2 sociální právo pracovní právo právo sociálního zabezpečení 3 „Sociální stát je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích lidí, v aktivitách institucí a v praktické politice prosazuje myšlenka, že sociální podmínky, v nichž lidé žijí, nejsou jen věcí jedinců či rodin, nýbrž i věcí veřejnou.“ - Martin Potůček 4 ̶ širší pojem než sociální zabezpečení ̶ cílevědomá činnost subjektů směřující k vytváření vhodných podmínek pro všestranný rozvoj jedince ̶ snaha postupně přejít od paternalistického přístupu státu k odpovědnosti jedince za vlastní zajištění 5 ̶ základní principy ̶ princip sociální spravedlnosti ̶ princip sociální solidarity ̶ princip subsidiarity ̶ princip participace ̶ funkce ̶ ochranná ̶ rozdělovací a přerozdělovací ̶ homogenizační ̶ stimulační ̶ preventivní 6 ̶ souhrn právních norem, institutů, institucí, pravidel a vztahů, které směřují k ̶ předcházení sociálním rizikům ̶ odstraňování, příp. minimalizaci nepříznivých (nežádoucích) následků vznikajících v důsledku stanovených (akceptovaných) sociálních událostí ̶ vytváření podmínek pro všestranný rozvoj člověka −různé tíživé situace občana vyplývající z běhu života a z podmínek moderní civilizace zvláště −spjaty s nepříznivými ekonomickými dopady ̶ při poskytování zdravotní péče ̶ při zabezpečení v dočasné pracovní neschopnosti ̶ při zabezpečení v dlouhodobé a trvalé pracovní neschopnosti ̶ při zabezpečení těhotných žen, matek ̶ při zabezpečení výchovy a výživy dětí v rodině ̶ při zabezpečení ve stáří ̶ při ztrátě živitele ̶ při sociální potřebnosti 8 9 - sociální situace, na které se lze předem připravit odkládáním finančních prostředků - dávky se financují z vybraného pojistného - financováno ze státního rozpočtu nebo veřejnoprávních fondů - sociální situace, které jsou obecně společností považovány za potřebné k řešení - přerozdělování zdrojů - zejména pomoc rodinám s dětmi – sociální solidarita - k zabezpečování základních potřeb občanů, kteří se octili v hmotné nouzi - přerozdělování zdrojů - reaguje na sociální události negativní povahy – sociální solidarita - poslední záchytná sociální síť 10 nositel garant iniciátor 11 pojišťovací forma zabezpečovací forma zaopatřovací forma 12 ̶ Veřejné zdravotní pojištění ̶ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ̶ Nemocenské pojištění ̶ zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ̶ Důchodové pojištění ̶ zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ̶ zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ̶ Státní sociální podpora ̶ zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ̶ Sociální pomoc ̶ zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ̶ zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi ̶ zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením ̶ mezinárodní smlouvy mnohostranné ̶ mezinárodní pakt o občanských a politických právech ̶ mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech ̶ Evropská sociální charta ̶ Evropský zákoník sociálního zabezpečení ̶ úmluvy Mezinárodní organizace práce ̶ mezinárodní smlouvy dvoustranné ̶ smlouvy o sociální politice, sociálním zabezpečení, zdravotním pojištění, zejména se sousedními státy (např. smlouva se SR, Francií a dalšími) ̶ kolektivní smlouvy ̶ čl. 48 smlouvy o fungování EU, ale i další ̶ nařízení EP a Rady č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení ̶ nařízení EP a Rady č. 987/2009, kterým se stanoví pravidla provádění nařízení č. 883/2004 ̶ směrnice ̶ směrnice Rady č. 79/7/EHS o implementaci principu rovného zacházení s muži a ženami ve věcech sociálního zabezpečení ̶ směrnice Rady č. 86/378/EHS o implementaci principu rovného zacházení s muži a ženami v zaměstnaneckých soustavách sociálního zabezpečení 15 PSZ Pracovní právo Občanské právo Obchodní právo Rodinné právo Ústavní právo Správní právo Finanční právo Právo EU Mezinárodní právo Trestní právo ̶ právní kategorie, jejíž definice v