VEŘEJNÁ SPRÁVA V ČESKÉ REPUBLICE 2022 Výroční zpráva o stavu veřejné správy České republiky za rok 2022 DIGITALIZACE | STATISTIKY | LIDÉ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ | HOSPODAŘENÍ OBCÍ A KRAJŮ | VOLBY 2 Zpracováno v rámci projektu „Implementační jednotka Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014–2020“, reg. č. CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0000125. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského sociálního fondu Vydalo Ministerstvo vnitra, Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy v roce 2023. 3 ÚVODNÍ SLOVO MINISTRA VNITRA Vážení spoluobčané, rok 2022 už navždy zůstane zapsaný jako rok, kdy vypukl válečný konflikt na Ukrajině. Česká republika na tuto agresi solidárně zareagovala nejen pomocí přímo na místě ale také poskytnutím dočasného domova statisícům válečných uprchlíků. Obce a kraje, s podporou státu, dokázaly této bezprecedentní krizi čelit společně. Myslím, že jsme obstáli se ctí. Pomoc však přicházela nejenom od veřejné správy ale také od českých občanů, kterým nebyl osud lidí z Ukrajiny lhostejný. Obce, kraje a různé neziskové organizace uspořádaly během roku celkem 232 veřejných sbírek materiální pomoci pro Ukrajinu. Rád bych srdečně poděkoval všem, kteří se do této solidární pomoci zapojili. V letošním roce Česká republika získala historicky poprvé Přehled OECD o stavu veřejné správy ČR zpracovaný Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Analýza obsahuje řadu doporučení pro další zefektivnění a rozvoj fungování veřejné správy. Přehled je jedinečný tím, že nám přináší mezinárodní a objektivní pohled na veřejnou správu. Ministerstvo vnitra na řadě opatření uvedených v přehledu OECD dlouhodobě pracuje. A co dalšího se v této zprávě dočtete? V přehledné formě Vám poskytne informace o výkonu veřejné správy v České republice za uplynulý rok. Naleznete v ní například počty a strukturu zaměstnanců zapojených do veřejné správy na úrovni ministerstev, krajů a obcí a informace o úkonech, kterými se česká veřejná správa denně zabývá – matriční agenda, stavební agenda, živnostenská agenda, vydávání občanských a cestovních dokladů, řidičských průkazů a další správní činnosti. Výroční zpráva dále obsahuje informace o rozvíjející se pro-klientsky orientované digitalizaci veřejné správy. Sem patří např. Portál občana, využití bankovní identity pro služby veřejné správy, datové schránky a kontaktní místa Czech POINT. V neposlední řadě se zpráva věnuje hospodaření veřejné správy a s tím související dozorové a kontrolní činnosti Ministerstva vnitra. Přeji Vám čtení plné inspirace. Mgr. Bc. Vít Rakušan 1. místopředseda vlády a ministr vnitra 4 OBSAH Úvodní slovo ministra vnitra ................................................................................................................... 3 Shrnutí výroční zprávy............................................................................................................................. 7 Obecná témata...................................................................................................................................... 11 Volby do zastupitelstev obcí a jedné třetiny Senátu 2022................................................................ 11 Válka na Ukrajině............................................................................................................................... 11 Přehled OECD o stavu veřejné správy České republiky..................................................................... 12 Další témata....................................................................................................................................... 13 Novinky v legislativě.............................................................................................................................. 14 Volby...................................................................................................................................................... 20 Nové a doplňovací volby do zastupitelstev obcí ............................................................................... 20 Volby do zastupitelstev obcí a do jedné třetiny Senátu.................................................................... 20 Komunální volby 2022 z hlediska reálné soutěživosti volebních subjektů ....................................... 22 Soutěživost v obcích, městech a městysech ..................................................................................... 23 Stížnosti na volby v roce 2022........................................................................................................... 26 Komunální volby 2022 z hlediska složení zastupitelů dle kritéria profesního, věkového, genderového a vzdělání........................................................................................................................................... 27 Nově zvolení starostové a starostky.................................................................................................. 29 Příprava volby prezidenta republiky.................................................................................................. 30 Elektronizace voleb ........................................................................................................................... 31 Místní referendum ............................................................................................................................ 31 Právo občanů sdružovat se v politických stranách a politických hnutích ......................................... 32 Statistiky................................................................................................................................................ 34 Státní občanství................................................................................................................................. 34 Obyvatelstvo...................................................................................................................................... 35 Migrace.............................................................................................................................................. 40 Osoby s trvalým pobytem na ohlašovnách ....................................................................................... 41 Státní hranice České republiky.......................................................................................................... 42 Státní symboly a jejich užívání........................................................................................................... 42 Osobní doklady – občanské průkazy ................................................................................................. 43 Osobní doklady – cestovní doklady................................................................................................... 44 Agenda řidičů a registr vozidel .......................................................................................................... 45 Matriční agenda ................................................................................................................................ 49 Stavební agenda................................................................................................................................ 50 Živnostenská agenda......................................................................................................................... 52 Veřejné sbírky.................................................................................................................................... 56 Lustrace ............................................................................................................................................. 56 5 Přestupky........................................................................................................................................... 56 Agenda sociální práce........................................................................................................................ 60 Rušení obsoletních právních předpisů .............................................................................................. 61 Digitalizace veřejné správy.................................................................................................................... 64 Informační systém Datových schránek ............................................................................................. 64 Elektronická komunikace s úřady z pohledu občana ........................................................................ 65 Czech POINT ...................................................................................................................................... 67 Projekt PMA 3.................................................................................................................................... 69 Žádost o voličský průkaz.................................................................................................................... 69 Digitalizace konzulárních agend........................................................................................................ 69 Katalog služeb veřejné správy a plán digitalizace ............................................................................. 69 Portál veřejné správy a Portál občana.............................................................................................. 69 Otevřená data.................................................................................................................................... 70 Lidé ve veřejné správě........................................................................................................................... 72 Zaměstnanci ve vládou regulované sféře.......................................................................................... 72 Struktura státních zaměstnanců........................................................................................................ 73 Zaměstnanci služebních úřadů.......................................................................................................... 74 Zaměstnanci územních samosprávných celků .................................................................................. 83 Hospodaření veřejné správy.................................................................................................................. 92 Hospodaření se státním majetkem ................................................................................................... 92 Příspěvek na přenesený výkon státní správy .................................................................................... 93 Shrnutí hospodaření územních rozpočtů.......................................................................................... 93 Výsledky Hospodaření územních rozpočtů ................................................................................... 94 Stavy na bankovních účtech............................................................................................................ 106 Zadluženost ................................................................................................................................. 107 Rozpočtové určení daní............................................................................................................... 108 Dozor a kontrola obcí .......................................................................................................................... 110 Dozorová činnost............................................................................................................................. 110 Informační systém Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů ............................................................................................................................................... 114 Výkon role správce informačního systému Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů........................................................................................................... 114 Kontrolní činnost ............................................................................................................................. 116 Akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů ........................................................... 120 Publikace a metodické materiály ........................................................................................................ 122 Metodické materiály Odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra ................... 122 Vybrané publikace Ministerstva vnitra vydané v roce 2022 ........................................................... 124 Systém měření a hodnocení veřejné správy ....................................................................................... 126 6 Index služeb veřejné správy ............................................................................................................ 126 Index transparentnosti veřejné správy ........................................................................................... 127 Index komunikace a participace občanů......................................................................................... 128 Index hospodaření státu a samosprávných celků ........................................................................... 129 Index managementu ....................................................................................................................... 130 Index právního prostředí................................................................................................................. 131 Použité datové zdroje.......................................................................................................................... 133 Seznam zkratek a vysvětlivky .............................................................................................................. 134 7 SHRNUTÍ VÝROČNÍ ZPRÁVY Obyvatelstvo Dle dat vedených v informačním systému evidence obyvatel, jehož správcem je Ministerstvo vnitra, bylo ke konci roku 2022 v České republice celkem 10 235 413 občanů. Z toho 5 229 808 žen (51,1 %) a 5 005 605 mužů (48,9 %). Meziročně počet občanů klesl o 14 620 (tj. o 0,1 %). Počet cizinců žijících v České republice přesáhl v roce 2022 jeden milion osob. Kvůli konfliktu na Ukrajině meziročně vzrostl počet cizinců o rekordních 455 305 osob na celkem 1 116 154 cizinců (z toho 334 154 s trvalým pobytem a 782 000 s přechodným pobytem). Správní činnosti Úřady obcí s rozšířenou působností a Ministerstvo vnitra vydaly dohromady celkem 1 405 277 ks občanských průkazů (z toho 75 948 prvních občanských průkazů). Dále bylo vydáno 996 265 ks cestovních dokladů (o 565 389 ks více než v roce 2021), 684 955 řidičských průkazů. Na registrech vozidel bylo zapsáno celkem 505 120 vozidel, což je oproti roku 2021 pokles o 41 602. Matriční úřady provedly celkem 276 338 prvozápisů. Z toho bylo 101 299 zápisů narozených dětí, 120 219 zápisů úmrtí a 54 820 zápisů sňatků. Oproti roku 2021 matriční úřady celkově provedly o 22 528 prvozápisů méně. Pokles byl způsoben menším počtem úmrtí, kterých meziročně ubylo o 19 672. Naopak meziročně mírně stoupl počet prvozápisů sňatků o 8 042. Za rok 2022 bylo uzavřeno celkem 405 registrovaných partnerství (o 95 více než v roce 2021). Stavební úřady celkem vydaly celkem 15 571 územních rozhodnutí a 40 137 územních souhlasů. Meziročně se jednalo o pokles v počtu 3 722 územních souhlasů. Stavebních povolení bylo v roce 2022 vydáno celkem 11 928. Oproti roku 2021 došlo k poklesu o 241 vydaných stavebních povolení. Pokud jde o kolaudační souhlasy, bylo jich vydáno celkem 35 951. Meziroční nárůst činil 439 kolaudačních souhlasů. Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu bylo v roce 2022 platných celkem 4 077 526 živnostenských oprávnění (meziroční nárůst o 58 687). Jedná se o historicky nejvyšší počet (po roce 2007). Na 1 000 obyvatel je v České republice již 387 živnostenských oprávnění. Za rok 2022 přibylo 18 418 podnikatelů. Stejně jako u živností nárůst nijak nevybočuje z tempa předchozích let. Celkový počet dosáhl počtu 2 645 796 podnikatelů (2 111 733 fyzických osob a 534 063 právnických osob). Na 1 000 obyvatel je v České republice 251 podnikajících subjektů (fyzických i právnických osob). V České republice podniká celkem 111 693 cizinců, kteří jsou držiteli 151 244 živnostenských oprávnění. Informační systém evidence přestupků (dále ISEP), který se používá od roku 2016, eviduje zapsané přestupky dle devíti zákonů. V roce 2022 bylo do evidence zapsáno celkem 12 473 přestupků, což je o 4 677 méně než v roce 2021. Současně bylo zpracováno a vydáno 1 011 070 opisů (meziročně nárůst o 167 808). Pokračuje tak stoupající trend v meziročním počtu vydaných opisů. V roce 2022 Ministerstvo dopravy evidovalo celkem 379 403 přestupků a trestných činů, v oblasti řízení motorových vozidel, což je o 40 272 více než v roce 2021. Z tohoto počtu bylo evidováno 80 126 přestupků a trestných činů ženám – řidičkám. To činí 21,12 % všech evidovaných jed- nání. Digitalizace a digitální služby Ke konci roku 2022 bylo zřízeno celkem 1 747 750 datových schránek (o 322 740 více než v roce 2021) a odesláno 1 078 452 460 datových zpráv (meziroční nárůst o 133 362 532). V roce 2022 bylo evidováno 38 197 948 elektronických podání prostřednictvím datových schránek (datové zprávy zasílané orgánům veřejné moci). Ke konci roku 2022 bylo provozováno 7 350 kontaktních míst veřejné správy, přičemž přístup do systému Czech POINT mají všechny obce. Czech POINT aktuálně nabízí 39 služeb. Celkový počet vydaných výpisů, uskutečněných podání či žádostí za rok 2022 činil 2 252 288. Největší zájem byl o konverzi dokumentů (703 025), výpis z rejstříku trestů (664 428), služby základních registrů, zejména s cílem získání elektronické identity (322 929) a žádost o jednorázový příspěvek na dítě (255 266). V roce 2022 byla překročena hranice 29 milionů výpisů, které byly na Czech POINT za dobu jeho existence vydány. 8 Dle každoročního šetření Českého statistického úřadu (dále ČSÚ), prováděného vždy ve 2. čtvrtletí následujícího roku, použilo ve sledovaných 3 měsících roku 2022 bankovní identitu celkem 23 % osob starších 16 let. Nejčastěji se přes ni přihlašovaly osoby ve věku 25–54 let. Z osob v uvedené věkové kategorii se jich přihlásila přes bankovní identitu přibližně třetina. K rozšíření zmíněného nástroje přispěl i fakt, že služby internetového bankovnictví využívá v České republice celkem 6,1 milionu osob starších 16 let. Nejčastěji byla podávána přiznání k dani z příjmu fyzických osob finanční správě. Možnost využila zhruba desetina osob a číslo každoročně stoupá. Častěji bankovní identitu používají muži (52,8 %) oproti ženám. Datové schránky v roce 2022 pro komunikaci s úřady využilo pouze 9 % osob starších 16 let. Portál občana zaznamenal na konci roku 2022 celkový počet téměř 3,5 milionu přihlášení (na konci roku 2021 bylo 1,6 milionu přihlášení). Týdně bylo v průběhu roku evidováno téměř 40 tisíc přihlášení. Nárůst souvisí v první řadě s rozšířením možností přihlášení o prostředky bankovní identity, ale též se zvýšením obecného povědomí o digitálních službách státu v důsledku marketingových kampaní Ministerstva vnitra. Na konci uplynulého roku dosáhl celkový počet všech služeb dostupných prostřednictvím Portálu občana hodnoty 550. Zlomový projekt v prostředí veřejné správy představovala digitalizace petičního práva a úprava legislativy s ní spojená. Od 1. 2. 2022 lze na Portálu občana zakládat, podepisovat a odesílat elektronické petice. Díky povinnosti publikovat data z úředních desek v otevřeném formátu narostl počet poskytovatelů otevřených dat z 243 v roce 2021 na 285 v roce 2022. Jako součást informací o vozidlech, která uživatel Portálu občana provozuje či vlastní, si lze od dubna 2022 zobrazit detailní informace o technických prohlídkách a najetých kilometrech. Další novinku představuje napojení Portálu občana na Daňovou informační schránku (DIS+), díky kterému se nově v integrovaném kalendáři zobrazují i daňové události a termíny. Na Portálu občana bude nově před každými volbami zpřístupněna elektronická žádost o voličský průkaz. Uvedená možnost se týká všech voleb s výjimkou těch do zastupitelstev obcí. Jako první byla uživatelům od srpna do září 2022 dostupná žádost o voličský průkaz pro senátní volby. Lidé ve veřejné správě S účinností od 1. ledna 2022 bylo schváleno celkem 76 410 služebních a pracovních míst ve státní správě. V porovnání se systemizací s účinností od 1. ledna 2021 bylo zaznamenáno navýšení o 145 služebních a pracovních míst. V roce 2022 bylo na služebních místech zařazeno 68 859 státních zaměstnanců, což bylo o 220 více než v roce 2021. Pracovních míst (tj. míst v režimu zákoníku práce) bylo 7 841 a ve srovnání s 1. lednem 2021 je to méně o 75 pracovních míst. V roce 2022 bylo na služebních místech zařazeno 60 335 státních zaměstnanců, oproti loňskému roku došlo ke snížení o 878. Celkový počet služebních míst státních zaměstnanců zahrnuje 9 284 představených, došlo tedy oproti předchozímu roku ke snížení o 54. Podmínkou služebního poměru je získání určitého stupně vzdělání, kterého musí státní zaměstnanec dosáhnout. Zaměstnanci se pravidelně vzdělávají v několika kategoriích. V roce 2022 se 3 % zaměstnanců účastnila úvodního vstupního vzdělávání, 1 % zaměstnanců vstupního vzdělávání následného, 1 % vstupního vzdělávání následného státních zaměstnanců, 2 % jazykového vzdělávání a 6 % vzdělávání vedoucích zaměstnanců. Celkem 87 % zaměstnanců a státních zaměstnanců se vzdělává průběžně. V roce 2022 podíl státních zaměstnanců ve věku 45 až 65+ na celkovém počtu zaměstnanců rostl. Nejvíce došlo k nárůstu počtu státních zaměstnanců ve věkové skupině 50–54 let, kterých přibylo 160 na celkový počet 9 224 osob. Nejpočetnější skupinou jsou státní zaměstnanci ve věku 45–49 let, přičemž uvedená skupina nadále roste. V roce 2022 bylo celkem 10 936 státních zaměstnanců ve věku 45–49 let (o 50 osob více než v roce 2021). V mladších věkových kategoriích, do 40 let, počet státních zaměstnanců neustále klesá. Největší pokles v roce 2022 nastal ve věkové kategorii 20–29 let na 2 410 osob z 2 981 osob v roce 2021. V roce 2022 mírně vzrostl celkový podíl žen ve služebních úřadech (o 0,3 %) a podíl žen v pozici představených (o 0,7 %). Na 79 % vzrostl podíl žen/státních zaměstnankyň, které nejsou představenými, přičemž v předchozím roce zaujímaly 78,4 %. 9 Územní samosprávné celky v roce 2022 vykázaly celkem 95 448 zaměstnanců (v průběhu roku, tj. i se započítáním fluktuace) a 78 029 úvazků (průměrný evidenční počet zaměstnanců). Dle dostupných dat celkově vynaložily na platy 35,97 mld. Kč (celková suma po započítání všech příplatků). Věková struktura zaměstnanců územních samosprávných celků ukazuje, že 46,28 % zaměstnanců je starších 50 let věku. Čtyřicátníci tvoří dalších 30,8 %. Obě věkové kategorie početně rostou. Podíl zaměstnanců do 40 let věku meziročně klesl na 22,91 %. Hospodaření veřejné správy V roce 2022 činil příspěvek na výkon státní správy pro obce, včetně hl. m. Prahy, celkem 11,5 mld. Kč a pro kraje (bez hl. m. Prahy) 1,7 mld. Kč. Oproti roku 2021 došlo k valorizaci příspěvku o 5 % u krajů, což znamenalo nárůst o 83,1 mil. Kč. V roce 2022 se celkové příjmy územních samosprávných celků meziročně zvýšily o 9,7 % na 743,5 mld. Kč, většinu meziročního růstu tvořil růst daňových příjmů (o 51,4 mld. Kč). Na straně výdajů došlo meziročně k růstu o 11,7 % na 710,7 mld. Kč. Celkové příjmy obcí a dobrovolných svazků obcí (dále DSO) v roce 2022 činily 442,9 mld. Kč, přičemž meziročně vzrostly o 11,4 %, tj. o 45,4 mld. Kč. Po očištění o dotace určené na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy ve výši 22,6 mld. Kč, které přijalo hl. m. Praha, činí celkové příjmy 420,3 mld. Kč. Výrazný meziroční růst byl zaznamenán především u daňových příjmů, které se zvýšily o 39,7 mld. Kč. Nejvýznamnější růst byl vykázán u inkasa daně z přidané hodnoty, u které došlo k růstu o 16,2 %, tj. o 19,4 mld. Kč na 138,8 mld. Kč a u daní z příjmů právnických osob, jejichž inkaso se zvýšilo o 14,6 %, respektive o 8,8 mld. Kč na 68,8 mld. Kč. Celkové výdaje obcí a DSO v roce 2022 činily 417,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 14,8 %, tj. o 53,7 mld. Kč. Po očištění o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy činí jejich výše 395,2 mld. Kč. Na zmíněném meziročním zvýšení se podílel jak růst běžných výdajů, které se zvýšily o 12,4 %, respektive o 32,7 mld. Kč, na 296,2 mld. Kč, tak i významný meziroční růst kapitálových výdajů o 20,9 %, respektive o 21 mld. Kč na 121,6 mld. Kč. Válečný konflikt na Ukrajině se promítl i do hospodaření obcí, které se podílely především na pomoci ukrajinským uprchlíkům na území České republiky. Obce za rok 2022 vynaložily prostředky na tento účel v celkové výši 1,7 mld. Kč. Výši celkových výdajů obcí významně ovlivnily výdaje realizované z rozpočtu hl. m. Prahy, které činily 0,9 mld. Kč, což představuje 52,2 % z celkových výdajů k tomuto účelu. Hospodaření obcí skončilo v roce 2022 s přebytkem ve výši 25,1 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 24,8 %, respektive o 8,3 mld. Kč. Celkové příjmy krajů činily celkem 313,4 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 22,1 mld. Kč, tj. o 7,6 %. Po očištění o přijaté dotace určené na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy však činí příjmy krajů pouze 153,2 mld. Kč. Tyto přijaté dotace představují 51,1 % celkových příjmů. S těmito prostředky nemůže kraj nijak disponovat, čímž dochází k významnému zkreslování výsledků jejich hospodaření. Nejvyšší část očištěných celkových příjmů krajů představují daňové příjmy, které činily celkem 91,6 mld. Kč a oproti předchozímu roku byly vyšší o 14,6 %, tj. o 11,7 mld. Kč. Celkové očištěné transfery činily 51 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 2,8 %, tj. o 1,4 mld. Kč. Vlastní příjmy krajů (tj. příjmy daňové, nedaňové a kapitálové) dosáhly 102,3 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 13,8 mld. Kč, tj. o 15,6 %. Celkové výdaje v roce 2022 činily 305,7 mld. Kč a zaznamenaly meziroční růst o 7,9 %, tj. o 22,3 mld. Kč. Po jejich očištění o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy činí celkové výdaje pouze 145,5 mld. Kč. Jejich růst byl způsoben jak růstem běžných výdajů, které se zvýšily o 7,6 %, tj. o 19 mld. Kč a dosáhly 268,6 mld. Kč, tak i růstem kapitálových výdajů, u kterých došlo meziročně k růstu o 9,9 %, respektive o 3,4 mld. Kč na 37,1 mld. Kč. V souvislosti s pomocí Ukrajině a jejím občanům kraje vynaložily celkem 3,6 mld. Kč. Ke konci roku 2022 bylo krajům proplaceno ze státního rozpočtu celkem 2,5 mld. Kč a zároveň jim bylo dalších 0,6 mld. Kč proplaceno na základě žádostí zaslaných do 15. 12. 2022 na začátku roku 2023. 10 Hospodaření krajů v roce 2022 navázalo na hospodaření předchozího roku a vykázalo přebytkový výsledek ve výši 7,7 mld. Kč, což sice představuje zhoršení hospodaření oproti předchozímu roku (o 3,3 %, tj. o 0,3 mld. Kč méně), ale i přesto se jedná o druhý nejlepší výsledek hospodaření od roku 2018. Stav prostředků na bankovních účtech obcí, krajů a DSO, a na účtech příspěvkových organizací zřízených kraji a obcemi dosáhl ke konci roku 2022 v souhrnu 405,2 mld. Kč (meziročně se zvýšil o 10,2 %, tj. o 37,7 mld. Kč). Územní rozpočty včetně zřízených příspěvkových organizací vykázaly ke konci roku 2022 dluh ve výši 98,4 mld. Kč, což je o 2,5 % (o 2,4 mld. Kč) více než v roce předchozím. Mírný nárůst dluhu byl u obcí (o 2,2 %, tj. o 1,6 mld. Kč), krajů (o 2,2 %, tj. o 556,3 mil. Kč) i DSO (o 15,1 %, tj. o 260,4 mil. Kč). Volby do zastupitelstev a do jedné třetiny Senátu V komunálních volbách nebyla, na rozdíl od předchozích let, uplatněna zvláštní volební opatření pro voliče s onemocněním covid-19. Nebyla schválena žádná zákonná úprava umožňující zvláštní hlasovací opatření, jako je hlasování na drive-in stanovištích, v uzavřeném pobytovém zařízení zdravotně sociálních služeb a hlasování do speciální přenosné volební schránky pro voliče v karanténě nebo izolaci. Podrobnější informace z voleb jsou uvedeny v následující kapitole. . 11 OBECNÁ TÉMATA Volby do zastupitelstev obcí a jedné třetiny Senátu 2022 Z dlouhodobého hlediska celkově klesá zájem občanů o aktivní zapojení do komunální politiky, a to zejména mezi mladší generací, ve věku 18– 39 let. Naopak mírně narůstá zapojení občanů starších 60 let v práci zastupitelstev. Dalším trendem v komunální politice je účast čím dál většího počtu politických subjektů s různými volebními programy a sílící tendence k předvolební spolupráci mezi stranami, které vytvářejí kandidátní listiny ve formě sdružení a koalic. V komunálních volbách do zastupitelstev obcí, měst a městysů se v roce 2022 ucházelo o mandát celkem 178 423 kandidátů a dalších celkem 16 791 kandidátů usilovalo o mandát v zastupitelstvech městských částí nebo obvodů. Obsazeno bylo celkem 59 228 mandátů do zastupitelstev obcí, měst a městysů a 2 552 mandátů do zastupitelstev městských částí nebo obvodů. Celkově poměr kandidátů a zvolených zastupitelů představuje zhruba 33 %. Zájem o zvolení do zastupitelstev obcí, měst a městysů tedy zhruba 3x převyšoval počet dostupných mandátů. V případě zastupitelstev do městských částí a obvodů dokonce 6,6x. Počet uchazečů o mandát narůstá s velikostí obce. Nejvyšší soutěživost byla zaznamenána v hl. m. Praze, Hradci Králové a Třebíči. Naopak nejnižší nebo neexistující soutěživost byla zaznamenána u malých obcí do 499 obyvatel. Volební účast se celkově pohybovala pod 50 % voličů. Jen Kraj Vysočina přesáhla uvedenou hranici. Nejnižší volební účast byla v hl. m. Praze, Libereckém, Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Volební účast do městských části a obvodů dosáhla 41,64 %. V obcích lidé nejčastěji volí nezávislé kandidáty, kteří nejsou spojeni s žádnou politickou stranou. Obdobné to je i ve městech, ačkoli v hl. m. Praze a ve statutárních městech mají politické strany výraznější úspěšnost. Celkem 37 % zvolených zastupitelů v rámci celé České republiky má vysokoškolské vzdělání. Existují však velké rozdíly mezi nejmenšími obcemi do 199 obyvatel, kde má vysokoškolský titul jen 16 % zastupitelů, a naopak největšími obcemi nad 40 000 obyvatel, ve kterých je až 67 % vysokoškoláků. To lze vysvětlit stoupající soutěživostí ve velkých městech a městských částech. Nejvíce zastupitelů pochází z technických profesí, osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ) a podnikatelů. Nejméně jsou zastoupeny obory jako je sport, umění, kultura. Ve vedení obcí a měst stále převažují muži, kterých je téměř 3x více než žen. Nicméně podíl žen v nejvyšších správních funkcích oproti minulým rokům pozvolna roste. Ve volebním období 2014–2018 bylo evidováno 23 % žen – starostek v celé České republice, v následujícím volebním období to bylo 26 % a nyní je to 27 %. Nejvyšší podíl zastupitelů na pozici starostů, jak mužů, tak žen, představují osoby ve středním věku, tj. 40–59 let. Ze starostů a starostek jich v roce 2022 v rámci celé České republiky 38 % úspěšně obhájilo svůj mandát z předchozího volebního období. Ženy si v obhajování mandátu vedly lépe v menších městech, muži naopak ve velkých. Nejvíce nových starostů a starostek bylo zvoleno v nejmenších obcích (do 199 obyvatel) a v největších městech (nad 40 000 obyvatel). Válka na Ukrajině Česká republika začala ihned po vypuknutí války na Ukrajině na konci února přijímat válečné uprchlíky a poskytovat jim tzv. dočasnou ochranu. V prosinci 2022 bylo v České republice tímto způsobem přijato celkem již 542 737 osob s přechodným pobytem a migrační vlna nadále probíhá. Zároveň začal v roce 2022 narůstat zájem o udělení českého občanství. Obce, kraje a různé neziskové organizace začaly pořádat veřejné sbírky na pomoc Ukrajině. Do konce roku 2022 jich bylo uspořádáno celkem 232. 12 V reakci na migrační vlnu byl Evropskou unií poprvé v historii aktivován čl. 5 směrnice Rady 2001/55/ES, na jehož základě byla v březnu 2022 vyhlášena na území Evropské unie dočasná ochrana pro osoby prchající z území Ukrajiny. V České republice bylo následně přijato několik zákonů, které se souhrnně označují jako Lex Ukrajina, jejichž cílem bylo upravit specifická pravidla v oblasti pobytu, sociálního zabezpečení, školství či zdravotního pojištění. Jedná se o zákon č. 65/2022 Sb., který upravuje pobytový režim uprchlíků a specifické otázky zdravotního pojištění, dále zákon č. 66/2022 Sb., řešící otázky spojené se zabezpečením uprchlíků jako jsou humanitární dávky, příspěvek pro solidární domácnost, a zákon č. 67/2022 Sb., který upravuje školskou problematiku. Tyto právní předpisy byly v průběhu roku 2022 průběžně novelizovány s tím, že jsou časově omezené, přičemž aktuálně mají platnost do konce března 2024. Na konci roku 2022 došlo k rozhodnutí o možnosti prodloužení dočasné ochrany pro Ukrajince o jeden rok, a to v rámci tzv. Lex Ukrajina IV (posléze schváleného v lednu 2023). Uprchlíci z Ukrajiny, kteří utekli do České republiky před ruskou agresí a získali zde dočasnou ochranu, mají možnost jejího prodloužení do 31. března 2024. Současná dočasná ochrana, která se prokazuje tzv. vízovým štítkem, končí všem dne 31. března 2023. Válečný konflikt na Ukrajině se promítl i do hospodaření obcí, které se podílely především na pomoci ukrajinským uprchlíkům na území České republiky. Obce na pomoc v roce 2022 vynaložily prostředky v celkové výši 1,7 mld. Kč. Výši celkových výdajů obcí významně ovlivnily výdaje realizované z rozpočtu hl. m. Prahy, které činily 0,9 mld. Kč, což představuje 52,2 % z celkových výdajů. V roce 2022 byly obcím ze státního rozpočtu proplaceny výdaje v celkové výši 0,3 mld. Kč. Další peněžní prostředky jsou obcím zasílány v průběhu roku 2023. V souvislosti s pomocí Ukrajině a jejím občanům kraje vynaložily celkem 3,6 mld. Kč. Ke konci roku 2022 bylo krajům proplaceno ze státního rozpočtu celkem 2,5 mld. Kč a zároveň jim bylo dalších 0,6 mld. Kč proplaceno na základě žádostí zaslaných do 15. 