Ekonomické subjekty a jejich vztahy ke státu Ekonomické základy práva Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství Ekonomické subjekty ljednotky ekonomického rozhodování lsehrávají různé role - pracují, vyrábějí, nakupují, prodávají, najímají, pronajímají apod. l lekonomické subjekty lze dělit podle základních funkcí do 4 kategorií - sektorů: lJednotlivci x domácnosti lPodniky lVeřejný (vládní) sektor lZahraniční sektor l l l l Vztahy ke státu ldetailněji se touto problematikou zabývá odvětví práva veřejného, a to finanční právo a jeho pododvětví – daňové právo ltato problematika přesahuje i do jiných oborů a je nutné daně vnímat komplexněji. l lEkonomické subjekty v okamžiku, kdy vyvíjejí činnosti podrobené daním, mají povinnost tyto daně platit či odvádět, popřípadě platit zálohy na ně. lDaně jsou využívány k dosažení určitých cílů v oblasti národohospodářské a sociální. lDaňová politika je používána k omezení nebo podpoře určitých ekonomických činností. l l l Daň lpovinná lnenávratná lneekvivalentní lpravidelně se opakující lzákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu l Daňová soustava ldůchodové daně lnejmladší daně lobsahují sociální prvky, od kterých je postupně upouštěno lzáporná důchodová daň l lspotřební daně lnerespektují důchodovou situaci dlužníka lv současné době jsou zařazeny především z fiskálních důvodů – jsou stabilním příjmem l lmajetkové daně ljsou historicky nejdéle využívaným typem daní lvyužívají se z důvodu stabilnosti jejich výnosu, ačkoliv výnos je minimální lnerespektují důchodovou situaci poplatníka daně lu majetkových daní je zpravidla nemožný daňový únik Účel daní lzískávání prostředků do veřejných rozpočtů, aby byly plněny základní funkce státu (tj. existence veřejné správy), veřejný sektor mohl financovat veřejné statky, tedy plnit různé úkoly v oblasti školství, zdravotnictví, sociální péče, apod. lstát se snaží odradit daňové poplatníky od spotřeby zdraví škodlivých výrobků (tabáku, tabákových výrobků, alkoholu) a také ochraňovat životní prostředí (např. zdanění pohonných hmot). lzdanění určitého škodlivého výrobku může snížit jeho spotřebu a současně snižuje důsledky negativních externalit, které jsou s výrobou tohoto výrobku spojeny (např. tzv. ekologické daně či spotřební daně). lzavedení jiných daní může sledovat snahu ochránit vybrané ekonomické subjekty (např. formou daňových úlev, snížení daní či osvobození od daně). lnegativní (záporné) daně, jedná se o situaci, kdy stát místo toho, aby finanční prostředky od ekonomických subjektů vybíral, tak jim jsou vypláceny, ať se již jedná o subvence či sociální dávky. lpomocí daní tak může vláda ovlivňovat soukromé výdaje a motivovat ekonomické subjekty v jejich poptávce po kapitálu, jejich vztahu k úsporám a práci. Rozpočtové určení daní lZákon č. 243/2000, o rozpočtovém určení daní l lhttps://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-kraje-a-obce/Schema_rozpoctoveho_urceni_dani_202 0.pdf Přehled vývoje inkasa uvedených daní v ČR v letech 1993 až 2001 (v mil. Kč) Daň 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Daň z přidané hodnoty 77 104 85 849 94 801 109 313 117 573 119 358 138 282 145 908 151 886 Daně spotřební 39 983 46 360 56 649 61 170 64 171 67 801 73 143 70 879 76 299 Daň z příjmů právnických osob 66 221 56 124 55 383 49 968 41 020 52 064 54 819 58 088 75 940 Daň z příjmů vyb. srážkou - § 36 6 169 14 115 17 302 21 038 22 520 24 881 20 658 16 146 18 045 Daň silniční 4 335 4 147 3 930 4 321 4 565 4 373 5 226 5 587 5 283 Daň dědická 13 55 91 97 116 146 148 122 112 Daň darovací 156 389 357 296 350 427 405 413 475 Daň z převodu nemovitostí 616 1 645 2 768 3 464 4 488 5 677 6 271 5 439 5 834 Ost. příjmy, odvody, pok. a popl. 4 040 5 312 5 072 4 694 4 858 5 094 4 597 4 455 4 466 DPFO - podnikatelů 3 486 14 240 14 815 15 843 15 880 16 530 17 103 16 546 18 796 DPFO ze záv. činnosti 24 781 35 039 45 126 54 102 60 642 65 039 66 881 72 749 78 530 Daň z nemovitostí 3 434 3 658 3 778 3 991 3 938 4 138 4 271 4 455 4 535 C E L K E M 230 338 266 933 300 072 