- Seznámení se s právní úpravou svobody projevu
- Pochopení specifik ochrany svobody projevu v online prostředí
- Pochopení limitů svobody projevu, zejména v podobě nenávistných projevů (hate speech) a šíření dezinformací
Informační společnost a právo
Svoboda projevu online - Jakub Harašta
Dostali jste pozvánku na schůzku v Teams!
CORE025 a MV123K Svoboda projevu on-line (vč. ochrany před nenávistným projevem)
https://teams.microsoft.com/l/meetup-join/19%3ameeting_YTM5N2FiMGUtMDM5Mi00M2NmLTk1MGYtNDM0N2M5ZmM1NDMx%40thread.v2/0?context=%7b%22Tid%22%3a%2211904f23-f0db-4cdc-96f7-390bd55fcee8%22%2c%22Oid%22%3a%22fb3fb80d-aa76-4dd7-be8d-c70160633cb1%22%7d
Klepněte na odkaz nebo ho vložte do prohlížeče, abyste se mohli připojit.
Prezentace použitá ve výuce:
---
Výukové cíle
1. Svoboda projevu
Právo na svobodu projevu představuje základ demokratické společnosti a o ústřední prvek ochrany lidských práv. Tímto právem se chrání možnost veřejné diskuze, existence odlišných názorů a možnost jejich projevení.
Toto právo je garantováno ústavním pořádkem ČR a jako základní lidské právo je zakotveno také v dalších dokumentech. Je základním předpokladem realizace dalších základních právo a svobod a představuje záruku existence svobodných médií. Chráněny jsou projevy verbální, neverbální i symbolické (oblékání, jednání, mlčení) s důrazem na význam či obsah a nikoli na formu.
čl. 17 Listiny základních práv a svobod
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.
(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
(5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.
čl. 19 Všeobecné deklarace lidských práv
Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje i právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.
čl. 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech
1. Každý má právo zastávat svůj názor bez překážky.
2. Každý má právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem, prostřednictvím umění nebo jakýmikoli jinými prostředky podle vlastní volby.
3. Užívání práv uvedených v odstavci 2 tohoto článku s sebou nese zvláštní povinnosti a odpovědnost. Může proto podléhat určitým omezením, avšak tato omezení budou pouze taková, jaké stanoví zákon a jež jsou nutná: (a) k respektování práv nebo pověsti jiných; (b) k ochraně národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku nebo veřejného zdraví nebo morálky.
čl. 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv
1. Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Tento článek nebrání státům, aby vyžadovaly udělování povolení rozhlasovým, televizním nebo filmovým společnostem.
2. Výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti a odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, ochrany pořádku a předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci.
Svoboda projevu jako taková v sobě zahrnuje tři základní složky - svobodu informace přijímat, svobodu informace vyhledávat a svobodu informace šířit. Jeho součástí je pak i právo na informace, kterému bude věnován samostatný modul. ESLP v minulosti označil za složky svobody projevu také právo nezveřejnit identitu novinářských zdrojů, právo mlčet (nebýt nucen k určitému projevu nebo neverbálnímu projevu) či právo na ochranu technických způsobů realizace projevu. Z toho pak plynou i některé pozitivní závazky, jejichž existenci ESLP konstatoval, např. ochránit jednotlivce před propuštěním z televize za kritické projevy vůči jejímu managementu nebo ochránit deník před násilím ze strany soukromých osob.
Četba ke složkám svobody projevu
MOLEK, P. Politická práva. Wolters Kluwer, 2014.
Kapitola 2.3 (s. 59-73) je dostupná zde.
Svoboda projevu však není bezbřehá a v zájmu fungování společnosti jsou jí kladena jistá zákonná omezení. Čl. 17 odst. 4 LZPS stanovuje kumulativní podmínky, které musí být k omezení tohoto práva splněny: omezení musí být stanoveno zákonem, musí se jednat o opatření v demokratické společnosti nezbytné, a musí se jednat o opatření pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost nebo ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
Pokud dojde ke střetu práv (např. svoboda projevu vs. právo na ochranu soukromí), přistupuje se k textu proporcionality. Ten představuje postup pro vyhodnocení kolize mezi těmito právy a nakonec i rozhodnutí, kterému právu má být v dané situaci dána přednost.
3 kroky testu proporcionality
- Kritérium vhodnosti - Je omezující opatření schopné dosažení stanoveného/deklarovaného cíle?
- Kritérium potřebnosti - Neexistuje lepší varianta řešení než je omezující opatření?
- Kritérium závažnosti kolidujících práv - Samotné posouzení kontextu, kdy soud porovnává závažnost obou základních práv (viz také čl. 4 odst. 4 LZPS)
čl. 4 odst. 4 LZPS
(4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.
Srovnatelné požadavky na omezení klade také EÚLP.
Omezení svobody projevu rozdělujeme na předběžné (cenzura; předběžné opatření soudu) a následná (odhalení zdroje informace; zákaz propagace určitého obsahu do budoucna).
