AUTORITATIVNÍ APLIKACE PRÁVA, DOKAZOVÁNÍ JUDR. PAVEL LOUTOCKÝ, PH.D., BA (HONS) ÚSTAV PRÁVA A TECHNOLOGIÍ, MU POJMY Autoritativní aplikace práva ?=? Dokazování Jak to spolu souvisí? POJMY Autoritativní aplikace práva ?=? Vydání individuálního právního aktu Jak to spolu souvisí? AUTORITATIVNÍ APLIKACE PRÁVA • V širším smyslu: • Konkretizace obecné (abstraktní) normy, kterou vydal vyšší normotvůrce (norma vyšší právní síly) normotvůrcem nižším (norma nižší právní síly) • Zde se jedná spíš o konkretizaci (zákon vs. vyhláška) • Ve smyslu, jak se o daném budeme bavit dnes: • Rozhodování státními orgány, které mají specifické postavení ve státním mechanismu AUTORITATIVNÍ APLIKACE PRÁVA • Aplikací práva se rozumí kvalifikovaná forma realizace práva uskutečňovaná orgány veřejné moci • Dochází při ní k podřazení (subsumpci) konkrétní skutkové podstaty pod příslušnou právní normu • Výsledkem procesu aplikace práva jsou akty aplikace práva (rozhodnutí, usnesení atp.) • Soudy, správní úřady a jiné orgány veřejné moci rozhodují o subjektivních právech a povinnostech fyzických a právnických osob • Závazné pro zúčastněné subjekty (nikoli generálně) AUTORITATIVNÍ APLIKACE PRÁVA • Může se jednat o sporné řízení • Například občanskoprávní spor • Nemusí se jednat o sporné řízení • Například rozhodování správního orgánu o udělení stavebního povolení AUTORITATIVNÍ APLIKACE PRÁVA • Aplikace práva souvisí s právními vztahy (předchází je nebo je následuje) – reflektuje či upravuje vztahy mezi dvěma a více subjekty • Podstatou aplikace práva je rozhodování o právech a povinnostech • Při aplikaci práva se řeší dva druhy otázek: • Faktické (skutkové) otázky - zjišťují se přímým vnímáním a dokazováním • Právní otázky - podle jaké právní normy (právních norem) se případ posoudí? AUTORITATIVNÍ APLIKACE PRÁVA • Autoritativní aplikace práva • Je příslušný v dané věci (zákonem určený a zmocněný) • Soud • Závazné (ale jen pro zúčasněné streany) • Neautoritativní aplikace práva • Není nikým zmocněný • Právník, odborník, doktrinální výklad • Nezávazné DRUHY PROCESŮ V RÁMCI APLIKACE PRÁVA? 1. občanské soudní řízení - upraveno OSŘ; soudy rozhodují o právech osob; převažuje zde charakter sporu. Existuje řízení nalézací, odvolací, dovolací a exekuční 2. trestní řízení - upraveno trestním řádem; 1) přípravné trestní řízení (vyšetřování, vychází se z důkazních prostředků) 2) sestavení obžaloby (provádí ho státní zástupce) 3) rozhodování soudu (hlavní líčení, spor žalobce a občalovaného) 4) odvolací řízení 5) exekuce 3. správní řízení - upraveno správním řádem; rozhodují správní orgány (orgány veřejné správy); např. řízení o stavebním povolení, daňové a celní řízení, přestupkové řízení atp. 4. některé typy řízení před Ústavním soudem – typicky ústavní stížnost (ale například i platnost volby senátora / poslance) 5. zvláštní typy řízení - např. insolvenční řízení, soudní řízení správní DRUHY PROCESŮ V RÁMCI APLIKACE PRÁVA? O aplikaci práva nejde v případě, že: • Orgán nerozhoduje (sepsání závěti) • Orgán tvoří právo (opět nerozhoduje – musí se jednat o podřazení právní normy vůči určitému subjektu) • Vydávání interních předpisů (vnitřní řízení a organizace orgánu) • Přezkum zákonnosti rozhodnutí (právně se posuzuje, jestli daný orgán měl rozhodnout, neřeší se faktická strana věci) STADIA PROCESU APLIKACE PRÁVA 1.Zjišťování skutkového stavu 2.