328 296 340 121 365 528 391 804 400 787 440 201 Zdroj: Česká daňová správa Přehled vývoje inkasa uvedených daní v ČR v letech 2002 až 2009 (v mil. Kč) Daň 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Daň z přidané hodnoty 155 209 164 856 184 320 208 413 217 784 236 385 255 190 253 612 Daně spotřební 79 485 84 179 95 841 110 491 119 535 138 947 130 553 131 000 Daň z příjmů právnických osob 90 737 96 978 106 526 137 432 128 865 155 674 173 590 110 543 Daň z příjmů vyb. srážkou - § 36 16 755 20 625 12 098 11 242 14 003 15 700 19 299 19 189 Daň silniční 5 512 5 738 5 509 5 191 5 428 5 915 6 002 4 795 Daň dědická 86 100 100 103 124 109 115 88 Daň darovací 601 648 818 510 604 692 345 162 Daň z převodu nemovitostí 7 171 8 025 9 461 7 494 7 788 9 774 9 950 7 809 Ost. příjmy, odvody, pok. a popl. 5 147 4 923 5 099 5 252 4 977 4 250 4 281 3 784 DPFO - podnikatelů 21 901 22 131 24 040 26 583 17 854 17 003 17 774 5 565 DPFO ze záv. činnosti 86 591 94 653 102 627 110 662 111 633 126 388 115 180 111 042 Daň z nemovitostí 4 576 4 840 4 948 4 987 5 017 5 123 5 195 6 361 C E L K E M 473 771 507 696 551 387 628 360 633 614 715 961 737 449 653 950 Zdroj: Česká daňová správa Přehled vývoje inkasa uvedených daní v letech 2010- 2017 ( v mil. Kč) Zdroj: Generální finanční ředitelství Aktuální informace: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/analyzy-a-statistiky/udaje-z-vyberu-dani Daň 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Daň z přidané hodnoty 269 547 275 394 278 231 308 461 322 879 331 836 349 460 381 435 Daň z příjmů právnických osob 114 746 109 312 120 461 113 052 123 179 138 140 156 401 161 803 Daň z příjmů vyb. srážkou 19 298 19 848 20 781 20 488 24 029 25 099 24 462 24 814 Daň silniční 3 5 100 5 187 5 206 5 273 5 539 5 814 5 970 6 191 Daň dědická 3 87 78 71 76 59 31 10 5 Daň darovací 3 138 4 279 3 368 108 74 -4 434 -351 -23 Daň z převodu nemovitostí 3 7 453 7 362 7 660 8 894 3 686 210 176 120 Daň z nabytí nemovitých věcí 1 5 600 10 982 12 697 12 478 Ost. příjmy, odvody, pok. a popl. 3 487 3 109 3 039 1 869 2 287 3 749 4 172 6 948 DPFO - podnikatelů 7 987 2 939 3 261 2 680 1 128 2 498 6 849 7 617 DPFO ze záv. činnosti 111 842 119 373 119 787 126 134 130 867 136 125 149 392 169 241 Daň z nemovitých věcí 2 8 747 8 568 9 541 9 847 9 910 10 313 10 582 10 758 Odvod z elektřiny ze slun. záření 5 939 6 403 5 817 2 042 1 932 1 926 2 047 Odvod z loterií §41b odst.1 1 287 2 076 1 713 1 938 2 448 823 Odvod z loterií §41b odst.2,3,4 4 649 5 981 6 209 6 162 8 004 2 380 Daň z hazardních her - celkem 8 936 C E L K E M 548 432 561 388 583 746 610 757 639 199 670 396 732 197 786 636 Daňové principy lSpravedlnost lEfektivnost lPerfektnost a průhlednost lDaňová jistota Spravedlnost v daňové teorii lschopnost platit daň lkaždý subjekt by měl přispívat k financování veřejných statků podle své platební schopnosti l lužitek ze zdanění ljednotlivec má platit takovou daň, která je rovna užitku ze zdanění v podobě různých veřejných statků, které pro něj stát zabezpečuje Spravedlnost v daňové teorii lVertikální spravedlnost lpoplatník s větší schopností platit daň by měl platit vyšší daň než poplatník s nižší schopností platit daň. lmírně progresivní sazby daně l lHorizontální spravedlnost lpoplatníci se stejnou schopností platit daň by měli platit stejně velkou daň bez ohledu na pohlaví, rasu, věk Distribuční důsledky daní lLorenzova křivka lměří rozdělování příjmů před zdaněním a po něm Kumulativní podíl důchodů (%) Procento obyvatel (kvantily domácností) 100 % 100 % Linie rovné distribuce Absolutní rovnost Důchod před zdaněním Důchod po zdanění Zmenšení nerovnoměrnosti v rozdělení důchodu Absolutní nerovnost Čím je křivka blíže ose kvadrantu 0C, tím je systém daní progresivnější C Odchylka od absolutní nerovnosti 0 Efektivnost daní lmaximalizace daňových výnosů, při pevně daných nákladech (alokační) l lefektivnost ve významu minimalizace nákladů při pevně daných daňových výnosech (technická) l Lafferova křivka lVztah mezi mírou zdanění a daňovým výnosem Daňový výnos Míra zdanění Lafferův bod Zakázaná zóna Daňová kvóta v ČR Česká daňová správa [cit. 30. 