12. 2022 na začátku roku 2023. Ministerstvo vnitra z důvodu řešení krizové situace vyvolané válkou na Ukrajině personálně posílilo Odbor azylové a migrační politiky o 312 pracovních míst do konce roku 2023. Přehled OECD o stavu veřejné správy České republiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále OECD) zpracovala pro Českou republiku historicky první Hodnocení výkonu veřejné správy s doporučeními pro budoucí strategický rozvoj. Analýza obsahuje řadu doporučení pro zefektivnění fungování veřejné správy. Uvedený materiál popisuje hlavní problémy a výzvy, se kterými se česká veřejná správa aktuálně potýká, a dává doporučení, jak se s popsanými výzvami co nejlépe vypořádat. Ministerstvo vnitra na řadě opatření uvedených v přehledu OECD dlouhodobě pracuje, nicméně navrhovaná doporučení využije k ještě lepšímu fungování veřejné správy. Přehled je jedinečný i tím, že České republice přináší mezinárodní a objektivní pohled na veřejnou správu. Přehled se věnuje řadě témat. První kapitola se zaměřuje na téma posílení občanské participace, druhá se soustředí na strategické řízení a roli centra vládnutí zejména ve vztahu k současným komplexním výzvám, jako je digitální nebo zelená tranzice. Ve třetí kapitole se zkoumá využívání dat a evidence-informed přístupu při tvorbě politik a rozhodování, čtvrtá kapitola zjišťuje možnosti zefektivnění poskytování služeb veřejné správy v území a pátá kapitola cílí na oblast digitalizace. V šesté kapitole věnované řízení lidských zdrojů ve veřejné správě se OECD zaměřuje na dvě hlavní oblasti, a to na budování značky, oslovování a nábor zaměstnanců/úředníků a na zajištění funkčního a efektivního systému vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů. Součástí přehledu je i případová studie, která zkoumá reakci české veřejné správy na pandemii onemocnění covid-19. 13 Další témata Trh práce a nezaměstnanost Úřad práce České republiky evidoval k 31. 12. 2022 celkem 271 803 uchazečů o zaměstnání, o 14 616 více než v předchozím měsíci a o 13 630 více než v roce 2021. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 3,7 %, o 0,2 p. b. více než před rokem.1 Celkový počet volných pracovních míst na konci roku poklesl na 288 647, což je meziročně o 54 501 méně. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo celkem 84 327 uchazečů o zaměstnání, tj. 31,03 % všech uchazečů vedených v evidenci.2 Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za říjen 2022) nejnižší v celé EU, a to 2,1 % (průměr EU činí 6 %). Vývoj spotřebitelských cen – meziroční srovnání Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci o 15,8 %, což bylo o 0,4 p. b. méně než v listopadu. Průměrná míra inflace za celý rok 2022 byla 15,1 %. Meziroční zpomalení cenového růstu bylo způsobeno především v oddíle doprava, ve kterém se zmírnil růst cen automobilů na 9,2 % (v listopadu 12,7 %) a cen pohonných hmot a olejů na 4,4 % (v listopadu 14,5 %). Tento vývoj byl kompenzován růstem cen zejména v oddílech bydlení, rekreace a kultura a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší zejména ceny mouky o 42,0 %, chleba o 37,6 %, drůbežího masa o 42,8 %, polotučného trvanlivého mléka o 55,4 %, vajec o 92,4 %, olejů a tuků o 38,2 % a cukru o 98,9 %. V oddíle bydlení kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 5,9 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 20,8 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, zemního plynu o 140,2 %, tuhých paliv o 66,4 % a tepla a teplé vody o 28,8 %. Ceny elektřiny 1 https://www.uradprace.cz/web/cz/-/nezamestnanost-v- prosinci-mirne-vzrost-1 2 https://www.mpsv.cz/statistiky#statistiky-o-trhu-prace klesly o 21,2 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování, ve které byly vyšší ceny stravovacích služeb o 26,1 % a ceny ubytovacích služeb o 21,3 %. Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 10,9 % (v listopadu o 11,9 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 116,4 %.3 Důchody Dle dat České správy sociálního zabezpečení v roce 2022 ubylo 10 635 osob pobírajících starobní důchod. Jedná se o významný pokles již třetí rok za sebou. Celkový počet se tím snížil na 2 367 185 oproti 2 377 820 starobních důchodců v roce 2021 a 2 400 479 starobních důchodců v roce 2020. Dále bylo na konci roku 2022 celkem 413 513 invalidních důchodců (meziročně pokles o 1 129) a 63 482 pozůstalostních důchodců (meziročně pokles o 1 696). Celkový počet všech důchodců činil 2 844 180 osob (pokles o 13 464 oproti roku 2021). Ženy tvoří 60 % starobních důchodců, 51,4 % invalidních důchodců a 62,9 % pozůstalostních důchodců. Průměrná výše samotného starobního důchodu se meziročně zvýšila o 2 636 Kč na 18 061 Kč. Nejvyšší průměrné důchody pobírali lidé v Praze (19 173 Kč), naopak nejnižší v Karlovarském kraji (17 381 Kč). Zatímco u mužů byl celorepublikový průměr sólo důchodů 19 755 Kč, u žen pouze 16 484 Kč. Opět meziročně přibylo stoletých důchodců. Na konci roku 2022 jich bylo již 873 (meziroční nárůst o 60 osob); z toho 769 žen a 104 mužů. Nejstarším důchodcům bylo 109 let.4 3 https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-spotrebitel- skych-cen-inflace-prosinec-2022 4 https://www.cssz.cz/duchodova-statistika 14 NOVINKY V LEGISLATIVĚ Přehled významnějších zákonů, které vstoupily v účinnost v roce 2022 a dotýkaly se veřejné správy Novela zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (zákon č. 417/2021 Sb.) Dne 1. února 2022 nabyl účinnosti zákon č. 417/2021 Sb., který novelizuje zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, a některé další zákony (např. trestní zákoník). Novela v reakci na potřeby aplikační praxe především zmírnila kvalifikační požadavky na úřední osoby projednávající přestupky, zakotvila ochranu soukromí a bezpečnosti osob a zranitelných obětí v řízení o přestupku a zvýšila účinnost omezujících opatření ukládaných v souvislosti se spácháním pře- stupku. Změny v oblasti eGovernmentu (zákon č. 261/2021 Sb.) Dne 1. února 2022 nabyl účinnosti zákon č. 261/2021 Sb., dle kterého již není oprávnění orgánů veřejné moci k využívání údajů ze základních registrů nebo agendových informačních systémů založeno právním předpisem, ale je spojeno s ohlášením agendy a následnou registrací orgánu veřejné moci pro výkon agendy v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností. Zároveň došlo k vypuštění tzv. položkových skladeb z jednotlivých zákonů, čímž došlo ke zefektivnění sdílení údajů založenému na zásadě „Obíhat mají data, nikoliv lidé“. Kvůli rozšíření oprávnění využívat nový údaj tak již nebude nutné měnit další zákony. Dne 1. února 2022 nabyla účinnosti právní úprava stanovující, že jako otevřená data jsou publikovány i všechny informace zveřejňované na úředních deskách. Taktéž bylo umožněno, aby občané a firmy nemuseli dokládat své údaje či hlásit jejich změny ve vztahu k poskytovatelům komerčních služeb (bankám nebo telefonním operátorům). Dne 1. února 2022 rovněž nabyla účinnosti novela zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, v rámci které občan k sestavení petice, opatření podpisů pod ni a doručení petice státnímu orgánu může využít nástroj pro sestavování elektronických petic vytvořený Ministerstvem vnitra. Podpis občana je nově nahrazen prohlášením o podpoře petice za využití prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifi- kace. Novela zákona o svobodném přístupu k informacím (zákon č. 241/2022 Sb.) V průběhu roku 2022 byla schválena novelizace zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, která ve třech fázích (ke třem datům nabytí účinnosti) přináší některé důležité změny v oblasti poskytování informací subjektů veřejného sektoru. Dne 1. září 2022 nabyla účinnosti první část novely, která sloužila k transpozici evropské směrnice o otevřených datech. Za tímto účelem došlo zejména k rozšíření okruhu povinných subjektů o veřejné podniky, což jsou státem nebo samosprávou ovládané podniky činné v odvětvích jako je energetika či doprava. Dalšími transpozičními změnami jsou zavedení povinnosti zveřejňovat ve formě otevřených dat tzv. dynamická data (např. data ze senzorů týkající se dopravy či počasí), usnadnění možnosti digitalizace kulturních zdrojů (např. starých tisků) pomocí smluv umožňujících efektivnější zapojení soukromého sektoru a doplnění úpravy přístupu k výzkumným datům vypracovaným v rámci výzkumu podporovaného z veřejných prostředků. Východiskem pro transpozici směrnice bylo principiální zachování dosavadní úrovně práva na informace co do okruhu povinných subjektů i rozsahu informací, k nimž se vztahuje jejich informační povinnost tak, jak vyplývá z § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. a jak ji interpretuje judikatura soudů, včetně Ústavního soudu. K rozšíření informační povinnosti se přistoupilo pouze v těch případech, ve kterých to směrnice 15 výslovně vyžaduje (rozšíření informační povinnosti o veřejné podniky), přičemž rozšíření bylo provedeno v minimalistické podobě požadované směrnicí. Dnem 1. ledna 2023 nabyla účinnosti druhá část novely, která reagovala na poznatky a potřeby aplikační praxe. Jedná se zejména o vyšší ochranu informací týkajících se kritické infrastruktury a ochranu informací obchodních společností se 100% státní majetkovou účastí pohybujících se v konkurenčním prostředí. Novela reagovala i na to, že někteří žadatelé zneužívají právo na informace za účelem nedůvodného zatěžování až šikany povinných subjektů. Pro tyto případy byla zavedena ochrana v podobě možnosti takové žádosti o informace odmítnout. Zefektivnilo se i poskytování informací a urychlil se proces vyřízení žádostí a rovněž byla doplněna právní úprava poskytování informací o platech a odměnách v reakci na judikaturu Ústavního soudu. Následně od 1. ledna 2024 nabude účinnosti třetí část novely, na jejímž základě bude zřízen informační systém, ve kterém budou na jednom místě zpřístupněny údaje z výročních zpráv zpracovávaných k naplnění § 18 zákona č. 106/1999 Sb. Zákon umožňující hlasovat ve volbě prezidenta republiky i občanům v karanténě nebo izolaci (zákon č. 411/2022 Sb.) V reakci na pandemii covid-19 byl přijat zákon, který umožnil v lednu 2023 hlasovat ve volbě prezidenta republiky i voličům v karanténě nebo izolaci kvůli onemocnění covid-19. Voliči mohli hlasovat u volebních stanovišť, ke kterým přijeli svým motorovým vozidlem (tzv. drive-in), do vyžádané zvláštní přenosné volební schránky a v pobytových zařízeních (např. domovech důchodců) uzavřených z důvodu ochrany před šířením onemocnění. Díky uvedeným opatřením mohla využít svého voličského práva řada občanů, kteří by jinak podle obecně platných volebních předpisů kvůli karanténě hlasovat ne- mohli. Novela zákona o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů (zákon č. 312/2002 Sb.) V rámci revize systému vzdělávání úředníků územních samosprávných celků probíhaly v roce 2022 práce na přípravě novely zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, a to i za opětovného použití některých bodů předložených v rámci novely zákona o úřednících předchozí Poslanecké sněmovně. Novela zákona o úřednících byla přepracována a ke dni 5. 12. 2022 bylo vypořádáno vnitroresortní připomínkové řízení. Přehled hlavních navrhovaných změn: • úprava konceptu vstupního vzdělávání a zvláštní odborné způsobilosti (dále ZOZ), • ZOZ pro úředníky obcí I. typu – tzv. průřezová ZOZ, • ZOZ pro „neúředníky“ (uchazeče o práci v územní veřejné správě, volené zástupce ÚSC), • institut uznání rovnocennosti vzdělání pouze ex lege, • zjednodušení systému akreditací, • v pracovněprávní rovině úprava pojmu správní činnosti (úředníka) atd. Novela vyhlášky č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků a vyhlášky č. 304/2012 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků V návaznosti na novelu zákona č. 312/2002 Sb., byly zpracovány Teze uvedených prováděcích předpisů pro meziresortní připomínkové řízení, podle kterých bude nezbytné připravit i následnou novelu prováděcích předpisů, tj. především vyhlášky č. 512/2002 Sb., v rámci které se bude jednat o aktualizace náplní správních činností v návaznosti na nově nastavený systém vzdělávání (zrušení zkoušky z obecné části ZOZ, vytvoření průřezové ZOZ i pro obce I. typu, vstupní vzdělávání zakončeno testem) a také z pohledu změn právních norem u jednotlivých správních činností, a dále bude zrušena vyhláška č. 304/2012 Sb. a přijetí nové odpovídající vyhlášky pro uznání rovnocennosti vzdělání 16 v rámci jednotlivých správních činností podle aktuálních studijních programů na vysokých školách a vyšších odborných školách, a to ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Právní předpisy přijaté v návaznosti na vojenskou agresi Ruské federace na území Ukrajiny V reakci na migrační vlnu, která byla vyvolána vojenskou agresí Ruské federace na území Ukrajiny, byl Evropskou unií poprvé v historii aktivován čl. 5 směrnice Rady 2001/55/ES, na jehož základě byla v březnu 2022 vyhlášena na území Evropské unie dočasná ochrana pro osoby prchající z území Ukrajiny. V České republice bylo následně přijato několik zákonů, které se souhrnně označují jako Lex Ukrajina, jejichž cílem bylo upravit specifická pravidla v oblasti pobytu, sociálního zabezpečení, školství či zdravotního pojištění. Jedná se zejména o zákon č. 65/2022 Sb. (upravuje především pobytový režim uprchlíků a specifické otázky zdravotního pojištění), zákon č. 66/2022 Sb. (obsahuje otázky spojené se zabezpečením uprchlíků – humanitární dávka, příspěvek pro solidární domácnost) a zákon č. 67/2022 Sb. (úprava školské problematiky). Uvedené právní předpisy byly v průběhu roku 2022 průběžně novelizovány s tím, že jsou časově omezené, přičemž aktuálně mají platnost do konce března 2024. Přehled významnějších právních předpisů, které vstoupily v účinnost dne 1. ledna 2023 Novela zákona o státní službě (zákon č. 384/2022 Sb.) Mezi základní cíle novely patří odpolitizování státní správy, posílení efektivnosti a výkonnosti služebních úřadů a státních zaměstnanců a zvýšení transparentnosti, profesionality a stability státní správy. Novela zákona se konkrétně zaměřila zejména na zjednodušení a zrychlení procesu vstupu do státní služby a na rozšíření okruhu osob, které se mohou účastnit výběrových řízení na pozice představených. Z hlediska organizační struktury služebních úřadů novela například nahrazuje dosavadní funkci náměstka pro řízení sekce funkcí vrchního ředitele sekce. Funkce „náměstek člena vlády“ bude nově vyhrazena pouze pro politickou linii vedení služebního úřadu. Bylo rovněž zavedeno funkční období v délce pěti let u vedoucích služebních úřadů (pokud jiný zákon nestanoví odlišné funkční období), u vrchních ředitelů sekcí, ředitelů sekcí a ředitelů odborů; vedoucí oddělení budou i nadále jmenováni na dobu neurčitou. Funkční období představených by mělo posílit integritu služebních úřadů a přispět ke snížení korupčních rizik ve státní správě. Novela dále podrobněji upravuje služební volno k individuálním studijním účelům, přináší drobnější změny v oblasti služebního hodnocení či v postupu při nezákonném skončení služebního poměru. Novela nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků Vláda na svém zasedání dne 30. listopadu 2022, schválila předložený návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. ledna 2023 (publikováno ve Sbírce zákonů pod č. 415/2022 Sb.). Tím bylo docíleno zvýšení odměn poskytovaných za výkon funkce uvolněným členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zvýšení maximální možné výše odměn poskytovaných za výkon funkce neuvolněným členům zastupitelstev územních samosprávných celků o 10 %, a to od 1. ledna 2023. Vytvoření Digitální a informační agentury (zákon č. 471/2022 Sb.) K 1. lednu 2023 byla zřízena Digitální a informační agentura, která se stala ústředním správním úřadem pro elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru a pro informační systémy veřejné správy. 17 Agentura má plnit koordinační úlohu v oblasti digitálních služeb, informačních technologií, evidence a sdílení dat a zajišťovat systém podpory centrálních způsobů komunikace veřejné správy. Faktický začátek fungování byl stanoven na 1. 4. 2023. Zpracování závěrečných zpráv RIA k právním předpisům Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (dále ZZ RIA – regulatory impact assessment) se zpracovává u návrhů právních předpisů, u nichž se očekávají nové a rozsáhlé dopady. V roce 2022 byla ZZ RIA zpracována u 30 % návrhů zákonů, 16 % návrhů nařízení vlády a 10 % návrhů vyhlášek. K návrhům ústavních zákonů (které byly předloženy dva) se nezpracovává. U návrhů, u kterých nebyla zpracována ZZ RIA, bylo hodnocení dopadů navrhovaného řešení v rozsahu požadovaném Legislativními pravidly vlády součástí důvodové zprávy nebo odůvod- nění. Přítomnost RIA v návrzích právních předpisů (2015–2022) 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Věcný záměr s RIA abs. 8 8 4 2 2 2 5 0 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % 0,00 % bez RIA abs. 0 0 0 0 0 0 0 0 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % Návrh ústavního zákona s RIA abs. 0 0 0 0 0 0 0 0 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % bez RIA abs. 1 2 0 1 2 1 0 2 % 100,00 % 100,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 100,00 % 0,00 % 100,00 % Návrh zákona s RIA abs. 79 77 32 39 39 22 44 32 % 68,70 % 78,57 % 57,14 % 50,65 % 42,39 % 27,16 % 28,21 % 29,91 % bez RIA abs. 36 21 24 38 53 59 112 75 % 31,30 % 21,43 % 42,86 % 49,35 % 57,61 % 72,84 % 71,79 % 70,09 % Návrh nařízení vlády s RIA abs. 45 43 24 8 19 16 22 17 % 53,57 % 48,86 % 35,82 % 14,04 % 36,54 % 22,86 % 28,95 % 16,19 % bez RIA abs. 39 45 43 49 33 54 54 88 % 46,43 % 51,14 % 64,18 % 85,96 % 63,46 % 77,14 % 71,05 % 83,81 % Návrh vyhlášky s RIA abs. 80 80 47 26 26 15 20 18 % 41,03 % 45,20 % 23,62 % 17,22 % 19,55 % 8,24 % 13,42 % 9,78 % bez RIA abs. 115 97 152 125 107 167 129 166 % 58,97 % 54,80 % 76,38 % 82,78 % 80,45 % 91,76 % 86,58 % 90,22 % Pracovní komise pro hodnocení dopadů regulace (dále Komise RIA), která od roku 2011 hodnotí kvalitu ZZ RIA, se v roce 2022 zabývala 20 ZZ RIA. Celkově 14 z nich doporučila schválit po zapracování doporučujících připomínek a u šesti doporučila, aby vláda projednávání přerušila za účelem přepracování návrhu předkladatelem ve smyslu zásadních připomínek. 18 Počet projednávaných materiálů Komisí RIA v letech Zdroj: Úřad vlády ČR V roce 2022 byla, v návaznosti na programové prohlášení vlády, připravena aktualizace Obecných zásad pro RIA, Legislativních pravidel vlády a Jednacího řádu vlády. Cílem změn je zkvalitnění legislativy rozšířením analýzy posuzovaných dopadů na rodinu (Family Impact Assessment, FIA), územních dopadů (Territorial Impact Assessment, TIA), na digitalizaci (Digital Impact Assessment, DIA) a rozšíření dopadů na životní prostředí o perspektivu udržitelného rozvoje (Susatainable Impact Assessment, SIA). Změny byly schváleny usnesením vlády č. 22 ze dne 11. 1. 2023. 14 6 Stanoviska Komise RIA za rok 2022 Počet souhlasných stanovisek Počet nesouhlasných stanovisek 10 8 4 8 8 5 2 2 4 3 46 60 51 75 69 24 20 37 48 9 18 8 9 5 10 4 1 3 2 2 2 8 12 8 10 2 2 1 64 85 72 101 91 32 22 44 55 14 20 0 20 40 60 80 100 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 CELKEM Návrh vyhlášky Návrh nařízení vlády Návrh zákona Věcný záměr 19 volby 20 VOLBY Nové a doplňovací volby do zastupitelstev obcí Na začátku roku, dne 8. ledna 2022, se konaly doplňovací volby do Zastupitelstva obce Petrovice I, okres Kutná Hora a dne 19. března 2022 se uskutečnily čtyři nové volby do zastupitelstev obcí Domousnice, okres Mladá Boleslav, Jiřice u Miroslavi, okres Znojmo, Trpík, okres Ústí nad Orlicí a Trubín, okres Beroun. Volby do zastupitelstev obcí a do jedné třetiny Senátu Volby do zastupitelstev obcí a jedné třetiny Senátu Parlamentu České republiky (I. kolo) se na základě vyhlášení prezidentem České republiky konaly ve dnech 23. a 24. září 2022. V posledních dvou letech byly přijaty celkem dva zákony umožňující zvláštní hlasovací opatření, jako hlasování na drive-in stanovištích, hlasování v uzavřeném pobytovém zařízení zdravotně sociálních služeb a hlasování do speciální přenosné volební schránky pro voliče v karanténě nebo izolaci. Využití zmíněných způsobů hlasování se uskutečnilo ve čtyřech po sobě jdoucích dnech namísto dosavadních dvou dnů a podléhalo vyhlášenému stavu pandemické nouze nebo nouzového stavu. Ve srovnání s krajskými a parlamentními volbami v roce 2020 a 2021 nebyla ve volbách v roce 2022 uplatněna zmíněná zvláštní volební opatření pro voliče s onemocněním covid-19. Platila proto obecná právní úprava a nařízení izolace z důvodu covid-19 nebo jiného onemocnění, která byla překážkou výkonu volebního práva. Uvedená legislativa, která platila již před pandemií covid-19, umožňuje omezit osobní svobodu v zájmu ochrany zdraví lidí. ČSÚ více než měsíc před konáním voleb zveřejnil na svých webových stránkách první informace týkající se kandidátů do zastupitelstev v letech 2010 až 2022 z hlediska genderové rovnosti. V roce 2018 byl zaznamenán velký propad zájmu o komunální politiku. Ačkoli propad nebyl tak markantní, i v roce 2022 se ke komunálním volbám registrovalo méně kandidátů než v předchozím období. V roce 2022 se volbách do zastupitelstev obcí, měst a městysů ucházelo o mandát celkem 178 423 kandidátů. Dalších 16 791 kandidátů usilovalo o mandát v zastupitelstvu městské části nebo městského obvodu. V zastupitelstvech obcí, městysů a měst bylo obsazeno celkem 59 228 mandátů. Dalších 2 552 mandátů bylo obsazeno v zastupitelstvech městských částí nebo městských ob- vodů. Ve volbách do zastupitelstev obcí, městysů a měst byl celkově zájem o volby 3x vyšší než počet dostupných mandátů. Ve volbách do zastupitelstev městských částí/obvodů celkově kandidáti převyšovali dostupný počet mandátů 6,6x. Navzdory tomu, že zájem občanů kandidovat do obecních zastupitelstev v posledních letech klesá, konkurenční prostředí mezi politickými stranami zůstává nezměněno. Zájem o aktivní zapojení do komunální politiky dlouhodobě klesá a z hlediska genderového zastoupení se jedná o stabilní trend. Průměrný věk kandidátů mírně stoupá, což je důsledkem: • klesajícího zájmu generace kandidátů (18–39 let) politicky ovlivňovat věci na komunální úrovni, a naopak • mírně narůstajícího trendu zapojení občanů starších 60 let do veřejné politiky na komunální úrovni. 21 Registr kandidátů – věkové skupiny, pohlaví za Českou republiku v letech 2010–2022 Věková sku- pina/rok Pohlaví Počet kandidátů – Česká republika 2010 2014 2018 2022 18–19 let Ženy 481 467 420 338 Muži 953 744 900 683 20–29 let Ženy 7 707 8 043 6213 4669 Muži 16 398 15 888 12 487 9 414 30–39 let Ženy 18 782 18 469 15 302 13 385 Muži 40 387 37 646 29 866 25 208 40–49 let Ženy 18 774 21 087 21 893 20 708 Muži 37 975 41 965 43 226 40 469 50–59 let Ženy 15 056 15 543 14 673 14 728 Muži 33 048 31 926 29 043 29 049 60–69 let Ženy 8 791 10 118 9 843 8 456 Muži 21 005 22 895 20 341 16 279 70 a více let Ženy 1 788 2 557 3 708 3 806 Muži 4670 6 127 8 223 8 022 Celkem kandi- dátů Ženy 71 379 76 284 72 052 66 090 Muži 154 436 157 191 144 086 129 124 Celkem kandi- dátů Ženy i muži 225 815 233 475 216 138 195 214 Počet a věk kandidátů ve volbách do zastupitelstev obcí 2010–2022 (absolutní čísla) 2010 2014 2018 2022 Počet Celkový (absolutní) 225 815 233 475 216 138 195 214 Muži (v %) 68,39 67,33 66,66 66,14 Ženy (v %) 31,61 32,67 33,34 33,86 Průměrný věk všech kandidátů 45,09 45,23 45,89 46,98 Počet kandidátů ve věku < 40 let (%) 37,59 37,51 34,80 30,16 Počet kandidátů ve věku > 60 let (%) 15,43 14,16 16,02 17,83 Zdroj: ČSÚ Následující tabulka ukazuje, že voleb do zastupitelstev se účastní čím dál více politických subjektů majících různé volební programy. Zároveň sílí tendence k předvolební spolupráci mezi stranami, které vytváří společné kandidátní listiny ve formě různých sdružení a koalic (tedy stále méně politických subjektů kandiduje samostatně). Ve volbách do zastupitelstev 22 kandiduje čím dál více občanů ve sdružení nezávislých kandidátů. Procento nezávislých kandidátů ucházejících se o hlasy voličů v komunálních volbách zůstává dlouhodobě relativně neměnné (obě skupiny kandidátů potřebují dle § 21 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, v platném znění, předložit ke své kandidátní listině petici podepsanou voliči podporujícími jejich kandida- turu). Počty volebních subjektů, usilujících o hlasy voličů, kontinuálně s každými novými volbami do zastupitelstev narůstají. To naznačuje, že se prohlubuje názorová roztříštěnost českých politických subjektů. Jelikož však počet kandidátů klesá, je zřejmé, že obsazenost kandidátních listin (tj. počet kandidátů na kandidátní listině) v průměru klesá. Současně platí, že se posiluje tendence k předvolební spolupráci mezi jednotlivými politickými subjekty, které jdou do voleb spolu a předkládají společné kandidátní listiny. Tím se názorová roztříštěnost do jisté míry snižuje. Jinou tendencí je, že kandidáti usilují o hlasy voličů jako nezávislé osobnosti bez politické příslušnosti a orientace, což kandidáty na jedné straně znevýhodňuje, ale na druhé straně má pro obec, město, městys, městskou část/obvod výhody.5 Kandidáti dle volebních stran/dle navrhujících stran 2010 2014 2018 2022 Volební strany (celkem) 200 279 314 337 Sdružení nezávislých kandidátů (%) 36,97 39,19 42,13 48,23 Nezávislý kandidát (%) 5,20 4,66 4,71 4,73 Sdružení a koalice více politických stran (v %) 5,98 10,52 13,89 20,02 Kandidáti dle navrhujících stran – nezávislí kandidáti (%) 45,26 50,16 55,17 64,22 Podíl kandidátů bez politické příslušnosti (%) 81,25 84,13 84,97 87,88 Zdroj: ČSÚ Komunální volby 2022 z hlediska reálné soutěživosti volebních subjektů Politická soutěž v komunálních volbách v roce 2022 existovala pouze ve 3 351 případech, tedy asi v 54 % všech obcí, měst a městysů. V 9 obcích se nepodařilo najít ani jednoho kandidáta na každý dostupný mandát – přesto v nich bylo dostatek kandidátů na to, aby se mohly volby uskutečnit6 . Ve 12 obcích nebyla splněna podmínka minimálního počtu kandidátů dána zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, v 11 z nich se proto volby neko- naly7 , v jednom případě se konaly, ale budou se opakovat (obec Želízy). V celkem 988 případech kandidoval přesně stejný počet osob, jako byl počet dostupných mandátů. Co se týče obcí, ve kterých reálná soutěživost existovala, zhruba ve čtvrtině případů se jednalo o obce, v nichž připadají na každý 1 dostupný mandát právě 2 kandidáti. 5 https://www.epravo.cz/top/clanky/tezkosti-sdruzeni- nezavislych-kandidatu-a-nezavisleho-kandidata-pri- vstupu-do-voleb-do-zastupitelstev-obci-95829.html 6 Dle §23 odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí se volby nekonají pouze v obci, kde nedosahuje souhrnný počet kandidátů uvedených na všech registrovaných kandidátních listinách nadpoloviční většiny počtu členů zastupitelstva obce, který má být volen, popřípadě je menší než 5. 7 Jedná se o obce Líšná, Ohařice, Brodec, Nevězice, Buková, Cebiv, Všeradov, Trokavec, Rokytovec, Třebsko, Břežany. Blíže popsány jsou v části 2.3. 23 Počet kandidátů na počet mandátů (agregováno na úroveň správních obvodů ORP) Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Soutěživost v obcích, městech a městysech Obce bez voleb Celkem v 11 obcích se volby nekonaly. Dle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí se tak děje v obcích, ve kterých součet kandidátů nepokrývá ani nadpoloviční většinu mandátů, nebo je součet kandidátů menší než 5. Jistým pozitivem je, že od roku 2006, kdy se neuskutečnily řádné volby v 19 obcích (a bylo nutné jmenovat správce) se v roce 2022 jednalo o nejmenší počet obcí, ve kterých se volby neuskutečnily. Všechny obce bez voleb mají méně než 1 000 obyvatel a jsou řízeny tzv. správcem, který je zaměstnancem Ministerstva vnitra. Dodatečné volby se v nich uskutečnily dne 7. ledna 2023. Speciálním případem obce s nedostatkem kandidátů je obec Želízy (510 obyvatel). V té se volby v řádném termínu uskutečnily, jelikož v nich kandidovalo 6 osob na celkem 7 mandátů, tedy byla splněna výše zmíněna podmínka. Těsně před konáním voleb však dva kandidáti odstoupili a počet se tak snížil na 4. Volby se tak i v Želízech opakovaly. Počet obcí, měst a městysů dle reálné soutěživosti, 2022 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování 3 351 2 903 existuje reálná soutěživost neexistuje reálná soutěživost 24 Obce, ve kterých se nekonaly volby v roce 2022 Obec Okres Kraj Počet obyvatel Líšná Přerov Olomoucký 259 Ohařice Jičín Královéhradecký 71 Brodec Louny Ústecký 82 Nevězice Písek Jihočeský 139 Buková Plzeň-jih Plzeňský 242 Cebiv Tachov Plzeňský 270 Všeradov Chrudim Pardubický 148 Trokavec Rokycany Plzeňský 106 Rokytovec Mladá Boleslav Středočeský 157 Třebsko Příbram Středočeský 282 Břežany Znojmo Jihomoravský 797 Zdroj: Vlastní zpracování Na celou Českou republiku se rovněž můžeme podívat z pohledu obcí bez reálné politické soutěže, tj. v případě, že na jeden mandát je méně než dva kandidáti. Rozložení na počtu obcí správního obvodu obcí s rozšířenou působností (ORP) uvádí následující obrázek. Podíl obcí bez reálné politické soutěže (méně než 2 kandidáti na 1 mandát) na počtu obcí správního obvodu ORP (%) Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování 25 Soutěživost v městských částech a obvodech Na úrovni městských částí a městských ob- vodů8 lze v porovnání s obcemi, městy a městysy sledovat vyšší výskyt soutěživosti – na výběr alespoň ze dvou kandidátů na jeden mandát měli voliči v celkem 128, tedy v 91 % městských částech a obvodech. To lze s velkou mírou pravděpodobnosti vysvětlit jejich velikostí, neboť městské části a obvody mají průměrně vyšší počet obyvatel. Z celkového počtu 140 městský částí a obvodů má pouze 14 méně než 1 000 obyvatel (z toho 4 městské části Opavy, 5 městských částí hl. města Prahy, 2 městské části Brna a 1 městský obvod Ostravy, 1 městský obvod Plzně a 1 městský obvod Pardubic). Z těchto 14 následně 9 patří mezi městské části a obvody s méně než 2 kandidáty na dostupný mandát, tedy bez reálné soutěživosti. Počet městských částí a obvodů dle počtu kandidátů na jeden mandát Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Celkový počet kandidátů a zvolených zastupitelů: Městské části a městské obvody 2014–2022 2014 2018 2022 Kandidáti 22 197 20 531 16 791 Dostupné mandáty 2 548 2 561 2 552 Počet kandidátů na jeden mandát 8,7 8,0 6,6 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Znovuzvolení zastupitelé V roce 2022 se kandidáti do zastupitelstev obcí, měst, městysů, městských částí/obvodů ucházeli celkem o 61 796 mandátů, přičemž z voleb vzešlo více než 61 tisíc zastupitelů. Při porovnání se zastupiteli zvolenými ve volbách v letech 2014 a 2018 bylo zjištěno, že celkem 39 % z nich bylo v roce 2022 zvoleno do zastupitelstva již potřetí v řadě.9 Nejvyšší podíl zastupitelů, které lze v tomto ohledu považovat za zkušenější, neboť svůj mandát již obhajovali, je 8 Jedná se o městské části a obvody těchto měst: Praha, Brno, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Ústí nad Labem a Liberec. 9 Jedná se pouze o orientační číslo, jelikož výsledek je formulován na základě dat, která obsahují jméno a příjmení zastupitele a kód obce, městysu, města nebo městské v Kraji Vysočina, nejméně naopak v hl. městě Praze a jejích městských částech. V hl. městě Praze je rovněž nejvyšší podíl zastupitelů, kteří byli zvoleni v roce 2022 a v minulých dvou volebních obdobích zastupiteli nebyli. Tento podíl je dále relativně vyšší také v Moravskoslezském, Karlovarském, Olomouckém, Ústeckém, a Jihomoravském kraji. části či obvodu, ve kterém daný zastupitel kandidoval. Jelikož datová sada neobsahuje další jednoznačný identifikátor, jako je např. datum narození, je možné, že v některých případech dochází ke shodě jmen u zastupitelů v jedné obci, což celkový výsledek může zkreslit. Podobně dochází k nepřesnosti v případě, kdy si kandidát v průběhu let změní jméno. 