ODPOVĚDNOST V PRÁVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2022 Ilona Jančářová Odpovědnost - pojem • Sekundární povinnost strpět a nést sankci, která vzniká v důsledku porušení povinnosti primární. • Klíčový nástroj k prosazování ochrany ŽP. Retrospektivní pojetí právní odpovědnosti DRUHY ODPOVĚDNOSTI V PŽP 1. Správně právní 2. Trestně právní 3. Občanskoprávní (závazky z deliktů) 4. Odpovědnost za ekologickou újmu SPRÁVNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Prameny platné právní úpravy: • Ústava ČR a LZPSZ • Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí a další unijní prameny práva ŽP (požadavky na zajištění účinného systému sankcí) • Zvláštní předpisy PŽP (složkové), vše ve znění pozdějších změn • Z.č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (PZ) • Z.č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích • Z.č. 500/2004 Sb., správní řád (SŘ) Vztahy obecné a zvláštní právní úpravy SPRÁVNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Specifika v PŽP: • často porušení více povinností v režimu téhož, ale mnohdy i v režimu odlišných předpisů, • často více zúčastněných/odpovědných subjektů, • mnohost příslušných orgánů, • specifika zjišťování skutkového stavu a dokazování, • problémy ukládání sankcí ve vztahu k oceňování/ohodnocení částí životního prostředí • preference nápravy před náhradou. ODPOVĚDNOST SPRÁVNĚ PRÁVNÍ Přestupek - společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Znaky přestupku: • Protiprávnost • Jednání • Odpovědná osoba • Trestnost jednání • Zavinění (pouze přestupky FO nepodnikajících) PŘÍKLAD Dne 4.5. 2006 okolo 17.00 hodiny občan J.K. přijel ve svém autě do lokality zvané Sokolí vrch. Pěšky přešel v horském terénu ke stromu, kde hnízdil sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Vyšplhal se na strom k hnízdu, ve kterém se nacházela dvě mláďata sokola. Přestože patří tento druh ke kriticky ohroženým živočichům a je celoročně chráněný, vzal z hnízda a odnesl s sebou starší a silnější mládě. Při nasedání do auta byl zadržen pracovníky Správy Chráněné krajinné oblasti a předán Policii ČR. Při projednávání svého činu se hájil tím, že mládě sokola neopatřil pro sebe, ale na objednávku známého chovatele. Jak byste posoudili jeho jednání z hlediska vztahů odpovědnosti? O jaký druh odpovědnosti půjde v daném případě? Jaké důsledky by mělo, kdyby mládě uhynulo? ZOPK § 87 v TZ 299 ? PŘÍKLAD - PŘESTUPEK ZOPK § 87(2)(3)(4): • Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že – c) usmrcuje ptáky s výjimkou těch, kteří mohou být loveni, nebo zvláště chráněné živočichy zařazené do kategorie ohrožených přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního prostředí nebo chytá zvláště chráněné živočichy, • Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že – b) usmrtí zvláště chráněného živočicha kriticky nebo silně ohroženého druhu nebo způsobí jeho úhyn zásahem do jeho ŽP • Za přestupek lze uložit pokutu 20 000, resp. 100 000 Kč • Dvojnásobná výše pokuty, pokud přestupky byly spáchány ve ZCHÚ PŘÍKLAD - TRESTNÝ ČIN § 299 TZ: (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu a spáchá takový čin na více než dvaceti pěti kusech živočichů, rostlin nebo exemplářů, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. (2) Stejně bude potrestán, kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince silně nebo kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím. VZTAH SPO k TPO Přestupek - společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Právní úprava přestupků – princip subsidiarity Naplní-li protiprávní jednání skutkovou podstatu trestného činu, trestní postih má přednost před přestupkem…. ALE (viz nález II.