PF_PPT pruh+znak_PF_13_gray5+fialovy_RGB FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy Sociologické aspekty veřejné správy 2 Sociální jednání, sociální vztahy www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Sociální chování a jednání nSociologie – věda o sociálním jednání (M. Weber), o sociálních vztazích (G. Simmel). Sociální chování a jednání představují základní stavební kameny společenských vztahů. nChování - souhrn aktivit jedince viditelných z vnějšku, které jsou více nebo méně diferencovanou reakcí na vnitřní nebo vnější podněty. nJednání je vědomá, k cíli zaměřená činnost, která zahrnuje vědomé uvážení a je v podstatě řešením určitého úkolu. nPřívlastky: sociální (společenské), prosociální, antisociální, asociální, societální a altruistické jednání. n FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 2 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Unifikace sociálního jednání nCíl unifikace (uniformizace) sociálního jednání: n- ochrana a přežití, - uspokojení potřeb, - předvídatelnost chování. nUnifikace chování se prosazuje ukládáním závazných vzorů v procesu institucionalizace sociálního chování. n Výsledkem procesu institucionalizace je: •normativní řád společnosti - zahrnuje jednotlivé druhy sociálních norem (právní, morální apod.), •sociální instituce - institucionalizují určité okruhy společenských vztahů (instituce rodiny, manželství). • n Zápatí prezentace 3 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Institucionalizace sociálního chování nZ hlediska normativního řádu rozdělujeme chování na: • institucionalizované- v souladu se sociálními normami, • neinstitucionalizované – normami neupravené, • deviantní - odchyluje se od požadavku sociální normy. n nCílem institucionalizace sociálního chování je: • vyloučení sociálně neschvalovaného chování, • omezení sociálně konfliktního chování – předcházení n sporům, • omezení sociálně neobvyklého (extrémního, extravagantního, výstředního) chování. n Zápatí prezentace 4 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Sociální instituce nSociální instituce poskytují: n- způsoby řešení určitých problémů (např. chudoby), - uspokojování určitých reálných nebo fiktivních potřeb n sociálních subjektů (např. instituce manželství) nSociální instituce v sobě propojují typizované způsoby sociálních vztahů a činností, sociální pozice a role, sociální normy a sociální hodnoty. Instituce nezná členství a jejím úkolem je plnit určité společenské funkce. Tím se liší od organizace, která je souborem jedinců spolupracujících k dosažení určitých cílů. Škola je jak institucí, tak může být i organizací (PrF MU). n Zápatí prezentace 5 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Sociální instituce nSociální instituce = komplex sociálními regulativy stanovených sociálních vztahů a v jejich rámci probíhajících činností, který je většinou členů sociálního útvaru považován za platný a závazný Jádro sociální instituce tvoří: - propojené sociální normy, sociální pozice a role - typizované způsoby společ. vztahů a činností - sociální hodnoty - některé sociální instituce závisí na existenci a fungování určité sociální organizace FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 6 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Sociální vazby a společenské vztahy nÚrovně sociální vazby: nSetkávání v prostoru – potkávání se se vzájemnou percepcí – pouze se registrují; nPsychická vazba – navození pocitů, zájmu o druhé (např. sympatie, antipatie, mizí indiferentní vztah); nSociální kontakt – nesystematický, spojený s výměnou hodnot (materiálních nebo duchovních); nSpolečenský vztah – dlouhodobější stav vzájemné interakce (Dunbarovo číslo). nSpolečenský vztah - stav vzájemné závislosti a ovlivňování sociálních subjektů. n FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 7 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Základní prvky společenským vztahů núčastníci vztahu, nvzájemná vazba- hodnota, na níž je vztah vybudován, npovinnosti (závazky) a práva (resp. normativní očekávání), jež vztah garantují. nÚrovně společenských vztahů: nmikrosociální - mezi jedinci navzájem, jedinci a skupinou, nmezosociální- vztahy mezi skupinami a organizacemi, nmakrosociální - na celospolečenské