̶ pojem a systém pracovního práva ̶ předmět pracovního práva ̶ základní prameny pracovního práva ̶ funkce a základní zásady pracovního práva ̶ vztah k jiným právním odvětvím ̶ pracovněprávní vztahy ̶ třídění, subjekty ̶ založení a vznik pracovního poměru ̶ skončení pracovního poměru 2 3 sociální právo pracovní právo právo sociálního zabezpečení 4 −vývoj pracovního práva jako ochranného zákonodárství −pracovní doba, pracovní přestávky, práce v noci nebo práce dětí −později také dovolená a minimální mzda 5 – samostatné právní odvětví – soubor právních norem, které upravují ucelenou výseč společenských vztahů – vztahy pracovněprávní – cca 4 miliónů zaměstnanců – pojem „práce“ – cílevědomá lidská činnost, která vede k uspokojování materiálních, sociálních a duchovních potřeb 6 –předmětem zájmu pracovního práva je výdělečná činnost závislá –předmětem pracovního práva jsou pracovněprávní vztahy –vznikají při výkonu nebo v souvislosti s výkonem závislé práce 7 8 ̶ normativní právní akty ̶ normativní smlouvy ̶ mezinárodní ̶ kolektivní ̶ vnitřní předpisy zaměstnavatele ̶ soudní rozhodnutí ̶ dobré mravy ̶ unijní předpisy 9 vyhlášky ministerstev nařízení vlády zákony ústavní zákony ̶ Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. ̶ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. ̶ Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ̶ Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. ̶ Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. ̶ Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. ̶ Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. ̶ Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. ̶ Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 11 ̶ § 22 a násl. ZP ̶ Lze upravit: ̶ práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích ̶ práva a povinnosti smluvních stran kolektivní smlouvy ̶ kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace ̶ postup při uzavírání kolektivní smlouvy včetně řešení sporů mezi smluvními stranami se řídí zákonem upravujícím kolektivní vyjednávání ̶ podnikové a vyššího stupně normativní část - pramen práva - zakládá práva jednotlivým zaměstnancům obligační část - zavazuje smluvní strany kolektivní smlouvy 12 ̶ vnitropodnikové normativní akty ̶ tzv. „lokální prameny práva“ ̶ právo zaměstnavatele vydávat vnitropodnikové normy a regulovat chování individuálně určeného okruhu subjektů je odvozeno ze zákoníku práce a je projevem řídící pravomoci zaměstnavatele ̶ nesmí být v rozporu s právními předpisy 13 § 2 ZP (1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. (2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. podmínky výkonu závislé práce definiční znaky závislé práce § 3 ZP Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dohoda o provedení práce Dohoda o pracovní činnosti 14 Systém pracovního práva individuální pracovní právo kolektivní pracovní právo vztahy zaměstnanosti 15 pracovněprávní vztahy individuální základní pracovní poměr vztah založený dohodou o provedení práce vztah založený dohodou o pracovní činnosti odvozené předsmluvní odpovědnostní kontrolní na úseku zaměstnanosti kolektivní organizační ochrannáprolínání Jejich konkrétní projevy? poskytnout zaměstnavateli nástroje k organizaci a řízení práce zaměstnanců za účelem realizace jeho činností zajistit zaměstnanci odpovídající podmínky při výkonu práce = zaměření právního odvětví na plnění konkrétních trvale vymezených úkolů = způsob právního působení na vůli a chování subjektů tak, aby bylo dosaženo cílů, které právní úprava sleduje § 1a ZP (1) Smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména a) zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, b) uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce, c) spravedlivé odměňování zaměstnance, d) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, e) rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace. (2) Zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, spravedlivého odměňování zaměstnance, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek. 17 –ústavní právo –LZPS – hospodářská a sociální práva –občanské právo –obecné instituty – právní jednání, počítání času atd. –právo sociálního zabezpečení –pojem sociální zákonodárství –finanční právo –zdanění závislé práce, odvody do pojistných systému atd. –správní právo –vztahy zaměstnanosti, inspekce práce –trestní právo 18 –právo Evropské unie –mezinárodní právo soukromé –pracovněprávní vztahy s mezinárodním prvkem –mezinárodní právo veřejné –právo duševního vlastnictví –zaměstnanecké dílo –obchodní právo –zaměstnanecké akcie –insolvenční právo –ochrana neuspokojených mzdových nároků zaměstnance zaměstnavatele 19 20 VZTAH? –zákoník práce - lex specialis –občanský zákoník - lex generalis –zákoník práce má aplikační přednost před občanským zákoníkem –princip subsidiarity –pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce (§2401 OZ) –pokud některé záležitosti zákoník práce neupravuje -> příslušná ustanovení občanského zákoníku – vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů (§ 4 ZP) 21 22 prvky pracovního poměru subjekty objekt obsah zaměstnavatel zaměstnanec výkon závislé práce práva a povinnosti 23 prvky pracovního poměru subjekty objekt obsah zaměstnavatel zaměstnanec výkon závislé práce práva a povinnosti ̶ = práva a povinnosti jeho stran, tj. zaměstnance a zaměstnavatele ̶ Základem je synallagmatický pracovní závazek ̶ Zaměstnanec – povinnost konat pro zaměstnavatele práci …… Zaměstnavatel – právo na to, aby práce pro něj byla konána ̶ Zaměstnavatel – povinnost platit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu nebo plat …… Zaměstnanec – právo na to, aby mu mzda nebo plat byly vyplaceny 24 –smluvní strany pracovněprávního vztahu –zaměstnanec – § 6 ZP „Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.