ÚS 1152/17) VZTAH SPO k TPO • Princip subsidiarity trestní represe („ultima ratio“) • Formální pojetí trestných činů • Materiální korektiv § 12 odst. 2 • Míra společenské škodlivosti - odlišení trestných činů od přestupků • TPO vznikne v případě, kdy „nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu“. NEOPRÁVNĚNÉ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY TZ § 298(2) • Kdo, byť i z nedbalosti, v rozporu s jiným právním předpisem ukládá odpady nebo je odkládá, přepravuje nebo jinak s nimi nakládá, a tím způsobí poškození nebo ohrožení životního prostředí, k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Zákon o odpadech § 117(1) • porušení obecných povinností při nakládání s odpady dle § 13 NZO – nakládat s odpadem pouze v zařízení určeném pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu, s výjimkou shromažďování odpadu, přepravy odpadu, obchodování s odpadem a nakládání se vzorky odpadu, – předat odpad ..... přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadu pouze do zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu .... – aj. • sankce - pokuta NEOPRÁVNĚNÉ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY TZ § 298 (1) • Kdo, byť i z nedbalosti, poruší jiný právní předpis upravující nakládání s odpady tím, že přepraví odpad přes hranice státu bez oznámení nebo souhlasu příslušného orgánu veřejné moci, anebo v takovém oznámení nebo žádosti o souhlas nebo v připojených podkladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. Zákon o odpadech § 117(2) písm. i) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že – při přeshraniční přepravě odpadů provede nedovolenou přepravu odpadů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo jinak poruší některou z povinností stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852. • Za přestupek lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. ODPOVĚDNOST SPRÁVNĚ PRÁVNÍ • Objekt • Subjekt • Objektivní stránka • Subjektivní stránka ODPOVĚDNOST SPRÁVNĚ PRÁVNÍ Předpoklady správně právní odpovědnosti: • Objektivní - protiprávnost jednání, - škodlivé následky tohoto jednání - příčinný vztah mezi tímto jednáním a následkem • Subjektivní - zavinění (FO nepodnikající) PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ Judikatura: • Opomenutí je stanoveno na roveň konání, jestliže subjekt nevykonal to, co bylo jeho právní povinností NPZ: • Jednáním se pro účely tohoto zákona rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel povinen podle jiného právního předpisu nebo úředního rozhodnutí, v důsledku dobrovolného převzetí povinnosti konat nebo vyplývala-li jeho zvláštní povinnost z jeho předchozího ohrožujícího jednání nebo k němuž byl z jiného důvodu podle okolností a svých poměrů povinen. PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ - TRVAJÍCÍ DELIKT PZ §8: • Trvající přestupek je takový přestupek, jehož znakem je jednání pachatele spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu nebo jednání pachatele spočívající v udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán. • Např. § 120/4 VZ; § 178/1 odst. písm. f) SZ Vliv na běh promlčecí doby (začne běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k odstranění protiprávního stavu) PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ - TRVAJÍCÍ DELIKT Judikatura – trvající delikt NPZ Jednání, jímž pachatel udržuje protiprávní stav, závadný z hlediska správního práva, tvoří jeden skutek a jeden správní delikt až do okamžiku ukončení deliktního jednání, tj. až do okamžiku odstranění protiprávního stavu. Lhůta pro uložení pokuty, případně pro zahájení řízení o uložení pokuty, začne běžet teprve od okamžiku ukončení trvajícího správního deliktu. PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ - POKRAČUJÍCÍ DELIKT NPZ § 7: •Pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Promlčecí doba počne běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku. PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ - HROMADNÝ PŘESTUPEK Hromadný přestupek je takový přestupek, u kterého zákon vyžaduje pro vznik odpovědnosti za přestupek více útoků spojených společným záměrem. a) jejich jednání spočívá ve více dílčích útocích vedených jednotným záměrem, b) tato mnohost