právní normě obsahuje právní kritéria, která ̶ vymezují určitou životní situaci ̶ stanoví její příčinnou souvislost s vyvolanými následky, které jsou právně relevantní ̶ definice: právem akceptované životní situace, které mají pro člověka a jeho rodinu nepříznivé ekonomické dopady 17 Sociální události předvídatelné nepředvídatelné Sociální události neodvratné (vysoce předvídatelné) předurčeny přirozenými, biologickými hledisky např. stáří,… více či méně pravděpodobné rovněž předurčeny biologicky, ale nemusí nastat vždy a u každého např. poskytnutí zdravotní služby, nemoc, narození dítěte a péče o ně,… nahodilé v lidském životě vůbec nastat nemusejí předurčeny jak biologicky, tak společensky např. zdravotní postižení, hmotná nouze,… 19 Sociální události závislé na lidské vůli nezávislé na lidské vůli 20 Sociální události krátkodobé dlouhodobé Sociální události nežádoucí (negativní) např. nemoc, invalidita, úraz, nedostatečná výše příjmu,… žádoucí (pozitivní) těhotenství, péče o dítě,… 22 23 K úhradě zdravotní péče, která má za cíl prostřednictvím zdravotních služeb zlepšit nebo zachovat zdravotní stav či zmírnit utrpení pojištěnce. −stanovit podmínky, za nichž je poskytována zdravotní péče z tohoto pojištění −vymezit okruh subjektů, jimž bude poskytována zdravotní péče −stanovit okruhy zdravotní péče, která je hrazena na účet zdravotního pojištění 24 poskytování zdravotní péče hrazené na účet zdravotního pojištění všeobecné a povinné pojištění (všeobecné státní pojištění) z hlediska postavení občana – pojistná forma • pojištěnec se podílí přímými finančními platbami na tvorbě zdrojů zdravotního pojištění • průběžně financovaný systém garance ze strany státu cílem poskytované hrazené zdravotní péče je zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce nebo zmírnit jeho utrpení princip solidarity 25 • všeobecné státní pojištění (stát garant) • stát vytvořil právní rámec • je realizováno samostatnými subjekty oddělenými od státu a samostatně hospodařícími s prostředky zdravotního pojištění • stát garantuje fungování a financování systému • pojistná forma – občan jako pojištěnec se podílí finančně na tvorbě zdrojů 26 § 13 ZoZP Hrazené služby (1) Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud a) odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné, b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, c) existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování. (2) Hrazenými službami jsou v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a) zdravotní péče preventivní, dispenzární, diagnostická, léčebná, lékárenská, klinickofarmaceutická, léčebně rehabilitační, lázeňská léčebně rehabilitační, posudková, ošetřovatelská, paliativní a zdravotní péče o dárce krve, tkání a buněk nebo orgánů související s jejich odběrem, a to ve všech formách jejího poskytování podle zákona o zdravotních službách, b) poskytování léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely, zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků, c) přeprava pojištěnců a náhrada cestovních nákladů, d) odběr krve a odběr tkání, buněk a orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi (uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření), e) přeprava žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů, f) přeprava zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa, g) přeprava odebraných tkání, buněk a orgánů, h) prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva včetně přepravy, i) pobyt průvodce pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, j) zdravotní péče související s těhotenstvím a porodem dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem; tuto péči hradí zdravotní pojišťovna, kterou na základě identifikačních údajů pojištěnce o úhradu požádá příslušný poskytovatel. 