Registrační řízení 

Řízení o závazném posouzení

Daňové řízení

Inkasní správa

Registrační řízení patří mezi specifická řízení, která se uplatňují při správě daní a která nejsou součástí daňového řízení (§ 134), byť s ním velmi úzce souvisí. Základním předpokladem pro vznik tohoto řízení je existence registrační povinnosti, která stíhá užší skupinu subjektů, nežli povinnost daňová. Primárně se tak registrace uplatní u daní, které mají kontinuální charakter, tj. daňové povinnosti v nich vznikají pro jednotlivá zdaňovací období. Registrace správci daně umožňuje přehled o klíčových údajích, z nichž je nutné při stanovení daně i zajištění jejího placení vycházet.

Daňové řízení je řízení vedené správcem daně  za účelem stanovení daně, jejího vyměření, vybrání, vyúčtování, kontroly splnění daňové povinnosti, popř. i vymáhání daně v případě, kdy daň nebyla uhrazena dobrovolně. Daňové řízení je vždy neveřejné, zahajuje jej správce daně na základě přijatého podání daňového subjektu.

Cílem daňového řízení je stanovit a vybrat daně tak, aby nebyly zkráceny daňové příjmy.

Správce daně prokazuje:

a) oznámení vlastních písemností

b) skutečnosti rozhodné pro užití právní domněnky nebo právní fikce

c) skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost povinných evidencí a účetních záznamů

d) skutečnosti rozhodné pro posouzení skutečného obsahu právního jednání

e) skutečnosti rozhodné pro uplatnění následku za porušení povinnosti při správě daní

Způsoby (formy) placení daní?

Placení daní lze realizovat bezhotovostním převodem z účtu (vedeného u banky) nebo v hotovosti:

• prostřednictvím poskytovatele platebních služeb (banky) nebo držitele poštovní licence (pošty),
• pomocí Soustředěného inkasa plateb obyvatelstva (SIPO) pro placení pouze daně z nemovitých věcí (od 1. 1. 2016),
• v pokladnách na vybraných územních pracovištích finančních úřadů,
• šekem, jehož proplacení je zajištěno poskytovatelem platebních služeb,
• daňovému exekutorovi, jde-li o platbu při daňové exekuci,
• oprávněné úřední osobě, jde-li o platbu pořádkové pokuty.

Některé typy poplatků je možné zaplatit i formou kolkových známek. Daňovou povinnost lze uhradit i přeplatkem na jiné dani.

DAŇ z nemovitých věcí 

Kdo podává daňové přiznání - POPLATNÍCI

To by neměli zapomenout zejména ti poplatníci, kteří v roce 2022 nově nabyli do svého vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku nebo pokud zaevidovali krajinný prvek na svém pozemku. Také ti, kteří nemovitou věc darovali, prodali nebo jinak pozbyli, musí tuto skutečnost oznámit finančnímu úřadu. Pokud jim ještě nějaká nemovitá věc v kraji zbyla, musí také podat daňové přiznání. Pokud všechny své nemovité věci v daném kraji v roce 2022 pozbyli, doručí na finanční úřad písemné oznámení o této skutečnosti.

Povinnost podat daňové přiznání mají také poplatníci, kteří na v minulosti přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je také změna výměry parcely na základě revize katastru nemovitostí. Dále je nutné upozornit, že i část budovy nebo inženýrské stavby, je-li dokončená a užívaná, je předmětem zdanění.

Kdo nepodává daňové přiznání?

Poplatník, který podával daňové přiznání v uplynulých letech, a nezměnily se u něj skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Změna koeficientu, který si určuje pro každý rok obec nebo změna průměrné ceny pozemku, také není důvodem pro podání daňového přiznání.
Je-li jedinou změnou ve vztahu k nemovité věci k 1. 1. 2023 změna koeficientu – daňové přiznání se nepodává, správce daně tyto změny automaticky zohlední při výpočtu daně na aktuální rok sám.

Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí.

(2) Předmětem daně z pozemků nejsou

a) pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb,

b) lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení,

c) pozemky, které jsou vodní plochou s výjimkou rybníků sloužících k intenzívnímu a průmyslovému chovu ryb,

d) pozemky určené pro obranu České republiky,

e) pozemky v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na nich, které jsou součástí zdanitelných jednotek v budově bytového domu, a jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami, a to v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů těchto spoluvlastníků na nich.

(3) Na pozemek, který je součástí jednotky, se pro účely daně z nemovitých věcí hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem je ten, kdo vlastní jednotku.

Předmětem daně ze staveb a jednotek je, nachází-li se na území České republiky,

a) zdanitelná stavba, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí dokončená nebo užívaná

1. budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona,

2. inženýrská stavba uvedená v příloze k tomuto zákonu,

b) zdanitelná jednotka, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí jednotka dokončená nebo užívaná.

(2) Předmětem daně ze staveb a jednotek není zdanitelná stavba, v níž jsou zdanitelné jednotky.

(3) Na zdanitelnou stavbu, která není samostatnou nemovitou věcí, se pro účely daně z nemovitých věcí hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem je ten, kdo vlastní věc, jejíž je tato stavba součástí.

(4) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na část budovy nebo inženýrské stavby uvedené v příloze k tomuto zákonu nebo součást jednotky, je-li dokončená nebo užívaná.

Placení daně z nemovitých věcí.

Nejzazší lhůta pro zaplacení daně z nemovitých věcí (případně zálohy na tuto daň) je 31. května. Finanční správa bude poplatníky informovat o jejich daňové povinnosti na rok 2023 jako tradičně formou složenky, kterou obdrží do poštovních schránek nebo formou hromadných předpisných seznamů, které budou v květnu k nahlédnutí na finančních úřadech.

Majitelé datových schránek dostanou namísto složenky informace pro placení daně z nemovitých věcí do svých datových schránek. 

Obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovité věci na území celé obce nebo pro všechny nemovité věci na území jednotlivé části obce stanovit jeden místní koeficient ve výši v rozmezí 1,1 až 5, přičemž koeficient musí být stanoven s přesností na jedno desetinné místo. Tímto koeficientem se vynásobí daň poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, zdanitelných staveb nebo zdanitelných jednotek, popřípadě jejich souhrny, s výjimkou pozemků uvedených v § 5 odst. 1.