útoků je znakem skutkové podstaty přestupku. VÝZNAM URČENÍ CHARAKTERU PŘESTUPKU Pokračování v přestupku, trvající přestupek a hromadný přestupek se z hlediska procesního i hmotněprávního považují za jeden skutek. Charakter přestupku má význam pro posouzení: - časové působnosti zákona, - běhu promlčecí doby, - druhu a výměry správního trestu. ŠKODLIVÝ NÁSLEDEK MATERIÁLNÍ STRÁNKA DELIKTU NSS 8 As 17/2007: •Aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt,musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti (škodlivosti) ve vztahu k porušené povinnosti, stanovené zákonem na ochranu odpovídajících hodnot. •I prosté porušení administrativního pořádku, přitom může bez dalšího naplnit typovou společenskou nebezpečnost (škodlivost). Vždy je proto třeba zkoumat, jaký zájem společnosti je porušeným ustanovením chráněn, zda byl posuzovaným jednáním porušen, popř. v jaké intenzitě se tak stalo. ŠKODLIVÝ NÁSLEDEK A ÚČINEKOBJEKTIVNÍ STRÁNKA DELIKTU Zákon č. 282/1991 Sb. § 4(1) • Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že – a) neoprávněně používají lesní půdu k jiným účelům než pro plnění funkcí lesů, – b) při zpracování lesního hospodářského plánu a jeho realizaci ohrozí životní prostředí, popřípadě způsobí jeho poškození, – c) vytvoří podmínky pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů, – d) neplní opatření uložená orgány životního prostředí podle zvláštních zákonů a tohoto zákona, – e) neplní povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem, a svým jednáním ohrozí nebo poškodí životní prostředí v lesích. • (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. • Při opakovaném spáchání přestupku až do 10 000 000 Kč. ŠKODLIVÝ NÁSLEDEK – OBJEKTIVNÍ STRÁNKA DELIKTU Judikatura: •Ke spáchání správního deliktu a vzniku odpovědnosti vlastníka lesa musí být mj. naplněny všechny znaky skutkové podstaty, mezi něž patří objektivní stránka deliktu. Obligatorními znaky objektivní stránky jsou jednání, následek a příčinná souvislost mezi nimi. •Zákon o ČIŽP vyžaduje, aby jednání způsobilo předvídaný následek spočívající v ohrožení nebo poškození životního prostředí v lesích Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal. OBJEKTIVNÍ STRÁNKA - PŘÍČINNÁ SOUVISLOST NS 25 Cdo 3811/2017 • Žalovaná porušila § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, neboť svou činností zapříčinila narušení pozemků erozí, porušila i § 27 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, protože o pozemky nepečovala tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů, zejména odnosu půdy erozní činností vody …. SUBJEKTIVNÍ STRÁNKA PŘESTUPKU Subjektivní stránka přestupku – zavinění ▪ U podnikajících subjektů se uplatní objektivní odpovědnost a zavinění se nezkoumá. ▪ K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek se vyžaduje zavinění. Postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění. ▪ úmysl přímý, ▪ úmysl nepřímý, ▪ nedbalost vědomá, ▪ nedbalost nevědomá. ODPOVĚDNÁ OSOBA (PZ) • Osobní působnost PZ • Pachatel - osoba fyzická (subjektivní odp.) - osoba právnická (objektivní odp. + liberační důvody) - podnikající fyzická osoba (objekt. odpovědnost + liberační důvody) • Spolupachatel • Nepřímý pachatel • Odpovědnost zákonného zástupce/opatrovníka ODPOVĚDNÁ OSOBA (PZ) • Odpovědností PO za přestupek není dotčena odpovědnost za přestupek FO, jejichž jednání je přičitatelné právnické osobě, a odpovědností za přestupek těchto FO není dotčena odpovědnost PO za přestupek! • Odpovědnost PO přechází na právního nástupce. • Odpovědnost PFO přechází na osobu, která pokračuje v její podnikatelské činnosti. • Možnost zákazu zrušení, zániku či přeměny obviněné PO. • Přestane-li PFO, která je pachatelem, být podnikatelem, její odpovědnost za přestupek nezaniká! ODPOVĚDNÁ OSOBA Judikatura (2008): • K přenosu veřejnoprávní odpovědnosti na jinou osobu nemůže bez dalšího dojít uzavřením smlouvy. Pokud však správní orgán posuzuje deliktní odpovědnost konkrétní