“ –zaměstnavatel – § 7 ZP „Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.“ –statusové otázky jsou upraveny v občanském zákoníku (princip subsidiarity) 25 – § 35 OZ „Nezletilý, který dovršil patnáct let, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu. Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.“ – podmínka - 18 let v ZP – dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování – dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí 26 –fyzická osoba –právní osobnost – narození - smrt –svéprávnost – zletilost – dříve? –právnická osoba –zápis do veřejného rejstříku –zástupce –§ 166 odst. 1 OZ „ Právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti…“ 27 –založení (§ 33 ZP) –pracovní smlouva –jmenování –volba? –vznik (§ 36 ZP) –pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo –dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance 28 29 30 ̶ Písemný návrh, písemné přijetí, nevyžadují se projevy účastníků na téže listině ̶ Co když je pracovní smlouva uzavřena ústně? § 34 ZP (2) Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. § 20 ZP Nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah. NS 21 Cdo 2444/2013 I když zákoník práce požaduje, aby byla pracovní smlouva uzavřena písemně, nespojuje s nedodržením předepsané písemné formy výslovně neplatnost tohoto pracovněprávního úkonu. Platná je proto pracovní smlouva nejen tehdy, bylali uzavřena písemně, ale i v případě, že byla sjednána ústně, popřípadě jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost, co chtěli zaměstnanec a zaměstnavatel projevit (konkludentně). 31 Obsahové náležitosti nezbytné (esenciální) § 34 odst. 1 ZP doplňkové 32 a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána a c) den nástupu do práce 33 ujednání o době trvání pracovního poměru ujednání o zkušební době ujednání o kratší pracovní době ujednání mzdová ujednání o konkurenční doložce ujednání o možnosti vysílat zaměstnance na pracovní cestu … 34 ̶ lze sjednat (možnost) ̶ i v souvislosti se jmenováním ̶ nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance ̶ nesmí být dodatečně prodlužována, může být zkrácena na základě dohody stran ̶ prodlužuje se o dobu celodenních překážek v práci a celodenní dovolené ̶ max. 3 měsíce ode dne vzniku pracovního poměru, resp. max. 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru v případě vedoucích zaměstnanců (§ 11 ZP) ̶ písemná forma ̶ zrušení pracovního poměru ve zkušební době (§ 66 ZP) –trvání pracovního poměru –§ 39 odst. 1 ZP „Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li písemně sjednána doba jeho trvání.“ – nevyvratitelná domněnka –pracovní poměr na dobu určitou –nejvýše 3 roky –nejvýše dvě opakování (i prodloužení) –„Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.“ 35 36 Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby (§ 48 odst. 2 ZP) s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. NS 21 Cdo 6014/2016 Závěr o tom, zda fyzická osoba konala pro zaměstnavatele práci s jeho vědomím, se bude v každém jednotlivém případě odvíjet od skutkových zjištění o konkrétních okolnostech, za nichž k výkonu práce došlo (jakým způsobem byl této fyzické osobě umožněn vstup na pracoviště, zda a kdo jí přidělil práci, udělil pracovní pokyny a poskytl pracovní prostředky nezbytné k výkonu práce, zda a jakým způsobem se zapojila do spolupráce s ostatními zaměstnanci nebo jinými fyzickými osobami pracujícími na pracovišti, apod.) NS 21 Cdo 2080/2001 Pro naplnění pojmu „s vědomím zaměstnavatele“ stačí, je-li práce konána i jen s vědomím nejbližšího nadřízeného zaměstnance. 37 výkon závislé práce je úplatný (podmínka výkonu) cíl: získat finanční prostředky pro svoji obživu Čl. 28 LZPS Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon. 38 Plat • peněžité plnění poskytované za vykonanou práci • „v případech stanovených zákonem“ • § 109 odst. 3 ZP Mzda • peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované za vykonanou práci • „ve všech ostatních případech“ • § 109 odst. 2 ZP Odměna z dohody • peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě jedné z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ) • u zaměstnavatelů všech typů • § 138 ZP (viz dále) 39 Mzda sjednaná ve smlouvě v pracovní nebo jiné stanovená vnitřním předpisem určená mzdovým výměrem § 113 odst. 4 ZP mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet § 37 odst. 1 písm. f) ZP – informace o mzdě, splatnosti, termínu výplaty,… 40 § 109 ZP (3) Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je a) stát, b) územní samosprávný celek, c) státní fond, d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo f) regionální rada regionu soudržnosti, s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. zaměstnavatelé nepodnikatelského typu prostředky na odměňování zaměstnanců jsou financovány z veřejných zdrojů => jejich vynakládání je třeba více regulovat => koncepce právní úpravy má kogentní charakter 41 ̶ určuje zaměstnavatel podle zákoníku práce nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a v jejich mezích dle kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu 42 Pojmy: , a . 