhového problému zamezují
lnepopulárnost většiny opatření
lomezený časový horizont vlády
lpolitické tlaky
l
l
lFiskální iluze obyvatelstva

Veřejný dluh zemí EU
v % HDP
lhttps://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/sdg_17_40/default/table?lang=en
l

Zákon o rozpočtové odpovědnosti
lPakt stability a růstu
lhttps://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni-vztahy/hospodarska-a-menova-politika-v-eu/-pakt-stability-
a-rustu/
l
lZákon o rozpočtové odpovědnosti + novely zákona přijaté v roce 2020
l

Kontrola nakládání s veřejnými financemi
lNárodní rozpočtová rada
lhttps://unrr.cz
lhttps://unrr.cz/zprava-nrr-o-plneni-pravidel-rozpoctove-odpovednosti-za-rok-2021-rozvolnena-fiskal
ni-pravidla-predstavuji-pro-vyvoj-verejnych-financi-riziko-i-nadale/
lNejvyšší kontrolní úřad
lhttps://www.nku.cz
lhttps://www.nku.cz/czcz/pro-media/tiskove-zpravy/hospodareni-cr-v-roce-2021:-rekordni-schodek-stat
niho-rozpoctu--nejrychleji-se-zadluzujici-zeme-v-eu-a-ekonomicky-rust-jeden-z-nejnizsich-id12710/
l

J



Koncepce reformy
veřejných financí
lHlavní cíl:
lsnižovat podíl schodku veřejných rozpočtů na HDP při dosahování sociální soudržnosti a kvality
veřejných služeb
l
lsnížení deficitu státního rozpočtu
lNeexistuje definice konečného cíle.
l
l

Dílčí cíle reformy
veřejných financí
lReforma zdravotního a sociálního zabezpečení
lReforma veřejného sektoru
lSnížení pracovníků ve veřejném sektoru
lReforma daní
lStabilizovat daňové kvóty, zjednodušit daně, zefektivnit opatření proti daňovým únikům
lMístní poplatky (daně) – především rozšíření okruhu obecních daní, např. daň z reklamy, posílit
pravomoce obcí u daně z nemovitostí
l

Dosažení cílů
lz 1/3 růstem rozpočtových příjmů
lDPH,
lspotřební daně,
lpojistné
l
lze 2/3 poklesem rozpočtových výdajů
lplaty ve veřejném sektoru,
lsnížení nemocenských dávek,
lvýdajové škrty
l

Současný stav
lPouze změny v právní úpravě, které neposkytují systémové řešení
lNedostatečné růstové impulsy
lnedostatečná revize daní a daňových formulářů
lMandatorní výdaje – sporadické škrty
lPřetrvává nárůst veřejného dluhu
l
l