osoby, která sama zajistila smluvně plnění svých zákonných povinností prostřednictvím jiného, musí být její vlastní jednání naplňující znaky skutkové podstaty správního deliktu prokazováno v kontextu všech učiněných kroků, tedy i zkoumáním existujících smluvních vztahů a jednáním smluvních partnerů v průběhu rozhodného období. • Srov. NSS č. j. 7 As 110/2011 - 62 SPRÁVNÍ SANKCE a) Správní tresty b) Správní sankce obnovující povahy c) Ochranná opatření (PZ) Sankce – nepříznivý následek ukládaný v důsledku porušení právní povinnosti SPRÁVNÍ TRESTY (PZ) • Napomenutí • Pokuty • Zákaz činnosti • Propadnutí věci nebo náhradní hodnoty • Zveřejnění rozhodnutí o přestupku OCHRANNÁ OPATŘENÍ (PZ) • Omezující opatření • Zabrání věci nebo náhradní hodnoty • odejmutí autorizace (ZEIA § 19; Zodp § 9/4) • odejmutí/zrušení souhlasu či povolení (Zodp aj.) • odebrání nedovoleně držených jedinců zvláště chráněných druhů (ZOPK § 89) • propadnutí týraného zvířete (ZTZ § 27b) • zabrání týraného zvířete (ZTZ § 27c) • odstranění následků neoprávněných zásahů (ZOPK § 81/1) • uložení přiměřených náhradních opatření k nápravě (ZOPK § 81/2) • opatření k nápravě (VZ § 42; ZOvz § 22; Zodp § 79/1 i) aj.) • zákaz činnosti (IPPC § 19b) • zákaz chovu zvířat (ZTZ § 27b) • zrušení průzkumného území (z.č. 62/1988 Sb., § 21) SPECIFIKA SPRÁVNÍCH SANKCÍ VE SLOŽKOVÝCH PŘEDPISECH SPECIFIKA SPRÁVNÍCH SANKCÍ VE SLOŽKOVÝCH PŘEDPISECH Specifické podmínky pro ukládání trestů ve složkových předpisech: – Ukládání pokuty až do výše dvojnásobku horní hranice sazeb pro opakované spáchání přestupku (obecně PZ, Zodp., LZ) – Pokuta do výše dvojnásobku, nebyla-li zjednána náprava ve stanovené lhůtě (z.č. 62/1988) – Pokuta až do výše dvojnásobku, pokud byl přestupek spáchán ve ZCHÚ (ZOPK § 87 jen FO) – V případech, kdy vlastník lesa neplní podstatné povinnosti stanovené tímto zákonem a ohrožuje tím existenci lesa a lesy sousední, přičemž pokuty podle § 54 jsou neúčinné, rozhodne orgán státní správy lesů o nezbytných opatřeních k odvrácení hrozícího nebezpečí (LZ § 57) SPECIFIKA SPRÁVNÍCH SANKCÍ VE SLOŽKOVÝCH PŘEDPISECH Opatření k nápravě • Ukládá se většinou v případě, že subjekt neplní povinnosti stanovené zákonem nebo na základě zákona – Správní sankce za protiprávní jednání • Lze uložit i v případě, že nebyly porušeny povinnosti, jestliže hrozí závažné poškození životního prostředí ! – Nemá samo o sobě charakter sankce! • Nesplnění opatření k nápravě ve stanovené lhůtě uložení pokuty rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu SPRÁVNÍ TRESTY - ZÁSADY Zásady pro ukládání trestů (obecně PZ § 36 a násl.) • aplikace zásad trestního práva i ve správním trestání (7 As 34/2013 – 29 + PZ) • uložení trestu je výsledkem správního uvážení • absorpční zásada – ukládání správních trestů za více přestupků (PZ § 41/1) • asperační zásada (PZ § 41/2) • princip retroaktivity in mitius - zásada použití mírnějšího zákona • zásada individualizace správního trestu • zásada legitimního očekávání • zásada zákazu dvojího přičítání a další. ZÁSADY - SPECIFIKA Určení druhu a výměry správního trestu na základě správního uvážení (§ 37PZ) Specifické podmínky pro ukládání trestů ve složkových předpisech (např. VZ § 116 odst. 3 a 4; 125g odst. 8; § 125l a další) – Sankce za nelegální odběry povrchových/podzemních vod sazba 40/70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných vod + maximální výše - limit – Při stanovení výše pokuty za přestupek přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se právnická nebo podnikající fyzická osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků, k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru závadné látky, která pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území. – Při stanovení výše pokuty za přestupek spáchaný vypouštěním odpadních vod bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k míře překročení podmínek povolení k vypouštění těchto vod, k míře ovlivnění jakosti