SPRÁVA NA ÚSEKU OBRANY STÁTU PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY •Základním pramenem je ústavní zákon o bezpečnosti ČR •Dále pak: •Zákon o zajišťování obrany ČR •Zákon o ozbrojených silách ČR •Zákon o Armádě ČR •Zákon o branné povinnosti a jejím zajišťováním •Významným mezinárodněprávním aktem, který ovlivňuje správu obrany našeho státu je přístup ČR k Severoatlantické smlouvě – NATO. Rovněž je zde zákon o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR. SPRÁVA NA ÚSEKU OBRANY STÁTU SPRÁVA NA ÚSEKU OBRANY STÁTU ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY STÁTU ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY STÁTU Stát má právo omezit i jiná lidská práva, pokud to připouštějí smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je ČR vázána. PO jsou povinny zejména dle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo na výzvu územní vojenské správy poskytovat ze svého vlastnictví určené věcné prostředky pro potřeby zajišťování obrany státu a strpět s tím spojené úkony a plnit stanovenou oznamovací povinnost. FO mají rovněž povinnost poskytnout věcné prostředky, a zároveň může být všem FO uložena pracovní povinnost. Další osoby mohou být stejným způsoben povolány k pracovní výpomoci, tj. konání práce nad stanovený časový limit STAV OHROŽENÍ STÁTU Za stavu ohrožení státu vláda, ministerstva, ústřední správní úřady, Česká národní banka, krajské úřady a obecní úřady přijímají krizová nebo mimořádná opatření, která jsou upravena zvláštními zákony, například zákonem o krizovém řízení (krizový zákon), zákonem o zajišťování obrany ČR, nebo zákonem o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. VÁLEČNÝ STAV 16. prosince roku 1941 prezident Edvard Beneš spolu s předsedou exilové vlády vyhlásili, že Československá republika se nachází ve válečném stavu s Německem a Maďarskem a to od doby, kdy se tyto státy dopustily násilnických činů proti suverenitě Československa. NOUZOVÝ STAV NS se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu (max. 30 dnů, prodloužit lze jen po předchozím souhlasu PS) a pro určité území. S vyhlášením NS musí vláda vymezit, která práva a v jakém rozsahu se v souladu s LZPS omezují, a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. ORGANIZACE OBRANY STÁTU PREZIDENT ČR – VRCHNÍ VELITEL OZBROJENÝCH SIL Prezident má možnost účastnit se zasedání vlády, vyžádat si od ní a od jejích členů informace a projednávat s vládou nebo s jejími členy záležitosti, které patří do jejich působnosti. Totéž platí pro jednání parlamentu. Podle ústavního zákona o bezpečnosti má prezident právo účasti na schůzích BRS, právo vyžadovat od BRS a jejích členů zprávy a projednávat s BRS nebo s jejími členy otázky spadající do jejich působnosti. Prezident je za válečného stavu povinen vyhovět návrhu vlády a nařídit mobilizaci, demobilizaci nebo nařídit mimořádné odvody (§ 44, 46 branného zákona) Cizím státním příslušníkům může prezident udělit povolení ke vstupu do ozbrojených sil ČR i za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Prezident neodpovídá za přípravu a zajišťování obrany státu; odpovědnost nese vláda. Prezident je pouze informován a konzultován ve věcech přípravy a zajišťování obrany státu nebo při realizaci opatření, jež mají prověřit systém zabezpečení obrany státu. Úloha prezidenta v rámci přípravy strategických plánů obrany a bezpečnosti ČR má pouze konzultativní povahu. PREZIDENT ČR – ZÁKONNÁ ÚPRAVA VOJENSKÁ KANCELÁŘ PREZIDENTA REPUBLIKY PARLAMENT ČR PARLAMENT ČR – ZÁKONNÁ ÚPRAVA VLÁDA ČR Vláda je dále oprávněna: •stanovit nařízením pozastavení pravidelné odvodní