0 7 5 12 116 0 20 40 60 80 100 120 140 méně než 1 1 1,1-1,9 2 více než 2 Početměstskýchčástíaobvodů Počet kandidátů na 1 mandát 26 Zastupitelé s obhájeným mandátem v r. 2014, 2018 i 2022 a zastupitelé zvoleni pouze v r. 2022 Kraj Podíl zastupitelů zvolených v letech 2014, 2018 i 2022 Podíl zastupitelů zvolených pouze v roce 2022 Hl. město Praha 29 % 41 % Jihočeský kraj 42 % 33 % Jihomoravský kraj 37 % 36 % Karlovarský kraj 34 % 38 % Kraj Vysočina 43 % 33 % Královéhradecký kraj 41 % 33 % Liberecký kraj 41 % 32 % Moravskoslezský kraj 37 % 38 % Olomoucký kraj 37 % 37 % Pardubický kraj 41 % 33 % Plzeňský kraj 41 % 34 % Středočeský kraj 39 % 35 % Ústecký kraj 36 % 37 % Zlínský kraj 39 % 35 % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Stížnosti na volby v roce 2022 Voliči a volební strany mají právo napadnout volby v obci, ve které měli právo volit nebo ve které byla registrována jejich kandidátní listina. Návrh musí být podán příslušnému krajskému soudu, v případě voleb do magistrátu hl. m. Prahy Městskému soudu v Praze, do deseti dnů od vyhlášení výsledku voleb Státní volební komisí. Podány mohou být tři druhy návrhů, a to návrh na neplatnost hlasování (pokud byla ustanovení zákona porušena způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování), návrh na neplatnost voleb (pokud byla porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb) a návrh na neplatnost volby kandidáta (pokud byla porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky volby kandidáta). V roce 2022 bylo podáno celkem 141 těchto návrhů. Nejvíce jich řešil Krajský soud v Brně (27) a v Praze (25), stejně jako Městský soud v Praze (25). V naprosté většině byly návrhy zamítnuty (98) nebo byly z důvodu věcné či formální nesprávnosti odmítnuty či vypořádány podobným způsobem (např. se k nim nepřihlíželo). Pouze v 5 případech dal soud navrhovatelům za pravdu. Návrhy na neplatnost voleb, hlasování nebo volby kandidáta, 2022 Soud Počet návrhů Krajský soud v Brně 27 Krajský soud v Praze 25 Městský soud v Praze 25 Krajský soud v Ostravě 21 Krajský soud v Ústí nad Labem 18 Krajský soud v Hradci Králové 12 Krajský soud v Plzni 9 Krajský soud v Českých Budějovicích 4 Zdroj: Úřední desky soudů, vlastní zpracování V obci Moldava, okres Teplice, bylo rozhodnuto o neplatnosti hlasování a v obci Hrčava, okres Frýdek-Místek, o neplatnosti voleb. V obci Moldava, ve které bylo 114 oprávněných voličů, předseda okrskové volební komise umožnil hlasovat dalším 27 voličům. Ti však byli původně ze seznamu voličů vyškrtnuti Obecním úřadem Moldava, jelikož bylo seznáno, že si v obci nahlásili trvalé bydliště těsně před konáním voleb, a to do nemovitostí vlastněných kandidáty jednoho z politických subjektů, aniž 27 by v uvedených nemovitostech skutečně bydleli. Soud nevyhověl návrhu na neplatnost voleb jako celku, jelikož podle jeho mínění není nezbytné opakovat celý volební proces (ten zahrnuje např. registraci volebních kandidátních listin). Podle soudu však došlo k hrubému ovlivnění výsledku hlasování, a proto se v Moldavě budou volby opakovat. Rovněž v obci Hrčava dle názoru soudu došlo k účelovému přihlašování voličů. Výsledek voleb proto byl ovlivněn osobami, které si v obci těsně před volbami přihlásily trvalé bydliště v nemovitostech vlastněných tehdejším starostou obce. Uskupení, za které uvedený starosta kandidoval, těsným rozdílem volby vyhrálo. Podle soudu došlo k zásadnímu narušení demokratických principů voleb, a proto přistoupil k nejradikálnějšímu řešení, tj. rozhodl o neplatnosti celých voleb, které se budou opakovat. Celkem u tří stížností bylo rozhodnuto o neplatnosti volby kandidáta. V případě městyse Sovínky (okres Mladá Boleslav) soud dospěl k názoru, že okrsková volební komise porušila volební zákon při hodnocení platnosti hlasovacích lístků a při sčítání platných hlasů pro jednotlivé kandidáty. Namísto původně zvoleného kandidáta byl posléze za zvoleného člena zastupitelstva vyhlášen jiný kandidát ze stejného politického subjektu. V případě obce Matějov (okres Žďár nad Sázavou) kandidovaly pouze dva politické subjekty, mezi které mělo být rozděleno 7 mandátů, přičemž oba dostaly shodný počet hlasů (412). Při přepočtu hlasů na mandáty se proto při pořadí stejných podílů rozhodovalo o mandátu losem. Soud rozhodl o přepočtu, jelikož i nejmenší chyba při sčítání mohla mít významný efekt na rozložení mandátů. Přepočtem bylo zjištěno, že v případě subjektu, který losem získal pouze 3 mandáty, nebyl připočten jeden hlas. Díky soudnímu přezkumu zmíněný subjekt získal naopak o jeden mandát více než subjekt konkurenční a tím získal i většinu v za- stupitelstvu. Poslední obcí, které se týkalo rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta, byla obec Stanovice (okres Trutnov). Soud zde po přepočtu hlasů rozhodl, že se okrsková volební komise dopustila významných pochybení při sčítání hlasů a ovlivnila tak výsledek voleb tím způsobem, že jeden ze dvou volebních subjektů, který v obci kandidoval, získal o jeden mandát méně. Původně byly mandáty mezi subjekty rozděleny v poměru 5:2, po přepočtu se poměr změnil na 6:1. Komunální volby 2022 z hlediska složení zastupitelů dle kritéria profesního, věkového, genderového a vzdělání Průměrný věk všech kandidátů do zastupitelstev obcí, měst a městysů je 47,49. V městských částech/ obvodech je průměrný věk o zhruba dva roky vyšší (tj. 49,31 let). Co se týče věku kandidátů do zastupitelstev, převažují muži ve všech věkových kategoriích nad ženami, přičemž nejvíce jich je z pohledu věku v kategoriích od 40 do 55 let. Jak vyplývá z grafů, celkem bylo voliči vybráno do zastupitelstev 61 780 zastupitelů do obcí, měst, městysů a městských částí/obvodů. Z toho bylo 43 861 mužů a 17 919 žen. Nejvíce zastupitelů (platí to bez ohledu pohlaví) je ve věkové skupině od 45 do 49 let. 28 Zastupitelé do obcí, městysů a měst podle věku a pohlaví Zdroj: https://www.volby.cz/ Zvolení zastupitelé do obcí, městysů, měst a městských částí/obvodů podle pohlaví a věku Zastupitelé do obcí, měst a městysů Zastupitelé v městských částech/obvodech Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % Celkem 59 228 100 42 064 71,02 17 164 28,98 2 552 100 1 797 70,42 755 29,58 < 19 let 24 0,04 12 0,02 12 0,02 5 0,2 5 0,2 0 0 20–24 let 515 0,87 361 0,61 148 0,25 34 1,33 30 1,18 4 0,16 25–29 let 1 889 3,19 1 350 2,28 539 0,91 63 2,47 50 1,96 13 0,51 30–34 let 4 241 7,16 3 050 5,15 1 190 2,01 157 6,15 113 4,43 44 1,72 35–39 let 7 173 12,11 5 100 8,61 2 073 3,5 309 12,11 228 8,93 81 3,17 40–44 let 9 583 16,18 6 752 11,4 2 831 4,78 385 15,09 270 10,58 115 4,51 45–49 let 11 846 20 8 393 14,17 3 453 5,83 477 18,69 349 13,68 128 5,02 50–54 let 8 748 14,77 6 166 10,41 2 582 4,36 358 14,03 246 9,64 112 4,39 55–59 let 6 876 11,61 4 797 8,1 2 079 3,51 305 11,95 203 7,95 102 4 60–65 let 4 928 8,32 3 524 5,95 1 404 2,37 265 10,38 176 6,9 89 3,49 66–69 let 1 984 3,35 1 463 2,47 521 0,88 101 3,96 68 2,66 33 1,29 > 70 1 427 2,41 1 102 1,86 326 0,55 93 3,64 59 2,31 34 1,33 Průměrný věk 47,56 47,62 47,42 48,5 47,96 49,78 Zdroj: https://www.volby.cz/ do 19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-65 66-69 70+ Celkem 24 515 1 889 4 241 7 173 9 583 11 846 8 748 6 876 4 928 1 984 1 427 Muži 12 361 1 350 3 050 5 100 6 752 8 393 6 166 4 797 3 524 1 463 1 102 Ženy 12 148 539 1 190 2 073 2 831 3 453 2 582 2 079 1 404 521 326 0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 29 V tabulce je popsáno, ze kterých věkových skupin občané procentuálně nejčastěji vybírají své kandidáty, tj. které věkové kategorie jsou pro ně nejpřitažlivější. Data ukazují, že kandidáti do zastupitelstev obcí, měst a městysů mladší 35 let a starší 65 let mají výrazně menší pravděpodobnost, že budou zvoleni. „Ideální věk“ pro komunální politiku – dle volby občanů – je od 35 do 59 let. Poměr zvolení zastupitelé vs. kandidáti (%) Kandidáti Zastupitelé Důvěra občanů Celkem 178 423 59 228 33 % < 19 874 24 3 % 20–24 4 532 515 11 % 25–29 8 207 1 889 23 % 30–34 14 880 4 241 29 % 35–39 20 572 7 173 35 % 40–44 26 192 9 583 37 % 45–49 30 510 11 846 39 % 50–54 22 481 8 748 39 % 55–59 17 896 6 876 38 % 60–65 14 684 4 928 34 % 66–69 7 672 1 984 26 % > 70 9 938 1 427 14 % Zdroj: https://www.volby.cz a vlastní výpočty V komunálních volbách v roce 2022 bylo nejvíce zastupitelů zvoleno v obcích od 200 do 499 obyvatel (přesně 14 765 zastupitelů – 25 %). Ve všech obcích do 2 999 obyvatel bylo zvoleno celkem 50 147 zastupitelů (85 %). Naopak nejméně jich je v obcích od 10 000 do 39 999 obyvatel – celkem 2 387 zastupitelů (4 %). Na uvedeném porovnání je patrná velká fragmentace území České republiky. Česká municipální struktura je hned po té francouzské druhá nejvíce fragmentovaná (Česká republika má velké množství malých obcí s nízkým počtem obyva- tel). Nově zvolení starostové a starostky Volební účast byla 41,64 % do zastupitelstev městské části nebo městského obvodu a 46,07 % do zastupitelstev obcí, městysů a měst. Genderové rozdělení nově zvolených zastupitelů V celé České republice bylo do vedení městských a obecních úřadů zvoleno početně mnohem více mužů než žen (73 % mužů a 27 % žen). Z hledisku pohlaví je však situace v jednotlivých krajích mírně odlišná. Obecně lze říci, že podíl žen ve vedení obcí/měst je relativně malý: starostů je téměř třikrát více než starostek. Nicméně je třeba dodat, že počet žen vykonávajících nejvyšší správní funkci ve vedení obce/města velmi pozvolna roste. Zatímco ve volebním období 2014–2018 bylo evidováno v celé České republice 23 % starostek, v následujícím volebním období to bylo 26 % a nyní 27 %. Nejvyšší správní funkci obce vykonávají ženy spíše v menších obcích I. typu. To je v souladu i s předchozím vývojem: podle analýzy z let 2017 a 2021 podíl žen v čele obcí o velikosti 199 až 499 obyvatel dosahuje 28 %, následně pozvolna klesá. U obcí/měst čítajících více než 5 000 obyvatel podíl žen v čele obcí je 15 %. 30 Procentuální zastoupení starostek/starostů podle věkové struktury v jednotlivých typech obcí České republiky Obce I. typu Obce II. typu Obce III. typu Starostka Starosta Starostka Starosta Starostka Starosta 20–29 let 1,30 % 1,53 % 0,00 % 2,52 % 0,00 % 0,44 % 30–39 let 13,23 % 13,92 % 10,53 % 12,58 % 8,33 % 11,06 % 40–49 let 37,83 % 34,58 % 36,84 % 32,70 % 36,11 % 34,51 % 50–59 let 35,53 % 32,12 % 36,84 % 35,22 % 36,11 % 34,07 % 60–69 let 10,75 % 15,77 % 13,16 % 15,09 % 16,67 % 18,58 % 70 let a více 1,37 % 2,07 % 2,63 % 1,89 % 2,78 % 1,33 % Celkem (%) 28 % 72 % 19 % 81 % 14 % 86 % Volby do Senátu se konaly v jedné třetině senátních obvodů. Volby mají spolu s volbami do Evropského parlamentu nejnižší účast v České republice. V roce 2022 byla účast 42,65 % v prvním kole a 19,44 % ve druhém kole (oproti roku 2020, kdy byla účast v senátních volbách 37 % v prvním kole a 17 % ve druhém kole). Novinkou v senátních volbách byl pilotní provoz možnosti podat žádost o voličský průkaz pomocí e-identity prostřednictvím Portálu občana. Volební průkaz umožnil v rámci senátního volebního obvodu volit mimo volební okrsek, ve kterém je volič zapsán. V rámci přípravy voleb Ministerstvo vnitra uskutečnilo sérii školení pro registrační úřady prostřednictvím online webinářů. Dále připravilo osm videí s informacemi o volbách, která byla před konáním voleb umístěna na uživatelském účtu Ministerstva vnitra na https://www.youtube.com. Ministerstvo vnitra ve spolupráci se společností Deaf Friendly rovněž připravilo celkem 13 videí k volbám do zastupitelstev obcí a Senátu ve znakovém jazyce (dostupné na webových stránkách https://www.youtube.com a také na stránkách Ministerstva vnitra). Se Společností pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR byl upraven informační leták k volbám (pro hlasování) do zastupitelstev obcí a Senátu ve formátu pro snadné čtení. V neposlední řadě bylo ve spolupráci s Českým statistickým úřadem vytvořeno nové instruktážní video pro školení členů okrskových volebních komisí s cílem zlepšit proškolení členů komisí a zabránit zbytečným chybám při sčítání hlasů. Video bylo uveřejněno na internetových stránkách Českého statistického úřadu. Příprava volby prezidenta republiky Krátce po volbách do zastupitelstev obcí a třetiny Senátu Parlamentu České republiky Ministerstvo vnitra zahájilo přípravu pro přímou volbu prezidenta České republiky v lednu 2023. Jednalo se již o třetí přímou volbu prezidenta republiky, která byla zavedena změnou Ústavy v roce 2012. Volby byly vyhlášeny na 13. a 14. ledna 2023 a druhé kolo o dva týdny později. Kontrola petičních archů, jimiž kandidáti mohou doložit právo kandidovat, kterou provádí Ministerstvo vnitra, je velmi náročným procesem. Uvedený proces byl ukončen v pátek dne 25. listopadu 2022 vydáním rozhodnutí o registraci kandidátů na funkci prezidenta republiky. Podmínky registrace splnilo celkem 9 kandidátů. Mezi nimi byly dvě ženy. Zbývající kandidáti nedoložili potřebnou podporu nebo jejich kandidátní listina měla jiné nedostatky. Jeden kandidát odstoupil před volbou. V rámci soudního přezkumu ve věcech registrace Nejvyšší správní soud celkem 5 návrhů odmítl nebo zamítl, dvěma návrhům vyhověl 31 a zrušil rozhodnutí Ministerstva vnitra. V jednom případě následně došlo k zaregistrování kandidáta. Ve druhém případě bylo rozhodnutí ministerstva o registraci naopak zrušeno. V následujících týdnech vrcholily organizačně technické přípravy na volbu prezidenta, a to i na úrovni obcí a krajů. Ministerstvo vnitra opět připravilo a Parlament schválil zákon, který umožnil ve volbě prezidenta republiky hlasovat i voličům, kteří se kvůli nakažení covid-19 nacházeli v izolaci (zákon č. 411/2022 Sb.). Hlasování bylo možné na drive-in stanovištích z auta, z domova do zvláštní přenosné volební schránky, a rovněž v uzavřených pobytových zařízeních. Ve volbách mohli hlasovat i občané České republiky v zahraničí, a to na zastupitelských úřadech. Návrh zákona o korespondenčním hlasování, který byl projednáván v Parlamentu, se v roce 2022 nepodařilo schválit. Zavedla se však možnost online podání žádosti o voličský průkaz s využitím elektronické identity voliče prostřednictvím Portálu občana. Na základě žádosti podané prostřednictvím Portálu občana bylo vydáno celkem 77 236 voličských průkazů. I v těchto případech se voličský průkaz stále zasílá v listinné podobě, neboť se jedná o tiskopis s ochrannými znaky. Elektronizace voleb Ministerstvo vnitra v listopadu 2022 zahájilo činnost pracovní skupiny pro elektronizaci voleb, která má za cíl zmapovat politickou vůli a názory odborníků pro další směřování elektronizace voleb v České republice. Cílem pracovní skupiny je posoudit, zda přínosy internetového hlasování a další formy elektronizace voleb v současné době převažují nad předpokládanými nevýhodami a riziky znevěrohodnění voleb, zejména z hlediska kyberbezpečnosti a nežádoucích průlomů do ústavních principů jako např. tajnosti hlasování. Místní referendum Místní referendum se v roce 2022 konalo celkem v 21 obcích, z toho 15 referend se uskutečnilo souběžně s podzimními komunálními volbami (pro srovnání v roce 2020 se uskutečnilo místní referendum celkem v 15 obcích, v roce 2021 se uskutečnilo celkem 33 místních referend). Jedná se tedy o mírný pokles ve srovnání s předchozím rokem. V místních referendech se hlasovalo celkem o 36 otázkách, které se týkaly rozhodnutí obcí v samostatné působnosti nebo podniknutí kroků a opatření zastupitelstev obcí vedoucích k prosazení určitého záměru obce a jejich občanů. Jednalo se např. o schválení změny územního plánu, zrušení dopravních regulací, poskytnutí pozemků k výstavně průmyslové zóny, výstavbu ZOO, zabránění rozšíření těžby štěrkopísku, výstavbu bytových domů, umístění spalovny odpadů, pronájmu rybníka a větrné elektrárny v katastru obce. V 16 případech bylo rozhodnutí v místním referendu platné, tzn., že referenda se zúčastnilo alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Ve 26 případech bylo rozhodnutí v místním referendu závazné, tzn., že pro ně hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a současně alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Rozhodnutí v místním referendu je závazné pro zastupitelstvo obce a orgány obce. Evidence ohlášených místních referend, kterou vede Ministerstvo vnitra, je dostupná na webových stránkách www.mvcr.cz, konkrétně zde: Občanské aktivity - Ministerstvo vnitra. 32 Právo občanů sdružovat se v politických stranách a politických hnutích Rejstřík politických stran a politických hnutí vedený Ministerstvem vnitra je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se politických stran a politických hnutí. Rejstřík politických stran a politických hnutí je občanům České republiky přístupný, mj. i na webových stránkách Ministerstva vnitra. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. V roce 2022 bylo nově zaregistrováno celkem 9 politických stran a 21 politických hnutí a výmaz byl proveden u celkem 3 politických stran a 6 politických hnutí. K 31. prosinci 2022 bylo v rejstříku politických stran a politických hnutí zapsáno celkem 289 subjektů, z toho 116 politických stran a 173 politických hnutí. Seznam politických stran a politických hnutí je přístupný na webových stránkách Rejstřík politických stran a hnutí – Ministerstvo vnitra 33 statistiky 34 STATISTIKY Státní občanství Ministerstvo vnitra, které vykonává působnost na úseku státního občanství České republiky podle zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále ZoSO), eviduje za rok 2022 z pozice věcně a místně příslušného správního orgánu I. stupně celkem: • 4 789 žádostí o udělení státního občanství České republiky (tzv. klasická naturalizace ve smyslu § 11 a následujících ZoSO), což oproti roku 2021 představuje nárůst o téměř 25 %; • 47 žádostí o udělení státního občanství České republiky zvláštním způsobem (dle § 28 a § 29 ZoSO); • 14 prohlášení o nabytí státního občanství České republiky v souvislosti se svěřením dítěte do náhradní péče (dle § 36 ZoSO). Za rok 2022 Ministerstvo vnitra rovněž eviduje celkově vyšší zájem cizinců o problematiku udělování státního občanství České republiky (např. formou dotazů potenciálních žadatelů), a to zejména v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Na základě rozhodnutí Odboru veřejné správy Ministerstva vnitra nabylo státní občanství České republiky v roce 2022 celkem 3 949 osob udělením (z více než třetiny se jednalo o státní občany Ukrajiny), 47 osob zvláštními formami udělení a 19 prohlášením podle § 36 ZoSO. V roce 2022 vydalo Ministerstva vnitra z pozice správního orgánu I. stupně také 151 zamítavých rozhodnutí a 324 usnesení o zastavení ří- zení. Na základě rozhodnutí krajských úřadů a úřadů městských částí v Praze (dále KÚ) nabylo 1 827 osob státní občanství České republiky na základě dalších forem prohlášení. V roce 2022 tedy státní občanství České republiky nabylo celkem 5 842 osob. Podrobné údaje k nabývání státního občanství (data k 18. 1. 2023) vyplývají z tabulky níže. Příslušný správní orgán Ustanovení ZoSO Počet osob, které nabyly občanství OVS MV Udělení § 11 a násl. ZoSO 3 949 Udělení § 28 ZoSO 44 Udělení § 29 ZoSO 3 Prohlášení § 36 ZoSO 19 Celkem OVS MV 4 015 KÚ Prohlášení § 31 ZoSO 854 Prohlášení § 32 ZoSO 147 Prohlášení § 34 ZoSO 5 Prohlášení § 35 ZoSO 821 Celkem KÚ 1 827 Celkem Česká republika 5 842 Zdroj: Ministerstvo vnitra 35 Obyvatelstvo Občané Podle údajů vedených v informačním systému evidence obyvatel, jehož správcem jeMinisterstvo vnitra, bylo v roce 2022 v České republice 10 235 413 občanů.10 Z toho 5 229 808 žen (51,1 %) a 5 005 605 mužů (48,9 %). Meziročně počet občanů klesl o 14 620 (tj. o 0,1 %). V roce 2022 bylo Odborem správních činností Ministerstva vnitra přijato a vyřízeno celkem 509 žádostí o zprostředkování kontaktu (Na základě písemné žádosti občana staršího 15 let lze zprostředkovat kontakt s jiným občanem České republiky po jeho jednoznačné identifikaci. Ministerstvo vnitra předá kontaktované osobě písemný kontakt na osobu, která ji hledá). Jak lze vidět v níže uvedené tabulce a grafu, jedná se o nejvyšší počet přijatých žádostí od roku 2014. Z celkového počtu 509 bylo 342 žádostí kladně vyřízeno a kontakt byl zprostředkován, resp. osobě bylo zasláno sdělení o tom, že ji žadatel hledá. Ve zbývajících případech nebylo možné kontakt zprostředkovat, a to z důvodu úmrtí, nebo měla hledaná osoba ukončený pobyt na území České republiky anebo bylo žadatelem poskytnuto příliš málo údajů, které by vedly k úspěšnému dohledání kontaktované osoby. Počet žádostí o zprostředkování kontaktu v roce 2022 Četnost žádostí Četnost uhrazeno abs. rel. abs. rel. 2014 226 9,5 % 113 000 11,4 % 2015 226 9,5 % 113 000 11,4 % 2016 345 14,5 % 172 500 17,5 % 2017 333 14,0 % 166 500 16,9 % 2018 336 14,2 % 168 000 17,0 % 2019 398 21,4 % 199 000 21,4 % 2020 285 13,3 % 142 500 16,3 % 2021 368 16,5 % 184 000 20,1 % 2022 509 21,4 % 254 500 25,8 % Celkem 2373 100,00% 987 500 157,8 % Zdroj: Ministerstvo vnitra 10 Občany rozumíme obyvatelstvo s českou státní příslušností. 36 Zdroj: Ministerstvo vnitra Registr obyvatel V souvislosti s přijetím zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění pozdějších předpisů, byly v roce 2022 realizovány úpravy registru obyvatel a s jeho provozem souvisejících komponent. Jedná se především o rozšíření položkové skladby registru obyvatel o následující referenční údaje: • rodné příjmení, • pohlaví, • omezení svéprávnosti, • rodinný stav nebo registrované part- nerství, • datum skončení platnosti osobních identifikačních dokladů. Dále je subjektu údajů umožněno zapsat si do registru obyvatel prostřednictvím Portálu občana další údaje: • kontaktní údaje, tj. telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť a adresu elektronické pošty pro zasílání zvoleného okruhu informací, • sériové číslo, vydavatel a platnost kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis. Údaje o kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis slouží k ověření, zda kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na jehož základě podepisující vytvořil uznávaný elektronický podpis na dokumentu, patří podepisujícímu, tedy subjektu údajů. V případě ověření uvedené skutečnosti, lze následně požadavek na úředně ověřený podpis na dokumentu, který je opatřen tímto uznávaným elektronickým podpisem, považovat za splněný (více § 6 odst. 2 zákona č. 12/2020 Sb.). S účinností od 1. února 2022 jsou v registru obyvatel nově vedeny údaje i těch identifikačních dokladů, které nejsou elektronicky čitelné. Uvedené výrazně zjednoduší a ulehčí proces vyřizování některých záležitostí osob, které je třeba pro provedení úkonu ztotožnit v registru obyvatel, avšak nejsou držiteli elektronicky čitelného dokladu (např. držitelé občanských průkazů typu knížka, občané Evropské unie). Dalším úspěšně dokončeným projektem roku 2022 je rozšíření služby umožňující obcím výdej údajů z registru obyvatel a agendového informačního systému evidence obyvatel rovněž o výdej dat z agendového informačního systému cizinců (tzv. změnové sestavy). Prostřednictvím aktualizovaného formuláře, který byl z prostředí Portálu veřejné správy převeden do prostředí CzechPOINT@office, mohou obce žádat zároveň i o údaje o cizincích, a to i podle jednotlivých kritérií (přihlášení k pobytu, změna pobytu apod.). 226 226 345 333 336 398 285 368 509 100 150 200 250 300 350 400 450 500 550 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Počet žádostí o zprostředkování kontaktu 37 Mapa meziroční změny počtu obyvatel za rok 2022 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva vnitra Cizinci Informativní přehled Ministerstva vnitra o cizincích se zaevidovaným přechodným či trvalým pobytem ukazuje, že v České republice na konci roku 2022 přesáhl počet cizinců jeden milion osob (celkem 1 116 154 cizinců – z toho 334 154 s trvalým pobytem a 782 000 s přechodným pobytem). Oproti konci roku 2021 se jedná o nárůst o 455 305 osob. V kategorii trvalého pobytu převažovali muži (175 901 mužů oproti 158 253 ženám). Naproti tomu je počet osob s přechodným pobytem v opačném genderovém rozdělení (412 300 žen vůči 369 700 mužů). Mezi cizinci pobývajícími legálně na území České republiky převažují občané třetích zemí (888 806 osob, tj. 80 %) nad občany členských států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska (227 348 osob, tj. 20 %. Vývoj počtu cizinců celkem (trvalý pobyt + přechodný pobyt) dle dat Ministerstva vnitra 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 441 536 451 923 467 562 496 413 526 811 566 931 595 881 634 790 660 849 1 116 154 +10 387 +15 639 +28 851 +30 398 +40 120 +28 950 +38 909 +26 059 +455 305 Enormní nárůst počtu cizinců byl v roce 2022 způsoben zejména válečným konfliktem na Ukrajině, kdy Česká republika ihned po jeho vypuknutí na konci února 2022 začala přijímat válečné uprchlíky. Ukrajinců s přechodným pobytem tedy skokově přibylo v březnu (jenom za březen 2022 Česká republika přijala 248 430 uprchlíků a počet Ukrajinců s přechodným pobytem se zvýšil na 361 275 oproti 112 845 osobám s přechodným pobytem v únoru 2022). Na konci roku 2022 bylo v České republice již celkem 542 737 Ukrajinců s přechodným a 93 545 s trvalým pobytem. Tato národnost tedy, stejně jako v roce 2021, u nás tvoří nejpočetnější skupinu cizinců. 38 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva vnitra V souvislosti s válkou na Ukrajině vzrostl i celkový počet osob s pobytovým oprávněním (nejedná se pouze o osoby se státní příslušností Ukrajiny). Všem zmíněným osobám bylo uděleno dlouhodobé vízum za účelem strpění. Na konci roku 2022 došlo k rozhodnutí o možnosti prodloužení dočasné ochrany pro Ukrajince o jeden rok, a to v rámci tzv. Lex Ukrajina IV (posléze schváleného v lednu roku 2023). Uprchlíci z Ukrajiny, kteří utekli do České republiky před ruskou agresí a získali zde dočasnou ochranu, mají možnost jejího prodloužení až do 31. března 2024. Současná dočasná ochrana, která se prokazuje tzv. vízovým štítkem, končí všem 31. března 2023. Vzhledem k vývoji konfliktu nyní nelze předpokládat, že by se uprchlíci mohli v blízké době vrátit zpět do svých domovů a mohou si pobytové oprávnění prodloužit až do konce března 2024. Vzhledem k množství osob, jichž se tato změna týká, se celý proces prodloužení dočasné ochrany rozloží do několika etap. Prodloužení totiž spočívá ve vylepení tzv. vízového štítku, při kterém je nutná osobní přítomnost na pracovišti Ministerstva vnitra. Proto se Ukrajinci, kteří mají zájem nadále pobývat v České republice, musí do 31. března 2023 nejprve elektronicky zaregistrovat. Poté získají přidělení termínu k osobní návštěvě konkrétního pracoviště, na kterém jim bude vyznačen nový vízový štítek. K tomu se budou muset dostavit nejpozději do 30. září 2023. Pokud se uprchlíci nezaregistrují, případně se v určeném termínu nedostaví k vyznačení štítku, dočasná ochrana jim zanikne. 90 985 91 173 91 382 91 612 91 872 92 052 92 313 92 657 92 800 93 145 93 367 93 545 108 225 112 845 361 275 427 326 466 602 487 791 501 853 513 108 522 816 533 355 538 338 542 737 0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 Vývoj počtu Ukrajinců v roce 2022 v jednotlivých měsících Trvalý pobyt Přechodný pobyt 39 Mapa podílu cizinců s uděleným pobytovým oprávněním v souvislosti s válkou na Ukrajině Zdroj: https://www.mvcr.cz/clanek/statistika-v-souvislosti-s-valkou-na-ukrajine-ar- chiv.aspx?q=Y2hudW09NA%3d%3d Nejpočetnější národnosti Počet na konci roku 2022 (celkem) Z toho s trvalým pobytem Z toho s přechodným pobytem Celkem oproti roku 2021 Ukrajinci 636 282 93 545 542 737 +439 407 Slováci 117 265 62 344 54 921 +2 635 Vietnamci 66 340 55 105 11 235 +1 489 Rusové 43 498 23 783 19 715 -1 867 Rumuni 19 724 6 335 13 389 +918 Poláci 17 884 11 285 6 599 -52 Bulhaři 17 673 7 192 10 481 +378 Němci 14 032 4 633 9 399 -760 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva vnitra: Informativní přehledy cizinců se zaevidovaným přechodným či trvalým pobytem na území České republiky. Data jsou dostupná k 31. 12. daného roku, dostupné z: www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenym-pobytem 40 Mapa podílu cizinců na počtu obyvatel okresu (%) k 31. 12. 2022 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva vnitra. Migrace Legální migrace Mezi cizinci pobývajícími legálně na území České republiky převažují občané třetích zemí (888 806 osob, tj. 80 %) nad občany členských států Evropské unie, Evropského hospodářského společenství a Švýcarska (227 348 osob, tj. 20 %). Mezinárodní ochrana V roce 2022 požádalo o mezinárodní ochranu v ČR celkem 1 694 osob, což je ve srovnání s rokem 2021 o 281 více, tedy nárůst o 20 %. Nejčastěji se jednalo o státní příslušníky Ukrajiny (280), Turecka (236), Ruské Federace (157), Gruzie (138), Vietnamu (128), Moldavska (94), Uzbekistánu (88), Afghánistánu (61), Sýrie (50) a Běloruska (46). Nelegální migrace V roce 2022 bylo na území České republiky zjištěno celkem 29 235 osob při nelegální migraci. V porovnání s rokem 2021 došlo ke zvýšení o 18 065 osob., tj. o 161,7 %. Při tranzitní nelegální migraci přes území České republiky bylo odhaleno celkem 21 852 osob, kdy v meziročním porovnání shodných období došlo k vysokému nárůstu o 20 522 osob (1 643 %). Celkem 21 539 osob (99 %) bylo zjištěno na pozemní hranici a 213 osob při příletech na vzdušné hranici. Nejvíce bylo zjištěno občanů Sýrie (20 387 osob, tj. 38,6 %), Turecka (487 osob, tj. 29,6 %) a Afghánistánu (224 osob, tj. 10 %). Z celkového počtu migrantů, kteří vstoupili do České republiky nelegálně, se jednalo nejčastěji o státní příslušníky Sýrie (20 981), Ukrajiny (2 850), Moldavska (1 010), Turecka (772) a Gruzie (309). Nelegální migrace přes vnější schengenskou hranici, tj. pouze v rámci mezinárodních letišť ČR, se týkala celkem 201 ci- zinců. Návraty V roce 2022 (k 31. prosinci) odcestovalo z České republiky do země původu v rámci programu asistovaných dobrovolných návratů organizovaným Ministerstvem vnitra celkem 334 osob.Správa uprchlických zařízení poskytla v roce 2022 asistenci při návratu 14 osob. Mezinárodní organizace pro migraci (International Organization for Migration) asistovala v roce 2022 u celkem 262 návratů do země původu. V rámci nuceného návratu odcestovalo v roce 2022 z ČR do země původu celkem 369 osob. 41 Zdroj: Ministerstvo vnitra Osoby s trvalým pobytem na ohlašovnách Trvalý pobyt na ohlašovnách (tj. na obecních/městských úřadech) mají osoby, kterým byl zpravidla ve správním řízení zrušen údaj o místu trvalého pobytu (obvykle se jedná o zrušení adresy místa trvalého pobytu na žádost vlastníka nemovitosti; může se ovšem jednat i o lidi bez domova). Na ohlašovnách nebydlí, slouží jim ovšem například jako kontaktní adresa pro písemnosti. Počet těchto osob byl k 1. 1. 2023 celkem 356 068. Dalších 16 921 osob bylo přihlášeno na zvláštní matrice Úřadu MČ Brno-střed. Nejvíce osob bylo přihlášeno ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Zdroj: Ministerstvo vnitra 3 360 3 595 4 153 4 822 8 563 5 261 4 738 4 992 4 273 7 093 11 170 29 235 1 482 1 615 1 856 2 028 3 018 2 640 2 244 2 376 2 700 1 624 5 430 4 543 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Vývoj nelegální migrace v České republice Souhrnná data za rok Data za první pololetí roku 34 787 18 795 44 007 13 475 13 124 16 687 14 711 42 897 24 794 15 500 20 573 49 187 27 905 19 626 2 232 1 784 3 602 1 083 1 245 1 386 1 201 3 477 2 362 1 337 2 108 4 789 2 162 1 532 0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 Počet osob s trvalým pobytem na ohlašovnách v krajích a v hlavním městě Praze (k 1. 1. 2023) Celkový počet osob Počet dětí do 15 let 42 Počet osob s trvalým pobytem na ohlašovnách na 1 000 obyvatel SO ORP, 2022 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva vnitra. Státní hranice České republiky V roce 2022 pokračovaly podle harmonogramu udržovací práce na státních hranicích se Spolkovou republikou Německo (katastry obcí Rozvadov, Třemešné, Bělá nad Radbuzou, Rybník, Nemanice, Všeruby, Chudenín, Hamry a Železná Ruda) a Rakouskou republikou (katastry obcí Jaroslavice, Hrádek, Dyjákovice, Hevlín a Hrabětice), které zahrnují především odstranění nedostatků ve vyznačení státních hranic (doplnění chybějících hraničních znaků, kontrola jejich správné polohy geodetickými měřeními, narovnání a napřímení šikmých nebo vyvrácených hraničních znaků). Ministerstvo vnitra v roce 2022 připravilo podklady nezbytné k realizaci veřejné zakázky na údržbu a další práce na státních hranicích pro roky 2024 až 2027. V roce 2022 byl dále (podobně jako v minulosti) doplňován a aktualizován informační systém www.statnihranice.eu, který je využíván laickou i odbornou veřejností, státní správou a sa- mosprávou. Státní symboly a jejich užívání Ministerstva vnitra eviduje za rok 2022 v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině značný nárůst počtu dotazů k legálnosti vyvěšování státních vlajek cizích států, zejména pak státní vlajky Ukrajiny. V rámci metodické činnosti aktualizovalo Ministerstvo vnitra v roce 2022 své stanovisko ke zmíněné problematice na webu Ministerstva vnitra. Celé stanovisko je k dispozici zde https://www.mvcr.cz/clanek/statni- symboly-ceske-republiky.aspx. 43 Osobní doklady – občanské průkazy Úřady obcí s rozšířenou působností a Ministerstvo vnitra vydaly v roce 2022 dohromady 1 405 227 ks občanských průkazů, z toho 152 413 ks ve zkrácené lhůtě (tj. 10,85 %). Nad rámec vydání bylo ještě vydáno 1 237 dočasných občanských průkazů. První občanský průkaz si v roce 2022 převzalo celkem 75 948 občanů, kteří dosáhli věku 15 let. V roce 2022 následně došlo na úseku občanských průkazů a cestovních dokladů k plné digitalizaci žádostí o vydání dokladů. Úřady s nejvyšším a nejnižším počtem vydaných občanských průkazů v roce 2022 Úřad ORP (nebo MČ Prahy) Počet vydání 1. Brno 52 286 2. Ostrava 41 174 3. Plzeň 24 351 4. České Budějovice 21 864 5. Olomouc 21 617 6. Praha 4 20 505 7. Liberec 19 267 8. Praha 6 18 538 9. Hradec Králové 16 675 10. Ústí nad Labem 16 357 Zdroj: Ministerstvo vnitra Úřad ORP (nebo MČ Prahy) Počet vydání 1. Pacov 1 312 2. Nepomuk 1 412 3. Horažďovice 1 436 4. Králíky 1 521 5. Železný Brod 1 526 6. Rýmařov 1 800 7. Konice 1 826 8. Votice 1 838 9. Vítkov 1 877 10. Bystřice pod Hostýnem 1 923 Od roku 2020 dochází k pozvolnému nárůstu počtu vydaných občanských průkazů. Důvodem je jak obměna občanských průkazů u dříve narozených populačně silných ročníků, tak i vydání nových občanských průkazů silnější generaci narozené po roce 2007. Nejvíce dokladů bylo vydáno v největších městech, tj. v Praze, resp. v městských částech, Brně, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích a Olomouci. Počet vydaných občanských průkazů na 1000 obyvatel SO ORP, 2022 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva vnitra. 44 Osobní doklady – cestovní doklady Úřady obcí s rozšířenou působností vydaly v roce 2022 dohromady celkem 996 265 ks cestovních pasů (z toho 63 257 ks ve zkrácené lhůtě). Ve srovnání s loňským rokem se jedná o více jak dvojnásobek počtu vydaných dokladů. Důvodem většího zájmu o cestovní doklady bylo uvolnění restrikcí v oblasti cestování v souvislosti s koncem pandemie covid-19. Z celkového počtu vydaných cestovních dokladů připadá více jak třetina (konkrétně 392 007) na děti mladší 15 let. Úřady s nejvyšším a nejnižším počtem vydaných cestovních dokladů v roce 2022 Úřad ORP (nebo MČ Prahy) Počet vydání 1. Brno 41 220 2. Ostrava 26 791 3. Plzeň 18 774 4. České Budějovice 17 211 5. Praha 6 17 202 6. Olomouc 16 040 7. Praha 4 15 908 8. Liberec 14 522 9. Hradec Králové 12 884 10. Kladno 11 942 Zdroj: Ministerstvo vnitra Úřad ORP (nebo MČ Prahy) Počet vydání 1. Horažďovice 686 2. Pacov 707 3. Nepomuk 724 4. Králíky 745 5. Kraslice 847 6. Horšovský Týn 911 7. Rýmařov 986 8. Vítkov 1 052 9. Vodňany 1 082 10. Železný Brod 1 102 Počet vydaných cestovních dokladů na 1 000 obyvatel SO ORP, 2022 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva vnitra. 