povrchových nebo podzemních vod a jejímu lokálnímu rozsahu, ke stupni ochrany dotčeného území a k příčině nedovoleného vypouštění vod. ZÁSADY - SPECIFIKA Upuštění od uložení správního trestu (PZ § 43) o PZ § 43(2): Od uložení správního trestu lze též upustit, jestliže vzhledem k závažnosti přestupku, okolnostem jeho spáchání a osobě pachatele lze důvodně očekávat, že již samotné projednání věci před správním orgánem postačí k jeho nápravě. o Zákon o IPPC § 38(1): Od uložení správního trestu za přestupek spáchaný provozovatelem zařízení lze upustit také tehdy, jestliže pachatel přestupku zajistí odstranění následků porušení povinnosti, přijme faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení správního trestu by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. o VZ § 125l(1): Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností může upustit od uložení správního trestu také tehdy, jestliže pachatel přestupku přijme faktická opatření k odstranění následků porušení povinnosti, jakož i opatření zamezující dalšímu ohrožování nebo znečišťování podzemních nebo povrchových vod, a uložení správního trestu by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. ZÁSADA ABSORPČNÍ Ukládání správních trestů za více přestupků NPZ § 41/1 • Za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. • Spolu se správním trestem uloženým za dva a více přestupků lze uložit i jiný druh správního trestu, jestliže by jej bylo možno uložit za některý ze společně projednávaných přestupků. ZÁSADA ASPERAČNÍ Ukládání správních trestů za více přestupků NPZ § 41(2) • Jsou-li společně projednávány dva nebo více přestupků, správní orgán může uložit pokutu ve vyšší sazbě, a to tak, že horní hranice sazby pokuty za přestupek nejpřísněji trestný se zvyšuje až o polovinu, nejvýše však do částky, která je součtem horních hranic sazeb pokut za jednotlivé společně projednávané přestupky. ZÁSADA NE BIS IN IDEM (NPZ) Nikdo nemůže být obviněn z totožného přestupku za skutek, o němž již bylo proti téže osobě • zahájeno řízení podle PZ nebo trestní řízení • pravomocně rozhodnuto v jiném řízení Důvod k odložení věci či zastavení řízení (§ 86 NPZ) ZÁSADA NE BIS IN IDEM Judikatura (2008): • Nejde o dvojí postih za porušení téže právní povinnosti, pokud byl žalobce postižen za porušení právní povinnosti stanovené zákonem o vodách, zatímco v jiném řízení byl proti němu vyvozen postih za porušení povinnosti podle zákona o ochraně přírody a krajiny. rozhoduje totožnost skutku právního PZ (§ 88) • Pokud se podezřelý dopustí více přestupků, jejichž skutková podstata se týká porušení právních povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy, a k jejich projednání je příslušný týž správní orgán, projednají se ve společném řízení PZ (§ 43): • Od uložení správního trestu lze upustit, jestliže o dvou nebo více přestupcích téhož pachatele nebylo konáno společné řízení a již uložený trest je odpovídající. ZÁSADA NE BIS IN IDEM - PŘÍKLAD Žalobkyně: a) v rozporu s provozním řádem využívala odpady částečně i mimo pozemky, na kterých bylo s odpady povoleno nakládat - 1. pokuta dle ZoOdp (16.7.2014) b) nelegální zábor lesního pozemku č. parc. X v k. ú. M. skládkovým výkopovým materiálem, a to od počátku roku 2010 do února roku 2014 - 2. pokuta dle zákona o ČIŽP Není sporu o tom, že oba případy mají základ ve v zásadě stejném skutkovém ději, kterým je deponování skládkového výkopového materiálu na totožném pozemku a v částečně se překrývajícím časovém úseku, a jde o totožné skutky de facto. Nelze se však ztotožnit se závěrem městského soudu, že skutky jsou shodné i co do jejich právně významných následků. (NSS 8As 399/2018) ZÁSADA NE BIS IN IDEM • Pokud bylo zahájeno trestní stíhání, vzniká překážka litispendence, tj. o daném skutku nemůže rovněž probíhat správní řízení. • To však nebrání tomu, aby v takovém případě příslušný správní orgán přijal opatření nemající primárně sankční povahu, ale povahu preventivní či