Řešení právních otázek 3.Rozhodnutí věci (vydání právního aktu) 1. ZJIŠŤOVÁNÍ SKUTKOVÉHO STAVU • První stadium procesu aplikace práva spočívá ve zjišťování skutkového stavu prostřednictvím dokazování • Velmi úzce souvisí s dokazováním 1. Zásada formální pravdy • soud nemusí zjišťovat přesně a úplně skutkový stav • Spokojí se s takovým stupněm poznání, který vyplyne z provedeného dokazování 2. Zásada materiální pravdy • soud musí zjišťovat přesně a úplně skutkový stav • nesepokojí se s takovým stupněm poznání, který vyplyne z provedeného dokazování • snaží se zjistit sám v potřebné míře skutkový stav Který princip se uplatňuje v ČR? Vždy je ale nutno zajistit princip objektivní pravdy 1. ZJIŠŤOVÁNÍ SKUTKOVÉHO STAVU • Dokazování jako podstatná část (pokud chci zjistit, jestli se něco stalo, musím to prokázat) • Posouzení průběhu předcházejícího děje • Prostřednictvím procesu dokazování • Ze strany aplikující právo platí Zásada volného hodnocení důkazů: důkazy hodnotí jednotlivě a v souvislostech ve vztahu k danému případu • Nesporná fakta (strany se na nich shodnou) není potřeba prokazovat • Shromažďování základních a podstatných faktů (důkazů) a jejich posouzení v jednotlivostech a souvislostech 1. ZJIŠŤOVÁNÍ SKUTKOVÉHO STAVU • V určitých případech je dokazování usnadněno tzv. právními • domněnkami a fikcemi • domněnky: vycházejí z určité obecné životní zkušenosti • Vyvratitelné: předpokládá se, že manžel matky dítěte, které se narodilo během jejich manželství nebo do 300 dnů od jeho zániku, je jeho otcem • Nevyvratitelné (nelze ji vyvrátit): zaměstnanec po skončení pracovní smlouvy se souhlasem stále pracuje – tam se předpokládá, že se pracovní poměr změnil na dobu neurčitou • fikce: vychází z uměle vytvořeného skutkového předpokladu, který má zpravidla jen legislativně technický základ (například fikce doručení) 1. ZJIŠŤOVÁNÍ SKUTKOVÉHO STAVU • Typické důkazní prostředky (jaké jsou druhy důkazů?): • ??? 1. ZJIŠŤOVÁNÍ SKUTKOVÉHO STAVU • Typické důkazní prostředky: • Výpovědi účastníků řízení (žalobce, žalovaného), svědků • Listinné důkazy (veřejné a soukromé) • Znalecké posudky • Ohledání místa, věci, rekonstrukce trestného činu, atp. 1. ZJIŠŤOVÁNÍ SKUTKOVÉHO STAVU Výpovědi účastníků řízení (žalobce, žalovaného), svědků • Svědci: • Zpravidla jediné nezúčastněné osoby • Vypovídají o skutečnostech, které jsou důležité pro případ • Povinnost svědčit • Povinnost mluvit pravdu (trestní sankce křivé výpovědi) • Nemusí svědčit advokáti (hájící svého klienta), kněží • Nesmí svědčit ten, kdo by způsobil újmu (osoba blízká, atp.) – jsou zde limity, musím samozřejmě přiznat, že došlo k závažnému trestnému činu 1. ZJIŠŤOVÁNÍ SKUTKOVÉHO STAVU Výpovědi účastníků řízení (žalobce, žalovaného), svědků • Slyšení stran: • Podpůrná povaha (mělo by to být v žalobě) • Je