úrovni mezi velkými společenskými skupinami (např. politickými stranami). n FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 8 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Chování jedinců v sociálních vztazích nChování v sociálních vztazích určují vedle psychiky a tendencí interpersonálního jednání sociální momenty: n1. Aktuální sociální situace (na mikro i makro úrovni), n2. Tlak sociálních regulativů (sociál. hodnot a norem), nJedinec v sociálních vztazích reflektuje obecně akceptované sociální hodnoty a sociální normy (právní, morální, zvykové, ekonomické, náboženské a další). nPrávně upravené sociální vztahy se stávají zároveň právními vztahy - představují určitý rámec sociálních vztahů. Obdobně morálními, ekonomickými aj. vztahy. 3. Začleněním jedince do sociálních struktur a sítí. FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 9 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Začlenění jedince do sociálních struktur a sítí ndo malých sociálních skupin, v nichž zastává sociální pozice a role. Člověk je a existuje svými rolemi a ve svých rolích (rodina, parta, školní třída apod.); nv širších společenstvích a pospolitostech - člen vesnické komunity, národa, politické strany apod.; njako nositele univerzalizovaných zobecněných sociálních rolí-např. role studenta, muže, teenagera. nSociální začlenění se aktivuje podle aktuálních sociálních kontextů, v nichž se člověk nachází. nKaždý člověk má mnoho tváří, žije současně mnoho životů. Dává sociální identitu. n FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 10 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Tři dimenze sociálních vztahů nSpolečenské vztahy probíhají paralelně ve třech oblastech (dimenzích): nv oblasti perceptivní (sociální percepce) - aktéři ve společenském vztahu neustále vnímají vývoj vztahu, nv oblasti komunikativní (sociální komunikace) - mezi aktéry se realizuje neustálá výměna informací, nv oblasti interaktivní (sociální interakce) - mezi aktéry dochází k neustálé výměně podnětů a reakcí na ně. n FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 11 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Sociální percepce (kognice) nVe společenském vztahu zúčastnění aktéři neustále vnímají: nostatní aktéry, nsami sebe (své pocity, obraz sebe apod.), nsituaci, ve které se nacházejí a kam vztah spěje. nJde o sociálně psychologický proces, jehož výsledek je podmíněn: nsociálně psychologickou erudicí (SQ + EQ), nsociokulturními okolnostmi percepce, naktuálním psychickým stavem a situací aktéra. n FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 12 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Mechanismy sociální percepce nPercepce není přímo určena vnějšími podněty, ale je ovlivňována vnitřní duševní prezentací dané situace – jak si člověk utváří subjektivní realitu. Roli hraje i jazyk (jazykový kód) –vnucuje podobu reality, překlady. nZákladní mechanismy sociální percepce: nidentifikace - ztotožním vnější projevy s vlastnostmi, nasociace - z určitého jednání asociuji na vlastnosti, nempatie - vcítění se do situace jiného, nrecipatie - charakterizuji si vyvolávané pocity a ptám se proč jsou takové. n FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 13 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Náročnost sociální percepce nSociální percepce - vytváření si obrazu druhého člověka Postupnost poznávací operace: - nejprve selekce – výběr z dílčích podnětů - potom interference (skládání, provázání obrazu). nÚskalí sociální percepce: n- Poznávat lidi je obtížnější než poznávat věci - Sociální percepce má vzájemný charakter - Lidé se mění v čase a okolnostmi obvykle více než jiné objekty - Přesnost našich poznatků o lidech je těžší posoudit (objektivovat) než u jiných objektů - Nejde jen o objem informací, ale i vztahy mezi nimi FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 14 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Subjektivnost sociální percepce - chybovost nAutoprojekce - dotváření obrazu projekcí svých zejména záporných vlastností nebo nedostatků. nHaló-efekt - zobecnění určité výrazné vlastnosti, zvl. výřečnosti, oblečení, vzhledu nebo prvního dojmu. Ďáblův efekt - nesympatickým a neupraveným lidem často