nápravnou! (např. opatření k nápravě) Příklad: ZOPK § 86(3) • Uložením povinnosti uvedení do původního stavu či náhradního opatření není dotčena povinnost náhrady škody podle jiných předpisů ani možnost postihu za přestupek či trestný čin. SPRÁVNÍ TRESTY - SPECIFIKA Pokuty ukládá, vybírá a vymáhá • ČIŽP, • Jiný správní orgán (např. obecní úřad obce s rozšířenou působností, Agentura ochrany přírody, aj.) specifická pravidla ve složkových předpisech Příjmy z pokut • příjmem rozpočtu SFŽP ČR • příjmem rozpočtu obce, která pokutu uložila, kraje apod. specifická pravidla ve složkových předpisech účelová vázanost prostředků TRESTNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Evropská směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí (2008) Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.) ve znění změn TČ proti ŽP (Hlava VIII): • ohrožení a poškození životního prostředí (§§ 293, 294) • speciální skutkové podstaty (§ 294a a násl.) Z.č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim ve znění změn TRESTNÝ ČIN Trestný čin je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. ▪ objekt, ▪ objektivní stránka (jednání, následek a příčinná souvislost mezi jednáním a následkem), ▪ subjekt, ▪ subjektivní stránka. TRESTNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST TZ (VIII. Hlava) - Trestné činy proti životnímu prostředí: • poškození vodního zdroje (§ 294a) • poškození lesa (§ 295-6) • neoprávněné vypuštění znečišťujících látek (z lodí) (§ 297) • neoprávněné nakládání s odpady (§ 298) • neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozónovou vrstvu (298a) • neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§§ 299, 300) • poškození chráněných částí přírody (§ 301) • týrání zvířat (§ 302) • chov zvířat v nevhodných podmínkách (§ 302a) • zanedbání péče o zvíře z nedbalosti (§ 303) • pytláctví (§ 304) • neoprávněná výroba, držení a jiné nakládání s léčivy a jinými látkami ovlivňujícími užitkovost hospodářských zvířat (§ 305) • šíření nakažlivé nemoci zvířat (§ 306) • šíření nakažlivé nemoci a škůdce užitkových rostlin (§ 307) TRESTNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Trestné činy obecně nebezpečné (Hlava VII): • obecné ohrožení (§ 272-3) • poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení (§ 276-7) • nedovolená výroba a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281) • nedovolená výroba a držení jaderného materiálu (§ 282) • nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy (§ 283) TRESTNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Trestné činy ohrožující zdraví: • ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty (§ 156-7) Trestné činy proti majetku: • poškození cizí věci (§ 228) • zneužívání vlastnictví (§ 229) TRESTNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST PO Namísto taxativního výčtu TČ změna: • PO jsou trestně odpovědné za všechny trestné činy s výjimkou těch, o kterých tak stanoví zákon. • Výjimky, na základě kterých může vyloučena trestní odpovědnost, nezahrnují environmentálních trestné činy. PO může být za jejich spáchání postihována podle trestních předpisů. Odpovědnost za ekologickou újmu Ekologická újma - prameny: • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí, • Z.č. 17/1992 Sb., o životním prostředí • Z.č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Ekologickou újmou se rozumí nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo; jedná se o změnu na 1. chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo přírodních stanovištích, která má závažné nepříznivé účinky na dosahování nebo udržování příznivého stavu ochrany takových druhů nebo stanovišť, s výjimkou nepříznivých účinků vyplývajících z jednání provozovatele, k němuž byl oprávněn podle § 5b, 45i a 56 zákona o ochraně přírody a krajiny; kritéria pro posouzení významu účinků na dosahování nebo udržení příznivého stavu ochrany chráněných druhů a přírodních stanovišť jsou stanovena v příloze č. 3 k