45 Agenda řidičů a registr vozidel Řidičské průkazy V roce 2022 bylo vydáno celkem 684 955 řidičských průkazů, tj. o 9 798 více než v předchozím roce. Z toho bylo 53 106 vydáno ve zrychleném režimu s poplatkem, 596 ve zrychleném režimu bez poplatku, 259 095 v normálním režimu s poplatkem a 372 158 v normálním režimu bez poplatku. Končících řidičských průkazů bylo v roce 2022 pouze 107 332, tedy o 233 621 méně oproti roku 2021. Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstvo dopravy, 2022 Kraj Věk držitelů řidičského průkazu dle krajů Celkem30 a méně 31 až 40 41 až 50 51 až 60 61 a více Hlavní město Praha 1 393 2 707 2 921 1 882 4 138 13 041 Jihočeský 815 1 110 1 239 1 128 2 899 7 191 Jihomoravský 1 200 2 206 2 244 1 800 5 207 12 657 Karlovarský 315 508 551 475 1 008 2 857 Královéhradecký 648 892 836 812 2 313 5 501 Liberecký 480 699 798 690 1 824 4 491 Moravskoslezský 1 179 1 867 1 772 1 786 3 970 10 574 Olomoucký 747 936 1 023 896 2 397 5 999 Pardubický 586 797 851 711 2 110 5 055 Plzeňský 707 1 042 1 016 891 2 358 6 014 Středočeský 1 602 2 621 2 974 2 265 5 415 14 877 Ústecký 874 1 403 1 562 1 364 3 010 8 213 Vysočina 629 841 867 884 2 385 5 606 Zlínský 711 916 925 861 1 843 5 256 Celkem 11 886 18 545 19 579 16 445 40 877 107 332 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstvo dopravy, 2022 698 529 862 406 675 157 684 955 433 000 854 000 340 953 107 332 0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 700 000 800 000 900 000 1 000 000 2019 2020 2021 2022 Porovnání počtu vydaných a končících ŘP v letech 2019, 2020, 2021 a 2022 Vydané Končící 46 Počet vydaných řidičských průkazů na 1000 obyvatel SO ORP, 2022 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstvo dopravy. Registr vozidel V roce 2022 bylo v registru vozidel zapsáno celkem 502 120 vozidel, což je oproti roku 2021 pokles o 41 602 vozidel. Postupně se tak vyrovnává propad z předchozího roku. Z celkového počtu bylo 296 845 zcela nových, zbytek tvořila vozidla ojetá. Podle statistik Svazu dovozců automobilů se počet silničních vozidel meziročně rozrostl o 189 183 ks (+2,21 %) na celkových 8 747 712. Vozový park v České republice rovněž soustavně stárne. Za rok znovu zestárl o 0,36 roku na průměrné stáří 18,94 roků. Od roku 2011 již vozový 0 50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 350 000 400 000 Osobní automobily Autobusy Lehká užitková vozidla Nákladní automobily Motocykly Přívěsy a návěsy Traktory Ostatní vozidla Osobní automobily Autobusy Lehká užitková vozidla Nákladní automobily Motocykly Přívěsy a návěsy Traktory Ostatní vozidla Nová vozidla 192 087 1 215 16 908 8 988 25 561 42 705 6 276 3 105 Ojetá vozidla 161 186 330 14 487 3 130 17 868 6 225 1 827 872 Celkový přehled registru vozidel za rok 2022 47 park zestárl o více než tři a půl roku. U osobních automobilů se průměrné stáří zvýšilo na 15,93 roku. Osobních vozidel bylo dle Svazu dovozců automobilů k 31. prosinci 2022 registrováno 6 425 417 ks (meziročně + 132 292 ks, 2,10 %).11 Počet registrovaných osobních automobilů na 1000 obyvatel ORP, k závěru roku 2022 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat Ministerstva dopravy. 11 https://portal.sda-cia.cz/stat.php?v#rok=2022&me- sic=12&kat=stav&vyb=&upr=&obd=m&jine=false&lang=CZ &str=vpp 58 % Podíl nových a ojetých vozidel registrovaných v roce 2021 Nová Ojetá celkový počet silničních vozidel 6 293 125 celkový počet osobních vozidel 502 120 vozidla registrovaná v roce 2022 8 558 529 48 Porovnání v letech 1 315 038 1 350 745 1 494 999 1 863 593 1 550 034 1 525 545 1 238 324 1 100 638 951 549 1 233 954 1 405 227 0 200 000 400 000 600 000 800 000 1 000 000 1 200 000 1 400 000 1 600 000 1 800 000 2 000 000 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Počet vydaných občanských průkazů (2012 až 2022) 740 751 565 818 663 993 720 400 696 603 870 909 636 084 631 891 275 887 430 876 996 265 0 200 000 400 000 600 000 800 000 1 000 000 1 200 000 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Počet vydaných cestovních dokladů (2012 až 2022) 1 182 655 611 043 920 124 789 620 982 676 969 143 698 529 862 406 675 157 684 955 0 200 000 400 000 600 000 800 000 1 000 000 1 200 000 1 400 000 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Počet vydaných řidičských průkazů (2013 až 2022) 49 Matriční agenda V roce 2022 došlo ke zrušení matričního úřadu Zavlekov (Plzeňský kraj). Od 1. ledna 2022 tak vykonávalo matriční působnost celkem 1 269 matričních úřadů. Ministerstvo vnitra v průběhu roku 2022 připravilo návrh zákona, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona, který rozsáhlým způsobem novelizuje stávající právní úpravu, a to nejen v souvislosti se zavedením tzv. matričního informačního systému, v roce 2023 bude procházet standardním legislativním procesem. Ministerstvo vnitra dále v roce 2022 pracovalo na přípravě matričního informačního systému. Souběžně byly shromažďovány podklady pro přípravu Národního standardu pro elektronické vedení matriky. Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo vnitra 54 470 54 870 45 415 46 778 54 820 114 419 112 633 110 631 112 197 101 299 112 920 112 362 129 289 139 891 120 219 0 20000 40000 60000 80000 100000 120000 140000 160000 2018 2019 2020 2021 2022 Počet prvozápisů matričních událostí obyvatel ČR v porovnání let 2018, 2019, 2020, 2021 a 2022 sňatek narození úmrtí 307 297 327 286 281 355 27 43 33 38 29 50 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Počet uzavřených registrovaných partnerství v České republice v letech 2017 až 2022 Uzavřených v ČR Uzavřených na zvláštní matrice 50 Stavební agenda Stavební úřady Podle dat Ústavu územního rozvoje pracovalo v roce 2022 na stavebních úřadech celkem 3 429 úředních osob. Šlo o nízký pokles oproti roku 2021, kdy na nich pracovalo 3 470 úředních osob. Celkem 2 114 z nich mělo v roce 2022 nad 10 let praxe. Dalších 405 mělo mezi 5 a 10 lety praxe. Celkem se vydalo 15 571 územních rozhodnutí, posouzení vlivů na životní prostředí však obsahovalo jen 35 územních rozhodnutí. Oproti roku 2021 došlo k drobnému nárůstu vydání územních rozhodnutí o 19. Územních souhlasů bylo vydáno 40 137. Meziročně se jednalo o pokles o 3 722 územních souhlasů. Název úkonu Počet celkem Počet vydaných územních rozhodnutí 15 571 Počet vydaných společných povolení pro jednu nebo pro soubor staveb 22 050 Počet vydaných územních souhlasů 40 137 Počet vydaných společných územních souhlasů a souhlasů s provedením ohlášeného stavebního záměru 25 806 Počet vydaných souhlasů s ohlášením 11 082 Počet vydaných stavebních povolení 11 928 Počet vydaných kolaudačních souhlasů 35 951 Počet vydaných kolaudačních rozhodnutí 3 311 U vydaných společných povolení byl v případě jednotlivých staveb v 61 případech zpracován dokument vlivů na životní prostředí; u souboru staveb v 11 případech. Meziročně se jednalo o pokles. Stavebních povolení bylo v roce 2022 vydáno celkem 11 928. Oproti roku 2021 došlo k poklesu o 241 vydaných stavebních povolení. Pokud jde o kolaudační souhlasy, v roce 2022 jich bylo vydáno 35 951. Meziroční nárůst činil 439 kolaudačních souhlasů. Bytová výstavba a stavební produkce Dle dat ČSÚ byla v roce 2022 zahájena výstavba celkem 42 242 bytů, v tom nová výstavba činila celkem 39 149 bytů, u zbývajících celkem 6 093 bytů jde o změnu dokončených staveb, tj. nástavby či přístavby. Z celkového počtu bytů bylo 20 109 v rodinných domech a 15 189 v bytových domech; ve zbytku se jednalo o nebytové budovy. V roce 2022 bylo dokončeno celkem 39 398 bytů zahájených v předchozích letech. V tom nová výstavba činila celkem 34 631 bytů, u dalších 4 767 bytů se jednalo o nástavby či přístavby, z toho bylo celkem 20 151 dokončených bytů v rodinných domech a 14 203 v bytových domech. Nejvíce bytů bylo zahájeno a dokončeno ve Středočeském kraji a v hl. m. Praze, nejméně v Karlovarském kraji. 51 Výstavba bytů v České republice v roce 2022 Zahájené byty Dokončené byty Nová výstavba Nástavba nebo přístavba Celkem Nová výstavba Nástavba nebo přístavba Celkem Hl. m. Praha 5 869 621 6 490 6 051 524 6 575 Středočeský 6 771 780 7 551 7 137 751 7 888 Jihočeský 1 639 342 1 981 1 820 193 2 013 Plzeňský 2 533 278 2 811 2 278 241 2 519 Karlovarský 663 182 845 599 323 922 Ústecký 1 438 509 1 947 1 187 155 1 342 Liberecký 1 118 326 1 444 818 228 1 046 Královéhradecký 1 415 250 1 665 1 589 227 1 816 Pardubický 1 800 286 2 086 1 568 279 1 847 Vysočina 1 557 216 1 773 1 545 268 1 813 Jihomoravský 4 979 1 011 5 990 4 068 601 4 669 Olomoucký 1 788 467 2 255 2 329 214 2 543 Zlínský 1 517 227 1 744 1 483 160 1 643 Moravskoslezský 3 062 598 3 660 2 159 603 2 762 Celkem 36 149 6 093 42 242 34 631 4 767 39 398 Zdroj: ČSÚ Dle ČSÚ byla stavební produkce v roce 2022 o 2,6 % vyšší než v předchozím roce a k růstu přispělo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství. Produkce v pozemním stavitelství se zvýšila o 2,4 % (příspěvek +1,7 p. b.), inženýrské stavitelství meziročně vzrostlo o 3,3 % (příspěvek +0,9 p. b.). Stavební podniky s 50 a více zaměstnanci v roce 2022 v tuzemsku uzavřely celkem 78 940 stavebních zakázek a meziročně se tento počet nezměnil. Celková hodnota zakázek se meziročně zvýšila o 14,2 % a činila 331,4 mld. Kč běžných cen. Stavební úřady v roce 2022 vydaly celkem 86 049 stavebních povolení, což představovalo meziroční pokles o 5,4 %. Počty povolení klesly na nové výstavbě, větší pokles nastal na změnách dokončených staveb. Počty povolení klesly ve všech kategoriích výstavby a pokles byl ovlivněn také vyšší základnou předchozího roku. Nejvíce povolení bylo vydáno ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Orientační hodnota povolených staveb dosáhla v roce 2022 celkem 515,1 mld. Kč a meziročně klesla o 1,2 %. Orientační hodnota klesla díky nové výstavbě inženýrských staveb, kde v červenci 2021 vzrostla více než trojnásobně zásluhou vydání stavebního povolení na výstavbu metra trasy D.12 S Indexem nabídkových cen bytů pracuje ČSÚ, který porovnává vývoj ceny bytů k výchozímu roku 2010 (hodnota indexu = 100). Z trendu vývoje je patrný strmý růst cen bytů v posledních pěti letech. Za poslední dekádu se v hl. m. Praze index ceny bytů blíží svému dvojnásobku (v roce 2022 byl na hodnotě (228,6). 12 https://www.czso.cz/docu- ments/11350/165171481/csta020623_komen- tar.pdf/d7bd5420-e7db-4cc5-a74a- aa43d24a840c?version=1.0 52 Zdroj: ČSÚ – https://www.czso.cz/csu/czso/ceny_bytu Živnostenská agenda Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu bylo v roce 2022 celkem platných 4 077 526 živnostenských oprávnění (meziroční nárůst o 58 687). Pokračoval trend ve zvyšování počtu podnikatelů. Ze 4 077 526 živnostenských oprávnění jsou u 3 124 694 držiteli fyzické osoby a u 952 832 právnické osoby. V České republice rovněž podniká 111 693 cizinců, kteří jsou držiteli celkem 151 244 živnostenských oprávnění. Za rok 2022 přibylo celkem 18 418 podnikatelů. Stejně jako u živností nárůst nijak nevybočuje z tempa předchozích let. Celkový počet již dosáhl výše 2 645 796 podnikatelů (2 111 733 fyzických osob a 534 063 právnických osob). Počet podnikatelů každým rokem roste. Za posledních 10 let se počet podnikajících zvýšil o 327 106. Nejvíce podnikajících subjektů na 1 000 obyvatel se nachází v hl. městě Praze (646 živnostenských oprávnění, dále ŽO, 459 podnikatelů), Jihomoravském (390 ŽO, 250 podnikatelů), Královéhradeckém (376 ŽO a 232 podnikatelů) a Libereckém kraji (366 ŽO a 235 podnikatelů). Naopak nejméně v Ústeckém (311 ŽO a 196 podnikatelů) a Moravskoslezském kraji (315 ŽO a 198 podnikatelů) a v Kraji Vysočina (336 ŽO a 205 podnikatelů). 387,34 živnostenských oprávnění na 1 000 obyvatel 251,34 podnikatelů na 1 000 obyvatel 1,54 živnostenských oprávnění na jednoho podnikatele Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva průmyslu a obchodu 80 100 120 140 160 180 200 220 240 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Vývoj indexu nabídkových cen bytů Index za ČR Index za ČR bez Prahy Index za Prahu 2 581 680 2 627 378 2 645 796 3 921 322 4 018 839 4 077 526 0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000 3 500 000 4 000 000 4 500 000 2020 2021 2022 Porovnání počtu podnikatelů a živnostenských oprávnění v letech 2020, 2021 a 2022 Počet podnikateů Počet živností 53 Počet podnikajících fyzických osob a živnostenských oprávnění dle pohlaví, 2022 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva průmyslu a obchodu V České republice podniká přes 100 000 cizinců (konkrétně 111 693, tj. o 9 271 cizinců více, než v roce 2021), kteří jsou držiteli celkem 138 346 živnostenských oprávnění. Oproti roku 2020 jejich počet vzrostl o 4 619 podnikatelů a 7 191 živnostenských oprávnění. Data opět nijak nevybočují z trendu předchozích let. Nejvíce podnikajících cizinců představují Ukrajinci (30 978 osob – meziroční nárůst o 5 316), Slováci (22 983 – meziroční nárůst o 1 423) a Vietnamci (20 745 osob – meziroční nárůst o 161). Nejvíce cizinců podniká v hl. m. Praze a ve Středočeském a Ústeckém kraji. Naopak nejméně podnikajících cizinců mají Kraj Vysočina a Olomoucký kraj. Počty podnikatelů a živností fyzických osob dle krajů Živnostník Živnostník cizinec Podnikatel Podnikatel cizinec Hl. m. Praha 828 095 57 868 587 757 46 540 Středočeský 505 859 18 509 327 139 13 491 Jihočeský 232 755 4 392 146 876 3 087 Plzeňský 204 386 9 318 131 196 6 448 Karlovarský 100 485 7 857 63 804 4 911 Ústecký 247 817 12 766 156 179 8 267 Liberecký 159 909 4 193 102 612 2 831 Královéhradecký 203 774 3 999 125 930 2 820 Pardubický 178 672 3 771 110 496 2 737 Vysočina 169 193 2 515 103 210 1 754 Jihomoravský 462 441 12 071 296 273 9 042 Olomoucký 206 435 3 671 131 142 2 568 Moravskoslezský 369 455 7 319 232 094 5 040 Zlínský 208 250 2 995 131 088 2 157 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva průmyslu a obchodu 1 340 079 771 654 Podnikatelé Muži Ženy 2 084 708 1 039 986 Živnostenská oprávnění Muži Ženy 54 Počet živnostenských oprávnění pro fyzické osoby podle typů živností a dle pohlaví Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva průmyslu a obchodu Nejvíce fyzických osob, jak mužů, tak žen podniká v tzv. volných živnostech, které jsou provozovány na základě pouhého ohlášení živnostenskému úřadu a nevyžadují prokazování žádnou odbornou ani jinou způsobilost. Druhým nejčastějším typem podnikání jsou řemeslné činnosti, které vyžadují splnění všeobecných požadavků stanovených zákonem a prokázání odborné způsobilosti. Nejvyšší počet podnikajících osob je ve věku od 41 do 55 let a s věkem se jejich počet snižuje. Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva průmyslu a obchodu. 0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 700 000 800 000 900 000 Skupina < 18 Skupina 21-25 Skupina 31-35 Skupina 41-45 Skupina 51-55 Skupina 61-65 Skupina 71-75 Skupina 81-85 Počet podnikajících fyzických osob a živnostenských oprávnění dle věkové struktury Podnikatelé Živnosti 50 822 694 254 164 842 130 068 Ženy Koncese Volná živnost Řemeslná živnost Vázaná živnost 170 258 1 113 788 683 126 117 536 Muži Koncese Volná živnost Řemeslná živnost Vázaná živnost 55 Počet vydaných živnostenských oprávnění na 1000 obyvatel kraje, 2022 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva průmyslu a obchodu. V průběhu roku 2022 nedocházelo k výraznějším výkyvům v počtu podnikatelů s přerušenou nebo ukončenou činností. Data v roce 2022 kopírovala trendy z předchozích let. Nejvíce podnikatelů s přerušenou činností bylo zaznamenáno tradičně v prvním čtvrtletí roku (celkem 31 910). Oproti předchozím letům byl však zaznamenán výrazný nárůst podnikatelů, kteří v posledním čtvrtletí ukončili svou činnost (celkem 36 988). Lze se domnívat, že tento výrazný nárůst ukončení činnosti souvisel s avizovanou povinností zřízení datové schránky pro komunikaci se státem a pro podávání daňového při- znání. Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva průmyslu a obchodu. 37 994 18 672 17 462 22 856 31 910 20 704 19 139 25 697 10 059 10 441 9 562 11 870 13 445 13 176 13 409 36 988 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 K 3/2021 K 6/2021 K 9/2021 K 12/2021 K 3/2022 K 6/2022 K 9/2022 K 12/2022 Počty podnikatelů s přerušenou nebo ukončenou činností (čtvrtletní výpisy z rejstříku), 2021 a 2022 Aktuálně přerušených Aktuálně ukončených 56 Veřejné sbírky V roce 2022 bylo zahájeno 552 veřejných sbírek. Oproti roku 2021 se jedná o nárůst o necelých 10 %. Z uvedeného počtu bylo 232 veřejných sbírek (tj. více než 40 %) osvědčeno za účelem pomoci Ukrajině v souvislosti s probíhající ruskou agresí. Veřejné sbírky za tímto účelem pořádají zejména různé neziskové organizace, ale také obce či kraje (veřejnou sbírku má nebo měl osvědčenou Liberecký a Karlovarský kraj). Přehled osvědčených veřejných sbírek lze nalézt na webových stránkách https://aplikace.mvcr.cz/seznam-verejnych- sbirek/. V roce 2022 dále probíhaly přípravné práce k novele zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, ve znění pozdějších předpisů, které mají reflektovat jak závěry pracovní skupiny k veřejným sbírkám při Ministerstvu vnitra, tak závěry obdobné pracovní skupiny zřízené při Výboru pro legislativu a financování Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Lustrace V roce 2022 bylo vydáno 1 392 lustračních osvědčení dle zákona č. 451/1991 Sb. a 17 osvědčení dle zákona č. 279/1992 Sb. Z celkem 1 409 žádostí bylo jen na 17 odpovězeno s pozitivním stanoviskem. Oproti roku 2021 se zvýšil počet žádostí o 387, ale pozitivních lustračních osvědčení bylo pouze o 4 více. Lustrační osvědčení je vydáno pro účely výkonu zákonem stanovených funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním (do orgánů státní správy, armády, úřadů územních samosprávných celků, veřejnoprávních médií, státních podniků a organizací); osvědčuje, zda lustrovaná osoba byla nebo nebyla v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989: příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti nebo evidována v materiálech Státní bezpečnosti jako spolupracovník ve smyslu zákona. Zákon se ovšem nevztahuje na občany narozené po 1. prosinci 1971. Od těchto občanů se nevyžaduje předložení lustračního osvědčení, ani čestné prohlášení. Počet negativních stanovisek stále potvrzuje potřebu a aktuálnost řízení o udělení lustračních osvědčení. Přestupky Informační systém evidence přestupků Informační systém evidence přestupků (ISEP) eviduje zapsané přestupky v rámci celkem devíti zákonů. V roce 2022 bylo do evidence zapsáno celkem 121 473 přestupků, což je o 4 677 méně než v roce 2021. Současně bylo zpracováno a vydáno 1 011 070 opisů (meziročně nárůst o 167 808). Pokračuje stoupající trend v meziročním počtu vydaných opisů. TOP 8 zemí dle počtu uložených přestupků občanům s cizí státní příslušností Země Počet Ukrajina 4 486 Slovensko 3 865 Polsko 882 Rumunsko 657 Německo 542 Moldavsko 505 Vietnam 427 Bulharsko 412 4 627 11 759 31 103 35 693 24 842 13 254 7 188 2 816 Počty přestupků podle věku pachatele Věk do 18 let Věk 18-21 včetně Věk 21-30 včetně Věk 30-40 včetně Věk 40-50 včetně Věk 50-60 včetně Věk 60-70 včetně Věk nad 70 let 57 Nejvíce přestupků bylo spácháno občany ve věku od 30 do 40 let (35 693 přestupků) a od 21 do 30 let (31 103 přestupků). Naopak nejmenší podíl na přestupcích mají občané nad 70 let (2 816 přestupků). Celkem bylo uloženo 120 480 pokut (o 6 728 pokut méně, než v roce 2021). Naopak celková částka za udělené pokuty mírně vzrostla na 210 427 755 Kč oproti 206 619 877 Kč z roku 2021. Nejvyšší počet pokut (52 778) byl udělen za přestupky ve výši do 500 Kč. Naopak nejméně pokut bylo uděleno v hodnotě od 10 000 do 50 000 Kč (835). Nejvyšší míra recidivy k počtu osob byla u přestupků proti majetku (12,82 %) a u přestupků proti veřejnému pořádku (12,48 %). Informační systém evidence přestupků v roce 2020 evidoval celkem 91 865 osob (tj. o 6 717 méně než v roce 2021), které spáchaly přestupek. Z toho 78 299 osob mělo jen jeden záznam. Počet zapsaných přestupků dle jednotlivých zákonů (právních předpisů) Právní předpis Počet Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních 1 683 Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních ve znění zákona č. 13/2021 Sb. 274 Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních ve znění zákona č. 183/2017 Sb. 126 Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních ve znění zákona č. 229/2017 Sb. 9 Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích 6 Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění zákona č. 65/2017 Sb. 0 Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti 2 Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti ve znění zákona č. 451/2016 Sb. 0 Zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství 1 181 Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích 104 594 Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích ve znění zákona č. 327/2021 Sb. 396 Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích ve znění zákona č. 417/2021 Sb. 49 Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky 171 Zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh ve znění zákona č. 206/2019 Sb. 6 Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek 6 822 Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách 8 131 Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti 7 Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti ve znění zákona č. 183/2017 Sb. 2 Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění zákona č. 94/2021 Sb. 4 913 Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů 9 Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákona č. 39/2022 Sb. 1 Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ve znění zákona č. 115/2020 Sb. 4 Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání ve znění zákona č. 501/2020 Sb. 199 Počet celkem zapsaných přestupků dle skutkových podstat, kde je zohledněna skutečnost, že jedno rozhodnutí o přestupku může obsahovat více skutkových podstat, které jsou v ISEP evidovány 128 585 Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti, ISEP, 2022. 58 61 % Tabulka zapsaných přestupků dle jednotlivých zákonů ukazuje, že nejvíce přestupků bylo, stejně jako v roce 2021, spácháno dle zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (104 594 přestupků). Tento zákon nahradil v roce 2017 zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Druhým nejčastějším přestupkem bylo porušení zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách (8 131 přestupků). Oproti minulým letům, nebyl rok 2022 nijak zvláštní. S ohledem na probíhající konflikt na Ukrajině se Ukrajinci dostali na první místo v počtu uložených přestupků občanů s cizí státní příslušností. Nejedná se však o žádný dramatický nárůst páchaných přestupků. Počet spáchaných přestupků občanů ukrajinské národnosti je spíše v přímé souvislosti s nárůstem uprchlíků z Ukrajiny, oproti jiným cizím státním příslušníkům. V této souvislosti eviduje Ministerstvo spravedlnosti i nárůst vydávání opisů v důsledku zjištění přestupkové recidivy v te- rénu. Dopravní přestupky V roce 2022 Ministerstvo dopravy evidovalo celkem 379 403 přestupků a trestných činů, což je o 40 272 více než v roce 2021. Z tohoto počtu bylo evidováno celkem 80 126 přestupků a trestných činů ženám – řidičkám, což činí 21,12 % všech evidovaných jednání. Rozdíly mezi jednotlivými kraji v poměru žen a mužů, kterým jsou evidována bodová jednání, jsou nepatrné a žádný z krajů se od republikového poměru výrazně nevymyká (podíl žen je mezi 18,54 % a 24 %). Průměrně byl za období roku 2022 evidován přírůstek 1 039 bodovaných jednání za den. Pokud jde o počet přestupků dle krajů (se zohledněním počtu řidičů v krajích), nejvíce evidovaných jednání měly Moravskoslezský (7,06 %), Královéhradecký (6,36 %) a Pardubický kraj (6,08 %). Naopak nejméně hl. m. Praha (4,01 %), Jihomoravský (4,95 %) a Středočeský kraj (5,02 %). Na základě jízdy pod vlivem návykové látky bylo v roce 2022 zaevidováno celkem 22 409 přestupků a trestných činů (o 1 066 více než v roce 2021). Z toho se 7 073 řidičů odmítlo podrobit vyšetření. Celkem 1 536 řidičů po vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky způsobilo dopravní nehodu s ublížením na zdraví nebo způsobením větší škody na cizím majetku. TOP 5 nejčastěji evidovaných dopravních přestupků a trestných činů, 2022 Jednání Počet Při řízení vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou v obci o méně než 20 km/h (ale více než 5 km/h). (2 body) 112 082 Při řízení vozidla drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. (2 body) 62 154 Porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přilbu. (3 body) 56 300 Při řízení vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou v obci o 20 km/h a více. (3 body) 35 276 Při řízení vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou mimo obec o méně než 30 km/h (ale více než 10 km/h). (2 body) 28 259 Přes 61 % evidovaných bodových jednání tvoří: překročení rychlosti v obci o méně než 20 km/h (ale více než 5 km/h), používání mobilního telefonu a nepřipoutání se bezpečnostním pásem nebo neužívání ochranné přilby. 59 V roce 2022 se provoz ve městech a na silnicích a dálnicích ČR po předchozích koronavirových omezeních dostal opět na úroveň před rokem 2020. Z tohoto důvodu i počty přestupků a bodovaných řidičů znovu dosáhly obdobných hodnot jako v běžných letech. V centrálním registru řidičů bylo k 31. 12. 2022 evidováno celkem 456 710 řidičů a řidiček, kteří měli na svém kontě alespoň jeden bod. Znamená to, že každý patnáctý řidič měl jeden nebo více bodů. Nejvíce jich bylo v Moravskoslezském kraji, nejméně naopak v hl. m. Praze. Nejvíce bodovaných řidičů má na svém kontě 2 nebo 3 body a jsou to muži ve věku 46 let a ženy ve věku 44 let. Téměř 10 % bodovaných řidičů má 12 bodů. Více než 90 % vybodovaných řidičů jsou muži, kterým je nejčastěji 35 až 36 let a řidičské oprávnění jim bylo uděleno v roce 2008. Muži i v 80 % vedou mezi všemi bodovanými řidiči. Jejich podíl mezi všemi registrovanými řidiči je ale jen mírně nadpoloviční. Obecními úřady obcí s rozšířenou působností bylo v prosinci 2022 (stav k 31. 12. 2022) v centrálním registru řidičů evidováno 456 710 řidičů, kteří se dopustili přestupku (trestného činu) započítávaného do bodového hodnocení řidiče. Takový řidič má tedy na svém kontě alespoň jeden bod. Uvedené množství řidičů odpovídá 6,63 % všech registrovaných řidičů, tzn. každý cca 15. řidič je bodovaný. Nejhůře je na tom opět Moravskoslezský kraj, ve kterém hodnota činí 8,33 % ze všech registrovaných řidičů. Naopak nejnižší hodnotu má hl. m. Praha (4,89 %). Celkem bylo k 31. 12. 2022 evidováno 42 827 dvanáctibodových řidičů, což je 9,38 % bodovaných řidičů a 0,62 % všech registrovaných řidičů. Z celkového počtu dvanáctibodových řidičů bylo evidováno 39 023 (91,12 %) mužů a 3 804 (8,88 %) žen. Poměr všech registrovaných řidičů podle pohlaví je celkem ustálený. Tvoří ho 54,23 % mužů a 45,77 % žen. Největší skupinu bodovaných řidičů tvoří ti, kteří mají na svém kontě 2 body, následuje skupina se 3 body a na třetím místě je skupina řidičů, s 12 body. Jen nepatrně menší jsou skupiny se 7 a 4 body. 35 787 23 986 37 476 11 044 23 117 15 820 51 301 20 706 20 525 22 869 45 780 28 234 20 553 22 205 0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 Srovnání evidence bodovaných jednání za rok 2022 podle krajů 60 Zdroj: Statistika Ministerstva dopravy a Centra dopravního výzkumu. Dostupné z: www.mdcr.cz/statistiky. Agenda sociální práce Obsah výkonu státní správy je přenesen na územně samosprávné jednotky v rozsahu stanoveném zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Účelem je zajištění dostupnosti odborné pomoci každému, kdo se ocitne v nepříznivé sociální situaci. Kapacita požadavků se proměňuje v čase a každý úřad by měl při stanovení optimálního počtu sociálních pracovníků vycházet ze znalosti území, demografické struktury, míry sociálního vyloučení i specifických lokálních podmínek. Výkon činností sociální práce ve smyslu spolupráce s klientem je vždy dobrovolný a není předmětem správního řízení, neboť činnosti nemají mocenský (vrchnostenský), ale pečovatelský (neautoritativní) charakter. Pro účinnou pomoc je důležité, aby sociální pracovník obecního úřadu svoji činnost vykonával převážně v přirozeném prostředí klientů, v terénu – jedná se např. o depistáž (aktivní vyhledávání), sociální šetření, mapování potřeb, poradenství, ale i koordinaci činností v rámci interdisciplinární a multidisciplinární spolupráce a tvorbu koncepčních a metodických materiálů. Sociální pracovníci poskytují rovněž základní i odborné sociální poradenství. V mnoha případech je vedle intenzivní spolupráce s klientem též nutná spolupráce se sociálními pracovníky jiné instituce či zařízení a dalšími odborníky. Zákonem je stanovena povinnost vedení záznamů o výkonu činností sociální práce ve Standardizovaném záznamu sociálního pracovníka (dále SZSP). Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva práce a sociálních věcí. 19 242 166 533 94 534 37 553 26 877 11 479 40 000 5 083 4 405 4 111 4 066 42 827 0 20 000 40 000 60 000 80 000 100 000 120 000 140 000 160 000 180 000 b1 b2 b3 b4 b5 b6 b7 b8 b9 b10 b11 b12 Složení bodovaných řidičů podle počtu bodů 178 736 181 341 176 085 115 562 111 264 116 333 129 731 1 256 1 556 1 340 1 321 1 318 1 351 1 498 142 116 131 87 84 86 87 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Vývoj počtu klientů na sociálního pracovníka obce s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem, 2022 Počet klientů Počet sociálních pracovníků Počet klientů na sociálního pracovníka 61 Počet SZSP dle typů obcí, 2022 ORP Hl. m. Praha POÚ Celkem Neanonymizované SZSP 125 188 25 405 12 955 163 548 Neanonymizované intervence 421 047 45 669 38 870 505 586 Anonymizované SZSP 56 365 6 805 9 505 72 675 Anonymizované intervence 60 107 6 845 10 020 76 972 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva práce a sociálních věcí. Poznámka: ORP – obce s rozšířenou působností, POÚ – pověřený obecní úřad. Nejvyšší počet SZSP Kraj Město Počet Moravskoslezský Ostrava 6 092 Jihomoravský Brno 5 888 Hl. m. Praha Praha 1 4 849 Hl. m. Praha Praha 4 4 834 Moravskoslezský Frýdek-Místek 3 550 Plzeňský Plzeň 3 498 Olomoucký Olomouc 3 150 Olomoucký Šumperk 2 845 Moravskoslezský Krnov 2 813 Moravskoslezský Karviná 2 311 Nejnižší počet SZSP Kraj Město Počet Jihočeský Soběslav 39 Jihočeský Blatná 39 Plzeňský Stříbro 45 Jihočeský Týn nad Vltavou 46 Jihočeský Vimperk 48 Pardubický Litomyšl 49 Ústecký Bílina 52 Zlínský Bystřice pod Hostýnem 54 Královéhradecký Hořice 55 Ústecký Podbořany 59 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva práce a sociálních věcí. Rušení obsoletních právních předpisů V průběhu roku 2022 byl na základě Analýzy právního řádu České republiky za účelem identifikace obsoletních právních předpisů, která byla realizována v letech 2020 až 2022, připraven návrh zákona o zrušení obsoletních právních předpisů. Návrh byl dne 9. listopadu 2022 schválen vládou a dne 23. listopadu 2022 byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky jako sněmovní tisk 347. Byl tak splněn úkol uložený Ministerstvu vnitra usnesením vlády č. 438 ze dne 17. června 2019. Návrh zákona byl dne 25. ledna 2023 schválen v 1. čtení. Projednávání návrhu Parlamentem ČR bude probíhat v roce 2023. Zákon o zrušení obsoletních právních předpisů navrhuje ke zrušení celkem 6 667 obsoletních právních předpisů, tedy předpisů, které jsou dnes již nepoužitelné, avšak stále jsou formálně platné. Dalších 3 616 právních předpisů, které byly dříve zrušeny pouze obecným zrušovacím ustanovením, bude prohlášeno za zrušené vý- slovně. Po zrušení obsoletních právních předpisů dojde k zásadnímu zpřehlednění českého právního řádu, posílí se právní jistota občanů a sníží se administrativní zátěž. Sníží se rovněž zátěž pro Ministerstvem vnitra budovaný systém e-Sbírka, jehož součástí budou všechny platné právní předpisy vyhlášené ve Sbírce zákonů a ekvivalentních předchozích sbírkách. 62 63 eGovernment 64 DIGITALIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY Informační systém Datových schránek Ke konci roku 2022 bylo zřízeno celkem 1 747 750 datových schránek a odesláno celkem 1 078 452 460 datových zpráv. Tj. asi 23% nárůst v počtu datových schránek a 14% nárůst v počtu odeslaných zpráv. Největší dynamika nárůstu počtu datových schránek byla v kategorii fyzických a podnikajících fyzických osob, které byly zřizovány dobrovolně na žádost (jen za rok 2022 bylo zřízeno v součtu cca 292 tisíc těchto typů datových schránek). Největšími odesílateli datových zpráv jsou oproti tomu orgány veřejné moci, které ačkoli tvoří přibližně 0,6 % z celkového počtu zřízených datových schránek, odesílají téměř 74 % datových zpráv. V roce 2022 bylo evidováno celkem 38 197 948 elektronických podání prostřednictvím datových schránek (datové zprávy zasílané orgánům veřejné moci), což je v meziročním srovnání nárůst o 3 %. Kategorii datových schránek zřizovaných povinně ze zákona tvoří právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, profese podnikajících fyzických osob stanovené zákonem (např. advokáti, insolvenční správci, daňoví poradci apod.) a dále orgány veřejné moci. S účinností od 1. 7. 2017 došlo k rozšíření povinného okruhu institucí o školy a školská zařízení jako orgánů veřejné moci (cca 9 tisíc subjektů). Využívání komunikace z datové schránky orgánu veřejné moci je pro stát výrazně levnější, čímž dochází k významné finanční úspoře. S účinností od 1. 10. 2017 byl rozšířen okruh datových schránek podnikajících fyzických osob, kterým se zřizuje datová schránka ze zákona o novou profesní skupinu – statutárního auditora (navýšení počtu datových schránek o cca 1,3 tis. subjektů). S účinností k 1. 7. 2021 byl okruh datových schránek podnikajících fyzických osob, které jsou zřizovány ze zákona, dále rozšířen o novou profesní skupinu – znalce, soudní tlumočníky a překladatele. Od 1. 7. 