V této části kurzu se dozvíte: 

• Co jsou to subjekty mezinárodního práva a jaké tyto jsou
• Jaké jsou pojmové znaky státu
• Co je to mezinárodní organizace a čím se liší od státu
  
• Jaké je postavení jednotlivce z hlediska mezinárodního práva

Doporučený studijní text: 

Nastudujte si v učebnici Úvod do mezinárodního a evropského práva stranu 25 - 27.

Důležité pojmy : 

Subjekt práva:  ve vnitrostátním právu značí každou jednotku (osobu, entitu), která má způsobilost mít práva (má právní subjektivitu, dle terminologie občanského zákoníku právní osobnost). Vedle toho se rozlišuje způsobilost k právním úkonům (dle terminologie občanského zákoníku svéprávnost), tj. způsobilost k právům a povinnostem.

V mezinárodním právu nemá toto rozlišení příliš velký význam a je spíše akademické.

Subjekt v mezinárodním právu: každá jednotka (entita), která má způsobilost mít a plnit povinnosti, tedy být účastníkem mezinárodně právního vztahu, resp. vlastní vůlí do takového vztahu vstoupit či z něj vystoupit (mezinárodně právní subjektivita). 

Mezinárodně právní subjektivita zahrnuje typicky způsobilost uzavírat mezinárodní smlouvy.

Základními subjekty mezinárodního práva:

1. stát: prvotní (originární) a neomezená mezinárodně právní subjekvitita,
2. mezinárodní organizace: mezinárodně právní subjektivita je odvozená od států a omezená zřizovací smlouvou.

1) Státy

Základní subjekt mezinárodního práva. Aby mohla být určitá entita státem, musí naplňovat pojmové znaky:

• Území: trojrozměrný prostor na Zemi (povrch, podzemní a vzdušný prostor),
• Obyvatelstvo: musí být relativně stálé a organizované,
• Státní moc: veřejná moc musí být uplatňována vůči obyvatelstvu a musí být nezávislá.

Někdy se uvádí i čtvrtý znak, a to způsobilost vstupovat do mezinárodních vztahů (např. uzavírat mezinárodní smlouvy).

Ačkoli jsou mezi jednotlivými státy obrovské faktické rozdíly (větší či menší, bohatší či chudší, silnější či slabší), mezinárodní právo předpokládá formální rovnost všech států.

Vznik a zánik států je v současné době možný prakticky pouze:

• sloučením: např. sjednocení Německa, tj. dva státy (SRN a NDR) se sloučily do jednoho,
• rozdělením: např. Československa, tj. jeden stát zanikl a vznikly dva nové státy (ČR a SR),
• secesí (odtržením): např. Kosovo, tj. původní stát (Srbsko) nadále existuje, vydělil se z něj však stát nový (Kosovo).

Stát vzniká již v důsledku naplnění pojmových znaků. Aby se však mohl zapojit do mezinárodních vztahů, je nutné, aby byl ostatními státy uznán. Uznání rozlišujeme de iure (výslovně, např. diplomatickou nótou) či de facto (nepřímo, např. účastí na stejné mezinárodní konferenci bez protestu). Neuznaný stát se nemůže účastnit mezinárodních vztahů.

2) Mezinárodní organizace

Mezinárodní organizace lze dělit na:

• mezivládní - členy jsou státy, např. OSN, NATO, Rada Evropy, WHO a další,
• nevládní - členy jsou nestátní subjekty, příp. jednotlivci, např. Greenpeace.

Pouze mezivládní mezinárodní organizace jsou subjekty mezinárodního práva!

Jedná se o relativně trvalé sdružení států za určitým účelem (spolupráce v dané oblasti). Pokud jde pouze o sdružení dočasné, půjde o mezinárodní konferenci (a nikoli mezinárodní organizaci).

Mezinárodní organizace je založena mezinárodní smlouvou, jejíž smluvními stranami jsou státy, které jsou i jejími členy. Proto je mezinárodně právní subjektivita mezinárodních organizací vždy odvozena od států. Tato zakládající smlouva (označovaná někdy jako "statut" nebo "charta") poté určuje i věcný rozsah subjektivity dané organizace.

Svým charakterem je mezinárodní organizace mezistátní (členské státy si nejsou podřízeny), jedinou výjimkou je Evropská unie, která představuje organizaci nadstátní povahy.

Další subjekty mezinárodního práva

• Zvláštní entity (např. Svatá stolice - Vatikán)
• Povstalci a válčící strana
• Jednotlivec

Jednotlivec

Pouze okrajový subjekt - jako subjekt mezinárodního práva totiž vystupuje pouze zcela výjimečně, a to ve dvou oblastech:

• mezinárodní ochrana lidských práv - např. pokud podává stížnost proti svému státu k Evropskému soudu pro lidská práva pro tvrzený zásah do Úmluvou chráněných práv a svobod,
• mezinárodní trestní soudnictví - pokud se dopustí a je souzen před mezinárodním trestním tribunálem pro zločiny podle mezinárodního práva, např. genocidu.

Zopakujte si:

1. Jaký je rozdíl mezi subjektem mezinárodního práva a mezinárodně právní subjektivitou?
2. Jaké znáte subjekty mezinárodního práva? Uveďte dva nejvýznamnější.
3. Jaké jsou pojmové znaky státu?
4. Co je to mezinárodní organizace?
5. Co je to mezinárodní konference?
   
6. Jaký je rozdíl mezi mezivládní a nevládní mezinárodní organizací?
   
7. Jak se liší mezinárodně právní subjektivita státu a mezinárodní organizace?
8. V jakých případech může být subjektem mezinárodního práva jednotlivec?