9. 2010] Dostupné z: http://cds.mfcr.cz „Složená daňová kvóta by po daňové reformě měla klesnout ze současných zhruba 35 % na 33 %“ (Kalousek, M.). Otázky Václava Moravce [cit. 20. 3. 2011] Dostupné z: http://www.novinky.cz Daňová kvóta ve světě TaxToGDP_Jan2016 Aktuální data: https://stats.oecd.org/viewhtml.aspx?datasetcode=REV&lang=en Daňová kvóta u daní lhttps://data.oecd.org/tax/tax-on-property.htm l Důchodový a substituční efekt lDůchodový efekt lmá za následek rozpočtové omezení poplatníka l lSubstituční efekt lzměna preferencí poplatníka daně ve vztahu se změnou mezního užitku lzpůsobuje újmu: lpoplatníku daně – ztráta času, pocit menšího užitku z výrobku, finanční ztrátu apod. lstátu –vybere menší objem daňového výnosu l l = nadměrné daňové břemeno l škoda privátního sektoru > přínos veřejného sektoru Daňové břemeno l Daňové břemeno = daň + nadměrné daňové břemeno + administrativní náklady l lnedistorzní daně lpaušální daně - nedochází k substituci, má pouze důchodový efekt (např. DPH) l ldaně distorzní lsnižují disponibilní důchod poplatníků – tzn. způsobují důchodový efekt, ovlivňují i jednání poplatníka a způsobují i substituční efekt. l l Změnou chování je možné se vyhnout dani, ne však nákladům daně. Přímé administrativní náklady lpřímo spojené se správou a výběrem daní ljsou snadno zjistitelné lrostou se složitostí daňového systému lsoučasný stav: lve vyspělých zemích obvykle mezi 0,5 % až 1,5 % lzpráva OECD (2000): ČR 2,5-krát více daňových úředníků než je průměr OECD lzpráva OECD (2005): ČR náklady českého „daňového“ systému jsou 2,5 % lZpráva Evropské komise (2016): l„… řešení problému daňových úniků, zejména v oblasti DPH, je jednou z priorit politického programu české vlády, skutečný pokrok je ale pomalý. Plánována navíc podle Bruselu nejsou žádná opatření, která by snižovala relativně vysoké náklady související s placením daní či vedla ke zjednodušení celého daňového systému“ Vysoké daňové úniky i neefektivní státní správa. Tak vidí Česko Brusel [cit. 10. 3. 2017] Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/ NKÚ k nemovitostním daním lInkaso v letech 2012-2014: 58 894 mil. Kč. lNedoplatky do 2014: 3 391 mil. Kč lPočet nedoplatků: 105 037 lPočet bagatelních nedoplatků (do 5 000 Kč): 76,25 % l2014: lpříjmy ze všech daní na 1 Kč výdajů: 76,86 Kč lPříjmy ze všech daní na 1 zaměstnance finanční správy: 42,6 mil. Kč. lPříjmy u majetkových daní na 1 Kč výdajů: 24,91 Kč lPříjmy u majetkových daní na 1 zaměstnance finanční správy: 13,3 mil. Kč. lPodle OECD z vybraných 21 zemí EU měla ČR v roce 2013 druhý nejnižší podíl příjmů z majetkových daní na celkových daňových výnosech! l lZdroj: NKÚ - Kontrolní závěr z kontrolní akce 15/15 l Perfektnost a průhlednost - Nepřímé administrativní náklady lnáklady soukromého sektoru, které souvisejí s vypočtením daňové povinnosti a zaplacením daně l lnáklady zvané též „vyvolané“ a jako takové hůře vyčíslitelné l lněkolikanásobně vyšší než přímé administrativní náklady l lrostou se složitostí daně l l Daňová jistota lPro poplatníka lPro příjemce daňového výnosu Daňová optimalizace - daňový přesun ldopředu lna odběratele, spotřebitele (vyšší prodejní cena) ldozadu lna dodavatele, výrobce (nižší dohodnuté nákupní ceny) ldopředu i dozadu Výše daňového přesunu lpoměrná (částečná) lplná (100 %) lnulová lvíce než 100 % (např. při monopolní struktuře) l l Ramseyovo daňové pravidlo lnejvětší daně na co nejméně elastickou nabídku a poptávku Společné rysy daňových reforem lprincip spravedlnosti, efektivnosti daní, jednoduchosti a průhlednosti daňového systému lsnižovat daňové zatížení, snížit daňovou kvótu lzároveň zajistit, aby neklesal daňový výnos lsnížit intenzitu zdanění podnikové sféry lu individuální důchodové daně snížit počet pásem progrese lposílit využívání nepřímých spotřebních daní lpřejít na využívání univerzálních daní lomezit přerozdělování v rozpočtové soustavě lomezovat možnosti daňových úniků a obcházení daňových zákonů Děkuji za Vaši pozornost!