2023 budou zřízeny další nové profesní datové schránky autorizovaným architektům, inženýrům a zeměměřickým inženýrům. Zásadní změny ve fungování informačního systému datových schránek a nárůstu počtu jeho uživatelů znamenalo přijetí zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, který novelizoval zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v platném znění. Změnou zákona č. 300/2008 Sb. došlo počátkem roku 2022 ke zrušení výběru správního poplatku za opakované vydávání nových přístupových údajů k datovým schránkám. Významné podpory se dočkala i soukromoprávní komunikace datovými schránkami, kdy datové schránky fyzických, podnikajících fyzických osob a právnických osob nově povinně přijímají datové zprávy od ostatních soukromoprávních subjektů (kromě datových schránek fyzických osob mají datové schránky povinné nastavení příjmu Poštovních datových zpráv bez možnosti požádat o zakázání jejich příjmu). Významným momentem ke zvýšení efektivity v soukromoprávním doručování v roce 2022 bylo rovněž zavedení fikce doručení (zákonem č. 300/2008 Sb., dosud bylo doručování fikcí možné pouze při doručování orgány veřejné moci). Počátkem roku 2023 se vlivem novelizovaného znění zákona č. 300/2008 Sb. očekává další významný a dlouhodobý nárůst počtu datových schránek fyzických osob, jelikož s prvním použitím kvalifikovaného prostředku elektronické identifikace (např. bankovní identity) a s ověřením držitele daného elektronického prostředku vůči Identitě občana dojde k automatickému zřízení datové schránky fyzické osoby. V období 1. 1. – 31. 3. 2023 budou dále hromadně zřízeny datové schránky všem podnikajícím fyzickým 1 747 750 zřízených datových schránek 1 078 452 460 odeslaných datových zpráv 38 197 948 evidovaných elektronických podání 65 a právnickým osobám na základě jejich zápisu v základním registru osob. Celkově se bude jednat o zřízení více než 2 mil. datových schránek, což přinese další významnou úsporu v nákladech vynaložených za listinné doručování a bude znamenat zásadní moment v postupující elektronizaci úkonů mezi jednotlivými subjekty a orgány veřejné moci. Elektronická komunikace s úřady z pohledu občana ČSÚ provádí každý rok ve 2. čtvrtletí šetření o používání ICT v domácnostech a eGovernmentu lidmi napříč Českou republikou. Například bankovní identitu ve sledovaných třech měsících roku 2022 použilo 23 % osob starších 16 let. Nejčastěji se přes ni přihlašovaly osoby ve věku 25 až 54 let. Z osob v tomto věku se přihlásila přes identitu přibližně třetina. K rozšíření nástroje přispěl i fakt, že služby internetového bankovnictví využívá v České republice celkem 6,1 milionu osob starších 16 let. Přestože bankovní identitu nemohou zatím využívat klienti všech bank, jedná se o způsob jednoduše dostupný pro poměrně velkou část obyvatel. Bankovní identitu lze použít mimo jiné k podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob finanční správě, což je jedna z nejčastějších činností, kterou lidé v souvislosti s veřejnou správou řeší. Z výsledků výše zmiňovaného šetření vyplývá, že daňové přiznání online, ať už prostřednictvím přihlášení přes bankovní identitu, nebo s využitím jiného identifikačního prostředku, podala v roce 2022 zhruba desetina dospělých osob a toto číslo každým rokem stoupá. Pro srovnání: na papírovém formuláři v roce 2022 daňové přiznání podalo 5 % osob, 41 % osob požádalo svého zaměstnavatele, aby podal daňové přiznání za ně, a 7 % osob uvedlo, že daňové přiznání podalo přes někoho jiného, např. daňového poradce či rodinného příslušníka. Zbylé osoby daňové přiznání nepodávaly. *Vzdělání se publikuje za osoby 25–64 let Zdroj: ČSÚ, Šetření o používání informačních technologií v domácnostech. Míra využití datových schránek O používání datových schránek byl v roce 2022 menší zájem. To, že mají zřízenou datovou schránku pro komunikaci s úřady, uvedlo pouze 9 % osob starších 16 let. V mezinárodním srovnání vycházela Česká republika v používání datových schránek či jiných jim odpovídajících služeb jako jedna z posledních v Evropské unii. Muži 52,8 % Ženy 47,2 % Používání bankovní identity Muži Ženy 0 % 5 % 10 % 15 % 20 % 25 % 30 % 35 % 40 % 45 % Používání bankovní identity a datové schránky, 2022 (% z osob ve věku 16 a více let) Bankovní identita Datová schránka 66 Zavedení povinných datových schránek pro živnostníky, které platí od ledna 2023, však používání datových schránek jistě zvýší. Vybavenost úřadů internetem a webovými stránkami je v dnešní době již samozřejmostí. Je tomu tak již od roku 2011, kdy k internetu bylo připojeno 99,8 % státních institucí a webové stránky provozovalo 97,8 % z nich. V roce 2022 si informace na webových stránkách úřadů vyhledávalo 42 % osob starších 16 let. Celkem 17 % osob vyhledávalo informace o sobě nebo o svém majetku (např. v katastru nemovitostí), 12 % osob vyhledávalo informace z veřejných databází (např. z registru ekonomických subjektů či z insolvenčního rejstříku) a 38 % osob vyhledávalo jakékoliv jiné informace (např. informace o otevírací době či o poskytovaných službách). Informace na stránkách institucí poskytujících veřejné služby, do kterých byly pro účely šetření zahrnuty vzdělávací zařízení včetně knihoven, zdravotnická zařízení a zdravotní pojišťovny, vyhledalo alespoň jednou v posledním roce 37 % osob. Celkem 19 % osob vyhledávalo informace o sobě (např. nahlížením do svého čtenářského konta na stránkách knihovny nebo do svého webovém účtu u zdravotní pojišťovny). Celkem 12 % osob vyhledávalo informace z veřejných databází (např. z databáze knih) a jakékoliv jiné informace (např. informace o otevírací době či poskytovaných službách) vyhledávalo 30 % osob. Poměrně oblíbenou službou, do které se lze také přihlásit pomocí státem uznávaných identit, jsou portály zdravotních pojišťoven. Zde mohou lidé čerpat různé benefity, např. příspěvky na dentální hygienu či na sportovní aktivity, nebo si ověřit, kdy byli naposledy u lékaře a kolik za danou návštěvu pojišťovna zaplatila. Ve sledovaných třech měsících v roce 2022 se do takového portálu přihlásilo přibližně 12 % osob starších 16 let. Během posledních dvou let tak došlo k výraznému zvýšení počtu uživatelů. V roce 2020 se do webového účtu přihlásilo za stejný časový úsek pouze 5 % osob. V obou sledovaných letech tyto služby využívaly častěji ženy než muži. V rámci elektronizace státní správy lze v současnosti zažádat online i o některé sociální dávky. Takovou žádost podalo přes internet ve sledovaných třech měsících roku 2022 o něco více než 3 % osob. Nejčastěji to byly ženy na mateřské či rodičovské dovolené, z nichž možnost využilo 30 %. Na stránkách úřadů i institucí, které poskytují veřejné služby, lze nalézt a stáhnout mnohé formuláře. Některé lze v dnešní době vyplnit a zaslat i elektronicky. V roce 2022 uvedlo 16 % osob, že si na stránkách úřadů stáhly formulář, který po vyplnění osobně, poštou či emailem doručily na příslušný úřad. Na stránkách jiných veřejných institucí si formulář stáhlo a následně doručilo 11 % osob. Kromě rozvoje samotného eGovernmentu se také v posledních letech mluví o tzv. eHealth, tedy elektronickém zdravotnictví. Jedna z prvních služeb, které získávají na oblibě, je objednání se přes web k lékaři nebo na vyšetření. V roce 2021 nabízelo službu 22 % samostatných ordinací lékaře, což představovalo za posledních deset let nárůst téměř na trojnásobek. Nejčastěji službu nabízeli praktici (30 %) a nejméně často zubaři (9 %). Na straně občanů ji v roce 2022 využilo 15 % osob starších 16 let. Nejvyšší podíly vykazovaly ženy na mateřské či rodičovské dovolené (30 %) a vysokoškolsky vzdělané osoby (25 %). Nezávisle na tom, zda se jedná o používání bankovní identity, datové schránky, objednání se k lékaři online nebo třeba přihlášení do webového účtu u pojišťovny, je patrné, že elektronické služby veřejné správy výrazně více využívají lidé s vyšším vzděláním. Například bankovní identitu použilo 42 % vysokoškolsky vzdělaných osob oproti 13 % osob se základním vzděláním. Datovou schránku následně mělo 26 % osob s vysokoškolským vzděláním, ale pouze 4 % osob se základním vzděláním. Senioři si na eGovernment netroufají Služby eGovernmentu jsou využívány především lidmi středního věku. V nejmladší věkové skupině do 24 let je používání zmíněných služeb poměrně nízké. Lze se však domnívat, že uvedené osoby komunikovat se státem a s úřady tolik nepotřebují. Vyšší zastoupení 67 mladých najdeme u komunikace s jinými veřejnými institucemi, než jsou úřady, například se vzdělávacími institucemi nebo knihovnami. Ze všech nejméně používají služby eGovernmentu senioři. Mnoho z nich proto, že vůbec nepoužívají internet. Ve věkové skupině nad 65 let je takových celá polovina. A z těch, kteří internet používají, velká část nemá k elektronické komunikaci s úřady dostatečné znalosti a dovednosti. Z osob nad 55 let tento důvod, proč nepodaly žádost ani si nic nestahovaly z webových stránek státní správy, uvedlo 15 %. Pro srovnání: z osob do 34 let stejný důvod uvedla 3 % a ve věku 35 až 55 let celkem 6 %. Porovnání s ostatními státy Evropy V celkovém podílu osob používajících internet v souvislosti s veřejnou správou jsou na tom lidé v ČR poměrně dobře. Konkrétně se Česká republika nachází na 11. příčce pomyslného žebříčku zemí Evropské unie. Hojně se lidé například informují na webových stránkách úřadů o jejich otevírací době nebo o poskytovaných službách. Navštěvují i webové stránky dalších institucí veřejné správy, a za pandemie covid-19 hodně stahovali potvrzení o vakcinaci a podstoupených testech. Pokročilejší služby eGovernmentu se ale u nás zatím, ve srovnáním se zbytkem Evropy, využívají poměrně málo. Jedním z důvodů je i to, že jejich nabídka je poměrně nová a stále ve vývoji. Na „chvostu“ evropského žebříčku se občané ČR nacházeli například ve využívání datových schránek nebo v online žádostech o sociální dávky. Zdroj: Eurostat Czech POINT Czech POINT je asistovaným místem výkonu veřejné správy, v jehož rámci obecní úřady, krajské úřady, notáři a další právnické osoby (např. pracoviště České pošty, Hospodářské komory České republiky, Agrární komory České republiky a další autorizované osoby s příslušným oprávněním) mohou lidem vydávat výpisy (např. z katastru nemovitostí, z rejstříku trestů, živnostenského rejstříku a dalších), založit datovou schránku, autorizovaně konvertovat dokument či podat podání. Funkce a služby Czech POINT se stále rozšiřují a modernizují. 13 https://www.czechpoint.cz/wwwstats/f?p=100:16 Czech POINT poskytuje služby nejen v České republice, ale i v zahraničí na zastupitelských úřadech. Rozložení kontaktních míst Czech POINT nejen v České republice, ale i v zahraničí, přehledně zobrazuje mapa umístěná na webových stránkách Czech POINT13 . Ke konci roku 2022 bylo provozováno celkem 7 350 kontaktních míst veřejné správy, přičemž 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % Dánsko Finsko Švédsko Nizozemsko Kypr Lucembursko Estonsko Belgie Francie Španělsko Česko Malta Rakousko Slovensko Litva Slovinsko Maďarsko Lotyšsko Portugalsko Řecko Itálie Chorvatsko Polsko Bulharsko Rumunsko Používání internetu v souvislosti s veřejnou správou, 2022 (% z osob ve věku 16 až 74 let) 7 350 kontaktních míst Czech POINT 68 přístup do systému Czech POINT mají všechny obce. Úředníci mají zajištěn pohodlný autorizovaný přístup k různým informačním systémům, v rámci kterých mohou využívat či spravovat data potřebná pro výkon svěřených agend. Czech POINT tedy poskytuje služby nejen občanům, ale prakticky celé veřejné správě. Občané aktuálně mohou využít již 39 služeb, které Czech POINT poskytuje: 1. Vydání ověřeného výstupu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů, 2. Výpis z bodového hodnocení řidiče, 3. Výpis z insolvenčního rejstříku, 4. Výpis z Katastru nemovitostí, 5. Výpis z Rejstříku trestů, 6. Výpis z Rejstříku trestů právnických osob, 7. Výpis z veřejných rejstříků, 8. Výpis z Živnostenského rejstříku, 9. Výpis z informačního systému eRecept, 10. ISOH – registrace a vydání přístupových údajů, 11. ISOH – změna v přiřazení provozoven k uživatelským účtům, 12. ISOH – vygenerování jednorázového hesla k existujícím účtům, 13. Ohlášení živnosti, 14. Ohlášení údajů, vedených v živnostenském rejstříku, nebo jejich změn, 15. Žádost o udělení koncese, 16. Žádost o změnu rozhodnutí o udělení kon- cese, 17. Výpis údajů z registru osob (ROB) – neve- řejný, 18. Výpis údajů z registru osob ROS) – neve- řejný, 19. Veřejný výpis údajů z registru osob (ROS), 20. Výpis o využití údajů z registru obyvatel (ROB), 21. Výpis o využití údajů z registru osob (ROS), 22. Žádost o změnu údajů v registru osob, 23. Žádost o změnu v registru osob, 24. Žádost o poskytování údajů třetí osobě, 25. Žádost o zřízení datové schránky, 26. Žádost o znepřístupnění datové schránky, která byla zřízena na žádost, 27. Žádost o opětovné zpřístupnění datové schránky, 28. Podání žádosti o zneplatnění přístupových údajů do datové schránky a vydání nových, 29. Vyřízení reklamace obdržení přístupových údajů a vydání nových, 30. Přidání pověřené osoby k přístupu do datové schránky, 31. Zneplatnění přístupových údajů pověřené osoby (zrušení osoby), 32. Povolení PO/FO/PFO dodávání dokumentů od PO/FO/PFO, 33. Zrušení PO/FO/PFO dodávání dokumentů od PO/FO/PFO, 34. Centrální uložiště ověřovacích doložek, 35. Konverze (z elektronické do listinné podoby, z listinné do elektronické podoby), 36. Úschovna systému Czech POINT, 37. Zprostředkovaná identifikace osoby, 38. Výpis o očkování, 39. Žádost o jednorázový příspěvek na dítě. Czech POINT v průběhu roku 2022 zaznamenal především změny v oblasti autorizované konverze, a to zejména v oblasti vyššího zabezpečení kyberbezpečnosti a došlo i k revizi textace konverzních doložek tak, aby byly lépe „čtivé“ a srozumitelnější pro širokou veřejnost. Stále velkou poptávkou na Czech POINT jsou vícejazyčné přílohy k výpisu z Registru obyvatel a Rejstříku trestů, neboť výpis se standardizovaným formulářem ve vybraném jazyce Evropské unie lze přímo použít v jiné členské zemi, aniž by ho bylo nutné překládat a legalizovat na zastupitelském úřadě. V roce 2022 vznikla povinnost pro všechny osoby, které vykonávají službu autorizované konverze složit zkoušku (ať již v oblasti ověřování či konverze). Povinnost vznikla za účelem zkvalitnění poskytnuté služby konverze a současně snížení chybovosti při provádění konverze, čímž se opět zvyšuje kvalita služeb a odbornost úředníků. Postupně vznikají nové metodiky pro úředníky za účelem zvýšení kvalitnějšího poskytování služeb na Czech POINT. Celkový počet vydaných výpisů, uskutečněná podání či žádosti za rok 2022 činil 2 524 288. Největší zájem byl o konverzi dokumentů (703 025), výpis z rejstříku trestů (664 428), služby základních registrů, zejména za využitím získání elektronické identity (322 929) a žádost o jednorázový příspěvek na dítě (255 266). V roce 2022 byla překročena hranice 29 milionů výpisů, které byly na Czech POINT za dobu jeho existence vydány. 69 Projekt PMA 3 Průvodce životními událostmi Projekt PMA 3 (procesní modelování agend) v roce 2022 zveřejnil dva nové Průvodce životními událostmi (Onemocnění a Invalidní důchod). Nové i dříve vytvořené Průvodce lze nalézt na úvodní stránce Portálu veřejné správy nebo na adrese pruvodce.gov.cz. Současně probíhaly práce na životních událostech – Uzavření registrovaného partnerství, Rozvod a zrušení registrovaného partnerství, Založení živnosti a k Úmrtí byly připraveny informace o Usmrcení blízké osoby. Z Katalogu služeb jsou získávány pravidelné reporty o změnách v oblasti digitalizace a publikované informace tak zůstávají stále aktuální, protože jsou měněny na základě změn v Katalogu služeb. Žádost o voličský průkaz V rámci projektu PMA 3 byla v roce 2022 zpracována analýza požadavků pro Žádost o voličský průkaz. Na základě výzkumu a analýzy stávajícího procesu byly sestaveny návrhy funkčních a legislativních požadavků a došlo k rozšíření Portálu občana o možnost Podání žádosti o voličský průkaz přímo z prostředí Portálu občana. Digitalizace konzulárních agend Prostřednictvím projektu se MV podílelo na přípravě podkladů pro návrh digitalizace agend konzulárního odboru Ministerstva zahraničních věcí. Cílem bylo popsat současný stav a navrhnout optimalizační řešení, která by pomohla zefektivnit práci zastupitelských úřadů a zkvalitnit služby pro klienty. Spolupráce probíhala na základě podepsaného memoranda mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstva zahraničních věcí. Katalog služeb veřejné správy a plán digitalizace Ke dni 6. 2. 2023 byl katalog služeb hotový z 98 %. K jeho dokončení zbývá schválit služby u 9 z celkového počtu 387 agend, přičemž většina zbylých agend už je v nějaké fázi schvalovacího procesu. V katalogu služeb je tak ke stejnému datu evidováno 7 626 služeb a 32 692 úkonů. Pro 3 231 z těchto služeb byl vytvořen detailní popis, který je k zobrazení na Portálu veřejné správy (gov.cz). Dalších 1 669 popisů služeb je v nějaké fázi schvalovacího procesu. Zaevidované služby jsou veřejně přístupné jako otevřená data, nebo pomocí zvláštní aplikace na https://archi.gov.cz/nap:katalog_sluzeb. V polovině roku 2022 byl rovněž vládě předložen aktualizovaný harmonogram digitalizace. V něm je uvedeno, které úkony se budou do roku 2025 digitalizovat a pomocí jakých obslužných kanálů. V současné době si klient může vyřídit celkem 94 % úkonů digitálně, v naprosté většině ale musí disponovat datovou schránkou. Harmonogram digitalizace tak zahrnuje především plánované vyřízení služeb pomocí samoobslužného portálu. Oproti předchozí verzi (ze září 2021) se plán rozrostl o dalších 859 položek. Implementace plánu je teprve na počátku, splněna jsou 3 %, naprostá většina cílí na rok 2025. Aktualizovaný plán digitalizace je veřejně přístupný na https://pma3.gov.cz/katalog-sluzeb/verejnost. K dispozici je i důvodová zpráva, která stávající stav a plán digitalizace stručně analyzuje. Portál veřejné správy a Portál občana Portál občana zaznamenal na konci prosince 2022 celkový počet přihlášení převyšující 3,5 milionu (pro srovnání na konci roku 2021 činil celkový počet 1,6 milionu přihlášení), přičemž týdně bylo v průběhu roku evidováno téměř 40 tisíc přihlášení. Nárůst souvisí v první řadě s rozšířením možností přihlášení o prostředky bankovní identity, ale též se zvýšením obecného povědomí o digitálních službách státu, a to především v důsledku marketingových kampaní Ministerstva vnitra. Na konci 2 252 288 vydaných výpisů 29 619 095 celková suma výpisů za dobu existence 70 uplynulého roku dosáhl celkový počet všech služeb dostupných prostřednictvím Portálu občana hodnoty 550. Zlomový projekt v prostředí veřejné správy představovala digitalizace petičního práva a úprava legislativy s ní spojená. Od 1. 2. 2022 je možné na Portálu občana zakládat, podepisovat a odesílat elektronické petice. Pro založení a podepsání je nutné mít zřízenou digitální Identitu občana, pro odeslání petice pak navíc ještě datovou schránku (alternativně lze i petici v podobě výpisu z Portálu občana stáhnout a podat osobně na úřadě či odeslat poštou). Seznam petic je zároveň veřejně dostupný na Portálu veřejné správy. Později v únoru byl zpřístupněn aplikační modul ePetice pro úředníky – jedná se o webovou aplikaci, prostřednictvím které může jak Odbor voleb Ministerstva vnitra vykonávat dozor a správu nad založenými elektronickými peticemi, tak orgány veřejné moci mohou přistupovat k elektronickým peticím, které jim byly adresovány, a obstarat si například seznamy pe- tentů. Taktéž od února 2022 umožňuje Portál občana uživatelům provádět zápis kontaktního údaje o telefonním čísle nebo adrese elektronické pošty do základního registru obyvatel nebo základního registru osob a též zápis údajů o kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis do základního registru obyvatel. Uvedené by mělo umožnit orgánům veřejné moci přístup údajům a zároveň jejich sdílení, aby je uživatel nemusel při kontaktu s veřejnou správou opakovaně uvádět a mohl být v případě potřeby kontaktován či vyrozuměn. Jako součást informací o vozidlech, které uživatel Portálu občana provozuje či vlastní, si lze od dubna 2022 zobrazit detailní informace o technických prohlídkách a najetých kilometrech. Další novinku představuje napojení Portálu občana na Daňovou informační schránku (DIS+), díky kterému se nově v integrovaném kalendáři zobrazují i daňové události a termíny. Služba je určena fyzickým a podnikajícím fyzickým osobám. Na Portálu občana bude také nově před každými volbami zpřístupněna elektronická žádost o voličský průkaz. Možnost se týká všech voleb s výjimkou těch do zastupitelstev obcí. Jako první byla uživatelům od srpna do září 2022 dostupná žádost o voličský průkaz pro senátní volby, následovala ji v listopadu 2022 až lednu 2023 žádost pro prezidentské volby. Pro odeslání žádosti může být ze zákona použita pouze datová schránka žadatele, kterou si dotyčný jednoduše v několika krocích v Portálu občana založí a připojí. Uživatelům jsou v rámci služby dostupné přehledné instrukce a upozornění formou SMS či e-mailu k vyzvednutí vyhotoveného voličského průkazu. V červenci 2022 byly zpřístupněny nové webové stránky chcidatovku.gov.cz, který je výsledkem sloučení dvou dříve nezávislých stránek chcidatovku.gov.cz a chciidentitu.gov.cz a představuje úvod do problematiky elektronické identifikace a datových schránek. Vzhledem k tomu, že obě témata jsou nedílně spojena, jsou takto celostně prezentována na uvedených webových stránkách, které jsou k dispozici i v angličtině, ruštině a ukrajinštině. Od srpna 2022 je uživatelům chytrých telefonů a dalších mobilních zařízení dostupná nová verze aplikace Gov.cz, která umožňuje rychlé přihlašování prostřednictvím biometriky, a eliminuje potřebu pokaždé zadávat přístupové údaje. Uživatel se přihlásí vybraným prostředkem pouze při prvním použití aplikace, čímž své zařízení zaregistruje, a následně si už vystačí jen s biometrikou. Otevřená data Díky povinnosti publikovat data z úředních desek v otevřeném formátu narostl počet poskytovatelů otevřených dat z 243 v roce 2021 na 285 v roce 2022. K publikaci dat z úředních desek byl vydán příslušný standard. Správnost postupu otevírání dat si poskytovatelé mohou ověřit v nové testovací aplikaci. Nově byly také spuštěny dashboardy poskytovatelů, které přehledně informují o datových sadách. Více na: https://data.gov.cz/poskytovatelé. Pokračovalo i vzdělávání v otevírání dat a práci s daty. Kurzy jsou zde: https://data.gov.cz/vzdělávání. 3 500 000 přihlášení do Portálu občana 71 lidé ve veřejné správě 72 LIDÉ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ Zaměstnanci ve vládou regulované sféře Podle údajů uvedených ve vládním návrhu Státního závěrečného účtu České republiky za rok 202214 bylo ve vládou regulované sféře (tj. v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích státu) zaměstnáno celkem 477 177 osob (z nich 198 160 v organizačních složkách státu a 279 017 v příspěvkových organizacích státu). Meziročně tedy vzrostl celkový počet přepočtených míst o 5 853 tj. o 1,24 % (z toho v organizačních složkách státu meziročně se snížil o 0,8 % a v příspěvkových organizacích státu se zvýšil o 2,8 %). Celková suma prostředků na platy se zvýšila na 253 171 mil. Kč (meziročně o 7 625 mil. Kč). Průměrný plat činil 42 081 Kč (oproti 41 380 v roce 2021). Například na vrub kapitoly Všeobecná pokladní správy byl rozpočet v platové oblasti posílen v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí (zejména z důvodu úhrady přesčasové práce a vyplácení mimořádných odměn v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině a energetickou krizí; na vrub ostatních běžných výdajů pak z důvodu zajištění tvorby celostátní koncepce a strategie informačních a komunikačních politik státu v rámci digitalizace veřejné správy). Prostředky na platy a ostatní platby byly dále posíleny v kapitole Ministerstva vnitra z důvodu řešení krizové situace vyvolané válkou na Ukrajině (personální posílení Odboru azylové a migrační politiky o 312 míst do konce roku 2023). Ministerstvo průmyslu o obchodu personálně posílilo v souvislosti s administrací Programu podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen. Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí, vládní návrh státního závěrečného účtu 2022. 14 Vládní návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2022, Příloha C: Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. Dostupné on-line z: https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/2023-05-02_C- Zprava-o-vysledcich-hospodareni-statniho-rozpoctu.pdf 186 634 186 013 187 372 190 438 192 312 194 160 197 131 198 791 198 394 199 847 198 160 227 258 227 582 229 273 232 007 230 042 237 713 242 914 250 225 265 254 271 478 279 017 0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Vývoj počtu zaměstnanců ve vládou regulované sféře, 2012 až 2022 Organizační složka státu Příspěvkové organizace státu 73 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí, vládní návrh státního závěrečného účtu, 2022. Struktura státních zaměstnanců Struktura státních zaměstnanců (organizačních složek státu a příspěvkových organizací) dle dat Ministerstva financí publikovaných v brožuře Státní rozpočet v kostce 2022. Celkový počet započítaných míst byl 488 879 (oproti 482 270 v roce 2021). V přehledu nejsou uvedeni zaměstnanci ve státním zdravotnictví. Zdroj: Státní rozpočet v kostce 2022, Ministerstvo financí 71 535 77 292 81 321 89 140 99 113 106 625 111 667 113 345 114 710 66 953 69 797 70 111 77 472 87 931 102 851 120 825 132 201 138 460 0 50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Prostředky na platy a ostatní platby za provedenou práci ve vládou regulované sféře, 2014 až 2022 (v mil. Kč) Organizační složky státu Příspěvkové organizace státu 74 Zaměstnanci služebních úřadů Systemizace služebních a pracovních míst ve služebních úřadech S účinností od 1. ledna 2022 bylo schváleno 76 410 služebních a pracovních míst. V porovnání se systemizací s účinností od 1. ledna 2021 bylo zaznamenáno navýšení o 145 služebních a pracovních míst. Z celkového počtu systemizovaných míst bylo 68 569 míst služebních (tj. míst v režimu zákona o státní službě), což představuje oproti 1. lednu 2021 navýšení o 220 služebních míst. Pracovních míst (tj. míst v režimu zákoníku práce) bylo 7 841 a ve srovnání s 1. lednem 2021 je to méně o 75 pracovních míst. Celkový počet služebních míst státních zaměstnanců zahrnuje 9 327 představených. Systemizovaných míst vedoucích zaměstnanců bylo 456. Vývoj počtu služebních míst celkem a vývoj počtu míst představených v roce 2022 je patrný z následujících grafů. Zdroj: Sekce pro státní službu, Ministerstvo vnitra. 68 300 68 350 68 400 68 450 68 500 68 550 68 600 Počet služebních míst v roce 2022 (měsíční vývoj) 9 250 9 260 9 270 9 280 9 290 9 300 9 310 9 320 9 330 9 340 9 350 Počet služebních míst představených v roce 2022 (měsíční vývoj) 75 Státní zaměstnanci a rozdělení dle vzdělání V roce 2022 bylo na služebních místech zařazeno 60 335 státních zaměstnanců, oproti loňskému roku došlo ke snížení o 878. Celkový počet služebních míst státních zaměstnanců zahrnuje 9 284 představených, došlo tedy oproti předchozímu roku ke snížení o 54. Podmínkou služebního označení je určitý stupeň vzdělání, kterého musí státní zaměstnanec dosáhnout. Níže uvedená tabulka uvádí počet státních zaměstnanců v daném služebním označení. Četnost služebního označení představených podle § 9 zákona o státní službě, a to v pořadí od nejčastěji stanoveného označení, popisuje tabulka Služební označení představeného, včetně údajů z let 2018 až 2021. Zastoupení státních zaměstnanců dle jejich služebního označení v roce 2022 Služební označení Počet státních zaměst- nanců % (2022) odborný referent 18 150 30,1 % odborný rada 15 105 25,0 % rada 9 030 15,0 % vrchní referent 7 072 11,7 % ministerský rada 5 403 9,0 % vrchní ministerský rada 3 681 6,1 % vrchní rada 1 610 2,7 % vládní rada 129 0,2 % vrchní vládní rada 128 0,2 % referent 27 0,0 % Celkem 60 335 100 % Služební označení představeného v letech 2018 až 2022 (údaje k 31. prosinci) Služební označení představeného Počty představených v roce 2018 2019 2020 2021 2022 vedoucí oddělení 6 802 6 887 6 512 6 565 6 499 ředitel odboru 1 674 1 666 1 599 1 609 1 558 ředitel sekce 258 264 259 257 252 vedoucí služebního úřadu 183 189 189 184 184 vedoucí zastupitelského úřadu 70 64 59 54 48 náměstek pro řízení sekce/vrchní ředitel sekce 65 72 72 70 70 státní tajemník 14 15 15 15 15 personální ředitel SPSS 1 1 1 1 1 náměstek pro státní službu 1 1 1 1 1 celkem 9 068 9 159 8 707 8 756 8 628 Zdroj: Sekce pro státní službu, Ministerstvo vnitra. V rámci struktury představených dle jejich služebního označení došlo v roce 2022 k nejnižšímu stavu od roku 2018. Největší podíl (6 499 přestavených) představuje kategorii vedoucích oddělení, kterou z 65 % reprezentují ženy – viz graf Poměr zastoupení žen a mužů na místech představených v roce 2022. Věková struktura státních zaměstnanců Z níže uvedené věkové struktury státních zaměstnanců zobrazené v následujícím grafu vyplývá, že postupně dochází ke stárnutí státních zaměstnanců, což dokazují i data z minulých let. V roce 2022 počet státních zaměstnanců ve věku 45 až 65+ nadále rostl oproti mladším věkovým skupinám, ve kterých naopak počet zaměstnanců klesal. Nejvíce došlo k nárůstu státních zaměstnanců ve věkové skupině 50 až 54 let. Celkem jich přibylo 160. 76 Zdroj: Sekce pro státní službu, Ministerstvo vnitra. Podíl zastoupení mužů a žen ve služebních úřadech Oproti roku 2021 mírně vzrostl celkový podíl žen, a to o 0,3 %, přičemž i v pozici představených došlo ke zvýšení o 0,7 %. Rovněž vzrostl podíl žen na 79 % jakožto státních zaměstnankyň, které nejsou představenými (v předchozím roce zaujímaly 78,4 %). Z níže uvedeného grafu je patrné, že největší zastoupení žen coby představených reprezentují pozici vedoucí oddělení, a to v 65 %. Muži v 77 % reprezentují pozici vedoucích zastupitelných úřadů. Zdroj: Sekce pro státní službu, Ministerstvo vnitra. 18-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65+ 2018 5 686 4 768 5 541 6 922 9 948 9 360 9 620 8 984 5 555 1 507 2019 2 485 3 993 5 380 6 646 9 472 9 884 9 254 9 282 5 737 1 632 2020 2 408 3 358 5 325 6 446 9 103 10 411 9 001 9 552 5 747 1 774 2021 4 346 2 981 5 253 6 418 8 728 10 886 9 064 9 806 5 810 1 917 2022 4 309 2 410 4 942 6 275 8 404 10 936 9 224 9 836 5 954 2 063 0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000 Věková struktura státních zaměstnaců v roce 2022 24 % 40 % 21 % 76 % 60 % 79 % 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % 120 % celkem představený státní zaměstnanec, který není představený Poměr zastoupení žen a mužů ve služebních úřadech, 2022 muži ženy 77 Zdroj: Sekce pro státní službu, Ministerstvo vnitra. Obsazenost systemizovaných služebních míst státními zaměstnanci Obsazenost systemizovaných služebních míst státními zaměstnanci byla v prosinci let 2018, 2019, 2020, 2021 a 2022 takřka shodná. Státními zaměstnanci bylo v roce 2022 celkově obsazeno 88 % služebních míst. To však neznamená, že 12 % služebních míst zůstává neobsa- zených. V souladu s příslušným ustanovením zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, se na neobsazená služební místa vážou finanční prostředky určené na platy. Podle § 178 zákona o státní službě lze služební místo obsadit osobou v pracovním poměru na dobu určitou, jestliže státní zaměstnanec nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než jeden měsíc. Tato možnost se obvykle využívá pro obsazení služebního místa po dobu, kdy je státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené a z dalších obdobných důvodů. Významná část z neobsazených služebních míst je vždy obsazena osobami v pracovním poměru. 