přisuzujeme horší vlastnosti. nSociální a individuální stereotypy - vnímání a hodnocení na základě zavedených, často zkreslených a předsudečných schémat vnímání a hodnocení, např. národů, ras, vlastností apod. nEfekt mírnosti a shovívavosti - člověka, který je mi sympatický, hodnotím mírně a shovívavě a často nabývám přesvědčení, že se mi podobá. FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 15 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Sociální komunikace nKomunikace je hra se slovy, řečová hra. Ludwig Wittgenstein To nejdůležitější v komunikaci je slyšet to, co nebylo řečeno. Peter Drucker nHranice jazyka jsou hranicemi našeho světa. Ludwig Wittgenstein nSlovo má velkou sílu, umí i zabít. Jan Přeučil nMimikou, očima a gesty mluvíme, i když mlčíme. Komunikační význam této nepojmové (dojmové) komunikace uplatňují výrazně herci. FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 16 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Sociální komunikace nBez komunikace s jinými lidmi není člověk schopen rozvinout své duševní schopnosti. Komunikační kompetence patří mezi tzv. „měkké dovednosti“ (soft skills), podmiňují osobní a osobnostní růst. Poruchy komunikace patří k citelným psychickým i sociálním handicapům. Člověk dokáže komunikací měnit sám sebe (intrapersonální komunikace), své bližní (interpersonální komunikace) i svět (skupinová a masová komunikace). Komunikací lze posílit nebo tlumit emoce, popudit, provokovat, přesvědčovat, motivovat apod. FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 17 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Sociální komunikace nSdělování a výměna informací v sociálních vztazích. Dle použitých znaků dělíme komunikaci na: nverbální – mluvenou a psanou, nneverbální - mimika, gestika, haptika, posturika (držení těla), proxemika (osobní prostor), oční kontakt, kinesika (pohybová stránka). Jde v souhrnu o projevy řeči těla. Patří sem i piktogramy a květomluva (růže = miluji tě), numěleckou. nProxemika: intimní sféra (do 45 cm), osobní zóna (45-120), Sociální zóna (120-360), veřejná zóna (360-). n FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 18 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Metakomunikace-doprovodný prvek komunikace nMetakomunikace je metasignalizací o skutečných záměrech a názorech. Je neúmyslná nebo úmyslná (zastírá nebo předstírá). nFormy metakomunikace: nu verbální – intonace, výška hlasu, síla hlasu, tempo a plynulost řeči, neartikulované zvuky, parazitní slova, je to i mlčení, nu neverbální – bledost obličeje, toporné držení těla. nVerbální komunikace, neverbální komunikace a metakomunikace se mohou dostat do protikladu. nPorozumění z běžné řeči: 7 % ze slov, 55 % z neverbální komunikace, 38 % z metakomunikace (Albert Mehrabian). n Zápatí prezentace 19 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Subjekty a proces komunikace nSubjekty komunikace: -- komunikátor (sdělovatel), - komunikant (příjemce), - komuniké (obsah sdělovaného), - médium (zprostředkující prostředek, např. mobil), - zpětná vazba (ke kontrole pochopení). -Postavení komunikátora – součást rolového chování. -Základní Laswellovo schéma komunikace: kdo, sděluje co, komu, jak a s jakým efektem. n n FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 20 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Informační bariéry nČas - informaci potřebujeme v jiném čase. Prostor - informaci potřebujeme na jiném místě. Informační kompetence: - nevíme o zdroji, který obsahuje informaci, - víme o zdroji, ale je pro nás nedostupný (fyzicky, n technicky, ekonomicky), - víme o dostupném zdroji, ale neumíme info najít n (neznáme strukturu, vyhledávací strategii). Věcná kompetence - informaci nerozumíme. Informační zahlcení. n FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 21 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Komunikační akt zahrnuje: nZáměr mluvčího, nSmysl sdělení pro mluvčího (jak se ho dotýká), nKódování mluvčím (jak se zeptá), nVěcný obsah sdělovaného (co ta věta znamená), nDekódování příjemcem (jak jí rozumí), nSmysl sdělení pro příjemce, nOdhad záměru příjemcem, nEfekt sdělení na příjemce (jak zapůsobí). nNapř. dotaz: proč má manželka špatnou náladu, njaký je nadřízený člověk