tomuto zákonu, 2. podzemních nebo povrchových vodách včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, která má závažný nepříznivý účinek na ekologický, chemický nebo množstevní stav vody nebo na její ekologický potenciál, s výjimkou nepříznivých účinků v případech stanovených podle § 23a odst. 4 a 7 vodního zákona, nebo 3. půdě znečištěním, jež představuje závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj, Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Odpovědnost provozovatelů činností uvedených v příloze - objektivní za výsledek v podobě ekologické újmy nebo její hrozby (i bez porušení právních povinností) Odpovědnost provozovatelů jiných činností, které jsou vykonávány v rozporu s právními předpisy, za škodu na zvláště chráněných druzích a jejich stanovištích (objektivní odpovědnost) Negativní vymezení věcné a časové působnosti Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 • Princip prevence • Princip znečišťovatel platí • Princip naturální restituce • Princip účasti veřejnosti Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Princip prevence: • Povinnost provozovatele provádět preventivní opatření i v případě, že ke škodám na životním prostředí dosud nedošlo, ale existuje bezprostřední hrozba takových škod • Povinnost informovat příslušný úřad • Povinnost přijmout nápravná opatření za účelem omezení dalších škod • Povinnost vypracovat návrh nápravných opatření podle přílohy k zákonu a předložit jej příslušnému orgánu ke schválení • Povinnost provést nápravná opatření uložená příslušným orgánem • Finanční zajištění (§ 14/3 – výjimky) • Hodnocení rizik činností v příloze č. 1 Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Princip znečišťovatel platí: • náklady potřebné na předcházení ekologické újmě nebo na její nápravu, • náklady na zjištění a posouzení ekologické újmy, posouzení vzniku její bezprostřední hrozby, • náklady na řízení, • náklady na provedení preventivních nebo nápravných opatření nebo jejich vymáhání od provozovatele, • náklady na sběr dat, na sledování a kontrolu • další náklady související s předcházením ekologické újmě nebo s její nápravou. Výjimky z povinnosti provozovatele hradit náklady (§12) Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Princip naturální restituce: • upřednostnění nápravných opatření před peněžními kompenzacemi • obnovení stavu nebo nahrazení životního prostředí Vazba na složkové předpisy Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření ❖ Na žádost a) fyzické nebo právnické osoby, která je ekologickou újmou dotčena nebo u níž je takové dotčení pravděpodobné, nebo b) právnické osoby soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost. ❖ Z moci úřední Oznámení o zahájení řízení příslušný orgán zveřejní na portálu veřejné správy a neprodleně o něm informuje správní orgán příslušný rozhodovat o opatřeních podle zvláštních předpisů. Účast dotčených orgánů (DOSS) Řízení není možno zastavit na základě zpětvzetí žádosti! Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Princip účasti veřejnosti • přístup k informacím – právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí, mohou požádat, aby byly informovány o každém zahájeném řízení o uložení opatření • účastenství v řízení – fyzické nebo právnické osoby, které jsou ekologickou újmou dotčeny nebo u nichž je takové dotčení pravděpodobné – právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí (i bez podání žádosti) POUŽITÉ A DOPORUČENÉ ZDROJE • I. Jančářová a kol.: Odpovědnost v právu životního prostředí – současný stav a perspektivy, Masarykova univerzita, 2013, Brno • V. Vomáčka: Správněprávní a trestněprávní odpovědnost v právu životního prostředí, Podzim 2019, IS MUNI • V. Vomáčka: Požadavky práva EU na účinné trestání v ochraně ŽP, in České právo životního prostředí 3/2019, s. 136-152 • I. Jančářová: Právo životního prostředí pro bakaláře, Masarykova univerzita Brno 2019 • I. Průchová: Odpovědnost v PŽP II, Podzim 2020, IS MUNI