65 % 48 % 38 % 31 % 33 % 39 % 23 % 35 % 52 % 62 % 69 % 67 % 61 % 77 % 0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 % vedoucí oddělení ředitel odboru ředitel sekce vrchní ředitel sekce státní tajemník vedoucí služebního úřadu vedoucí zastupitelského úřadu Poměr zastoupení mužů a žen na místech představených v roce 2022 ženy muži 78 Obsazenost služebních míst státními zaměstnanci (prosinec 2018 až 2022) Služební úřady Obsazenost služebních míst státními zaměstnanci v roce 2022 2021 2020 2019 2018 Resort Ministerstva dopravy 90 % 91 % 90 % 88 % 85 % Resort Ministerstva financí 91 % 86 % 92 % 91 % 91 % Resort Ministerstva obrany 88 % 88 % 90 % 87 % 89 % Resort Ministerstva práce a sociálních věcí 86 % 85 % 88 % 87 % 87 % Resort Ministerstva pro místní rozvoj 89 % 88 % 93 % 91 % 84 % Resort Ministerstva průmyslu a obchodu 87 % 88 % 92 % 89 % 85 % Resort Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 87 % 85 % 86 % 86 % 87 % Resort Ministerstva vnitra 82 % 86 % 87 % 85 % 86 % Resort Ministerstva zdravotnictví 88 % 88 % 86 % 88 % 85 % Resort Ministerstva zemědělství 91 % 84 % 90 % 90 % 91 % Resort Ministerstva životního prostředí 88 % 89 % 89 % 86 % 88 % Ministerstvo kultury 85 % 87 % 87 % 88 % 88 % Ministerstvo spravedlnosti 81 % 82 % 82 % 85 % 80 % Ministerstvo zahraničních věcí 82 % 83 % 84 % 88 % 86 % Úřad vlády České republiky 96 % 96 % 96 % 96 % 89 % Archiv bezpečnostních složek 91 % 86 % 93 % 85 % 80 % Český báňský úřad 94 % 95 % 97 % 96 % 96 % Český statistický úřad 93 % 93 % 92 % 91 % 89 % Český telekomunikační úřad 91 % 92 % 93 % 89 % 87 % Český úřad zeměměřičský a katastrální 93 % 95 % 94 % 92 % 92 % Energetický regulační úřad 86 % 81 % 79 % 79 % 76 % Národní sportovní agentura 65 % 57 % 66 % 60 % Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 90 % 85 % 87 % 85 % 81 % Správa státních hmotných rezerv 82 % 84 % 89 % 88 % 81 % Státní úřad pro jadernou bezpečnost 91 % 88 % 88 % 93 % 91 % Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí 100 % 90 % 90 % 100 % 80 % Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 74 % 75 % 78 % 75 % 75 % Úřad pro ochranu osobních údajů 92 % 88 % 93 % 77 % 83 % Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře 90 % 86 % 86 % 90 % 81 % Úřad průmyslového vlastnictví 93 % 94 % 93 % 94 % 90 % Celkem 88 % 87 % 89,50 % 88,50 % 89,00 % Zdroj: Sekce pro státní službu, Ministerstvo vnitra 79 Vzdělávání ve služebních úřadech v roce 2022 Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra podle § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o státní službě), plní koordinační roli v oblasti vzdělávání státních zaměstnanců a připravuje vzdělávací programy a rámcová pravidla vzdělávání. Na základě usnesení vlády č. 680 ze dne 27. srpna 2014 ke Strategickému rámci rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 až 2020 a o zřízení Rady vlády pro veřejnou správu plní Ministerstvo vnitra též koordinační roli v oblasti vzdělávání zaměstnanců správních úřadů. Vzdělávání je realizováno systémově na základě služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu ze dne 5. listopadu 2019 č. 4, kterým se stanoví Rámcová pravidla vzdělávání ve služebních úřadech (dále služební předpis č. 4/2019), jež pro služební úřady upravuje vzdělávání státních zaměstnanců a zaměstnanců, jimiž bylo dočasně obsazeno služební místo dle § 178 a § 178a zákona o státní službě, a na základě usnesení vlády č. 899 ze dne 7. září 2020 o Rámcových pravidlech vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech (dále usnesení vlády č. 899/2020). Obě normy stanovují minimální požadavky na zajištění jednotlivých procesů vzdělávání a odpovědnosti služebních a správních úřadů za vzdělávání. Dodržování obou výše uvedených norem (služebního předpisu č. 4/2019 a usnesení vlády č. 899/2020) bylo předmětem dotazníkového šetření, jehož výsledky shrnuje Zpráva o vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech a státních zaměstnanců ve služebních úřadech za kalendářní rok 2022, která bude zveřejněna na internetových stránkách Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra. Šetření se týkalo všech 234 služebních úřadů (přičemž devět z nich se týká úřadů uvedených v § 11 odst. 5 zákona o státní službě, na které se služební předpis č. 4/2019 nevztahuje) a dvou ústředních správních úřadů (které jsou vyňaty z působnosti zákona o státní službě). Výsledkem šetření za rok 2022 bylo pozitivní zjištění, že všechny dotčené úřady identifikují vzdělávací potřeby zaměstnanců a státních zaměstnanců a provádějí vyhodnocování vzdělávacích akcí, a to ihned po skončení vzdělávání, nebo s odstupem času. Rovněž evidenci či přehled absolvovaného vzdělávání vedou téměř všechny úřady, ať už se jedná o vlastní databáze, nebo personální informační systémy. Komplexní plány vzdělávacích akcí byly zpracovávány u více než 90 % úřadů. Jak je patrné z následující tabulky, průzkum byl dále zaměřen na účast zaměstnanců a státních zaměstnanců v jednotlivých druzích vzdělávání a na počet zaměstnanců a státních zaměstnanců, kteří se účastnili prezenčních interních a prezenčních externích forem vzdělávání, anebo distančních on-line forem vzdělávání. Nejvíce zastoupeným druhem vzdělávání bylo vzdělávání průběžné, které představovalo 87 % veškerého vzdělávání, jak je zřejmé z grafu Účast zaměstnanců a státních zaměstnanců ve vzdělávání. Do průběžného vzdělávání spadá vzdělávání, které zajišťuje prohlubování znalostí zaměstnanců a státních zaměstnanců v návaznosti na již absolvované vzdělávání za účelem odborného a osobního rozvoje zaměstnanců a státních zaměstnanců, a systematicky navazuje na absolvované vstupní vzdělávání úvodní a případně následné. Co se týče poměru interního a externího vzdělávání, v roce 2022 interní vzdělávání výrazně převažovalo. Zaujímalo 74 % z celkového objemu veškerého vzdělá- vání. 80 Počet zaměstnanců a státních zaměstnanců, kteří se účastnili jednotlivých druhů vzdělávání (v rámci interního a externího vzdělávání) Počet účastníků a formy vzdělávání Druhy vzdělávání Interní Externí Prezenční Online Prezenční Online Celkem Vstupní vzdělávání úvodní 1 782 4 512 72 457 6 823 Vstupní vzdělávání následné 131 272 391 748 1 542 Vstupní vzdělávání následné pro státní zaměstnance 606 512 458 139 1 715 Průběžné vzdělávání 43 107 85 039 24 708 18 615 171 469 Vzdělávání vedoucích zaměst- nanců/představených 2 693 5 151 2 076 1 273 11 193 Jazykové vzdělávání 2 399 136 1 561 775 4 871 Celkem 50 718 95 622 29 266 22 007 197 613 Zdroj: Sekce pro státní službu, Ministerstvo vnitra Procentuální vyjádření účasti zaměstnanců a státních zaměstnanců v jednotlivých druzích vzdělávání (v rámci interního a externího vzdělávání) Zdroj: Sekce pro státní službu, Ministerstvo vnitra. Vstupní vzdělávání úvodní 3 % Vstupní vzdělávání následné 1 % Vstupní vzdělávání následné státních zaměstnanců 1 % Průběžné vzdělávání 87 % Vzdělávání vedoucích zam./představených 6 % Jazykové vzdělávání 2 % Účast zaměstnanců a státních zaměstnanců ve vzdělávání 81 Zdroj: Sekce pro státní službu, Ministerstvo vnitra. Předmětem zjištění byla rovněž četnost účasti zaměstnanců a státních zaměstnanců v prezenčním a on-line vzdělávání (tj. vzdělávání probíhajícím v internetovém prostředí, jako je e-learning, on-line webinář apod.), a to jak v externí, tak interní formě vzdělávání. V roce 2022 převažovalo distanční on-line vzdělávání oproti prezenční formě. Tvořilo až 60 % z celkového objemu vzdělávání, kterého se zaměstnanci a státní zaměstnanci během roku účast- nili. Zdroj: Sekce pro státní službu, Ministerstvo vnitra. Zajímavé je zjištění, že celkový počet účastí ve vzdělávání se oproti roku 2021 snížil o 12 % (26 018 účastí), konkrétně z celkového počtu účastníků v roce 2021 (223 631) na 197 613 účastníků v roce 2022. Srovnání dokládá následující tabulka a grafy. Lze se domnívat, že jedním z důvodů snížení může být snížení rozpočtu na vzdělávání v jednotlivých úřadech. Interní vzd. 74 % Externí vzd. 26 % Celkový přehled účasti zaměstnanců a státních zaměstnanců v interním a externím vzdělávání, v % Prezenční vzdělávání 40 % Online vzdělávání 60 % Celkový přehled účasti zaměstnanců a státních zaměstnanců v prezenčním a online vzdělávání, v % 82 Počet účastníků a formy vzdělávání Druhy vzdělávání Interní Externí Prezenční Online Prezenční Online Celkem Celkem v roce 2021 24 478 133 838 16 788 48 527 223 631 Celkem v roce 2022 50 718 95 622 29 266 22 007 197 613 Zdroj: Sekce pro státní službu, Ministerstvo vnitra Zdroj: Sekce pro státní službu, Ministerstvo vnitra Zdroj: Sekce pro státní službu, Ministerstvo vnitra 41 316 79 984 182 365 117 629 0 20 000 40 000 60 000 80 000 100 000 120 000 140 000 160 000 180 000 200 000 prezenční 2021 prezenční 2022 online 2021 online 2022 Počet účastníků prezenčního a online vzdělávání v letech 2021 až 2022 158 316 146 340 65 315 51 273 0 20 000 40 000 60 000 80 000 100 000 120 000 140 000 160 000 180 000 interní 2021 interní 2022 externí 2021 externí 2022 Počet účastníků interního a externího vzdělávání v letech 2021 až 2022 83 Zaměstnanci územních samosprávných celků Následující pasáže vychází z dat Informačního systému o platech. Data nejsou kompletní – z 6 254 obcí zohledňují celkem 3 748 z nich (tj. 59,93 %). Chybí data za 3 obce s rozšířenou působností, 216 obcí s pověřeným obecním úřadem a 2 287 obcí se základní působností. V hl. m. Praze jsou dostupná data za 51 z 57 městských částí a za Magistrát hl. m. Prahy. Důvodem pro chybějící data je fakt, že dané obce buď data nezaslaly, nebo nemají zaměstnance, které by mohly vykázat. Územní samosprávné celky je souhrnný název pro obce, kraje a hl. město Prahu. V roce 2022 vykázaly celkem 95 448 zaměstnanců (v průběhu roku, tj. i se započítáním fluktuace) a 78 029 úvazků (průměrný evidenční počet zaměstnanců). Dle dostupných dat celkově vynaložily na platy 35,97 mld. Kč (celková suma po započítání všech příplatků). Po započítání odvodů na sociální a zdravotní pojištění na straně zaměstnavatele celková suma činila 48,11 mld. Kč. Z celkového počtu 95 448 zaměstnanců bylo v územních samosprávných celcích zaměstnáno 33 323 mužů (34,9 %) a 62 125 žen (65,1 %). Současně 11 937 zaměstnanců pobíralo příplatek za vedení. Z nich bylo 5 766 mužů (48,3 %) a 6 171 žen (51,7 %). Při porovnání s rokem 2021 (ovšem v roce 2021 byla vykázána data za 3 827 obcí a složení vzorku mohlo být odlišné) ubylo v souhrnu 4 863 vykázaných úvazků (průměrný evidenční počet zaměstnanců). Současně se snížil počet zaměstnanců zaměstnaných v průběhu roku o 3 711. Výdaje na platy se zvýšily o 790 mil. Kč. Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí – Informační systém o platech. 45 377 7 923 26 522 7 886 7 740 37 599 6 552 20 441 6 791 6 646 18,09 2,77 7,41 4,01 3,69 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 45 000 50 000 ORP POÚ OZP Praha Kraje MiliardyKč Početzaměstnanců Zaměstnanci územních samosprávných celků, suma na platy, 2022 Počet zaměstnanců během roku Počet úvazků Suma na platy (v mld. Kč) 84 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí – Informační systém o platech. V případě vedoucích se jedná o osoby, které mají daný stupeň řízení. Dle dat o dosaženém vzdělání mělo 33 913 zaměstnanců obcí a krajů vysokoškolské vzdělání (tj. 35,5 %), 3 198 vyšší odborné vzdělání (tj. 3,4 %) a 51 026 středoškolské vzdělání (53,5 %). Ženy, ačkoliv tvoří 65,1 % zaměstnanců územních samosprávných celků, současně tvořily 71,5 % vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, 83,3 % s vyšším odborným vzděláním a 62 % se středoškolským vzděláním. Meziročně došlo u všech zaměstnanců k mírnému poklesu dosaženého vzdělání. Zaměstnanci obcí a krajů dle dosaženého vzdělání s ohledem na muže a ženy, 2022 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí – Informační systém o platech. 14 577 2 880 11 706 2 057 2 1011 594 308 380 327 272 30 798 5 043 14 816 5 829 5 639 190 414 351 522 272 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 ORP POÚ OZP Praha Kraje Počet pracovníků Muži a ženy na pozicích územních samosprávných celků, 2022 Mužů celkem Mužů vedoucích Žen celkem Žen vedoucích 0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 % ORP muži ORP ženy POÚ muži POÚ ženy OZP muži OZP ženy Praha muži Praha ženy kraje muži kraje ženy bez vzdělání základní střední vyšší odborné vysokoškolské 85 Zásadním tématem současné veřejné správy je stárnutí zaměstnanců spojené i s fenoménem stárnutí populace. Věková struktura zaměstnanců územních samosprávných celků ukazuje, že 45,1 % zaměstnanců je starších 50 let věku. Čtyřicátníci tvoří dalších 30,7 %. Obě věkové kategorie početně rostou. Podíl zaměstnanců do 40 let věku klesl na 24,2 %. Oproti roku 2020 skladba zaměstnanců zestárla (ve věkové kategorii do 19 let sice přibylo 15 zaměstnanců, ve věkové kategorii 20 až 29 let ale ubylo 388 osob a ve věkové kategorii 30 až 39 let přibylo 127 osob). Z dlouhodobého hlediska zůstává problematika blížícího se důchodového věku téměř poloviny zaměstnanců obcí a krajů stále zásadním tématem. Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí – Informační systém o platech. 68 3 604 11 759 20 813 20 425 7 175 317 112 2 223 4 926 9 452 11 128 6 082 355 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 Do 19 let 20 až 29 let 30 až 39 let 40 až 49 let 50 až 59 let 60 až 69 let 70 let a více Zaměstnanci územních samosprávných celků dle věku a pohlaví, 2022 Muži Ženy 86 Obce s rozšířenou působností Počet zaměstnanců v průběhu roku 45 377 Počet mužů a žen 14 579 mužů (32,1 %), 30 798 žen (67,9 %) Počet úvazků 37 599 Celková suma na platy 18,09 mld. Kč (bez odvodů) Počet pracovníků s příplatkem za vedení 6 668 Počet mužů a žen s příplatkem za vedení 3 198 mužů (48 %), 3 470 žen (52 %) Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí – Informační systém o platech Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí – Informační systém o platech 17 2 004 6 020 10 110 9 536 3 039 72 27 1 050 2 239 4 263 4 736 2 183 81 0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000 Do 19 let 20 až 29 let 30 až 39 let 40 až 49 let 50 až 59 let 60 až 69 let 70 let a více Počet zaměstnanců Zaměstnanci obcí s rozšířenou působností dle věku a pohlaví, 2022 Muži Ženy 2 % 4 % 53 % 2 % 38 % Struktura dosaženého vzdělání zaměstnanců obcí s rozšířenou působností - muži, 2022 bez vzdělání základní střední vyšší odborné vysokoškolské 1 % 2 % 45 % 5 % 46 % Struktura dosaženého vzdělání zaměstnanců obcí s rozšířenou působností - ženy, 2022 bez vzdělání základní střední vyšší odborné vysokoškolské 87 Obce s pověřeným obecním úřadem Počet zaměstnanců v průběhu roku 7 923 Počet mužů a žen 2 880 mužů (36,3 %), 5 043 žen (63,7 %) Počet úvazků 6 552 Celková suma na platy 2,77 mld. Kč (bez odvodů) Počet pracovníků s příplatkem za vedení 1 331 Počet mužů a žen s příplatkem za vedení 601 mužů (45,2 %), 730 žen (54,8 %) Zaměstnanci obcí s pověřeným obecním úřadem dle věku a pohlaví, 2022 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí – Informační systém o platech Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí – Informační systém o platech 9 281 822 1 601 1 738 575 17 14 174 367 816 943 539 27 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 1800 2000 Do 19 let 20 až 29 let 30 až 39 let 40 až 49 let 50 až 59 let 60 až 69 let 70 let a více Počet zaměstnanců Muži Ženy 6 % 11 % 63 % 2 % 18 % Struktura dosaženého vzdělání zaměstnanců obcí s pověřeným obecním úřadem - muži, 2022 bez vzdělání základní střední vyšší odborné vysokoškolské 5 % 6 % 61 % 5 % 23 % Struktura dosaženého vzdělání zaměstnanců obcí s pověřeným obecním úřadem - ženy, 2022 bez vzdělání základní střední vyšší odborné vysokoškolské 88 Obce se základní působností Počet zaměstnanců v průběhu roku 26 522 Počet mužů a žen 11 706 mužů (44,1 %), 14 816 žen (55,9 %) Počet úvazků 20 441 Celková suma na platy 7,41 mld. Kč (bez odvodů) Počet pracovníků s příplatkem za vedení 1 676 Počet mužů a žen s příplatkem za vedení 992 mužů (59,2 %), 684 žen (40,8 %) Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí – Informační systém o platech Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí – Informační systém o platech 35 524 2 225 4 775 5 277 1 871 109 65 661 1312 2877 4115 2506 170 0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 Do 19 let 20 až 29 let 30 až 39 let 40 až 49 let 50 až 59 let 60 až 69 let 70 let a více Počet zaměstnanců Zaměstnanci obcí se základní působností dle věku a pohlaví, 2022 Muži Ženy 6% 14% 75% 1% 5% Struktura dosaženého vzdělání zaměstnanců obcí se základní působností - muži, 2022 bez vzdělání základní střední vyšší odborné vysokoškolské 4 % 9 % 71 % 4 % 13 % Struktura dosaženého vzdělání zaměstnanců obcí se základní působností - ženy, 2022 bez vzdělání základní střední vyšší odborné vysokoškolské 89 Hlavní město Praha Počet zaměstnanců v průběhu roku 7 886 Počet mužů a žen 2 057 mužů (26,1 %), 5 829 žen (73,9 %) Počet úvazků 6 791 Celková suma na platy 4,01 mld. Kč (bez odvodů) Počet pracovníků s příplatkem za vedení 1 291 Počet mužů a žen s příplatkem za vedení 490 mužů (38 %), 801 žen (62 %) Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí – Informační systém o platech. Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí – Informační systém o platech. 0 325 1 058 1 651 1 756 942 97 0 143 427 548 513 366 60 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 1800 2000 Do 19 let 20 až 29 let 30 až 39 let 40 až 49 let 50 až 59 let 60 až 69 let 70 let a více Počet zaměstnanců Zaměstnanci Prahy dle věku a pohlaví, 2022 Muži Ženy 1 % 1 % 35 % 2 % 61 % Struktura dosaženého vzdělání zaměstnanců hl. m. Prahy - muži, 2022 bez vzdělání základní střední vyšší odborné vysokoškolské 0 % 1 % 47 % 3 % 48 % Struktura dosaženého vzdělání zaměstnanců hl. m. Prahy - ženy, 2022 bez vzdělání základní střední vyšší odborné vysokoškolské 90 Kraje Počet zaměstnanců v průběhu roku 7 740 Počet mužů a žen 2 101 mužů (27,1 %), 5 639 žen (72,9 %) Počet úvazků 6 646 Celková suma na platy 3,69 mld. Kč (bez odvodů) Počet pracovníků s příplatkem za vedení 971 Počet mužů a žen s příplatkem za vedení 485 mužů (49,9 %), 486 žen (50,1 %) Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí – Informační systém o platech. Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí – Informační systém o platech. 3 354 1 279 2 047 1 462 487 7 0 124 422 694 527 320 14 0 500 1000 1500 2000 2500 Do 19 let 20 až 29 let 30 až 39 let 40 až 49 let 50 až 59 let 60 až 69 let 70 let a více Počet zaměstnanců Zaměstnanci krajů dle věku a pohlaví, 2022 Muži Ženy 1 % 0 % 16 % 1 % 82 % Struktura dosaženého vzdělání zaměstnanců krajů- muži, 2022 bez vzdělání základní střední vyšší odborné vysokoškolské 1 % 0 % 23 % 2 % 75 % Struktura dosaženého vzdělání zaměstnanců krajů - ženy, 2022 bez vzdělání základní střední vyšší odborné vysokoškolské 91 hospodaření veřejné správy 92 HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY Hospodaření se státním majetkem V roce 2022 dosáhl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále ÚZSVM) druhých nejvyšších příjmů ve své historii, a to (více než) 1,79 miliardy Kč. Meziročně příjmy vzrostly o 18,4 milionu Kč. Nejvýznamnější část příjmů tvořily prodeje nepotřebných státních pozemků a ostatních nemovitostí (1,22 mld. Kč). Dalších 235,6 milionu Kč bylo získáno z pronájmů nemovitostí (u většiny z pronájmů pozemků). Výdaje ÚZSVM meziročně klesly o 43 milionů Kč na 1,61 miliardy Kč. Ušetřit se podařilo zejména na provozních výdajích. Ke konci roku 2022 ÚZSVM hospodařil s 200 574 položkami majetku v celkové účetní hodnotě 19,75 miliard Kč. Celkem bylo v uplynulém roce zdarma převedeno 19 921 položek nemovitého majetku (v hodnotě 705,2 milionu Kč) a 3 175 položek movitého majetku (v hodnotě 31,46 milionu Kč). Počet majetkových položek v evidenci ÚZSVM dlouhodobě klesá (v roce 2010 jich bylo 310 626). Z nemovitého majetku tvořily největší část (96,4 %) pozemky v celkové hodnotě 7,1 miliardy Kč. Zbylá část (3,6 %) byla složena z budov, bytů, nebytových prostor a staveb v celkové hodnotě 5,6 miliardy Kč a 219 věcných břemen k pozemkům a stavbám (0,3 %) v celkové hodnotě 1,7 milionu Kč. V roce 2022 ÚZSVM převedl, prodal nebo zlikvidoval celkem 18 266 položek movitého majetku. Celkem 3 666 (20,1 %) movitých věcí bylo transparentně prodáno v elektronických aukcích na www.nabidkamajetku.cz, přičemž se jednalo o majetek v hodnotě 8,5 milionu Kč. Více než polovinu movitého majetku, a to konkrétně 11 425 položek, ÚZSVM v souladu se zákonem ekologicky zlikvidoval či recykloval. ÚZSVM zdarma zastupuje organizační složky státu v majetkoprávních sporech před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány. Právní zástupci ÚZSVM uhájili v loňském roce státu 16,4 miliardy Kč. ÚZSVM uzavřel celkem 1 046 dohod o zastupování ostatních organizačních složek státu před soudy, přičemž dosáhl úspěšnosti více než 90 %. Ke konci roku 2022 vedl ÚZSVM celkem 9 364 otevřených právních jednání v celkové částce přesahující 181 miliard Kč. Od 1. března 2016, kdy vešla v účinnost novela zákona o majetku státu, převzal ÚZSVM od organizačních složek státu (dále OSS) a státních organizací (dále SO) celkem 14 851 nemovitostí v hodnotě 3,7 miliardy Kč. Novela mimo jiné zavedla povinnost OSS a SO převádět nepotřebné nemovitosti na ÚZSVM (zjednodušeně s výjimkou nemovitostí, u nichž složky státu rozhodly o nepotřebnosti před 1. 3. 2016 a dále s výjimkou nemovitostí, které si složky převedou uvnitř svého resortu, případně je použijí ke směně). Celkově se jednalo o 1 557 budov, 13 187 pozemků, 38 nebytových prostor, 107 bytových jednotek a ostatních nemovitostí, 24 věcných práv a jeden pěstitelský celek. Ze všech 14 851 převzatých nemovitostí jich bylo již 8 538 zrealizováno (57,5 %), z toho 4 627 (v hodnotě 1,1 miliardy Kč) bylo převedeno bezúplatně a 3 911 úplatně za 985,8 milionu Kč. Nejvíce nepotřebných nemovitostí převzalo pracoviště ÚZSVM v Ostravě (3 065), Ústní nad Labem (2 279) a pracoviště ÚZSVM v Hradci Králové (2 228). Jen za rok 2022 připadlo ÚZSVM 2 101 nemovitostí, což představuje 14,1 % z celkového počtu převzatých nemovitostí. Nejvíce nepotřebných nemovitostí získal ÚZSVM od Ředitelství silnic a dálnic České republiky (6 692), Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (2 183) a Ministerstva zemědělství (1 315). Informace do kapitoly byly převzaty z Výroční zprávy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových 2022, která je dostupná na webu www.uzsvm.cz 93 Příspěvek na přenesený výkon státní správy Součástí státního rozpočtu pro rok 2022 byl jako každý rok i příspěvek na výkon státní správy, který je obcím a krajům vyplácen jako částečná úhrada výdajů (zejména mzdových a provozních) vzniklých při výkonu přenesené státní správy (výdej osobních a cestovních dokladů, řidičských průkazů, stavební agenda, matriční agenda, živnostenský úřad apod.). V roce 2022 činil příspěvek pro obce včetně hl. m. Prahy celkem 11,5 mld. Kč a pro kraje (bez hl. m. Prahy) celkem 1,7 mld. Kč. Oproti roku 2021 došlo k valorizaci příspěvku o 5 % u krajů, což znamenalo nárůst o 83,1 mil. Kč. Stát i v roce 2022 pokračoval v zavádění adresnosti příspěvku (tedy platby za úkon) a zároveň zavedl výkonové platby u části agendy zkušebních komisařů pro obce s rozšířenou působností, která má přispět ke spravedlivější distribuci příspěvku dle reálných výkonů úřadů. V roce 2023 obdrží obce (včetně hl. m. Prahy) o 624 mil. Kč více než v roce 2022 a kraje si meziročně polepší o 155 mil. Kč (valorizace o 5 %). Vývoj výše příspěvku na výkon státní správy v letech 2006–2023 (v mil. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra Shrnutí hospodaření územních rozpočtů Hospodaření územních rozpočtů v roce 2022 navázalo na pozitivní vývoj předchozích let (s výjimkou roku 2020, který byl poznamenaný pandemií covid-19 a na ni navazující restriktivní opatření vlády) i přesto, že v roce 2022 vykázaly územní samosprávné celky nižší kladné saldo rozpočtu než v roce 2021. Hospodaření krajů skončilo s přebytkem ve výši 7,7 mld. Kč a hospodaření obcí a dobrovolných svazků obcí (dále jen DSO) se souhrnným přebytkem ve výši Příspěvek na výkon státní správy v mil. Kč Obce Kraje Praha Celkem 2006 6 607,1 987,5 502,0 8 096,6 2007 6 894,6 1 123,8 517,0 8 535,4 2008 7 116,2 1 118,4 534,9 8 769,5 2009 7 331,5 1 178,9 563,8 9 074,2 2010 9 167,7 1 176,2 988,7 11 332,6 2011 7 569,6 1 074,3 824,2 9 468,1 2012 7 386,1 1 035,6 822,9 9 244,6 2013 7 400,9 1 035,7 813,4 9 250,0 2014 7 407,6 1 040,9 816,5 9 265,0 2015 7 411,4 1 040,9 814,3 9 266,6 2016 7 495,7 1 069,9 833,7 9 399,3 2017 8 172,3 1 140,5 906,2 10 219,0 2018 8 590,1 1 197,6 959,6 10 747,3 2019 9 438,3 1 317,3 1 075,5 11 831,1 2020 9 829,0 1 488,2 1 140,9 12 458,1 2021 10 251,7 1 660,6 1 210,5 13 122,8 2022 10 228,5 1 744,0 1 236,5 13 209,0 2023 10 783,1 1 898,7 1 320,6 14 002,4 94 25,1 mld. Kč. Samotné hospodaření DSO skončilo schodkem ve výši 0,2 mld. Kč. Ruská invaze na Ukrajinu, která započala v únoru roku 2022, má negativní dopad na globální ekonomiku, neboť vyvolala energetickou krizi a významně přispěla k růstu inflace, která vedla ke zpřísňování měnové politiky centrálních bank. V této souvislosti došlo k růstu výdajů územních rozpočtů, především výdajů na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu, které jsou však do značné míry kompenzovány ze státního rozpočtu, a provozních výdajů v důsledku růstu cen. Na druhou stranu je posilována i příjmová stránka územních rozpočtů v podobě růstu inkasa daňových příjmů, zejména daně z přidané hodnoty, a to zejména v důsledku vysoké inflace. Růstu daňových příjmů územních rozpočtů nezabránilo ani přijetí několika vládních opatření z počátku roku 2021 v podobě zrušení superhrubé mzdy a výplaty kompenzačního bonusu podnikatelům, jelikož paralelně došlo k navýšení podílu obcí a krajů na sdílených daních. Celkové příjmy se meziročně zvýšily o 9,7 % na 743,5 mld. Kč, přičemž většinu meziročního růstu tvořil růst daňových příjmů (o 51,4 mld. Kč), který byl podpořen jak ekonomickou situací, tak i vyšším růstem inflace. Ke strmému růstu daňových příjmů přispělo i navýšení podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní z roku 2021. Na straně výdajů došlo meziročně k růstu o 11,7 % na 710,7 mld. Kč. Na růstu výdajů se podílely jak běžné výdaje (o 50,3 mld. Kč na 555,7 mld. Kč), tak i kapitálové výdaje (o 24 mld. Kč na 155 mld. Kč). Běžné výdaje tvořily především neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím (dále PO) ve výši 274,4 mld. Kč, které směřovaly především do oblasti školství, a to v důsledku růstu transferů ze státního rozpočtu určených na přímé náklady na vzdělávání (jedná se zejména o mzdy učitelů). Výrazný podíl tvořily výdaje na nákup služeb (75,5 mld. Kč) nebo platby za provedenou práci (50,5 mld. Kč). Většinu kapitálových výdajů představovaly investiční nákupy a související výdaje (122,4 mld. Kč) a investiční transfery PO (17,2 mld. Kč). I přes meziroční růst kapitálových výdajů kraje ani obce opět zcela nevyužily svůj investiční potenciál. K nevyužití investičního potenciálu u obcí přispělo výlučně hospodaření hl. m. Prahy, bez jehož hospodaření by obce v souhrnu svůj investiční potenciál naplnily, a dokonce ho překročily. Výdaje územních rozpočtů v souvislosti s pomocí Ukrajině se týkaly především pomoci uprchlíkům na území České republiky. Zejména se jednalo o zajištění ubytování a provoz Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině. Významná část těchto výdajů je však hrazena ze státního rozpočtu. Nelze však opomíjet roli územních rozpočtů, kterou sehrály při pomoci uprchlíkům. Z pohledu výše dluhu a zůstatků na bankovních účtech územních rozpočtů došlo v roce 2022 ke zvýšení jejich rozdílu, kdy stavy na bankovních účtech významně rostly (o 37,7 mld. Kč na 405,2 mld. Kč) a dluh se zvýšil pouze minimálně (o 2,4 mld. Kč na 98,4 mld. Kč). K 31. 12. 2022 vykázaly územní rozpočty15 pohledávky vůči Sberbank CZ, a.s. v likvidaci v celkové výši 6,5 mld. Kč v důsledku její li- kvidace. VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH ROZPOČTŮ Územní rozpočty v období let 2013 až 2023 každoročně vykazovaly kladné saldo hospodaření s výjimkou DSO. V roce 2022 dosáhl přebytek 32,8 mld. Kč, to znamená, že došlo k jeho meziročnímu poklesu o 8,6 mld. Kč, tj. o 20,8 %, ale 15 Data získána z Pomocného analytického přehledu, který předávají kraje, obce nad 3000 obyvatel a příspěvkové organizace s hodnotou aktiv vyšší než 100 mil. Kč. zároveň dosáhl třetího nejlepšího výsledku od roku 2013 (v roce 2016 byl 53,2 mld. Kč a v roce 2021 činil 41,4 mld. Kč). Vývoj salda hospodaření od roku 2013 je zobrazen v následujícím grafu. 95 Příjmy a výdaje územních rozpočtů v letech 2013–2022 (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí Hospodaření obcí a dobrovolných svazků obcí Příjmy obcí a dobrovolných svazků obcí Celkové příjmy obcí a DSO v roce 2022 činily 442,9 mld. Kč, meziročně vzrostly o 11,4 %, tj. o 45,4 mld. Kč. Po očištění o dotace určené na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy ve výši 22,6 mld. Kč, které přijalo hl. m. Praha, činí celkové příjmy 420,3 mld. Kč. Výrazný meziroční růst byl zaznamenán především u daňových příjmů, které se zvýšily o 39,7 mld. Kč. Oproti tomu u přijatých transferů došlo v roce 2022 k meziročnímu poklesu o 2,8 %, tj. o 2,6 mld. Kč na 88,1 mld. Kč. Nedaňové příjmy dosáhly růstu o 21,7 %, tj. o 8,8 mld. Kč na 49,3 mld. Kč a u minoritních kapitálových příjmů došlo k poklesu o 4,9 %, tj. o 0,5 mld. Kč na 9,7 mld. Kč. Meziroční změna v příjmech obcí v letech 2014–2022 (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí 390,9 418,3 441,8 444,1 472,4 532,2 593,8 625,8 677,8 743,5 373,0 407,2 420,6 390,9 441,2 523,5 562,1 611,8 636,4 710,7 17,8 11,1 21,2 53,2 31,2 8,7 31,7 14,0 41,4 32,8 0 100 200 300 400 500 600 700 800 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Tisíce Celkové příjmy Celkové výdaje Saldo 18,0 8,6 -5,7 15,6 37,0 30,0 9,1 23,7 45,4 -30 -20 -10 0 10 20 30 40 50 60 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Transfery Ostatní příjmy Daňové příjmy Celkové příjmy 96 Daňové příjmy navázaly na každoroční meziroční růst, kterého dosahovaly, s výjimkou roku 2020, ve kterém došlo k poklesu v důsledku pandemie covid-19, v celém sledovaném období a dosáhly 285,7 mld. Kč (o 15,5 %, tj. o 39,7 mld. Kč více). Na růstu se podílelo především navýšení podílu obcí na sdílených daních, a to z 23,58 % na 25,84 % v roce 2021, oživení ekonomiky nebo růst inflace. Nejvýznamnější růst byl vykázán u inkasa daně z přidané hodnoty, u které došlo k růstu o 16,2 %, tj. o 19,4 mld. Kč na 138,8 mld. Kč a u daní z příjmů právnických osob, jejichž inkaso se zvýšilo o 14,6 %, respektive o 8,8 mld. Kč na 68,8 mld. Kč. Inkaso daní z příjmů fyzických osob vykázalo také růst, a to o 11,4 %, tj. o 5,4 mld. Kč na 52,9 mld. Kč. Vývoj daňových příjmů obcí v letech 2014–2022 – meziroční změna (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí Za zmínku stojí i příjem vybraných obcí z daní z hazardních her, který sice z celkového pohledu zastává minimální podíl, nicméně u vybraných obcí tvoří značnou část jejich příjmů. V některých případech dokonce několikanásobně překračuje republikový průměr. Nejvyšší příjem z rozpočtového určení daní a z daní z hazardních her má na 1 obyvatele obec Chvalovice, která se svým příjmem ve výši 374,9 tis. Kč překračuje republikový průměr 20,6krát. Dále je lze uvést pohraniční obce Strážný (12,7krát), Česká Kubice (11,4krát) nebo Rozvadov (8,1krát). Příjem vybraných obcí z rozpočtového určení daní a z daní z hazardních her na 1 obyvatele v roce 2022 (tis. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí 8,4 5,3 15,4 15,6 19,9 19,0 -14,3 25,2 39,7 -20 -10 0 10 20 30 40 50 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Vliv změny RUD Meziroční změna bez vlivu RUD Daňové příjmy 374,9 230,8 208,3 147,4 124,5 120,6 94,8 89,7 62,2 53,0 52,1 46,4 54,6 46,9 45,5 42,5 43,5 41,2 38,1 38,2 0 50 100 150 200 250 300 350 400 Republikový průměrný příjem obcí na 1 obyv. z RUD a z daně z hazardu (18,24 tis. Kč) 97 Zdrojem nedaňových příjmů obcí byly především příjmy z pronájmu nebo pachtu majetku, které dosáhly 15,3 mld. Kč (meziročně o 9,5 %, tj. o 1,3 mld. Kč více) a příjmy z vlastní činnosti ve výši 14,4 mld. Kč (meziroční růst o 16,9 %, tj. o 2,1 mld. Kč). Nicméně i s kapitálovými příjmy tvořily dohromady minoritní část v podobě přibližně 1/8 z celkových příjmů obcí. Obce a DSO přijaly v roce 2022 transfery ve výši 88,1 mld. Kč a meziročně došlo k jejich poklesu o 2,8 %, tj. o 2,6 mld. Kč. Jejich pokles byl způsoben jak poklesem neinvestičních transferů, které činily 63,4 mld. Kč a meziročně se snížily o 2,7 %, tj. o 1,7 mld. Kč, tak i poklesem investičních transferů, které dosáhly 24,7 mld. Kč a meziročně se snížily o 3,2 %, tj. o 0,8 mld. Kč. Největší část neinvestičních transferů přijaly obce z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT), které činily 25,7 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 7,3 %, tj. o 2 mld. Kč. Naprostou většinu uvedených peněžních prostředků přijalo hl. m. Praha v rámci přímých nákladů na vzdělávání (19,4 mld. Kč). Dále lze zmínit peněžní prostředky přijaté z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále MPSV) ve výši 5,2 mld. Kč, které meziročně klesly o 25,1 %, respektive o 1,8 mld. Kč. Pokles byl zaznamenán především u dotací určených na řešení naléhavých potřeb při zabezpečení provozu sociálních služeb zřízených a provozovaných obcemi (o 98,7 %, respektive o 1,5 mld. Kč méně). Jednalo se o transfery podle zákona o sociálních službách ve výši 1,8 mld. Kč a na výkon činnosti obce s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí ve výši 1,6 mld. Kč. K nejvýraznějšímu poklesu došlo u transferů poskytnutých z rozpočtu kapitoly Všeobecná pokladní správa (dále VPS), které činily 1,8 mld. Kč a meziročně se snížily o 51,4 %, tj. o 1,9 mld. Kč. Příspěvek obcím ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu se meziročně snížil o 71 %, tj. o 2,3 mld. Kč. Z pohledu investičních transferů přijaly obce a DSO nejvíce peněžních prostředků z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále MMR) ve výši 8,4 mld. Kč, což představovalo meziroční pokles o 8,1 %, tj. o 0,7 mld. Kč. Největší část těchto prostředků ve výši 4,6 mld. Kč (meziročně o 24,5 %, tj. o 1,5 mld. Kč méně) byla z Integrovaného regionálního operačního programu. Dále lze zmínit prostředky ve výši 2,5 mld. Kč poskytnuté z programu Podpora rozvoje regionů 2019+ (meziročně o 18,9 %, tj. o 0,4 mld. Kč více). Z rozpočtu Státního fondu životního prostředí obce přijaly transfery ve výši 3,5 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 56,6 %, tj. o 1,3 mld. Kč. Dále obdržely 3 mld. Kč (meziroční růst o 34,9 %, tj. o 0,8 mld. Kč) z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Z kapitoly Ministerstva životního prostředí (dále MŽP) obce přijaly 1,8 mld. Kč v rámci Operačního programu životní prostředí 2014–2020 (meziročně o 46,3 %, tj. o 1,5 mld. Kč méně). Struktura příjmů obcí zůstává stejná i v roce 2022, kdy 66,8 % příjmů tvoří daňové příjmy, 19,9 % transfery, 11,1 % nedaňové příjmy a zbylé cca 2,2 % představují kapitálové příjmy. Struktura příjmů obcí v letech 2013–2022 (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí 261,1 279,1 287,7 282,0 297,6 334,6 364,6 373,7 397,5 442,9 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 500 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Celkové příjmy Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Transfery 98 Výdaje obcí a DSO Celkové výdaje obcí a DSO v roce 2022 činily 417,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 14,8 %, tj. o 53,7 mld. Kč. Po očištění o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy činí jejich výše 395,2 mld. Kč. Na meziročním zvýšení se podílel jak růst běžných výdajů, které se zvýšily o 12,4 %, respektive o 32,7 mld. Kč na 296,2 mld. Kč, tak i významný meziroční růst kapitálových výdajů o 20,9 %, respektive o 21 mld. Kč na 121,6 mld. Kč. Výdaje obcí v letech 2014–2022 – meziroční změny (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí Z detailnějšího pohledu na běžné výdaje, které představují 70,1 % celkových výdajů, vyplývá, že většina peněžních prostředků obcí směřovala do neinvestičních transferů PO ve výši 72,4 mld. Kč. Jednalo se především o organizace z oblasti školství (41,7 mld. Kč), sociálních služeb (10,3 mld. Kč) a kultury (9 mld. Kč). Dále významnou část z běžných výdajů tvořily výdaje na nákup služeb ve výši 71,3 mld. Kč a platby za provedenou práci, které činily 60,7 mld. Kč. Nízká závislost investičních výdajů obcí na přijatých investičních transferech vyplývá i z výrazně nižšího poměru přijatých investičních transferů na kapitálových výdajích obcí, než je tomu např. u krajů. U obcí se poměr pohyboval v letech 2013–2022 v rozmezí od 15,4 % (v roce 2017) do 41,6 % (v roce 2015). V roce 2022 obce realizovaly největší kapitálové výdaje v historii (částečně díky vysoké inflaci), a to přes relativně nízké přijaté investiční trans- fery. Vývoj investičních transferů a kapitálových výdajů obcí v letech 2013–2022 (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí 27,4 -4,4 -24,7 34,1 50,4 12,7 16,1 9,2 53,7 -40 -30 -20 -10 0 10 20 30 40 50 60 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkové výdaje 69,1 90,3 85,2 52,5 68,7 96,3 94,5 101,2 100,6 121,6 24,3 29,8 35,5 14,9 10,6 17,8 23,3 27,4 25,5 24,7 0 20 40 60 80 100 120 140 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Kapitálové výdaje Přijaté investiční transfery 99 Při porovnání provozního salda16 obcí očištěného o splátky půjčených peněžních prostředků a kapitálových výdajů z vlastních zdrojů17 je patrné, že obce v posledních čtyřech letech svůj investiční potenciál18 plně nevyužily. Na výsledku se výrazně podílí hl. m. Praha, které od roku 2013 nevyužilo svůj investiční potenciál ani jednou. V roce 2022 hl. m. Praha nevyužilo svůj investiční potenciál ve výši 14,4 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy obce v roce 2022 investovaly více, než kolik činil jejich investiční potenciál. Nevyužívání investičního potenciálu znamená odkládání potřebných investic pro rozvoj obcí a zároveň, zejména v době vysoké inflace, znehodnocování peněžních prostředků držených na bankovních účtech. Nevyužívání investičního potenciálu zároveň znamená, že výtky obcí a krajů na nedostatek prostředků, které získávají z daní, je neopodstat- něný. Využití investičního potenciálu obcí v letech 2013–2022 (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí Pokud se jedná o odvětvové třídění výdajů obcí, směřovala většina prostředků do oblasti dopravy (celkem 80,6 mld. Kč; tj. o 23,9 %, resp. o 15,6 mld. Kč více), přičemž největší část prostředků byla určena na dopravní obslužnost (30,7 mld. Kč) nebo na silnice (28,8 mld. Kč). Dále lze uvést výdaje do oblasti vzdělávání (61,5 mld. Kč – o 6,8 % více), na činnost místní správy (54,3 mld. Kč) a na bydlení (52,3 mld. Kč – o 16,3 %, resp. o 7,3 mld. Kč více). Odvětvové výdaje obcí v roce 2022 (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí 16 Provozním saldem se rozumí disponibilní peněžní prostředky, které z běžných příjmů mohou být využity na investice, případně splácení dluhů atd. Provozní saldo = (daňové příjmy + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery) – běžné výdaje. 