27 • je jim poskytována zdravotní péče na účet zdravotního pojištění • tzv. pojištěnci = vymezení okruhu oprávněných subjektů ze ZP • nebo zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR není vázáno na institut státního občanství, ale na trvalý pobyt na území státu 28 § 2 ZoZP Osobní rozsah zdravotního pojištění (1) Pojištěncem podle tohoto zákona je osoba, která a) má trvalý pobyt na území České republiky, nebo b) nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud 1. je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, 2. jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu, 3. jí byl udělen azyl na území České republiky, 4. jí byla udělena doplňková ochrana na území České republiky, 5. jí bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky za takovou osobu považuje, 6. jde o nezletilé dítě, které bylo na území České republiky umístěno na základě předběžného opatření soudu do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření nebo usnesení soudu do péče fyzické osoby, 7. je Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, k jejímu zdravotnímu pojištění příslušná, 8. jde o osobu, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie, nebo o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie, 9. se na území České republiky narodila matce s povoleným dlouhodobým pobytem na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, nebo 10. se na území České republiky narodila matce s povoleným trvalým pobytem, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu. 29 služby ošetření hmotné náplast 30 −pojištěnec (oprávněný subjekt) −zaměstnavatel −stát −zdravotní pojišťovna −poskytovatel zdravotních služeb (lékař) pojištěnec pojišťovna lékař zaměstnavatel plátci pojistného 31 32 určeno k zajištění osob ekonomicky aktivních při ztrátě příjmu v důsledku krátkodobých sociálních událostí z hlediska postavení státu v NP se jedná o státní zabezpečení – stát je nositel zabezpečení – stát provádí svými orgány (ČSSZ, OSSZ, speciální orgány pro ozbrojené složky) – financuje přes státní rozpočet (příjmy a výdaje NP jsou příjmy a výdaji státního rozpočtu) z hlediska postavení jednotlivce se jedná o princip pojišťovací – účast v NP je spojena s povinností platit pojistné 33 ̶ ústavní pořádek ̶ zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ̶ v jednom předpise i úprava institucionální a procesní včetně posuzování zdravotního stavu ̶ zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti čl. 30 LZPS (1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. (2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. (3) Podrobnosti stanoví zákon. 34 zaměstnanci § 5 písm. a) ZNP podmínky účasti (§ 6 a násl. ZNP) výkon zaměstnání v ČR sjednaná částka ≥ rozhodný příjem 4 000 Kč OSVČ § 5 písm. b) ZNP vymezení dle zákona o důchodovém pojištění podmínky účasti (§ 11 a násl. ZNP) výkon činnosti v ČR podání přihlášky 35 Účastzaměstnanců výkon zaměstnání na území ČR v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR za podmínek stanovených ZNP sjednaná částka započitatelného příjmu ≥ rozhodný příjem 4 000 Kč zaměstnání malého rozsahu = zaměstnání, v němž není splněna podmínka uvedená v § 6 odst. 1 písm. b) ZNP, neboť sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání aspoň ve výši rozhodného příjmu DPP účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a)ZN a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč 36 ÚčastOSVČ výkon samostatné výdělečné činnosti na území ČR mimo území ČR na základě oprávnění vyplývajícího z právních předpisů ČRpodání přihlášky k účasti na NP na předepsaném tiskopisu 37 zaměstnanec lékař SSZ zaměstnavatel 38 ̶ ̶ dočasná pracovní neschopnost a karanténa ̶ náleží všem pojištěnců při splnění podmínek ̶ ̶ těhotenství a mateřství ̶ náleží všem pojištěnců při splnění stanovených podmínek ̶ ̶ péče o dítě otcem ̶ náleží všem pojištěncům ̶ ̶ ošetřování člena domácnosti nebo péče o dítě ̶ jen zaměstnancům s vyloučením některých skupin zaměstnanců - § 39 odst. 5 ̶ ̶ náleží všem pojištěncům ̶ ̶ náleží jen zaměstnankyním s vyloučením některých skupin - § 42 odst. 4 Poskytují se za kalendářní dny po podpůrčí dobu 39 68% 16% 15% 1% nemocenské PPM ošetřovné otcovská dlouhodobé ošetřovné vyrovnávací příspěvek 40 41 Snaží se podchytit situace fyzických osob, tzv. sociální události, které souvisí s negativními dopady výpadku jejich příjmů na základě některé ze zákonem uznané sociální události - např. invalidita či stáří). z hlediska postavení státu v DP se jedná o státní zabezpečení o stát je nositelem o provádí systém důchodového pojištění o stát financuje základní důchodový systém prostřednictvím státního rozpočtu z hlediska postavení jednotlivce se jedná o princip pojistný, zabezpečovací a mírně zaopatřovací 42 dlouhodobé sociální události stáří invalidita ztráta živitele nemožnost nebo omezení výkonu soustavné výdělečné činnosti z důvodu vyššího věku jedince nemožnost nebo omezení výkonu soustavné výdělečné činnosti v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu úmrtí osoby, která plnila (nebo by měla plnit) vyživovací povinnost vůči jiné osobě 43 ̶ ústavní pořádek ̶ zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ̶ Upravuje podmínky účasti na pojištění, nároku na jednotlivé druhy důchodů, podmínky pro stanovení výše důchodů a další související otázky. ̶ zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ̶ Upravuje úkoly ČSSZ a OSSZ při organizaci a provádění důchodového pojištění včetně procesních otázek, dále stanoví povinnosti pojištěnců, zaměstnavatelů a příjemců důchodů. ̶ zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ̶ Upravuje pojistné na důchodové pojištění, tj. okruh poplatníků, výši pojistného, způsob odvodu a další související otázky + prováděcí právní předpisy čl. 30 LZPS (1) Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. (2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. (3) Podrobnosti stanoví zákon. 44 začne vykonávat některý z druhů v zákoně uvedených výdělečných činností (povinná příspěvková účast) v situacích vymezených v zákoně (povinná nepříspěvková účast) FO, které se účastní dobrovolně (dobrovolná příspěvková účast) § 5 odst. 1 ZDP § 6 odst. 1 ZDP § 6 odst. 2 ZDP § 5 odst. 2 ZDP max. 15 let kvalifikované důvody bez důvodu § 8 ZDP 45 ČSSZ OSSZ 46 starobní invalidní sirotčí vdovský a vdovecký obligatorníopakující se peněžité dávky 47 základní výměra procentní výměra důchod 48 důchod základní výměra procentní výměra fixní částka 10 % průměrné měsíční mzdy pro rok 2024: 4 400 Kč zjišťována z výpočtového základu zásluhovost, příjmová solidarita § 15 - § 19 ZDP 49 50 ̶ Listina základních práv a svobod ̶ Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů ̶ Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky ve znění pozdějších předpisů ̶ Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů Čl. 32 LZPS (1) Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena. (2) Ženě v těhotenství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající pracovní podmínky. (3) Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva. (4) Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona. (5) Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu. (6) Podrobnosti stanoví zákon. 51 Základní cíl spočívá v podpoře rodin s nezaopatřenými dětmi. Uplatnění zásady sociální solidarity ve vztahu k rodinám s nezaopatřenými dětmi a rodinám s nízkými příjmy. Není založen na pojistném principu. Nevyžaduje se účast na pojištění. Financování přímo ze státního rozpočtu. nepojistný systém stát → nositel z pohledu jedince → především zaopatření krajské pobočky Úřadu práce (pobočka pro hlavní město Prahu) MPSV 53 STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA dávky závislé na příjmu rodiny (testované) přídavek na dítě příspěvek na bydlení porodné dávky ostatní nezávislé na příjmu rodiny (netestované) rodičovský příspěvek pohřebné příjem = měsíční průměr příjmů rodiny (rozhodný příjem) připadající