povinnosti podle potřeb doplňování ozbrojených sil; •zkrátit nařízením délku civilní služby; •navrhovat prezidentovi republiky povolání vojáků v záloze k mimořádné službě; •navrhovat prezidentovi republiky zrušení mimořádných opatření, nařídit mobilizaci, demobilizaci a mimořádné odvody; •schvalovat strukturu armády, koncepci její výstavby a celkové počty vojáků; •nařízením určit objekty důležité pro obranu státu a úseky státních hranic střežené vojáky Armády ČR; •rozhodnout na návrh ministra vnitra o použití Armády ČR k záchranným pracím, k zabezpečení letecké přepravy humanitární a zdravotnické pomoci atp.; •stanovit nařízením ty orgány státní správy, v nichž vojáci plní služební úkoly obranného charakteru a počet vojáků v nich; •určit pozemky a stavby, které mohou mít za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu strategický význam; VLÁDA ČR •Vláda je dále oprávněna: •stanovit nařízením pozastavení pravidelné odvodní povinnosti podle potřeb doplňování ozbrojených sil; •zkrátit nařízením délku civilní služby; •navrhovat prezidentovi republiky povolání vojáků v záloze k mimořádné službě; •navrhovat prezidentovi republiky zrušení mimořádných opatření, nařídit mobilizaci, demobilizaci a mimořádné odvody; •schvalovat strukturu armády, koncepci její výstavby a celkové počty vojáků; •nařízením určit objekty důležité pro obranu státu a úseky státních hranic střežené vojáky Armády ČR; •rozhodnout na návrh ministra vnitra o použití Armády ČR k záchranným pracím, k zabezpečení letecké přepravy humanitární a zdravotnické pomoci atp.; •stanovit nařízením ty orgány státní správy, v nichž vojáci plní služební úkoly obranného charakteru a počet vojáků v nich; •určit pozemky a stavby, které mohou mít za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu strategický význam; • VLÁDA ČR – ZÁKONNÁ ÚPRAVA BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU A MINISTERSTVO OBRANY Kontrolu Armády provádí Inspekce ministra obrany, která je nejvyšším vnitřním kontrolním orgánem ministerstva, a je přímo podřízena ministrovi. Součástí ministerstva obrany je také Vojenské zpravodajství, v jeho čele stojí ředitel. GENERÁLNÍ ŠTÁB ARMÁDY ČR OZBROJENÉ SÍLY ČR Jejich služebně-právní vztahy se řídí zvláštními právními předpisy, jimiž jsou zákon o vojácích z povolání a zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze. Vojenské újezdy: vymezené části území státu určené k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil Státní správu ve vojenských újezdech vykonávají újezdní úřady -> v jejichž čele je přednosta (voják z povolání). OZBROJENÉ SÍLY – ARMÁDA ČR Plní základní úkoly svěřené ozbrojeným silám a v rámci mezinárodní spolupráce a dále ji lze použít např. ke střežení objektů důležitých pro obranu státu, k plnění vymezených úkolů Policie ČR, k záchranným pracím při pohromách nebo jiných závažných situacích, k letecké přepravě ústavních činitelů či k zajištění letecké služby pátrání a záchrany. VZTAHY UVNITŘ VOJENSKÉ ORGANIZACE SLUŽEBNÍ POMĚR Bezpečnostními sbory se rozumí Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Celní správa ČR, Vězeňská služby ČR, Bezpečnostní informační služba ČR a Úřad pro zahraniční styky a informace. BRANNÁ POVINNOST V rámci branné povinnosti mohou vznikat občanům konkrétní právní povinnosti, které jsou obsahem již konkrétních právních vztahů, založených příslušnými správními akty. Doplňování ozbrojených sil se nyní realizuje na základě dobrovolného vstupu do armády za účelem výkonu služebního poměru vojáka z povolání a na základě zálohy ozbrojených sil. Aktivní záloha a povinná záloha. DĚKUJI ZA POZORNOST