nutno brát v potaz silný zájem (strany budou silně nakloněny sami sobě) – to ale nemůže vést k zamlčování a lhaní (rozhodně se ale nepředpokládá, že jsou nestranní jako svědci) 1. ZJIŠŤOVÁNÍ SKUTKOVÉHO STAVU Listinné důkazy • Závisí na pravosti listiny • Veřejné listiny – předpoklad, že jsou správné • Soukromé listiny – zkoumá se intenzivněji jejich pravost • Předkládá je strana, může být nařízeno soudem, vyžádání od někoho jiného 1. ZJIŠŤOVÁNÍ SKUTKOVÉHO STAVU Znalci • Na základě svých odborných zkušeností vypovídají o skutečnostech, u kterých je potřeba zvláštních znalostí • Soud rozhoduje o nutnosti znaleckého posudku • Soud rozhoduje o osobě znalce (má být nezaujatý, podat objektivní posudek) • Posudek se podává písemně 1. ZJIŠŤOVÁNÍ SKUTKOVÉHO STAVU Ohledání • Je nejjistější, i když často nereálný • Soud sám se seznámí s okolností, která je důležitá pro vlastní rozhodnutí • Předmět je dopraven k soudu • prohlídka těla a jiné podobné úkony, např. odběr krve • Exhumace, prohlídka, pitva mrtvoly • vyšetření duševního stavu 1. ZJIŠŤOVÁNÍ SKUTKOVÉHO STAVU Co není třeba dokazovat? • Prameny práva (ty prostě jsou) • Notoriety (soud je zná - řazení dnů v kalendáři, způsob počítání (není třeba dokazovat, že 1 + 2 = 3)) 1. ZJIŠŤOVÁNÍ SKUTKOVÉHO STAVU Dělení důkazů: 1. Přímé - přímo potvrzují dokazované (zadržení na místě činu) 2. Nepřímé – objasňují prostřednictvím jiné skutečnosti (otisky prstů na místě činu, pitvou se prokázalo, že není voda v plicích – nedošlo tedy k utopení) Dle vztahu pramene k dokazované skutečnosti 1. Původní – důkaz, který pochází z bezprostředního pramene (svědek, který viděl nehodu) 2. Odvozené – získány ze zprostředkovaného pramene (svědek slyšel jinou osobu vyprávět o nehodě) 1. ZJIŠŤOVÁNÍ SKUTKOVÉHO STAVU Dle vztahu k předmětu obvinění: 1. Usvědčující důkazy 2. Ospravedlňující důkazy Dle souladu s právními předpisy 1. Zákonné 2. Nezákonné Dochází k volnému hodnocení důkazů – poměřování jejich důvěryhodnosti, síly, sestavování materiální pravdy 2. ŘEŠENÍ OTÁZEK PRÁVNÍCH • spočívá v nalezení právních norem, které budou aplikovány na daný případ • orgán musí posoudit, nakolik jsou zákony a jiné právní předpisy, které chce použít na daný případ, účinné a platné. • Je zakázáno odepření spravedlnosti • Musí sledovat změny právního řádu, novelizace atp. • Nebude vždy rozhodující účinnost a platnost právního předpisu v době rozhodování, často se postupuje podle právních předpisů již neplatných, ale účinných pro daný případ. • Pokud je daný případ řešen několika právními předpisy, je nutné použít ty, které mají nejvyšší právní sílu 2. ŘEŠENÍ OTÁZEK PRÁVNÍCH • V této fázi může dojít k rozporům v právním řádu. • Lex posterior derogat priori • Lex posterior specialis derogat legi priori generali • Lex generalis non derogat legi priori speciali • Lex superior derogat inferiori • (Pamatujete si?) • A co rozhodnutí soudů? Je závazné rozhodnutí Ústavního soudu? Je závazné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu? 2. ŘEŠENÍ OTÁZEK PRÁVNÍCH • Důležitá je v této fázi interpretace právních norem (výklad) • Gramatická, systematická, logická (základní metody) • Teleologická, historická, komparativní (zvláštní metody) • argumentum a contrario • argumentum per eliminationem • argumentum per analogiam • argumentum a fortiori • reductio ad absurdum • argumentum a silentio legis • Jedná se o výklad orgánu aplikujícího právo v rámci interpretace (jiné jsou autentický, interní, doktrinální) SUBSUMPCE Součást řešení právních otázek Pokud správně aplikujeme výše řečené, pak identifikujeme správnou právní normu a aplikujeme ji na daný případ =Podřazení konkrétně identifikované právní normy na daný případ 3. ROZHODNUTÍ VĚCI (VYDÁNÍ PRÁVNÍHO AKTU) Akt aplikace práva (individuální právní akt) představuje rozhodnutí o konkrétních právech a povinnostech účastníků Akt aplikace práva obsahuje: 1. Záhlaví 2. výrok (petit, enunciát) - vlastní rozhodnutí 3. odůvodnění, 4. poučení o opravných prostředcích. Rozsudek, trestní příkaz, platební rozkaz, usnesení atd. 3. ROZHODNUTÍ VĚCI (VYDÁNÍ PRÁVNÍHO AKTU) Akt aplikace práva nabývá postupně: A. Účinnosti B. Právní moci C. Vykonatelnosti 3. ROZHODNUTÍ VĚCI (VYDÁNÍ PRÁVNÍHO AKTU) A. Účinnost • Schopnost vyvolat zamýšlené následky (je vydán, je závazný) – účinný je i špatný rozsudek • Nicotné právní akty – pakty • Rozhodnutí nevydal orgán, který měl (stavební úřad nemůže rozhodnout o vězení) • Rozhodnutí vydal správný orgán, ale to je neústavní (soud nemůže uložit trest smrti) • Platí presumpce správnosti 3. ROZHODNUTÍ VĚCI (VYDÁNÍ PRÁVNÍHO AKTU) B. Právní moc • Právní akt je závazný a nezměnitelný (nelze proti němu uplatnit řádný opravný prostředek – odvolat se) • Uplatnění řádného opravného prostředku má účinek: • Devolutivní – rozhodnutí je přesunuto na vyšší úroveň • Suspenzivní – odklad závaznosti Druhy opravných prostředků: • Apelace (přezkum po stránce právní i faktické - odvolání) • Kasace (přezkum právní stránky, není nové dokazování – Nejvyšší správní soud) • Revize (obdobné kasaci, širší přezkum) 3. ROZHODNUTÍ VĚCI (VYDÁNÍ PRÁVNÍHO AKTU) B. Právní moc • Opravné prostředky • Řádné • lze použít dokud individuální právní akt nenabyl právní moci, proti nepravomocným rozsudkům • odvolání, stížnost, odpor, rozklad • Výjimečně není odvolání přípustné vůbec nebo jsou jeho důvody striktně omezeny: usnesení, jímž se upravuje vedení řízení • Mimořádné • použijí se po nabytí právní moci rozsudku, rozhodnutí • dovolání, žaloba pro zmatečnost, obnova řízení 3. ROZHODNUTÍ VĚCI (VYDÁNÍ PRÁVNÍHO AKTU) B. Právní moc • Po rozhodnutí, či rozhodnutí odvolání nastupuje: • Res iudicata • Nelze rozhodovat ve věci již jednou rozhodnuté, pokud: • Jsou zjištěny základní vady při zjišťování skutkového stavu • Pokud jsou zjištěny závažné právní vady • => mimořádný opravný prostředek (obdobně litispendence – nelze zahájit nové řízení, když už jedno běží) 3. ROZHODNUTÍ VĚCI (VYDÁNÍ PRÁVNÍHO AKTU) C. Vykonatelnost • Moment skutečné realizace právního aktu • Obvykle je v aktu stanovená lhůta (například do týdne je třeba dluh uhradit) • Obecně to bývají 3 dny od právní moci dle OSŘ • Vykonatelnost aktu aplikace práva znamená možnost