Práce, právo a moderní společnost

2) Výkon práce pro digitální platformy (Rohlík, Košík, Bolt, Wolt, Foodora apod.) [dr. Blažek]

1. Cíl lekce

Cílem lekce je seznámit vás s rozdíly mezi právním postavením (právy a povinnostmi) zaměstnance a podnikatele (osobou samostatně výdělečně činnou) a praktické dopady tohoto rozdílného postavení ukázat v oblasti výkonu práce pro digitální platformy. Dále se seznámíme s pracovní smlouvou, detailněji téma prodiskutujeme a zaměříme se též na posílení dovednosti číst odborný (právnický text).

Budeme rádi, když si tak z tématu do svého života odnesete poznání, že být zaměstnancem má jiné výhody a nevýhody pro člověka, než být osobou samostatně výdělečně činnou. 

2. Bližší představení tématu

V minulé hodiny jsme se seznámili s nezbytnými teoretickými základy a na druhé hodině se hned pouštíme do konkrétního a aktuálního tématu, které pracovní právo řeší.

Digitální platforma
je označení pro podnikatele, který své pracovníky úkoluje na dálku skrze aplikaci (nebo internetovou stránku) a skrze ni též přijímá objednávky (zakázky).

O tom, zda vykonáváte práci jako zaměstnanec, či jakkoliv jinak, rozhoduje, zda činnost vámi vykonávaná naplní tzv. znaky závislé práce. Pokud se o závislou práci jedná, jste zaměstnancem. A to dokonce bez ohledu na skutečnost, jakou smlouvu s druhou stranou podepíšete. Pokud tak např. podepíšete smlouvu, kde jste označeni vy i druhá strana za podnikatele a smlouva se jmenuje např: "příkazní smlouva mezi dvěma podnikateli", či "smlouva o dílo", ale vaše činnost je tzv. závislou prací, právní řád na vás hledí jako na zaměstnance a jste pod ochranou pracovního práva a zejm. pravidel chránících zaměstnance obsažených v zákoníků práce.

Oblastí, kde se strany uzavírající smlouvu ve větší míře snaží obejít ochranu zaměstnance pracovním právem, jsou vztahy mezi osobami pracující pro digitální platformy. Digitální platforma je označení pro podnikatele, který své pracovníky úkoluje skrze aplikaci a skrze ni též přijímá objednávky (zakázky). Těmito podnikateli jsou např. známé značky jako je Rohlík, Košík, Bolt, Wolt, Foodora apod. Opět zdůrazníme, že pro ně mohou pracovat i osoby, kteří nejsou zaměstnanci. Pokud však vztah mezi digitální platformou a osobou práci pro ni konající naplní znaky závislé práce, je osoba konající práci zaměstnance a digitální platforma zaměstnavatelem.

S naznačeným obcházením právní úpravy ochrany zaměstnanců se snaží bojovat Evropská unie. Ta se novou právní regulací snaží o to, aby došlo k zlepšení pracovních podmínek osob pracujících pro digitální platformy. Evropská unie tím reaguje i na skutečnost, že uvedené odvětví podnikání v posledních letech značně roste. významně rostlo v období krize způsobené pandemií onemocněním covidu-19. Evropskou unií navrhovaná pravidla pak mají jednotlivé členské státy zavést (přijmout).

O konkrétních rozdílech mezi postavením zaměstnance a podnikatele, o znacích závislé práce, o digitálních platformách, ale blíže i o pracovní smlouvě jako stěžejním dokumentu zákládajícím vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem bude nadcházející hodina.

Uvedené téma se Evropská unie teprve regulovat chystá
a to prostřednictvím návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem.

3. "Literatura" ke studiu před přednáškou

1) Když lidem platí algoritmus. Kurýři z Woltu chtějí vidět do ohodnocování, chystají celostátní stávku | Radio Wave (rozhlas.cz)

2) Apolena Rychlíková: Kurýři i dělníci v boji za lepší pracovní podmínky. V České republice se stávkuje zřídka. Změní se to? | Plus (rozhlas.cz)

4. Podnět k zamyšlení před přednáškou

1) Proč pracovat jako zaměstnanec a proč pracovat jako podnikatel?
2) Proč je pro Českou republiky a její občany důležité, jaká pravidla vydává (přijímá) Evropská unie?

5. Přednáška a přednášející

Přednášející: dr. Blažek

Prezentace: 

6. Procvičení tématu

Po absolvování přednášky a přečtení literatury by studující měl být připraven odpovědět na následující otázky. Odpovědi na otázky si lze doplnit k poznámkám z přednášky.

1) Kdo může být zaměstnancem?
2) Má osoba pracující pro podnikatele, jejichž vztah naplnil znaky závislé práce právo na minimální mzdu a dovolenou?
3) Kdo odvádí větší daně? Kurýr jako zaměstnanec, nebo kurýr jako podnikatel?
4) Na čem a proč byste se chtěli v pracovní smlouvě domluvit?
5) Co je to směrnice Evropské unie? K čemu slouží?