17 Kapitálové výdaje z vlastních zdrojů = kapitálové výdaje – přijaté investiční transfery. 18 Rozdíl mezi provozním saldem očištěným o splátky půjčených peněžních prostředků a kapitálovými výdaji z vlastních zdrojů. 44,8 60,5 49,7 37,6 58,1 78,4 71,2 73,8 75,1 96,9 37,3 46,2 51,6 49,6 62,4 67,4 78,9 74,2 79,9 100,9 0 20 40 60 80 100 120 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Kapitálové výdaje z vlastních zdrojů Provozní saldo očištěné o splátky půjčených peněžních prostředků 18,8 20,9 22,2 23,6 30,1 52,3 61,5 63,1 80,6 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 Sociální služby Sport a zájmová činnost Kultura, církve a sdělovací prostředky Vodní hospodářství Ochrana životního prostředí Bydlení, komunální služby a územní rozvoj Vzdělávání a školské služby Státní moc a státní správa Doprava 100 Válečný konflikt na Ukrajině se promítl i do hospodaření obcí, které se podílely především na pomoci ukrajinským uprchlíkům na území České republiky. Obce za rok 2022 vynaložily prostředky na tento účel v celkové výši 1,7 mld. Kč. Výši celkových výdajů obcí významně ovlivnily výdaje realizované z rozpočtu hl. m. Prahy, které činily 0,9 mld. Kč, což představuje 52,2 % z celkových výdajů. Jednalo se především o výdaje na ubytování uprchlíků (0,6 mld. Kč). V roce 2022 byly obcím ze státního rozpočtu proplaceny výdaje v celkové výši 0,3 mld. Kč, kdy další peněžní prostředky budou obcím zasílány během roku 2023. Měsíční výdaje obcí v souvislosti s pomocí Ukrajině a jejímu obyvatelstvu v roce 2022 (mil. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí Hospodaření obcí skončilo v roce 2022 s přebytkem ve výši 25,1 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 24,8 %, respektive o 8,3 mld. Kč. Saldo rozpočtu v letech 2013– 2022 vykazuje značné kolísání, kdy se pohybovalo v rozmezí od 8,6 mld. Kč (z roku 2014) do 40,5 mld. Kč (v roce 2016). Příjmy, výdaje a saldo obcí v letech 2013–2022 (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí 2,3 164,9 109,1 182,5 190,0 310,4 159,7 92,4 104,9 338,5 0 50 100 150 200 250 300 350 400 únor 2022 březen 2022 duben 2022 květen 2022 červen 2022 červenec a srpen 2022 září 2022 říjen 2022 listopad 2022 prosinec 2022 Měsíční výdaje obcí na Ukrajinu 261,1 279,1 287,7 282,0 297,6 334,6 364,6 373,7 397,5 442,9 243,2 270,6 266,2 241,5 275,6 326,0 338,7 354,8 364,1 417,8 17,9 8,6 21,5 40,5 22,1 8,7 25,9 18,9 33,4 25,1 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 500 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Celkové příjmy Celkové výdaje Saldo 101 Hospodaření krajů Příjmy krajů Celkové příjmy činily 313,4 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 22,1 mld. Kč, tj. o 7,6 %. Po očištění o přijaté dotace určené na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy však činí příjmy krajů pouze 153,2 mld. Kč. Tyto přijaté dotace představují 51,1 % celkových příjmů. S prostředky však nemůže kraj nijak disponovat, čímž dochází k významnému zkreslování výsledků jejich hospodaření. Největší část očištěných celkových příjmů krajů představují daňové příjmy, které činily 91,6 mld. Kč a oproti předchozímu roku byly vyšší o 14,6 %, tj. o 11,7 mld. Kč. Celkové očištěné transfery činily 51 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 2,8 %, tj. o 1,4 mld. Kč. Nedaňové a kapitálové příjmy činily opět pouze zlomkovou část příjmů. Příjmy krajů v letech 2014–2022 – meziroční změna (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí Vlastní příjmy krajů (tj. příjmy daňové, nedaňové a kapitálové) dosáhly 102,3 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 13,8 mld. Kč, tj. o 15,6 %. Zároveň však od roku 2013 jejich podíl na celkových příjmech vykazuje klesající tendenci, která se výrazně projevila především v roce 2020, kdy kraje inkasovaly prostředky ze státního rozpočtu na krizové situace v souvislosti s onemocněním covid-19. V roce 2013 činil podíl vlastních příjmů 76,8 %, v roce 2019 představoval 67,9 %, v roce 2020 klesl na 62,3 % a v roce 2022 se zvýšil na 66,8 %. K nejvýznamnějšímu meziročnímu růstu na straně vlastních příjmů došlo u daňových příjmů, které se navýšily o 14,6 %, tj. o 11,7 mld. Kč na 91,6 mld. Kč. Meziroční růst inkasa daňových příjmů byl způsoben především růstem daně z přidané hodnoty, jejíž inkaso se zvýšilo o 16,2 %, tj. o 7 mld. Kč. Nedaňové a kapitálové příjmy představovaly dohromady 10,5 % vlastních příjmů, kdy došlo k jejich meziročnímu růstu o 25 %, respektive o 2,2 mld. Kč. 7,6 14,3 7,5 13,3 24,2 32,7 23,8 29,0 22,1 -10 -5 0 5 10 15 20 25 30 35 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Transfery Daňové příjmy Ostatní příjmy Celkové příjmy 102 Vývoj daňových příjmů krajů v letech 2014–2022 – meziroční změny (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí Kraje v roce 2022 přijaly transfery v celkové výši 211,1 mld. Kč a meziročně jejich výše vzrostla o 8,2 mld. Kč, respektive o 4,1 %. Zásadní vliv na jejich vývoj měly neinvestiční transfery, které se meziročně zvýšily o 10,3 mld. Kč, tj. o 5,5 % a dosáhly 198,6 mld. Kč. Naproti tomu investiční transfery meziročně klesly o 14,1 %, respektive o 2 mld. Kč na 12,5 mld. Kč. Investiční transfery přijaté kraji zaznamenaly již druhým rokem v řadě meziroční pokles. V souvislosti se snižováním investičních transferů doporučujeme plně využívat investiční potenciál krajů z kladného provozního salda. Růst neinvestičních transferů souvisí především s realizací záměrů vlády v oblasti regionálního školství. Neinvestiční transfery z rozpočtu kapitoly MŠMT dosáhly 163,6 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 6 %, tj. o 9,3 mld. Kč. Dále lze zmínit transfery poskytnuté z rozpočtu kapitoly VPS z titulu kompenzačního příspěvku krajům na ubytování osob z Ukrajiny, které činily 2,3 mld. Kč. Na straně investičních transferů došlo k poklesu především u dotací poskytnutých z rozpočtu kapitoly MŽP, které klesly o 35,5 %, tj. o 0,7 mld. Kč. Jednalo se v naprosté většině o peněžní prostředky poskytnuté z Operačního programu životního prostředí, které meziročně klesly o 76,5 %. Dále došlo k výraznému meziročnímu poklesu u peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu kapitoly MMR, které klesly o 16,4 %, tj. o 1,3 mld. Kč. Za poklesem stojí především pokles poskytnutých peněžních prostředků z Integrovaného operačního programu, které činily 6,1 mld. Kč a meziročně klesly o 16,6 %, tj. o 1,2 mld. Kč. Naopak k růstu došlo u transferů poskytnutých z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury určených na financování dopravní infrastruktury, které činily 4 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 5,2 %, respektive o 0,2 mld. Kč. 2,6 1,6 7,8 5,7 4,5 6,0 -4,2 9,1 11,7 -10 -5 0 5 10 15 20 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Meziroční změna bez vlivu RUD Vliv změny RUD Daňové příjmy 103 Struktura příjmů krajů v letech 2013–2022 (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí Výdaje krajů Celkové výdaje v roce 2022 činily 305,7 mld. Kč a zaznamenaly meziroční růst o 7,9 %, tj. o 22,3 mld. Kč. Po jejich očištění o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy činí celkové výdaje pouze 145,5 mld. Kč. Jejich růst byl způsoben jak růstem běžných výdajů, které se zvýšily o 7,6 %, tj. o 19 mld. Kč a dosáhly 268,6 mld. Kč, tak i růstem kapitálových výdajů, u kterých došlo meziročně k růstu o 9,9 %, respektive o 3,4 mld. Kč na 37,1 mld. Kč. Výdaje krajů v letech 2014–2022 – meziroční změna (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí Vývoj celkových výdajů krajů je závislý především na vývoji jejich běžných výdajů, které v roce 2022 představovaly 87,9 % z celkových výdajů. Největší část běžných výdajů tvořily neinvestiční transfery PO (202,1 mld. Kč), které se meziročně zvýšily o 12,4 mld. Kč, tj. o 6,5 %. Největší část těchto transferů (154,4 mld. Kč) byla určena pro organizace působící v oblasti školství, kdy většinu těchto prostředků kraje obdržely ze státního rozpočtu na přímé náklady na vzdělávání (151,9 mld. Kč). Dále lze zmínit prostředky určené pro organizace působící v oblasti sociálních služeb ve výši 5,7 mld. Kč (o 24,8 %, tj. o 1,9 mld. Kč méně) nebo dopravy ve výši 2,3 mld. Kč (o 5,8 %, respektive o 0,1 mld. Kč více). Významnou část běžných výdajů představovaly neinvestičními transfery podnikatelům, neinvestiční transfery neziskovým organizacím a podobným osobám nebo výdaje na nákup služeb. Celkové výdaje krajů v rámci neinvestičních transferů sice činily 240,3 mld. Kč, ale z jejich vlastního rozpočtu poskytly pouze 1,5 mld. Kč (0,6 %). 138,8 146,5 160,8 168,3 181,7 205,8 238,5 262,3 291,3 313,4 0 50 100 150 200 250 300 350 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Celkové příjmy Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Transfery 5,0 17,3 -5,6 17,0 33,2 27,0 34,7 16,0 22,3 -20 -10 0 10 20 30 40 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Kapitálové výdaje Běžné výdaje Celkové výdaje 104 Vývoj investičních transferů a kapitálových výdajů krajů v letech 2013–2022 (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí Při grafickém porovnání provozního salda očištěného o splátky půjčených peněžních prostředků a kapitálových výdajů z vlastních zdrojů je patrné, že kraje v roce 2022 plně nevyužily svůj investiční potenciál. K nevyužití investičního potenciálu krajů došlo v období 2013–2022 v polovině let, avšak v celkovém součtu všech let sledovaného období, tj. mezi roky 2013–2022, kraje svůj investiční potenciál dokonce překročily v součtu o 7 mld. Kč. Využití investičního potenciálu krajů v letech 2013–2022 (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí Z odvětvového pohledu směřovaly výdaje krajů především do oblasti školství, dopravy, sociálních služeb či zdravotnictví. Do oblasti školství kraje vynaložily nejvyšší část prostředků, které však byly z naprosté většiny kryty prostředky ze státního rozpočtu. Bez přímých nákladů na vzdělávání a dotací pro soukromé školy z rozpočtu MŠMT činily výdaje krajů do oblasti vzdělávání 14,8 mld. Kč. 15,3 18,5 27,3 14,5 17,4 30,1 32,3 37,9 33,7 37,1 5,6 8,2 13,5 8,1 5,2 8,0 11,7 15,9 14,5 12,5 0 5 10 15 20 25 30 35 40 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Kapitálové výdaje Přijaté investiční transfery 9,7 10,3 13,8 6,4 12,2 22,1 20,6 21,9 19,2 24,6 6,1 8,9 8,5 13,4 18,3 18,5 21,3 10,0 22,5 26,4 0 5 10 15 20 25 30 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Kapitálové výdaje z vlastních zdrojů 105 Odvětvové výdaje krajů v roce 2022 (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí Z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině vynaložily kraje nemalé prostředky v souvislosti s pomocí Ukrajině a jejím občanům. Kraje na tyto účely vynaložily celkem 3,6 mld. Kč. Ke konci roku 2022 bylo krajům proplaceno ze státního rozpočtu celkem 2,5 mld. Kč a zároveň jim bylo dalších 0,6 mld. Kč proplaceno na základě žádostí zaslaných do 15. 12. 2022 na začátku roku 2023. Největší část výdajů směřovala na zajištění ubytování uprchlíkům. Měsíční výdaje krajů v souvislosti s pomocí Ukrajině a jejímu obyvatelstvu v roce 2022 (mil. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí Hospodaření krajů v roce 2022 navázalo na hospodaření předchozího roku a vykázalo přebytkový výsledek ve výši 7,7 mld. Kč, což sice představuje zhoršení hospodaření oproti předchozímu roku (o 3,3 %, tj. o 0,3 mld. Kč méně), ale i přesto se jedná o druhý nejlepší výsledek hospodaření od roku 2018. 1,2 1,6 1,7 1,7 3,0 3,7 5,8 7,8 13,8 24,6 54,0 175,0 0 40 80 120 160 200 Průmysl, stavebnictví, obchod a služby Sport a zájmová činnost Bydlení, komunální služby a územní rozvoj Ochrana životního prostředí Ostatní činnosti Jiné veřejné služby a činnosti Kultura, církve a sdělovací prostředky Státní moc a státní správa Zdravotnictví Sociální služby Doprava Vzdělávání a školské služby 0,1 73,5 75,3 288,0 400,1 720,1 480,7 381,2 472,7 687,1 0 100 200 300 400 500 600 700 800 únor 2022 březen 2022 duben 2022 květen 2022 červen 2022 červenec a srpen 2022 září 2022 říjen 2022 listopad 2022 prosinec 2022 Měsíční výdaje krajů v souvislosti s Ukrajinou 106 Příjmy, výdaje a saldo krajů v letech 2013–2022 (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí Stavy na bankovních účtech Stav prostředků na bankovních účtech obcí, krajů a DSO, a na účtech PO zřízených kraji a obcemi, dosáhl ke konci roku 2022 v souhrnu 405,2 mld. Kč, meziročně se zvýšil o 10,2 %, tj. o 37,7 mld. Kč Poznámka: RRRS - Regionální rada regionů soudržnosti Zdroj: Ministerstvo financí K výraznému růstu stavu na bankovních účtech došlo jak u obcí (o 10,6 %, tj. o 27,9 mld. Kč) tak i u krajů (o 15,1 %, tj. o 6,3 mld. Kč). Přičemž růst byl také u PO obcí (o 7 %, tj. o 2,7 mld. Kč) a PO krajů (o 3,7 %, tj. o 0,8 mld. Kč). U DSO došlo k růstu prostředků o 11,8 mil. Kč (tj. o 0,5 %). Stav na bankovních účtech hl. m. Prahy (bez PO) činil k 31. 12. 2022 celkem 112,2 mld. Kč. Stav na účtech PO Magistrátu hl. m. Prahy a PO městských částí hl. m. Prahy činil 11,5 mld. Kč, celkem tedy hl. m. Praha mělo na účtech 123,7 mld. Kč. V únoru roku 2022 došlo k významnému zhoršení likvidity Sberbank CZ, a. s. v likvidaci v souvislosti s významným odlivem klientů a jejich vkladů vlivem eskalace rusko-ukrajinského konfliktu. V návaznosti na tuto skutečnost Česká národní banka vydala dne 28. 2. 2022 předběžné opatření, kterým bance zamezila nakládání s aktivy a pasivy, včetně poskytování nových úvěrů a přijímání vkladů a zahájila kroky 138,8 146,5 160,8 168,3 181,7 205,8 238,5 262,3 291,3 313,4 138,9 143,9 161,2 155,6 172,6 205,7 232,7 267,4 283,4 305,7 -0,0 2,6 -0,4 12,7 9,1 0,1 5,8 -5,0 7,9 7,7 -50 0 50 100 150 200 250 300 350 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Tisíce Celkové příjmy Celkové výdaje Saldo Stavy na bankovních účtech v mld. Kč 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Kraje 14,6 17,4 16,5 24,3 30,8 30,5 35,5 32,5 41,7 48,0 PO zřizované kraji 11,4 11,6 11,3 11,9 14,3 16,0 17,5 19,6 22,4 23,2 Obce 95,0 104,3 111,6 153,3 176,4 183,1 210,9 230,0 262,2 290,1 PO zřizované obcemi 16,1 17,8 18,2 20,2 25,0 26,9 32,7 35,6 38,7 41,4 DSO 1,8 1,5 1,5 2,0 2,1 2,3 2,5 2,2 2,5 2,5 RRRS 0,6 0,8 0,3 0,4 0,1 0,2 0,1 0,2 0,0 CELKEM 139,4 153,4 159,4 212,1 248,8 258,9 299,2 320,1 367,5 405,2 107 směřující k odejmutí povolení společnosti Sberbank CZ, a.s. působit jako banka. K 31. 12. 2022 vykázaly územní rozpočty pohledávky vůči SberBank CZ, a. s. v likvidaci v celkové výši 6,5 mld. Kč. Pohledávky obcí představovaly 3,2 mld. Kč – největší zastoupení mělo Brno (348,2 mil. Kč), hl. m. Praha (323,5 mil. Kč), Plzeň (245,9 mil. Kč) a Ostrava (216 mil. Kč). V případě PO zřízených obcemi se jednalo o pohledávky v celkové výši 26 mil. Kč. Kraje vykázaly ke konci roku 2022 pohledávky v celkové výši 3,3 mld. Kč, v rámci které největší část tvořily pohledávky Kraje Vysočina (2,5 mld. Kč), Moravskoslezského kraje (370,5 mil. Kč), Jihomoravského kraje (162,2 mil. Kč) a Plzeňského kraje (159 mil. Kč). PO zřízené kraji vykázaly pohledávky ve výši 265,7 mil. Kč ZADLUŽENOST Územní rozpočty včetně zřízených PO19 vykázaly ke konci roku 2022 dluh20 ve výši 98,4 mld. Kč, což je o 2,5 % (o 2,4 mld. Kč) více než v roce předchozím. Mírný nárůst dluhu byl u obcí (o 2,2 %, tj. o 1,6 mld. Kč), krajů (o 2,2 %, tj. o 556,3 mil. Kč) i DSO (o 15,1 %, tj. o 260,4 mil. Kč). Ke konci roku 2022 stav peněžních prostředků na bankovních účtech21 převýšil hodnotu celkového dluhu územních rozpočtů o 306,8 mld. Kč, tj. více než čtyřnásobně (4,1krát). Nutné je podotknout, že stav peněžních prostředků na bankovních účtech územních rozpočtů nepředstavuje prostředky, se kterými je možné v celé výši volně disponovat. Na bankovních účtech jsou vykazovány i prostředky, které jsou zapojované do rozpočtu následujícího roku a jsou již například smluvně vázány. Přesto lze konstatovat, že takto vysoké zůstatky prohlubují neefektivní využívání dostupných veřejných prostředků. Vývoj dluhu a stavu peněžních prostředků na bankovních účtech územních rozpočtů v letech 2013–2022 (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí V roce 2022 vykázalo dluh 3 167 obcí z celkového počtu 6 254 obcí, což je 50,6 %. Meziročně došlo k poklesu o 91 obcí. Obce (včetně PO) vykázaly dluh ve výši 71,1 mld. Kč. Proti předchozímu roku se jedná celkem o nárůst o 2,2 % 19 Čerpáno z dat předaných do CSÚIS ke dni 6. 3. 2023. 20 Do údajů o dluhu jsou od 1. 1. 2010 zahrnovány přijaté úvěry a zápůjčky, přijaté návratné finanční výpomoci, vydané dluhopisy, eskontované směnky, směnky k úhradě, závazky z ručení a ostatní dlouhodobé závazky. Konkrétně se jedná o syntetické účty 281, 282, 283, 289, 322, 326, 362, 451, 452, 453, 456, 457 a 459. (tj. o 1,6 mld. Kč). V celkovém objemu dluhu obcí jsou zahrnuty přijaté bankovní úvěry, ko- 21 Zahrnuty termínované vklady, bankovní účty, pokladna a peníze na cestě. Konkrétně jsou zahrnuty syntetické účty 068, 231, 236, 241, 244, 261, 262. V případě příspěvkových organizací se jedná o syntetické účty 068, 241, 243, 244, 261, 262. 139,4 153,4 159,4 212,1 248,8 258,9 299,2 320,1 367,5 405,2 121,6 119,1 116,3 95,6 90,8 91,2 90,9 94,4 96,1 98,4 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Stav na účtech celkem 108 munální dluhopisy, přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. zápůjček ze státních fondů. Ve struktuře dluhu obcí mají dlouhodobě největší váhu přijaté úvěry (84,0 %), komunální dluhopisy (6,8 %) a zbývající část dluhu (9,2 %) tvořily přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy. Ve srovnání s rokem 2021 se úvěry zvýšily o 4,2 %, tj. o 2,4 mld. Kč, u komunálních dluhopisů došlo k mírnému poklesu o 0,2 mld. Kč a u přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů došlo k poklesu o 0,6 mld. Kč. V roce 2022 si obce z republikového pohledu půjčovaly prostředky s pevně sjednanou úrokovou sazbou v mediánové výši 1,91 %, v předchozím roce činila 1,64 %. Bez zahrnutí čtyř největších měst (hl. m. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) činí dluh ostatních obcí 49,3 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 2,2 %, respektive o 2,2 mld. Kč. Celková výše dluhu hl. m. Prahy (vč. PO) dosáhla 13,4 mld. Kč. Podíl dluhu hl. m. Prahy na celkovém dluhu obcí činil 18,8 %. Dluh PO zřízených obcemi dosáhl ke konci roku 2022 výše 1,1 mld. Kč. Z celkového počtu 8 344 PO vykazovalo dluh 392 PO, tj. 4,7 %, které z hlediska klasifikace ekonomických činností (NACE) působily nejvíce v oblasti předškolního a základního vzdělávání. DSO vykázaly dluh ve výši 2 mld. Kč, což je o 260,4 mil. Kč (o 15,1 %) více než předchozí rok. DSO využívají získané peněžní prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury (vodovody a kanalizace), odpadové hospodářství a na projekty zvyšující atraktivitu jejich území. Kraje (vč. PO) vykázaly ke konci roku 2022 dluh v celkové výši 25,3 mld. Kč. Meziročně hodnota dluhu vzrostla o 2,2 %, tedy o 0,5 mld. Kč. Dluh PO zřízených kraji (z 1831 PO vykazuje dluh 280 PO, tj. 15,3 %) dosáhl ke konci roku 2022 výše 4,7 mld. Kč. Z hlediska klasifikace ekonomických činností (NACE) se jednalo nejvíce o PO působících v oblasti středního všeobecného a odborného vzdělávání. Vývoj dluhu obcí a krajů v letech 2013–2022 (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ Koncem roku 2020 byl přijat zákon č. 609/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní (dále RUD), jež s účinností od 1. ledna 2021 navyšuje podíly obcí a krajů na vybraných daních, a to v souvislosti se zrušením tzv. superhrubé mzdy. U obcí došlo k navýšení podílů z 23,58 % na 25,84 %, což znamená navýšení výnosu ze sdílených daní ve výchozím roce 2021 o cca 19,1 mld. U krajů byly navýšeny podíly z 8,92 % na 9,78 %, což znamenalo navýšení daňových příjmů o cca 7,1 mld. Kč. 92,2 88,9 86,9 71,9 69,0 68,6 70,0 71,1 69,6 71,1 26,8 27,6 26,4 21,3 19,7 20,8 19,3 21,8 24,8 25,3 121,6 119,1 116,3 95,6 90,8 91,2 90,9 94,4 96,1 98,4 0 20 40 60 80 100 120 140 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Dluh obcí Dluh krajů Dluh celkem 109 dozor a kontrola obcí 110 DOZOR A KONTROLA OBCÍ Dozorová činnost Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra plní od roku 2006 úlohu nadřízeného správního orgánu podle § 178 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s § 94 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve vztahu k orgánům kraje nebo hl. m. Prahy v samostatné působnosti (hl. m. Prahy). Většina řízení se týká rozhodování Ministerstva vnitra jakožto nadřízeného orgánu krajů a hlavního města Prahy při vyřizování žádostí o poskytnutí informací z oblasti samostatné působnosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. V roce 2022 bylo Odborem veřejné správy, dozoru a kontroly vyřizováno (jako nadřízeným orgánem krajů při poskytování informací v rámci samostatné působnosti) celkem 100 odvolání a stížností (oproti 97 v roce 2021). Ve 47 případech byli žadatelé zcela nebo zčásti úspěšní (v roce 2021 v celkem69 případech). Ve 44 případech bylaodvoláníčistížnosti zamítnuty (postup kraje byl potvrzen), v celkem 9 případech bylo řízení ukončeno jinak (podání bylo opožděné nebo bylo postoupeno jinému příslušnému orgánu). V roce 2022 byly vydány celkem tři informační příkazy (v roce 2020 jich bylo celkem 10, v roce 2021 celkem 3). Rozhodování o odvoláních a stížnostech proti orgánům krajů při vyřizování žádostí o poskytnutí informací ze samostatné působnosti krajů Celkem vyři- zováno Vyhověno zcela Vyhověno zčásti Nevyhověno Podáno opožděně/ před- časně Postoupeno Hlavní město Praha 34 16 4 13 1 Středočeský kraj 17 7 7 3 Ústecký kraj 17 5 2 9 1 Liberecký kraj 1 1 Karlovarský kraj 1 1 Plzeňský kraj 2 1 1 Jihočeský kraj Kraj Vysočina 6 2 2 2 Královéhradecký kraj 1 1 Pardubický kraj 6 2 1 2 1 Moravskoslezský kraj 2 1 1 Olomoucký kraj 6 2 4 Zlínský kraj Jihomoravský kraj 7 1 4 2 Celkem 100 37 10 44 1 8 Zdroj: Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Dozor nad usneseními a dalšími opatřeními v samostatné působnosti V oblasti dozoru nad usneseními a dalšími opatřeními orgánů územních samostatných celků (dále ÚSC) vydanými v jejich samostatné působnosti se Ministerstvo vnitra v roce 2022 zabývalo na základě podnětů i poznatků z vlastní (zejména kontrolní) činnosti nejčastěji následujícími věcnými oblastmi: • nakládáním s nemovitým majetkem, • poskytováním mimořádných odměn členům zastupitelstva obce, • zákonností pravidel pro přidělování bytů, • zákonností jednacích řádů orgánů obcí. V uvedených oblastech bylo rovněž shledáno při výkonu dozoru nejvíce pochybení ze strany ÚSC. 111 Posuzování pravidel pro přidělování obecních bytů V rámci plnění úkolů stanovených Strategií sociálního začleňování 2021−2030 provádí Ministerstvo vnitra posuzování zákonnosti pravidel pro přidělování obecních bytů. Pravidla pro přidělování obecních bytů, zjištěná v rámci kontrolní činnosti Ministerstva vnitra nebo obdržená na základě podnětů, jsou posuzována po obsahové stránce z pohledu případné diskriminace a možnosti omezení přístupu k obecnímu bydlení. V roce 2022 Ministerstvo vnitra posoudilo celkem 51 pravidel pro přidělování bytů, včetně jejich návrhů, z nichž ve 41 případech zjistil porušení zákona. V roce 2022 bylo z důvodu končící pandemie covid-19 krize posouzeno přibližně jednou tolik pravidel pro přidělování bytů než v roce 2021. Do uvedeného počtu se nezapočítávají pravidla, jimiž obce nahrazují pravidla stávající, které Ministerstvo vnitra posoudilo za rozporná se zákonem. Pozn.: V jednom případě se nejednalo o pravidla pro přidělování bytů ve vlastnictví obce, ale pouze o nezávazný návod, který nebyl schválen orgánem obce. Zdroj: Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Za nejčastější porušení zákona lze označit: • neprojednání žádosti občana obce v orgánu obce k tomu příslušném nebo nezařazení na seznam uchazečů na základě plošně stanovených podmínek (např. občanství České republiky, dluhy vůči obci či třetím subjektům, existence jiného bydlení apod.), • nezařazení na seznam uchazečů z důvodu pobírání různých dávek sociální podpory, • požadavek poplatku nebo nevratného daru za podání žádosti, • posuzování trestní minulosti žadatele, posuzování všech členů žadatelovi domácnosti nebo rodiny, kteří nejsou ná- jemci. Návrhy na zrušení obecně závazné vyhlášky obce V průběhu roku 2022 bylo Ústavnímu soudu podáno celkem 8 návrhů Odborem veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky (dále OZV) či jejích ustanovení. Jednalo se o OZV města Krásná Lípa č. 2/2021 o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, OZV obce Číměř č. 3/2021 o místním poplatku 17,6 80,4 2 Posouzení zákonnosti pravidel pro přidělování obecních bytů, 2022 V souladu se zákonem v % V rozporu se zákonem v % Ostatní v % Posouzení zákonnosti pravidel pro přidělování obecních bytů v roce 2022 Celkový počet posouzených pravidel 51 Počet pravidel shledaných v souladu se zákonem 9 (+1) Počet pravidel rozporných se zákonem 41 Náprava nezákonných pravi- del Dobrovolně zjednána náprava 33 Náprava je předmětem jednání s obcí 7 Pravidla byla ve fázi návrhu 1 112 za obecní systém odpadového hospodářství, OZV obce Tchořovice č. 2/2021 o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, OZV obce Vestec č. 3/2021 o místním poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, OZV města Klecany č. 2/2021 o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, OZV obce Okrouhlice č. 1/2021 o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, OZV městyse Frymburk č. 6/2021 o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství a OZV města Příbram č. 1/2022 o nočním klidu. V roce 2022 Ústavní soud rozhodl o návrhu Odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra podaném v roce 2021 na zrušení OZV obce Přišimasy č 1/2019 o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku s možností jeho připojení na stavbu kanalizace, když Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 27/21 ze dne 11. října 2022 návrhu vyho- věl. Dozor nad vydáváním obecně závazných vyhlášek Spuštěním informačního systému Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále Sbírka) byl v roce 2022 výrazně ovlivněn i výkon dozoru nad vydáváním obecnězávaznýchvyhlášek.Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra se věnoval jak posuzováním nových obecně závazných vyhlášek, tak zároveň průběžně dle kapacitních možností byly odborem posuzovány i obecně závazné vyhlášky, které byly vydány do 31. prosince 2021 a následně vloženy do Sbírky dle přechodného ustanovení zákona č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Cílem opětovného posouzení obecně závazných vyhlášek je eliminace nezákonných obecně závazných vyhlášek vkládaných do Sbírky, a tím posílení právní jistoty adresátů, neboť v předchozích letech ne všechny obecně závazné vyhlášky byly Ministerstvu vnitra v souladu s tehdejší platnou právní úpravou zaslány. Dalším důvodem pro opětovné posouzení je, že v mezičase mohlo zejména dojít ke změně legislativy či vývoji v judikatuře. Vyhlášek vydaných v roce 2022 bylo posouzeno cca 3 000 a vyhlášek vydaných před 1. lednem 2022 bylo opětovně posouzeno téměř 5 000. V počátku roku 2022 Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra rovněž pokračoval v posuzování obecně závazných vyhlášek, které obdržel ještě v závěru roku 2021 převážně v souvislosti s novou právní úpravou v oblasti odpadového hospodářství. Příslušných vyhlášek bylo posouzeno celkem 4 470. Z počtu cca 4 500 vydaných obecně závazných vyhlášek tvořilo 24 % vyhlášek upravující oblasti místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, další významnou skupinou byly vyhlášky stanovující systém odpadového hospodářství a obecně závazné vyhlášky o nočním klidu. V rámci metodické pomoci bylo v roce 2022 posouzeno celkem 2 520 návrhů obecně závazných vyhlášek, v nichž nejčastější oblastí právní úpravy byla oblast týkající se odpadového hospodářství, tj. stanovení systému odpadového hospodářstvíanastaveníjejího zpoplatnění,což následně kopíruje i skladbu oblasti právní úpravy u obecně závazných vyhlášek následně vyhlášených ve Sbírce. Z následné dozorové činnosti odboru vyplývá, že u 48 % posouzených vyhlášek byl zaslán k posouzení i jejich návrh. Podíl nezákonných obecně závazných vyhlášek vydaných a posouzených v roce 2022 činil 2,9 %. U obecně závazných vyhlášek, kterým předcházelo zaslání návrhu odboru, činil podíl nezákonných vyhlášek pouze 0,8 %, což poukazuje na nezastupitelnou roli odboru při poskytování metodické pomoci. U obecně závazných vyhlášek, kterým zaslání návrhu nepředcházelo, činil podíl nezákonných vyhlášek 4,7 %. 