43 ̶ zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zaměstnavatelem zařazen platový tarif platová třída zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací platový stupeň zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby ("započitatelná praxe") 44 zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce písemný platový výměr v něm je povinen uvést údaje • o platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen • o platovém stupni, do něhož je zaměstnanec zařazen, • o výši platového tarifu • o ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu termín a místo výplaty je nutno v platovém výměru uvést, pokud tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis v případě změny skutečností uvedených v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti musí být zaměstnanci doručen do vlastních rukou (§ 334 a násl. ZP) 45 a) dohodou b) výpovědí c) okamžitým zrušením d) zrušením ve zkušební době § 48 odst. 1 ZP 46 Pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby. § 48 odst. 2 ZP 47 Pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí a) dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu, b) dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky, c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. § 48 odst. 3 ZP 48 Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance. Zánik pracovního poměru v případě smrti zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, upravuje § 342 odst. 1. § 48 odst. 4 ZP § 342 ZP (1) Smrtí fyzické osoby, která je zaměstnavatelem, základní pracovněprávní vztah zaniká (§ 48 odst. 4); to neplatí při pokračování v živnosti. Nehodlá-li oprávněná osoba v živnosti podle § 13 odst. 1 písm. b), c) a e) živnostenského zákona nebo pokračování v poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách pokračovat, zaniká základní pracovněprávní vztah marným uplynutím lhůty 3 měsíců ode dne smrti zaměstnavatele 49 Zrušení pracovního poměru ve zkušební době • § 66 ZP Dohoda o rozvázání pracovního poměru • § 49 ZP Výpověď • § 50 a násl. ZP • ze strany zaměstnance • ze strany zaměstnavatele Okamžité zrušení pracovního poměru 50 zrušení pracovního poměru ve zkušební době doručení druhé straně (§ 334 a násl. ZP) písemná forma právního jednání vyjadřujícího vůli zrušit pracovní poměr ve zkušební době platně sjednaná zkušební doba 51 dohoda o rozvázání pracovního poměru k sjednanému dni souhlasný projev vůle obou stran rozvázat pracovní poměr dohodu dvoustranné právní jednání v písemné formě 52 Lze výpověď odvolat? § 50 ZP (5) Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem druhé smluvní strany; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být písemné. jednostranné právní jednání písemně, jinak se nepřihlíží vyjádření vůle subjektu rozvázat pracovní poměr výpovědí musí být doručeno druhé straně (§ 334 a násl. ZP) 53 zaměstnanec • z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu (§ 50 odst. 3 ZP) zaměstnavatel • pouze z taxativně uvedených důvodů (§ 52 ZP) • důvod musí skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem (§ 50 odst. 4 ZP) • důvod nesmí být dodatečně měněn (§ 50 odst. 4 ZP) 54 doručení výpovědi druhé straně • písemná forma, § 334 a násl ZP první den následujícího kalendářního měsíce • začíná běžet výpovědní doba uplynutí posledního dne příslušného kalendářního měsíce •končí výpovědní doba a jejím uplynutím i pracovní poměr může být delší než 2 měsíce (lze prodloužit dohodou stran a musí být stejná pro obě strany) nemůže být kratší než 2 měsíce 2 měsíce písemně, jinak se nepřihlíží musí být doručeno (§ 337 ZP) skutkově vymezit důvod (§ 60 ZP), nesmí být dodatečně měněn písemně, jinak se nepřihlíží musí být doručeno (§ 334 a násl. ZP) skutkově vymezit důvod (§ 60 ZP), nesmí být dodatečně měněn NELZE (§ 55 odst. 2 ZP): • těhotná zaměstnankyně • zaměstnankyně na MD • zaměstnanec na OD • zaměstnanec nebo zaměstnankyně čerpající RD ̶ § 55 ZP, výjimečně zaměstnanec je pravomocně odsouzen • pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, • pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců § 55 odst. 1 písm. a) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem § 55 odst. 1 písm. b) ̶ § 56 ZP, výjimečně Zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, § 56 odst. 1 písm. a) zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1 ZP) § 56 odst. 1 písm. b) 58 59