Vliv elektronizace na určení příslušnosti soudů

V této části se budeme zabývat velmi aktuální a zajímavou oblastí, kterou je vliv internetu a elektronizace za mezinárodní právo soukromé a pravidla pro určení mezinárodní příslušnosti dle Nařízení Brusel Ibis. Vzhledem k omezenému časovému prostoru se zaměříme na nejzajímavější vybrané otázky, ve kterých lze vnímat dopady elektronizace a internetu projevující se v mnohosti potenciálních sudišť. V rámci výkladu se zaměříme na smluvní závazkové vztahy (obchodní, spotřebitelské a licenční smlouvy na internetu) a mimosmluvní závazkové vztahy (pomluva, porušení osobnostních práv a porušení práv k duševnímu vlastnictví na internetu).

Podrobněji a rozsáhleji se problematice vlivu elektronizace na mezinárodněprávní obchodní vztahy věnuji v povinně volitelném předmětu vyučovaném v anglickém jazyce BDV202Zk Electronization and international trade law, k jehož registraci Vás srdečně zvu!

Právní předpisy

Ve výuce pokračujeme v práci s Nařízením Brusel Ibis, které prosím mějte k dispozici i k tomuto tématu.

Studijní text a prezentace

Obecný úvod

Globalizace, elektronizace a online prostředí jsou realitou 21. století, ovlivňují celou řadu aspektů lidské činnosti a mění způsob sdílení informací a užívání obsahu. Internet je možné považovat za „revoluční prostředek v distribuci informací […] a médium, které je velmi prospěšné pro lidstvo, rozvíjející právo na přístup k informací i svobodu projevu“.  V současné době díky elektronizaci a globalizaci překračuje jednání fyzických a právnických osob hranice národních států. Toto prostředí zároveň vede k situacím, kdy následky jednání, ke kterému došlo v jednom státě, se mohou projevit v najednou ve více jiných státech.

Internet je možné charakterizovat jako anonymní, spontánní a bezprostřední prostředí. Na internetu je možné jednat a sdělovat věci, které by s největší pravděpodobnostní nebyly pronesena z očí do očí. Jak trefně a ironicky poznamenal generální advokát Bobek ve svém stanovisku k rozhodnutí ve věci Bolagsupplysningen, jedná se o „éru anonymního internetového hrdinství, všeobecně známého svým uhlazeným stylem, porozuměním a umírněností“. Internet (kyberprostor) je vnímán jako prostor neomezený státními hranicemi, který není rozdělen mezi suverénní státy.  Internet umožňuje relativně neomezené, celosvětové a okamžité šíření obsahu a informací. Následky jednání, ke kterému dojde na internetu, např. zveřejnění díla bez souhlasu autora, se mohou projevit po celém světě, kde je obsah dostupný online. Internet umožňuje zásadně časově neomezený přístup k obsahu. Je-li informace zveřejněna na internetu, je v zásadě nezničitelná a může se šířit bez vědomí, souhlasu a přičinění osoby, která je jejím původcem. Internetu umožňuje okamžité sdílení a ukládání velkého množství informací. Tyto informace jsou bezprostředně distribuovány neomezenému okruhu uživatelů. Na internetu také neexistuje ústřední autorita ve smyslu moci výkonné, zákonodárné nebo soudní, která by měla pravomoc vydávat obecně závazné a vynutitelné právní předpisy. S nástupem internetu došlo ke vzniku nového typu protiprávních činů, které jsou kvalifikovány jako kyberzločiny (cybercrimes) nebo kyberdelikty (cyberdelicts), a to jako důsledek jak vědomého a účelového, tak nevědomého jednání. Informace zveřejněné na internetu z území jednoho státu mohou být bezprostředně dostupné po celém světě. Obsah, který je kvalifikován jako poškozující podle práva jednoho právního řádu (porušující práva k duševnímu vlastnictví nebo osobnostní práva), může být jednáním po právu podle právního řádu jiného státu.

Mezi nejzásadnější zvláštnosti internetu ovlivňující kolizní a procesní normy patří potenciální ubiquita a virtualita. Ubiquita internetu umožňuje neomezenou dostupnost obsahu. Virtualita internetu má vliv na (ne)možnost využití geograficky založených hraničních určovatelů. V případě virtuality je možné vycházet z právní fikce, že nehmotné statky se nacházejí na celém světě.  V případě ubiquitního a virtuálního prostředí může existovat neomezené množství těchto kritérií a hraničních určovatelů. Dochází k „multiplikaci kritérií a vazeb“ pro ukotvení jednání k území určitého státu, a tím k multiplikaci procesních kritérií a hraničních určovatelů. 

Při hledání řešení pro omezení mnohosti rozhodných práv a potenciálních sudišť je nutné zohlednit zájmy všech účastníků vztahů vznikajících na internetu. Zájmem poskytovatelů služeb informační společnosti je být v případě sporu žalován v omezeném počtu sudišť podle omezeného počtu rozhodných práv, a to i za předpokladu, že jimi poskytovaný obsah je dostupný celosvětově. Zájmem uživatelů služeb informační společnosti a dalších osob, např. nositelů práv k duševnímu vlastnictví, je být podřízen nejlépe soudům v místě jejich obvyklého bydliště a řídit se rozhodným právem pro ně nejvýhodnějším, typicky podle legis fori.

Vztah internetu a mezinárodního práva soukromého EU je možné vymezit jako „celosvětová dostupnost, plnění, jurisdikce, porušení a škoda“. Některé hraniční určovatele a procesní kritéria nejsou online prostředím zásadně ovlivněna.[1] Hraniční určovatelé, které jsou zaměřeny na žalovaného, jako je např. místo jeho obvyklého bydliště nebo místo příčinné události, zpravidla aplikační problémy nečiní, neboť navazují na omezený počet míst.[2] V těchto případech se jedná spíše o otázky dokazování než problém s těmito kritérii jako takovými. U části hraničních určovatelů a procesních kritérií je jejich aplikace na právní poměry vznikající online problematičtější. Jako příklad je možné uvést místo plnění nebo místo škodné události. V případě místa škodné události Soudní dvůr EU opakovaně judikoval, že toto místo se nachází všude tam, kde je chráněný nebo poškozují obsah dostupný. Příslušnost těchto soudů je teritoriálně omezená. Soudní dvůr EU tímto vytvořil mozaiku. Pro spory vyplývající z porušení osobnostních práv bylo navíc vytvořeno kritérium centra zájmů poškozeného. Ke kritériu místo plnění v online prostředí se Soudní dvůr EU zatím neměl příležitost vyjádřit ve své interpretační judikatuře.

Kontrolní otázky

Praktické příklady

Cizojazyčný slovníček pojmů

česky	anglicky	německy	španělsky	polsky
elektronizace	electronization
pomluva
práva duševního vlastnictví		Rechte an geistigem Eigentum
místo plnění				miejsce wykonania zobowiązania
zaměřovat činnost			dirigir actividades

Zajímavosti a užitečné odkazy

Fakultní časopisy

V odkazech níže naleznete odborné časopisy, které vydává Právnická fakulta Masarykovy univerzity a ve kterých můžete nalézt články týkající se probírané problematiky.