113 Zdroj: Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Zdroj: Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství; 24 % systém odpadového hospodářství; 13 % noční klid; 9 % zrušovací; 8 % místní poplatek za odkládání komunálního místní poplatek za užívání veřejného prostranství; 5 % místní poplatek ze psů; 4 % požární ochrana požární řád; 3 % Oblast právní úpravy obecně závazných vahlášek vydaných v roce 2022 systém odpadového hospodářství; 11 % místní poplatek ze psů; 10 % místní poplatek za komunální odpad obecní systém; 8 % místní poplatek za užívání veřejného prostranství; 6 % místní poplatek z pobytu; 5 % požární ochrana požární řád; 4 % školské obvody základní školy; 4 % noční klid; 4 % místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství; 3 % Oblast právní úpravy vydah obecně závazných vyhlášek před rokem 2022 114 Územní oddělení Počet obcí vúzemním oddělení Posouzené OZV + návrhy Účast na hromadných akcích Metodické výjezdy na obce Osobní konzultace k OZV Dotazy obcí (tel., e-mail, datová schránka) České Budějovice – Jihlava 1 328 1 948 14 17 20 1 463 Plzeň – Karlovy Vary 635 2 190 13 43 105 1 721 Ústí nad Labem–Liberec 569 2 034 15 1 9 1 968 Pardubice – HradecKrá- lové 899 1 177 3 38 20 2 107 Brno – Olomouc 1 075 2 557 1 38 63 927 Zlín – Ostrava 607 2 429 3 30 117 1 850 Praha 1 145 1 914 0 17 1 773 Centrum ODK* – 472 – – – – Celkem 6 258 14 721 49 175 335 10 539 Pozn.: V odboru jsou oddělením dozoru nad normotvorbou obcí posuzovány obecně závazné vyhlášky statutárních měst; obecně závazných vyhlášek (včetně návrhů) bylo za rok 2021 celkem 472. Zdroj: Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Informační systém Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů Od 1. ledna 2022 Ministerstvo vnitra na základě zákona č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, zřídilo informační systém Sbírka, který je bezplatně přístupný na adrese https://sbirkapp.gov.cz/, a jehož věcným gestorem a správcem je Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra. Sbírka přináší zásadní změnu v oblasti vyhlašování právních předpisů vydávaných v působnosti obcí, krajů, hl. m. Prahy a některých správních úřadů, v rámci které právní předpisy vydávané těmito územními samosprávnými celky a některými správními úřady nabývají platnosti okamžikem vyhlášení v informačním systému. Sbírka slouží jak k vyhlašování nových obecně závazných vyhlášek a nařízení vydávaných územními samosprávnými celky a právních předpisů vydávaných správními úřady a ke zveřejňování některých dalších zákonem stanovených aktů, tak od 1. ledna 2025 bude rovněž obsahovat všechny platné a účinné právní předpisy územních samosprávných celků a některých správních úřadů, jelikož ty mají povinnost zveřejnit ve Sbírce i platné a účinné právní předpisy, které byly vyhlášeny před spuštěním Sbírky, tj. před 1. lednem 2022. Od ledna 2025 následně vznikne ucelená databáze, která poskytne komplexní přehled o vydaných právních předpisech územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra, jakožto věcný gestor a správce Sbírky, se v průběhu celého roku 2022 podílel jak na kontinuálním rozvoji systému, který bude pokračovat i v následujících letech, tak současně zajišťoval provoz informačního systému, technickou podporu, výkon role správce a poskytování metodické pomoci vkladatelům. Pro cílené poskytování metodické pomoci byla zřízena e-mailová adresa sbirkausc@mvcr.cz a telefonní help-linka +420 603 190 675, na kterou se lze s konkrétními dotazy ke Sbírce obracet. Výkon role správce informačního systému Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů V roce 2022 bylo do Sbírky vloženo celkem 17 002 podání, z čehož více než 80 % tvořily OZV obcí (každý měsíc bylo ve Sbírce vyhlášeno v průměru více než 1 180 obecně závazných vyhlášek a 220 nařízení). Z celkového počtu provedených vkladů bylo vloženo cca 18 % podání v měsíci prosinci, což potvrzuje předchozí poznatky o zvýšené normotvorné činnosti obcí v závěru roku v oblasti vydávání OZV. 115 Celkový počet vkladů do Sbírky Obecně závazné vyhlášky Nařízení Jiné akty 17 002 14 233 2 733 36 Zdroj: Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Výkon role správce Sbírky ve vztahu ke kontrole vložených podání primárně spočívá v kontrole metadat, v rámci které správce kontroluje každé vložené podání. V roce 2022 byla provedena kontrola u celkem 13 722 podání. Ve více než třetině případů bylo nutné provést opravu metadat. V závěru roku 2022 byl zaznamenán klesající trend v nutnosti zásahu správce do vkládaných metadat. Zda se ale zmiňovaný trend potvrdí, ukáže až delší časový horizont. Pokud sám ÚSC nebo správní úřad zjistí, že ve Sbírce zveřejnil dokument, který není právním předpisem, požádá správce o výmaz dokumentu. Žádostí o výmaz obdržel v roce 2022 správce celkem 454 a 381 dokumentů bylo ze Sbírky následně odstraněno. V případě žádostí o výmaz, které nebyly ze strany správce akceptovány, se jednalo v převážné většině o situace, ve kterých obce nesprávně žádosti o výmaz uplatňovaly vůči právním předpisům, které byly následně rušeny jinými právními předpisy zveřejněnými ve Sbírce. Zrušené právní předpisy však ve Sbírce zůstávají zveřejněny a nepodléhají výmazu. V rámci výkonu role správce byla rovněž identifikována řadachybnýchvkladů.Mezinejčastější chyby při vkládání patří: • Využití nesprávného formuláře. • Duplikovaný vklad. • Nesprávné vyplnění metadat. • Nedokončení odesílání právního předpisu (nepřihlášení se do datové schránky). • Nevyužití formuláře pro vklad a odeslání souborů přímo datovou zprávou. 108 178 429 308 424 543 290 222 459 152 314 2 022 2 122 1 359 1 131 848 1 155 799 861 679 339 465 684 1 100 Počet běžných vkladů a vkladů dle přechodného ustanovení v jednotlivých měsících Běžný Dle přechodného ustanovení 116 Kontrolní činnost Kontrola výkonu samostatné působnosti obcí Kontroly samostatné působnosti obce mají výrazně preventivně-metodický charakter. Cílem kontrol není pouze naplnění zjišťovací funkce kontroly, tj. popsání stavu výkonu samostatné působnosti a jeho srovnání se stavem žádoucím, včetně identifikace nedostatků, ale též poskytnutí metodické pomoci ve formě doporučení k tomu, jak by obce měly postupovat (obce mají též možnost požádat o návrh nápravných opatření k odstranění a prevenci nedostatků). Stejně jako v letech 2020 a 2021, která byla ovlivněna pandemií covid-19, kdy bylo do značné míry znemožněno realizovat kontroly na místě, Odbor veřejné správy, dozoru a kontrola Ministerstva vnitra i v roce 2022 standardně prováděl i tzv. distanční kontroly. Z celkového počtu 85 kontrol bylo 29 kontrol distančních, tedy cca třetina všech kontrol provedených v roce 2022. Některé z kontrol byly realizovány jako dílčí a byly tematicky zaměřené, a to zejména v souvislosti s podněty ke kontrole. S ohledem na nemožnost řešit některé situace na místě a vyžádat si pružně doplňující podklady jsou distanční kontroly administrativně náročnější. Na celkový počet provedených kontrol mělo vliv utlumení kontrolní činnosti ve 3. a 4. čtvrtletí roku (od 1. 8. 2022 kontroly prováděny nebyly) v souvislosti s volbami do zastupitelstev obcí, neboť bylo nutné obcím ponechat určitý čas pro konsolidaci nově zvolených orgánů obce. Přehled provedených (zahájených) kontrol obcí v roce 2022 dle velikostní kategorie Typ obce Obec I. Obec II. Obec III. Celkem Počet kontrol 74 3 8 85 Zdroj: Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Prezenční 66 % Distanční 34 % Srovnání počtu kontrol dle typu 117 Zdroj: Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Zdroj: Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly V roce 2022 bylo zjištěno celkem 260 porušení zákona. I z důvodu zčásti omezeného rozsahu předmětu některých kontrol (především distančních kontrol) Odborveřejnésprávy,dozoru a kontroly Ministerstva vnitra shledal v roce 2022 průměrně tři porušení zákona na provedenou kontrolu. Obecná informace o všech kontrolách výkonu samostatné působnosti svěřené orgánům měst a obcí provedených odboremveřejnésprávy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra jsou dle zákona o kontrole zveřejněna na internetových stránkách https://www.mvcr.cz/odk2/ v sekci Ostatní dokumenty (informace ke kontrole, změny území obce, číslování budov apod.)22 . Na webových stránkách jsou dostupné rovněž informace o kontrolách z předchozích let. 22 https://www.mvcr.cz/odk2/clanek/obecne-informace- o-vysledcich-kontrol-provedenych-odborem.aspx 56 53 33 32 44 105 112 113 113 114 116 117 118 90 75 85 0 20 40 60 80 100 120 140 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Počet kontrol v jednotlivých letech počet kontrol 5 7 5 4 5 5 5 4 4 3 3 0 1 2 3 4 5 6 7 8 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Průměrný počet porušení zákona na kontrolu 118 Zdroj: Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Zdroj: Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Obec I. 5,52 7,11 5,49 4,54 4,45 4,81 5,1 4,5 3,6 3,6 3,0 Obec II. 4,00 5,00 5,50 4,50 7,00 2,25 4,3 4,4 2,6 1,0 1,3 Obec III. 2,14 4,17 4,60 3,11 5,00 3,50 1,3 2,9 3,2 2,5 3,9 CELKEM 5,24 6,94 5,45 4,42 4,53 4,57 4,9 4,30 3,54 3,47 3,06 5,24 6,94 5,45 4,42 4,53 4,57 4,9 4,30 3,54 3,47 3,06 0,00 1,00 2,00 3,00 4,00 5,00 6,00 7,00 8,00 Srovnání průměrného počtu porušení zákona na kontrolu dle typů obcí 61 % 39 % Zjištěná porušení zákona dle oblastí Zákon o obcích Informační zákon 119 Zdroj: Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Nejzávažnější porušení zákona o obcích a informačního zákona • Nezveřejnění informace o konání zasedání zastupitelstva obce. • Neveřejnost zasedání zastupitelstva obce. • Nerespektování zákonem stanovených náležitostí zápisu ze zasedání zastupitelstva obce. • Vady zveřejnění záměru nakládat s nemovitým majetkem obce. • Nevyřizování žádostí o informace. • Nezveřejnění poskytnutých informací. Kontroly přenesené působnosti krajů a Magistrátu hlavního města Prahy Počet zjištěných porušení zákona u kontrol přenesené působnosti krajských úřadů a Magistrátu hl. m. Prahy Krajský úřad Pardubického kraje 4 Krajský úřad Libereckého kraje 2 Krajský úřad Moravskoslezského kraje 0 Magistrát hlavního města Prahy 4 Krajský úřad Kraje Vysočina 0 Celkem 10 40 % 35 % 33 % 31 % 27 % 23 % 22 % 18 % 0 % 5 % 10 % 15 % 20 % 25 % 30 % 35 % 40 % 45 % doložkaosplnění náležitostíprávního jednání vadyvzápisechze zasedánízastupitelstva zveřejněnívýročnízprávy zveřejněnízáměru zveřejněníposkytnutých informací vyřizovánížádostío informace vydánírozhodnutío odmítnutí periodicitakonání zasedání Přehled nejčastěji zjišťovaných porušení zákona v roce 2022 120 Stanoviska odboru, metodická doporučení a metodické materiály Stanoviska V roce 2022 byla vydána a na webových stránkách Ministerstva vnitra zveřejněna stanoviska, která ke konkrétní problematice zpracoval odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra: • č. 1/2022 – Pověření ke kontrole (ze dne 12. května 2022) • č. 2/2022 – Poskytnutí osvobození nebo úlevy na poplatku pro osoby pobírající starobní důchod (ze dne 25. května 2022) • č. 3/2022 – Spolupráce kontrolních orgánů za účelem odstranění duplicit v kontrolní činnosti a minimalizaci zátěže kontrolovaných osob v souvislosti s kontrolní činností (ze dne 23. září 2022) Akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů Ministerstvo vnitra akredituje vzdělávací programy a vzdělávací instituce na základě žádosti fyzickénebo právnické osoby (žadatele) za podmínek stanovených mj. § 29 a další zákona č. 312/2022 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Akreditace se uděluje vzdělávacímu programu a vzdělávací instituci na tři roky; před uplynutím tříleté lhůty může držitel akreditace požádat o její obnovení. Akreditace vzdělávacích institucí Rozhodnutí o udělení akreditace 18 Rozhodnutí o obnovení akreditace 45 Rozhodnutí o zamítnutí akreditace 6 Celkem vydaných rozhodnutí za rok 2022 69 Celkový počet platných akreditací k 31. 12. 2022 230 Akreditace vzdělávacích programů dle druhu vzdělávání Průběžné vzdělávání úředníků Průběžné vzdělávání vedoucích úředníků Vstupní vzdělávání Příprava ke zkoušce zvláštní od- borné způsobilosti Vzdělávání vedoucích úředníků Celkem Rozhodnutí o udělení akreditace 1 062 507 1 5 4 1 579 Rozhodnutí o obnovení akreditace 640 305 4 7 11 967 Rozhodnutí o zamítnutí akreditace 39 23 2 1 1 66 Celkem vydaných rozhodnutí za rok 2022 1 741 835 7 13 16 2 612 Celkový počet platných akreditací k 31. 12. 2022 4 396 2 162 29 72 55 6 714 121 Kontroly akreditovaných vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů V roce 2022 bylo provedeno (zahájeno) celkem 87 kontrol u 87 akreditovaných vzdělávacích institucí (k 31. 12. 2022). Z toho 42 kontrol bylo provedeno distančním způsobem. V roce 2022 bylo provedeno celkem7 kontrol video seminářů (online) u 7 akreditovaných vzdělávacích institucí. Přehled nejčastějších pochybení: • z důvodu nerozlišování mezi účastníky kurzu a úředníky dle zákona o úřednících jsou osvědčení vydávána účastníkům kurzu, kteří nejsou úředníky dle zákona č. 312/2002 Sb. o úřednících územních samosprávných celků, • akreditovaný program je veřejně nabízen pod názvem a s osnovou, které se liší od názvu a osnovy, schváleného vzdělávacího programu Ministerstvem vnitra, • uvedení nesprávných údajů ve zprávě o vzdělávání, • vzdělávací program je realizován v nepovolené (neakreditované) formě, • nedodržení časové dotace deklarované ve schválené akreditaci vzdělávacího programu, • vady evidence osvědčení o ukončení kurzu, • akreditovaný program je zabezpečován neakreditovaným lektorem, • špatné nastavení e-learningových kurzů spočívající v umožnění přístupu k závěrečnému testu před seznámením se s celou obsahovou náplní kurzu, • neohlášení změny základních údajů (obligatorních údajů v žádosti o udělení akreditace). Výroční zpráva o stavu vzdělávání úředníků územních samosprávných celků v České republice Akreditované vzdělávací instituce mají zákonnou povinnost vypracovat každoročně písemnou zprávu obsahující základní údaje o poskytovaném vzdělávání, kterou zasílají Ministerstvu vnitra vždy do 31. května roku následujícího. Ministerstvo vnitra na základě získaných údajů a interních statistických přehledů vydává a zveřejňuje Výroční zprávu o stavu vzdělávání úředníků územních samosprávných celků, jež obsahuje komplexní informace o vstupním a průběžném vzdělávání, i o vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů s co nejvyšší vypovídající hodnotou. Nedílnou součástí zprávy jsou rovněž informace z oblasti zkoušek zvláštní odborné způsobilosti.23 23 Výroční zprávy za každý kalendářní rok jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva vnitra: Vzdělávání v ÚSC – akreditace vzdělávacích institucí a programů - Ministerstvo vnitra. 122 PUBLIKACE A METODICKÉ MATERIÁLY Metodické materiály Odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra Jednou se základních činností odboru je poskytování metodické pomoci územním samosprávným celkům v celém rozsahu gesce a zároveň vždy v reakci (nejčastěji) na uskutečněné legislativní změny. Všechna metodická doporučení a metodické materiály včetně příloh jsou dostupné v elektronické verzi na webových stránkách Odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra; metodická doporučení jsou k dispozici i v tištěné podobě a je možno požádat o jejich zaslání či předání. Metodická doporučení a materiály k činnosti územních samosprávných celků: • Jednací řády zastupitelstev obcí + vzory jednacích řádů pro obce (města) s radou a s tajemníkem a obce bez rady a bez tajemníka – aktualizace k 1. květnu 2022. • Správa obce v době mezi konáním voleb do zastupitelstva obce a zvolením nových obecních orgánů (včetně pravidel pro svolání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce) – aktualizace k 1. červnu 2022. • Číslování budov – aktualizace k 1. lednu 2022. • Metodika k posuzování podílu občanů hlásících se k jiné národnosti než české pro ustavení výborů pro národnostní menšiny a pro označování ulic v jazyce národnostní menšiny – vydána dne 11. srpna 2022. • Metodické doporučení pro ÚSC k zajištění ubytovací kapacity v obcích a krajích pro osoby přicházející z území Ukrajiny podle usnesení vlády č. 207 ze dne 16. března 2022, o vyčlenění volných ubytovacích kapacit v krajích, ve znění usnesení č. 235/2022 (včetně čtyř příloh) – zpracováno ve spolupráci s Ministerstvem financí a Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky dne 4. dubna 2022. Metodická doporučení a materiály k výkladu zákona o svobodném přístupu k informacím: • Metodická informace č. 1 k novelizaci zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, provedená zákonem č. 241/2022 Sb. (k transpoziční části, která nabyla účinnost ode dne 1. září 2022). • Metodická informace č. 2 k novelizaci zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, provedená zákonem č. 241/2022 Sb. (k ostatním částem účinným od 1. ledna 2023, resp. 1. ledna 2024). Metodická doporučení a materiály k oblasti vzdělávání úředníků územních samosprávných celků: • Metodické doporučení pro oblast akreditací vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů k 15. 7. 2022. Metodická doporučení a materiály k vydávání obecně závazných vyhlášek: • Proces tvorby a vydávání obecně závazných vyhlášek obcí – obecná část – aktualizace k 1. lednu 2022. • Proces tvorby a vydávání obecně závazných vyhlášek obcí – místní poplatky – aktualizace k 1. lednu 2022. • Tvorba obecně závazných vyhlášek – Úprava místních záležitostí veřejného pořádku – aktualizace k 1. dubnu 2022. • Tvorba obecně závazných vyhlášek – Práva a povinnosti obcí v oblasti regulace hazardních her – aktualizace k 1. lednu 2022. 123 • Přehled zákonných zmocnění pro vydávání obecně závazných vyhlášek územních samosprávných celků – aktualizace k 1. lednu 2022. • Metodický materiál k vydání obecně závazné vyhlášky obce, o vymezení školských obvodů – aktualizace k 1. říjnu 2022. • Metodický materiál k vydání obecně závazné vyhlášky obce, kterou se stanovují pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství a vymezují prostory pro volné pobíhání psů – aktualizace k 1. říjnu 2022. • Metodický materiál k vydání obecně závazné vyhlášky obce, kterou se stanoví koeficienty pro výpočet daně z nemovitých věcí, osvobození některých pozemků zemědělského půdního fondu od daně z nemovitých věcí, osvobození nemovitých věcí zasažených mimořádnou událostí od daně z nemovitých věcí a osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách – aktualizace k 1. říjnu 2022. • Metodický materiál k vydání obecně závazné vyhlášky obce, o nočním klidu, kterou se stanovují výjimečné případy, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo při nichž nemusí být doba nočního klidu dodržována – aktualizace k 1. únoru 202224 . 24 Metodické materiály a stanoviska naleznete na internetových stránkách ODK www.mvcr.cz/odk v rubrice Metodické materiály a stanoviska odboru (vč. vzorů obecně závazných vyhlášek obce) 124 Vybrané publikace Ministerstva vnitra vydané v roce 2022 Více na: www.mvcr.cz/clanek/verejna-sprava-publikace 125 systém měření a hodnocení 126 SYSTÉM MĚŘENÍ A HODNOCENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY Za účelem zlepšování fungování veřejné správy je zásadní, aby byly identifikovány její problémové oblasti. Pro identifikování problémových oblastí je nutné výkon veřejné správy pravidelně monitorovat, měřit a sledovat, zda jsou naplňovány žádoucí trendy. Všechny uvedené úkoly plní systém měření a hodnocení veřejné správy (dále systém), který byl nastaven již v roce 2017 a používá se od roku 2018. V roce 2019 byl původní systém aktualizován, protože se ukázalo, že řada jeho součástí již nebyla relevantní. Navíc se příliš nesoustředil na výkon veřejné správy, ale spíše na popis aktuálního dění ve veřejné správě a aktuálního stavu veřejné správy. Aktualizovaná verze systému měření a hodnocení veřejné správy byla schválena usnesením vlády č. 732 ze dne 13. července 2020. Nový systém se skládá ze dvou hlavních částí, kterými jsou Výroční zpráva o stavu veřejné správy za kalendářní rok a výkonový datový set. Výroční zpráva o stavu veřejné správy se věnuje publikování vybraných statistik správních činností, financování veřejné správy, stavu eGovernmentu, lidskému potenciálu ve veřejné správě, přehledu novinek a zásadních témat daného roku, které jsou spjaté s veřejnou správou. Datový set je souborem vybraných indikátorů, které vypovídají o výkonu veřejné správy a znázorňují žádoucí trendy. Indikátory jsou rozděleny do celkem šesti oblastí, kterými jsou: 1. služby veřejné správy, 2. transparentnost veřejné správy, 3. komunikace a participace občanů, 4. hospodaření státu a územních samosprávných celků, 5. management, 6. právní prostředí. U každého indikátoru je k dispozici vývojová křivka. Všechny vývojové křivky indikátorů jsou součástí materiálu, který je přílohou Výroční zprávy o stavu veřejné správy v České republice. U každé jednotlivé oblasti je sledován výkon prostřednictvím tzv. indexu rozvoje služeb veřejné správy. V případě nedostupnosti některých dat byla použita data na základě kvalifikovaného odhadu a vývojového trendu, což ve svém důsledku může do jisté míry zhoršit intepretaci konečných výsledků. Index služeb veřejné správy Index služeb veřejné správy zahrnuje indikátory hodnotící služby, které poskytuje veřejná správa občanovi. Index se skládá celkem ze čtyř indikátorů sledovaných v letech 2020–2022. Jedná se o následující indikátory: podíl ORP a městských částí hl. m. Prahy umožňujících elektronické objednání k agendám občanských průkazů, řidičských průkazů, CD/CP (označený v grafu jako indikátor A.6); občané, kteří za posledních 12 měsíců vyplnili formuláře pro úřady on-line (DESI) (indikátor A.10); podíl úřadů ORP a městských částí hl. m. Prahy, které prostřednictvím svých webových stránek a sociálních sítí zjišťují spokojenost občanů s výkonem úřadu a jeho službami (indikátor A.11); spokojenost občanů s fungováním úřadů (indikátor A.12). Jedná se o indikátory spjaté s problematikou Czech POINTů, Portálu občana, digitálních služeb a datových schránek. Hodnotí se rovněž možnost občanů objednat se elektronicky k agendám osobních dokladů, případně zda úřady zjišťují spokojenost občanů s jejich výkonem a zda školí své zaměstnance v přívětivé komunikaci s občany. Pozitivně lze hodnotit, že se zvyšuje počet uživatelů Portálu občana a počet elektronických služeb dostupných prostřednictvím Portálu občana, počet digitálních podání, které přijaly ústřední orgány státní správy prostřednictvím datových schránek a různých portálů a počet transakcí zaslaných prostřednictvím datových schránek fyzických a podnikajících osob. U ostatních indikátorů došlo k minimálním změnám a vývoj má tedy spíše stagnující cha- rakter. 127 Index služeb veřejné správy Index transparentnosti veřejné správy Index transparentnosti veřejné správy obsahuje celkem tři indikátory. Indikátory se zaměřují na sledování vývoje vnímání korupce občany a na problematiku otevřených dat. Konkrétně se jedná o vyspělost otevřených dat v České republice / počet veřejných institucí publikujících otevřená data (B.1), Index vnímání korupce (B.2), podíl ORP a městských částí hl. m. Prahy, které zveřejňují materiály ze zastupitelstva na webových stránkách (B.3). Jelikož tři indikátory, z nichž je složen index transparentnosti veřejné správy jsou měřeny různě, byla použita technika lineární normalizace. Jelikož je index vnímání korupce negativní složkou indexu transparentnosti veřejné správy, pro správnou interpretaci jeho hodnoty byly převráceny, tj. čím menší je tento ukazatel, tím je problém korupce vnímán jako závažnější a transparentnost veřejné správy se tím sni- žuje. Na základě dat lze konstatovat, že velký krok k transparentnosti české veřejné správy byl učiněn v roce 2021, kdy raketově vzrostl počet institucí publikujících otevřená data. Tento nárůst (třebaže nijak výrazný) pokračoval i v následujícím roce, avšak celkově se transparentnost veřejné správy nezvýšila, protože mírně (o 2 p.b.) také vzrostl index vnímání korupce. Data o podílu ORP a městských částí hl. m. Prahy, které zveřejňují materiály ze zastupitelstva na webových stránkách, nebyly pro roky 2021 a 2022 sbírána, nicméně na základě minulých dat lze pozorovat zvyšující se trend a tento podíl se již blíží ke 100 %. 0,00 0,10 0,20 0,30 0,40 0,50 0,60 0,70 0,80 A.6 A.10 A.11 A.12 2020 2021 2022 128 Index transparentnosti veřejné správy Index komunikace a participace občanů Index komunikace a participace občanů obsahuje celkem šest indikátorů, které hodnotí, jak úřady využívají sociální sítě pro komunikaci s občany, zda mají úřady webové stránky uzpůsobené pro zobrazení na mobilních telefonech, konání místních a krajských referend, používání nástrojů participace na centrální i lokální úrovni a spokojenost občanů s možností účasti na roz- hodování. Pozitivně lze hodnotit, že úřady již standardně využívají pro komunikaci s občany sociální sítě a velmi často mají responsivní webové stránky (uzpůsobené pro zobrazení na mobilních telefonech). V roce 2021 rovněž vzrostl počet platných místních referend a mírně vzrostl podíl ORP a městských částí hl. m. Prahy, které organizují veřejná projednávání s občany. V roce 2022 došlo k minimálním změnám u všech sledovaných indikátorů s výjimkou eParticipace, ve které došlo k mírnému pozitivnímu posunu. 0,10 0,30 0,50 0,70 0,90 Vyspělost otevřených dat v ČR / Počet veřejných institucí publikujících otevřená data Index vnímání korupce Podíl ORP a městských částí hl. m. Prahy, které zveřejňují materiály ze zastupitelstva na webových stránkách 2020 2021 2022 129 Index komunikace a participace občanů Index hospodaření státu a samosprávných celků Index hospodaření státu a samosprávných celků obsahuje celkem tři indikátory, které hodnotí hospodaření státu a samosprávných celků. První indikátor Pravidlo rozpočtové odpovědnosti je legislativně ošetřen § 17 odst. 1 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jedná se o podíl dluhu k průměru příjmů za poslední 4 roky. Zákonná hranice je stanovena pro hodnoty menší než 60 %. Další indikátor Celková likvidita vyjadřuje podíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků; hodnota ukazatele nižší než 1 naznačuje, že obec není schopna splatit své krátkodobé závazky a dostává se do platební neschopnosti. Doporučená hranice pro tento indikátor je větší než 1. V následujícím grafu jsou vyjádřeny počty obcí, u nichž je monitorující ukazatel pravidla rozpočtové odpovědnosti vyšší než 60 % a monitorující ukazatel celkové likvidity se nachází v intervalu <0;1>. Uvedené dva indikátory doplňuje ještě třetí indikátor Procentuální výše státního dluhu vůči HDP (pozn. v pavučinovém grafu byly různé jednotky indikátorů sjednoceny přepočtem na z-skóre). 0,00 0,10 0,20 0,30 0,40 0,50 0,60 0,70 0,80 0,90 1,00 Podíl ústředních orgánů státní správy, ORP, městských částí hl. m. Prahy a krajů, které využívají ke komunikaci s občany sociální sítě Podíl webových stránek úřadů ORP, městských částí hl. m. Prahy, ústředních orgánů státní správy a krajů, které jsou uzpůsobeny mobilním telefonům Index E-Participace Podíl ORP a městských částí hl. m. Prahy, které alespoň dvakrát ročně organizují veřejná projednávání s občany Podíl ORP a městských částí hl. m. Prahy, které mají tzv. participativní rozpočet Spokojenost občanů s možností účasti občanů na rozhodování 2020 2021 2022 130 Srovnání indikátorů v letech 2020, 2021, 2022 ukazuje, že procentuální výše státního dluhu vůči HDP kontinuálně narůstá, třebaže výraznější skok v tomto ohledu byl v roce 2021 oproti roku předchozímu. Za poslední rok vzrostl počet samosprávných celků, které porušují rozpočtovou odpovědnost (z 578 obcí na 585). Naopak pozitivně lze hodnotit, že klesá počet obcí, které se dostaly do platební neschopnosti (z 84 obcí v roce 2020 na 70 obcí v roce 2022). Kraje nepřekročily hranice těchto ukazatelů, tj. Pravidlo rozpočtové odpovědnosti a celková likvidita, v žádném ze sledovaných roků. . Index hospodaření státu a územních samosprávných celků Index managementu Index managementu obsahuje jedenáct indikátorů, které hodnotí zejména vnitřní fungování ústředních orgánů státní správy. Vzhledem k tomu, že většina indikátorů byla poprvé sbírána v roce 2020, nelze v tomto případě vyhodnotit jejich dlouhodobý vývoj. Nicméně přibližně polovina ústředních orgánů státní správy aplikuje při tvorbě politik principy projektového a strategického řízení. V roce 2021 je patrný i nárůst ústředních orgánů státní správy, které zavedly nějakou inovaci (v roce 2021 jich je přibližně polovina) a umělou inteligenci (v roce 2021 to je celkem 7 ústředních orgánů státní správy). Pozitivně lze hodnotit i to, že většina úřadů obcí s rozšířenou působností (dále ORP), městských částí hl. m. Prahy a krajů má platnou strategii rozvoje obce a kraje. U ostatních indikátorů nedošlo v roce 2021, ani v roce 2022 k podstatnému vývoji -2 0 2 4 6 8 10 Porušení rozpočtové odpovědnosti krajů a obcí Procentuální výše státního dluhu vůči HDP Ukazatel celkové likvidity obcí 2020 2021 2022 131 Index managementu Index právního prostředí Index právního prostředí obsahuje celkem pět indikátorů, které hodnotí právní prostředí v České republice. Pozitivně lze hodnotit, že se snížil počet právních předpisů, u kterých došlo do pěti let od jejich vydání k novelizaci, snížil se počet nově přijatých právních aktů a zvýšil se počet zrušených právních předpisů. Naopak se mírně snížil podíl RIA v návrzích právních předpisů a podíl kladných posouzení návrhů právních předpisů Komisí RIA. Spokojenost občanů s právním prostředím má rovněž negativní trend. 0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 Podíl ORP, městských částí hl. m. Prahy a krajů s platnou strategií rozvoje obce a kraje Podíl ORP, městských částí hl. m. Prahy, krajů a ústředních orgánů státní správy, které zpracovaly strategii rozvoje úřadu Strategické plánování 2020 2021 2022 132 Index právního prostředí Pro výpočet indexu právního prostředí pro roky 2020 až 2021 byly použity tři indikátory: podíl souhlasných stanovisek Komise RIA na celkovém počtu stanovisek, spokojenost občanů s právním prostředím a počet právních předpisů, u nichž došlo k novelizaci za dobu kratší než 5 let. První indikátor je srozumitelný a nepotřebuje další komentář. Druhý indikátor vyjadřuje procento respondentů, kteří na otázku „Jak jste spokojeni s právním prostředím v České republice?“ odpověděli buď „velmi spokojen“ nebo „spíše spokojen“. Širšího vysvětlení si žádá třetí indikátor. Indikátor byl vypočten jako podíl novelizovaných předpisů z celkového počtu právních předpisů publikovaných v daném roce (2018-2022). Přitom do celkového počtu právních předpisů nejsou zahrnuty akty mezinárodního práva (tj. zejména mezinárodní smlouvy) a další právní akty (zejména usnesení, sdělení a nálezy Ústavního soudu), které se běžně nenovelizují. Porovnáním indexu právního prostředí v letech 2021 a 2022 se ukazuje, že se zvýšil podíl kladných posouzení návrhů právních předpisů hodnocených Komisí RIA a snížil se počet právních předpisů, u nichž došlo k novelizaci za dobu kratší než 5 let. Pozitivně lze hodnotit, že roste spokojenost občanů s právním prostředím v České republice . 0,00 0,10 0,20 0,30 0,40 0,50 0,60 0,70 0,80 Podíl kladných posouzení návrhů právních předpisů Komisí RIA Počet právních předpisů, u nichž došlo k novelizaci za dobu kratší než 5 let Spokojenost občanů s právním prostředím 2020 2021 2022 133 POUŽITÉ DATOVÉ ZDROJE Informace a data poskytnutá útvary Ministerstva vnitra – odbor správních činností, odbor voleb, odbor všeobecné správy, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly, odbor legislativy a koordinace předpisů, odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, Digitální a informační agentura. ČSÚ. Ceny bytů ČSÚ. Stavebnictví, byty ČSÚ. Stavební produkce v roce 2022 vzrostla o 1,9 %, Doplňující informace k RI stavebnictví – prosinec 2022 ČSÚ. Volby do zastupitelstev obcí konané 23. 9. 2022 až 24. 9. 2022 ČSÚ. Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi osobami – 2022 Česká správa sociálního zabezpečení. Důchodová statistika Ministerstvo dopravy. Končící řidičské průkazy Ministerstvo dopravy. Registr vozidel – nová a ojetá vozidla Ministerstvo dopravy. Statistiky bodovaných řidičů za rok 2022 Ministerstvo dopravy. Statistiky přestupků a trestných činů za rok 2022 Ministerstvo financí. Hospodaření veřejné správy Ministerstvo financí: Informační systém o platech Ministerstvo financí. Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2022, Příloha C, Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu Ministerstvo financí. Státní rozpočet v kostce 2022 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Statistické údaje o podnikatelích, Živnostenská agenda Ministerstvo práce a sociálních věcí, Standardizované záznamy sociálních pracovníků 2022 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Statistiky o trhu práce Ministerstvo spravedlnosti. Informační systém evidence přestupků od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 Ministerstvo vnitra. Čtvrtletní zprávy o situaci v oblasti migrace, 2022 Ministerstvo vnitra. Informativní přehledy cizinců s povoleným pobytem Ministerstvo vnitra. Informativní přehledy o obyvatelích v obcích Ministerstvo vnitra. Dozor a kontrola obcí – Sborník Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly v roce 2022 Ministerstvo vnitra. Seznam Veřejných sbírek Ministerstvo vnitra. Statistiky správních činností – osobní doklady Ministerstvo vnitra. Statistiky správních činností – lustrace Ministerstvo vnitra. Systemizace služebních a pracovních míst Ministerstvo vnitra. Příspěvek na výkon státní správy STATISTIKA MY (Magazín ČSÚ). V elektronické komunikaci s úřady máme co zlepšovat STATISTIKA  MY (Magazín ČSÚ). Statistiky Svaz dovozců automobilů. Přehled stavu vozového parku ČR Úřad vlády. Zpracování závěrečných zpráv RIA k právním předpisům. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Výroční zpráva za rok 2022 Poznámka: Ve výroční zprávě je použita celá řada dat pocházejících z různých zdrojů (viz seznam v této části). Kvůli v některých případech odlišné metodice sběru dat jednotlivými subjekty je možné, že výsledky se ve stejných jevech mohou lišit. 134 SEZNAM ZKRATEK A VYSVĚTLIVKY Czech POINT Kontaktní místo veřejné správy ČSÚ Český statistický úřad DIA Digitální informační agentura Ministerstva vnitra DSO Dobrovolné svazky obcí EHP Evropský hospodářský prostor EU Evropská unie EUROSTAT Statistický úřad Evropské unie IOM The International Organization for Migration (Mezinárodní organizace pro migraci) ISDS Informační systém datových schránek ISEP Informační systém evidence přestupků KÚ Krajský úřad Lex Ukrajina Soubor zákonů, který upravuje specifická pravidla na podporu uprchlíků z Ukrajiny MČ Městská část MF ČR Ministerstvo financí ČR MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV ČR Ministerstvo vnitra ČR MŽP Ministerstvo životního prostředí Obce I. typu Obce se základní působností (viz též OZP) Obce II. typu Obce s pověřeným obecním úřadem (viz též POÚ) Obce III. typu obce s rozšířenou působností (viz též ORP) ORP Obce s rozšířenou působností (viz též obce III. typu) OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná OZP Obce se základní působností (viz též obce I. typu) OZV Obecně závazná vyhláška PMA3 Procesní modelování agend veřejné správy PO Příspěvkové organizace POÚ Obce s pověřeným obecním úřadem (viz též obce II. Typu) RIA Regulatory Impact Assessment (hodnocení dopadů návrhů právních předpisů) RRRS Regionální rady regionů soudržnosti SDA Svaz dovozců automobilů SUZ Správa uprchlických zařízení SZSP Standardizovaný záznam sociálního pracovníka ÚSC Územní samosprávný celek ÚZSVM Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ZoSO Zákon o státním občanství (č. 186/213 Sb.) ZOZ Zkouška odborné způsobilosti ŽO Živnostenské oprávnění 135 POZNÁMKY: 136 POZNÁMKY: 137 POZNÁMKY: 138 POZNÁMKY: 139 Výroční zpráva o stavu veřejné správy České republiky za rok 2022 ISBN: 978-80-7616-193-1 (on-line PDF) 978-80-7616-192-4 (tisk) Kolektiv autorů Editor: Ing. Mgr. David Sláma Publikaci připravila a sestavila: Mgr. Blanka Javorová Autor map: Mgr. Petr Svoboda Praha, 2023 KONTAKTY Ministerstvo vnitra odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy náměstí Hrdinů 1634/3 140 21 Praha 4 www.mvcr.cz/verejna-sprava www.kvalitavs.cz www.prispevekobce.cz www.zastupitelvkurzu.cz osr@mvcr.cz ID datové schránky: 6bnaawp 140 Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 www.mvcr.cz účelová publikace, není určena k prodeji ISBN: 978-80-7616-193-1 (on-line PDF) 978-80-7616-192-4 (tisk)