apod. n FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 22 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Komunikace mužů a žen n- Ženy jsou verbálně zdatnější, lépe se vyjadřují; - Otázka: „Jak bys to chtěl/a zařídit“ ženy ji berou jako výzvu k diskusi, muži chtějí jednoznačnou odpověď; - Ženy častěji odhalují své já, hovoří o problémech; - Muži rádi přehánějí a snadno vyslovují určitá ultimáta, ženy to berou častěji vážně, neužívají tolik nadsázku; - Muži rádi konverzují, aby se dověděli informace, ženy kvůli dobrým vztahům a udržování kontaktů; - Ženy spíše přizpůsobují svůj komunikační styl mužům, n než muži ženám; - Ženy jsou v komunikaci příjemnější, častěji s jinými souhlasí, vyslechnou, i když si myslí, že nemá pravdu. nKomunikace často směřuje pouze ke sdílení pocitů (small talk), umění sdělovat se (A. Moravia) FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 23 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Interkulturní komunikace nProlínají se lingvistické, psychologické a kulturní aspekty nNízký komunikační kontext – národy se vyjadřují explicitně, otevřeně (Němci, Nizozemci a skandinávci); Vysoký komunikační kontext – méně otevřená vyjádření, často je nutné je interpretovat z kontextu (jižní Evropa - Italové, Francouzi, Španělé, asiaté). n nKomunikační etiketa (rituály): - tykání a vykání, tituly; - pozdravy (podání ruky, úklony, líbání na tvář, úsměv); - projevování emocí (čím severněji, tím je projevování n emocí tlumenější, Číňané a Japonci skrývají emoce). n. n FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 24 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Interkulturní komunikace nBariéry: jazyk (lingua franca), stereotypy, etnofaulismy →nepřátelství, národní mentalita. Vedle zvládnutí cizího jazyka může představovat určitý problém neverbální komunikace. Základní vyjádření emocí u všech lidí zhruba stejné, lze určit pět základních výrazů tváře: pocit štěstí, hněvu, znechucení, strachu a překvapení (Charles Darwin). U gest a postavení těla - velké interkulturní rozdílnosti. Vedle neverbální komunikace je třeba zvládnout i metakomunikaci (– např. správný slovní akcent, sílu hlasu, vyjádření emocí). FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 25 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Interkulturní komunikace nBariéry: jazyk (lingua franca), stereotypy, etnofaulismy →nepřátelství, národní mentalita. Vedle zvládnutí cizího jazyka může představovat určitý problém neverbální komunikace. U gest a postavení těla - velké interkulturní rozdílnosti. nVelkou část neverbálních sdělení nelze jednoznačně převést do slov a dekódovat zcela určitým způsobem. Vedle neverbální stránky komunikace je třeba zvládnout i metakomunikaci – např. správný slovní akcent, sílu hlasu, vyjádření emocí , i když u všech lidí lze určit zhruba pět základních výrazů tváře: pocit štěstí, hněvu, znechucení, strachu a překvapení (Charles Darwin). FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 26 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Interkulturní komunikace nKomunikace často směřuje pouze ke sdílení pocitů (small talk), umění sdělovat se (A. Moravia) nOn-line životní styl – kvantita na úkor kvality n nU verbální komunikace – rozdíl významu a smyslu nKomunikace ohrožena: nStejné skutečnosti vyjádřené rozdílnými znaky (žargon) nTytéž znaky interpretovány různě, a to znakům přiřazen: n - odlišný význam (slovo má více významů) n - odlišný smysl: a) slovo je rozdílně chápáno (svoboda) n b) slovo je spojeno s jiným kontextem (žert) n FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 27 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Sociální interakce nPředstavuje jádro, smysl společenských vztahů. Teorie sociální interakce vychází z předpokladu, že sociální interakce konstituuje sociální život. Sociální interakci lze studovat: a) obsahově, b) formálně. Z hlediska formy lze rozlišit podle cílů a jejich dosažení: nspolupráci, nsoutěžení, nvýměnu činností (sociální směnu), nkonflikt. nCíle interakce: a) instrumentální nebo b) expresivní FRMU – Inovace předmětu Sociologické aspekty veřejné správy 28 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled n n n Děkuji za pozornost Zápatí prezentace 29