Srovnejte obecné vymezení účastníků řízení podle správního řádu s vymezením účastníků podle:

1. § 85 stavebního zákona č. 183/2006 Sb.

2. § 109 stavebního zákona č. 183/2006 Sb.

3. § 68 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich č. 250/2016 Sb.

4. § 19 atomového zákona č. 263/2016 Sb.

Zodpovězte následující otázky.

1.       Proč je důležité správné vymezení okruhu účastníků řízení?

2.       Jestliže je účastník řízení zastoupen, může přesto v řízení činit úkony samostatně, nebo tato možnost výlučně přechází na jeho zástupce?

3.       K jakým úkonům lze udělit ve správním řízení plnou moc?

4.       Je možné, aby měl účastník řízení několik zástupců?

5.       Jaký je rozdíl mezi věcně a místně příslušným správním orgánem, dotčeným orgánem a účastníkem řízení?

6.       Co je podstatou tzv. vedlejších (slabších) účastníků řízení? Nemají veškerá oprávnění jako hlavní účastníci.

7.       Jak byste vysvětlili pojem „přímé dotčení“ podle § 27 odst. 2 správního řádu?

Příklad I.

Dne 25. 5. 2018 zaslal žadatel Kamil Dostupný e-mail, jehož obsahem byla žádost o zahájení řízení. Dne 5. 6. 2018 se dostavil osobně zjistit, proč dosud neobdržel od správního orgánu žádné vyjádření.

a) Byl postup žadatele a správního orgánu v pořádku? Co bylo jejich povinností?

b) Změnila by se nějak situace, kdyby se žadatel osobně dostavil dne 30. 5. 2018 a předložil by správnímu orgánu vytištěný a vlastnoručně podepsaný e-mail?

c) Je podle vašeho názoru možné učinit podání vůči správnímu orgánu do jeho datové schránky? Pokud ano, kdy je takový dokument doručen?

Stanovte, kdy (případně zda vůbec) bude v následujících situacích

zahájeno správní řízení:

a) Pan Slušný podal dne 10. 1. 2018 podnět na zahájení přestupkového řízení z důvodu rušení nočního klidu panem Hlučným. Úřad městské části Brno-Bystrc dne 12. 1. 2018 vydal oznámení o zahájení přestupkového řízení a doručil jej panu Hlučnému dne 15. 1. 2018. 

b) Paní Nová podala dne 7. 5. 2018 žádost o zahájení stavebního řízení, a to zasláním do datové schránky příslušného stavebního úřadu. Úřednice se do datové schránky přihlásila dne 9. 5. 2018, přičemž ještě tentýž den poslala paní Nové oznámení o zahájení stavebního řízení. 

Příklad II.

Pan Jevgenij Tarasenko, státní občan Ukrajiny, byl obviněn na území České republiky z naplnění skutkové podstaty přestupku proti majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Jan Neučil, kterému byla jednáním obviněného způsobena škoda, se v řízení domáhal jejího uhrazení. Rozhodující správní orgán pana Jevgenije Tarasenka uznal vinným a uložil mu správní trest v podobě pokuty ve výši 6 000 Kč a povinnost uhradit vzniklou škodu ve výši 3 500 Kč.

a) Správní orgán nařídil v dané věci ústní jednání, které oznámil pouze obviněnému z přestupku, jehož na něj předvolal, ale nikoliv Jana Neučila. Byl takový postup správního orgánu v pořádku?

b) Jako důkazní prostředek byl v rámci ústního jednání použit záznam o podání vysvětlení, který byl sepsán s Janem Neučilem. Byl takový postup správný?

c) V jakém jazyce bylo realizováno ústní jednání?

d) Jak bude správní orgán postupovat při ústním jednání vůči obviněnému Jevgeniji Tarasenkovi, který neovládá český jazyk?

e) Jaký by měl být postup správního orgánu v případě, že by o nařízení ústního jednání ve smyslu § 80 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, požádal obviněný Jevgenij Tarasenko? 