vynucení povinnosti, tedy okamžik, kdy lze přistoupit k donucení, ke splnění povinností uložených v aktu, tj. k exekuci (např. zaplacení dluhu, vyklizení bytu apod.). • Vykonatelnost je zpravidla možná až po nabytí právní moci a uplynutí lhůty k dobrovolnému splnění povinnosti. DRUHY IPA • Konstitutivní • Zakládají, mění nebo ruší právní vztahy • Působí ex nunc (od nyní) • Například rozhodnutí o uložení pokuty • Deklaratorní • Autoritativně ověřují, jen potvrzují (nevzniká nic nového, je potvrzeno, že to daným způsobem bylo správně) • Působí ex tunc (z minula, od tehdy) • Například určení otcovství X INTERNÍ NORMATIVNÍ ISNTRUKCE Jedná se o pokyn nadřízeného Jedná se o podnikovou směrnici Zvláštní forma činnosti, která se děje na základě právních norem • Individuální instrukce • Normativní instrukce DOKAZOVÁNÍ (KROMĚ VÝŠE ŘEČENÉHO) • Úzce souvisí s logikou • Právní dokazování je podmnožinou logického dokazování • Logický proces, který vede k prokázání předpokladu nebo k jeho vyvrácení (důkaz opaku) • Dokazování v právu je zásadní - kromě právních fikcí a nevyvratitelných domněnek a notoriet je vše dokazováno • Důkaz v logice: správné odvozování z pravdivých premis (deduktivní proces) • Důkaz v právu: výsledek dokazování, důkazní prostředek, význam v právu nejednotný DOKAZOVÁNÍ (KROMĚ VÝŠE ŘEČENÉHO) Třístupňový proces 1. Vymezení předmětu dokazování – co chceme dokázat, pravdivost / nepravdivost čeho má být dokázána? 2. Důkazní prostředky / argumenty – vztah otázky a odpovědi, posloupná souvislost mezi tím, co zkoumáme a jestli se tak opravdu stalo (byl vražednou zbraní daný nůž?) 3. Důkaz / předvedení důkazu – dané mělo být dokázáno a provedením 3 stupňů dokázáno bylo 3 stupně zjednodušeně: 1) co? 2) jak? 3) souvislosti souhlasí V kontradiktorním (sporném) řízení je schéma složitější, protože protistrana chce ukázat, že důkaz není pravdivý DOKAZOVÁNÍ (KROMĚ VÝŠE ŘEČENÉHO) 1. Extenzionální dokazování • Dedukce • Logická posloupnost – z A vyvodím B (resp. prokážu logicky že A je pravdivé) 2. Intenzionální dokazování • Nespočívá v logickém odvození • Například pozorování podezřelého DOKAZOVÁNÍ (KROMĚ VÝŠE ŘEČENÉHO) Soud by měl usilovat o prokázání objektivní pravdivosti (posouzení soudu je v souladu s objektivní realitou) X Zúčastněné strany chtějí soud přesvědčit o své subjektivní pravdě DOKAZOVÁNÍ (KROMĚ VÝŠE ŘEČENÉHO) Vady v dokazování: Právní a logické chyby Právní chyba: • Daný důkaz nebylo možno podle zákona provést (nezákonné užití odposlechů) Logická chyba: • Chyba v postupech a myšlení, chyba v argumentaci, chyby definování, chyby v položených otázkách • Chyba odvozování – porušení pravidel sylogismu (chybně určeno že z A plyne B) • Specifická chyba – z A nevyplývá B, neznalost sporné otázky, tvrzení kruhem (samo tvrzení nebylo objektivně prokázáno, jen snaha o prokázání sama sebe) AUTORITATIVNÍ APLIKACE PRÁVA (VIZUALIZACE) • https://prezi.com/pc7h0ejbbdbb/autoritativni-aplikace- prava/?utm_campaign=share&token=524e8ae0c190866d582ef 20f1964ab44b4a1127ab9059239d76efe280e82cfcf&utm_mediu m=copy OTÁZKY? DĚKUJI ZA POZORNOST!