na rozhodné období ̶ Účel: přispět rodině na zvýšené náklady spojené s péčí o nezaopatřené děti ̶ Obligatorní, peněžitá, opakující se dávka, vyplácena měsíčně ̶ Oprávněnou osobou je dítě. ̶ Dávka je vyplácena nezaopatřenému zletilému dítěti, v případě nezaopatřeného nezletilého dítěte osobě, která má dítě v přímém zaopatření. ̶ Nárok závisí na výši příjmů. Rozhodný příjem v rodině musí být nižší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,40. ̶ Zákon vychází z možnosti rodiny nebo jednotlivce vynaložit na bydlení pouze část svých příjmů (30 % příjmů). ̶ Zjistí se tak, že skutečné náklady na bydlení a porovnají se s normativními náklady. Vychází se z částky, která je nižší. ̶ Pokud náklady na bydlení přesahují 30 %, vzniká nárok na příspěvek. ̶ Výše příspěvku odpovídá rozdílu mezi náklady na bydlení a 30 % příjmů. ̶ Účel: přispět na náklady spojené s porodem (narozením dítěte). ̶ Obligatorní, jednorázová, peněžitá dávka. ̶ Testovaná dávka: nárok vzniká, pokud rozhodný příjem v rodině nepřevýší součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70. ̶ Oprávněné osoby: ̶ žena, která porodila své první nebo druhé živě narozené dítě, ̶ otec prvního nebo druhého živě narozeného dítěte, jestliže žena, která dítě porodila zemřela, ̶ osoba, která převzala dítě do 1 roku do péče nahrazující péči rodičů a toto dítě bylo prvním nebo druhým dítětem této osoby. ̶ Výše porodného: ̶ 13 000 Kč na první dítě, ̶ 10 000 Kč na druhé dítě. ̶ Účel: přispět rodině na zvýšené náklady spojené s řádnou, celodenní, osobní péčí o dítě do 4 let ̶ Obligatorní, peněžitá, opakující se dávka (vyplácena měsíčně). ̶ Oprávněnou osobou je rodič, který po celý kalendářní měsíc řádně, osobně, celodenně pečuje o dítě, které je nejmladší dítě v rodině. ̶ Celková výše: ̶ 300 000 Kč, ̶ 450 000 Kč (1,5násobek částky 300 000 Kč), v případě, že nejmladšími dětmi v rodině jsou vícerčata ̶ Zamýšlené změny od 1. 1. 2024: Sněmovní tisku 489 (t. č. schváleno Senátem) ̶ Účel: přispět na náklady spojené s pohřbem ̶ Jednorázová, obligatorní, peněžitá dávka ̶ Oprávněná osoba: osoba, která vypravila pohřeb: ̶ dítěte, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo ̶ osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte ̶ plodu po potratu nebo plodu po umělém přerušení těhotenství v případě, že bylo provedeno ze zdravotních důvodů postupem podle zákona o umělém přerušení těhotenství, a pokud plod byl vydán k pohřbení postupem podle zákona o pohřebnictví. U dětí, které se narodily mrtvé, se nezjišťuje podmínka trvalého pobytu a bydliště Výše: 5 000 Kč Nárok vzniká dnem pohřbu. 59 Sociální pomoc 60 doplňkový systém pomoc fyzickým osobám, které se ocitly v tíživých sociálních situacích, které nemohou překonat vlastním přičiněním princip subsidiarity nositelem je stát (státní zabezpečení), ale vzhledem k principu subsidiarity zde působí řada dalších subjektů (nestátní subjekty) zaopatřovací princip z hlediska fyzické osoby (oprávněné osoby) nepojistný systém solidarita oblasti, kde sociální pomoc působí pomoc osobám v nepříznivé sociální situaci, hrozí jim sociální vyloučení a potřebují tuto situaci překonat pomocí určitých služeb upraveno zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zajištění základních životních podmínek osobám, které se ocitly v hmotné nouzi upraveno zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi pomoc osobám těžce zdravotně postiženým upraveno zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením pro oblast sociálních služeb • MPSV • Úřad práce – krajská pobočka • Okresní správa sociálního zabezpečení – posuzování zdravotního stavu žadatele o příspěvek na péči • kraje a obce v samostatné působnosti • fyzické a právnické osoby (poskytovatelé služeb s registrací) pro oblast pomoci v hmotné nouzi • Úřad práce – krajská pobočka • MPSV pro oblast péče o zdravotně postižené osoby • Úřad práce – krajská pobočka • MPSV 63 64