Účelem tohoto kursu je poskytnout teoretické, filozofické a metodologické zázemí ke studiu práva informačních technologií. Koncepce kursu vychází z klasické struktury filozofie práva a je rozdělena na otázky ontologické, gnoseologické a axiologické. Metafyzikou, která je také součástí klasické filozofie, se v tomto kursu příliš zabývat nebudeme. Strukturu kursu Vám přiblíží následující video (5 min.)

Než se budeme ve výuce věnovat jednotlivým ontologickým, gnoseologickým a axiologickým problémům práva informačních technologií, je vhodné si nejprve připomenout pár metodologických fundamentů právní vědy. K připomenutí základních metodologických rozdílů mezi iuspozitivismem a iusnaturalismem můžete využít následující video (7 min.):

Volba metody je v právu informačních technologií zcela zásadní a k většině praktických problémů nemáme v tomto oboru jinou možnost než přistupovat prostřednictvím metody pragmatické. Její zvládnutí není snadné a případné chyby mohou mít fatální následky. Úspěšná její aplikace ale naopak vede k výsledkům, které jsou ostatními dominantními metodami v právu nedosažitelné.

Na následujícím videu vysvětluje Richard Rorty podstatu pragmatické (resp. realistické) metody:

Následující video vysvětluje užití pragmatické metody v právu obecně a v právu informačních technologií (15 min.):

Než se pustíme do výkladu právních souvislostí penetrace společnosti informačními technologiemi, podíváme se stručně na pojem informace a jeho chápání právem. Vyjdeme přitom z filozofických základů kybernetiky, která s informací pracuje jako s protikladem entropie. Na tomto základě lze jednak transparentně oddělit pojem informace od pojmu údaje (dat) a jednak lze i poměrně přesně definovat smysl a účel informačních institutů v právu. Informace může při správném pochopení a pojetí posloužit i jako solidní kritérium, jímž lze poměřovat reálný efekt různých právních institutů nebo organizačních opatření. Pochopení pojmu informace nám konečně pomůže i odhalit skutečný důvod existence a obliby informačních technologií, resp. přirozené potřeby člověka tyto technologie používat.

Kybernetice a pojmu informace je věnováno následující video:

Tato část má v rámci celého kursu zvláštní význam. Netýká se totiž, na rozdíl o ostatních součástí tohoto kursu a celého studijního programy otázek po tom, co nebo jak funguje (nefunguje) v právu informačních technologií, ale odpovídá na zásadní otázku, proč se všemi možnými problémy tohoto oboru vůbec máme důvod zabývat. S trochou nadsázky se dá říci, že vše ostatní, co bude v tomto kursu i celém programu následovat, je vlastně trochu navíc, protože se znalostí informační teorie lze prakticky všechny ostatní důsledky technologického a právního vývoje už jen logicky odvodit.