Zkuste se zamyslet nad následujícími otázkami:
- Jaké znáte neverbální projevy?
- Jaké znáte symbolické projevy?
- S jakými právy může být svoboda projevu v konfliktu?
- Jaká znáte zákonná omezení svobody projevu?
Zajímavým případem demonstrujícím limity svobody projevu je věc řešená Ústavním soudem pod sp. zn. IV. ÚS 2609/16.
IV. ÚS 2609/16
Soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem přispíval na web, kde se prezentoval příspěvky, ve kterých byli "neobjektivním a dehonestujícím způsobem vykresleni migranti, pracovníci neziskových organizací a občanští aktivisté, a to za použití vulgarismů, sexuálních a násilných narážek". Soudci byla udělena důtka pro narušení důstojnosti funkce soudce. Soudce následně podal stížnost k Ústavnímu soudu. Ten uzavřel, že soudce má sice svobodu projevu a může vyjadřovat dokonce otevřeně kritické názory, vždy je ale nutné vyjadřovat se s určitou mírou zdrženlivosti tak, aby "neohrožoval nepřijatelným způsobem autoritu a nestrannost soudní moci."
Názor na IV. ÚS 2609/16:
Byla úvaha Ústavního soudu správná? Proč? Proč ne?
Podobně je na úrovni ESLP zajímavým rozhodnutí Axel Springer proti Německu (anotace rozhodnutí), kde soud vyvinul šestistupňový test pro rozhodnutí, zda upřednostnit svobodu projevu nebo ochranu soukromí
Šestistupňový test dle ESLP
- Míra, v jaké projev přispívá k debatě o veřejném zájmu
- Status osoby, které se projev týká
- Předchozí chování osoby, které se projev týká
- Metoda získání informací a jejich věrohodnost
- Obsah, forma a následky projevu
- Závažnost sankce, která může být za projev uložena
2. Svoboda projevu online
Případem před Ústavním soudem jsme se plynule dostali do online prostředí. Toto prostředí má svá specifika, která velmi často nestimulují u uživatelů například sociálních sítí zdrženlivost. Důležitou roli zde hrají platformy, kterým byl věnován samostatný modul. Jejich provozovatelé tak někdy slouží (nebo se to od nich na určité úrovni společensky "tak nějak očekává") jako strážci svobody projevu (respektive práv, do kterých by neomezená svoboda projevu zasahovala).
V online prostředí existuje řada různých nástrojů, jak projev omezit. Může dojít ke smazání konkrétního příspěvku, dočasné blokaci jeho autora nebo smazání účtu jeho autora. Je také možné problematické příspěvky nezobrazovat nebo snižovat jejich viditelnost a dosah, popřípadě znemožnit u určitých typů obsahu monetizaci.
Fakt, že se jedná o projev šířený online prostředky, může vstupovat do shora uvedeného testu proporcionality a také šestistupňového testu.
Zkuste se zamyslet nad následujícími otázkami:
- Jedná se u shora uvedených způsobů omezení projevu o cenzuru?
- Za jakých okolností je shora uvedené způsoby omezení projevu možné realizovat?
- Jakým způsobem je vyhodnocena proporcionalita takového zásahu?
- Bude šíření online vnímáno ve prospěch či neprospěch svobody projevu?
3. Limity svobody projevu (hate speech, dezinformace a další)
Některým projevům není ochrana poskytována. Jedná se například o nenávistné projevy, popírání holocaustu apod.
Definice uvedených termínů, ať už se jedná o hate speech či dezinformace, může být problematická. Ilustrativním v tomto mohou být rozhodnutí ESLP ve věci Delfi AS proti Estonsku (anotace rozhodnutí) a Pihl proti Švédsku (anotace rozhodnutí). Obecně se jedná o projevy, které mají za cíl urazit, ponížit či vést k diskriminaci proti jednotlivci/skupině.
Zkuste se zamyslet nad následujícími otázkami:
- Musí se, aby šlo o hate speech, jednat o trestný čin?
- například: §356 trestního zákoníku (podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod), §365 (schvalování trestného činu) či §405 (popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia)
- Je potlačování hate speech na sociálních sítích cenzurou?
- Proč neponecháme obranu před hate speech na jednotlivcích nebo skupinách, kteří jsou cílem?
- Je potlačování dezinformací na sociálních sítích cenzurou?
- Je příkaz státu k tomu, aby sociální sítě potlačovali dezinformace, cenzurou?
"Ano, tak se tleskalo nacismu, ted uz zbyva ho roszirit co nejvíc to pude ..."
Ústavní soud se ve věci sp. zn. III. ÚS 3439/17 vyjadřoval mj. k tomu, jakým způsobem mají soudy hodnotit trestné činy z nenávisti.
Soudy dle ÚS mají tyto trestné činy posuzovat u každého útoku individuálně a z perspektivy jeho potenciálních konkrétních obětí. Tento požadavek je dán zvláštní povahou a proměnností těchto trestných činů.