Příklad III.

Krajský úřad Jihomoravského kraje zamítl návrh na uznání společenstevní honitby Zaječí. Krajský úřad si pro účely rozhodnutí nechal opatřit podklady a zpracovat zprávu od společnosti Poradíme, spol. s r. o. Ze správního spisu vyplývá, že společnost předala krajskému úřadu pouze závěrečnou zprávu, ve které uvedla, že žadatel nesplnil jeden ze základních zákonných požadavků

pro uznání honitby, neboť jeho členové nevlastní souvislé honební pozemky o minimální výměře 500 ha, přičemž tento požadavek plyne z § 17 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Na základě výzvy podle § 36 odst. 3 správního řádu se žadatel vyjádřil k podkladům rozhodnutí. Konstatoval, že zprávu nelze použít jako podklad pro rozhodování ve správním řízení a krajskému úřadu předložil vlastní tabulky a mapové podklady s výpočty výměr jednotlivých pozemků ve svém vlastnictví a ve vlastnictví jeho členů. Krajský úřad následně žádost zamítl. V odůvodnění uvedl, že výpočty žadatele nepovažuje za důvěryhodné, se společností Poradíme, spol. s r. o. má dlouhodobé kladné zkušenosti a na základě zásady volného hodnocení důkazů považuje její závěry za určující.

a) Kdo opatřuje podklady pro vydání správního rozhodnutí? Lze tuto povinnost přenést na někoho jiného? Pokud ano, za jakých okolností? Postupoval krajský úřad v souladu se zákonem, když nechal podklady opatřit soukromou společností?

b) Bylo by možné, aby krajský úřad založil své rozhodnutí na zprávě soukromé společnosti, pokud by neobsahovala konkrétní skutečnosti, avšak jen závěr, že lze či nelze vyhovět žádosti?

c) Bylo by možné, aby krajský úřad založil své rozhodnutí na předložené zprávě, pokud by obsahovala konkrétní tvrzení k výměrám jednotlivých pozemků, respektive k součtu těchto výměr?  O jaký podklad rozhodnutí by se jednalo? Jak by měl správní orgán hodnotit tento podklad vůči tvrzením žadatele?

Příklad IV.

Rozhodnutím Úřadu městské části Praha 1 (dále jen „správní orgán“) byla paní Miladě Hruškové uložena pořádková pokuta ve výši 1 000 Kč za to, že neuposlechla výzvy a nedostavila se k podání vysvětlení, k němuž byla předvolána správním orgánem. Vysvětlení se mělo týkat jejího jednání, v němž správní orgán spatřoval přestupek na úseku dopravy a silničního hospodářství, kterého se měla paní Hrušková dopustit tím, že jako svolavatelka řádně ohlášeného shromáždění před sochou sv. Václava na Václavském náměstí umístila na pozemní komunikaci dva zvukové reproduktory, čímž měla bez povolení příslušného silničního správního úřadu užít pozemní komunikaci k jinému účelu, než pro který je určena. V odůvodnění rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty správní orgán konstatoval, že paní Hrušková porušila větu třetí § 50 odst. 2 správního řádu, neboť správnímu orgánu neposkytla součinnost při opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí.

a) Představuje vysvětlení podklad pro vydání rozhodnutí? 

Najděte relevantní právní úpravu vysvětlení, charakterizujte jej a vysvětlete, k čemu lze použít.

b) Postupoval v daném případě správní orgán v souladu se zákonem, jestliže za odepření vysvětlení uložil paní Hruškové pořádkovou pokutu? S jakým principem to souvisí?

c) Prostudujte rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Jalloh proti Německu, rozsudek velkého senátu ze dne 11. 7. 2006, č. 54810/00, a rozsudek Soudu prvního stupně (prvního rozšířeného senátu) ze dne 20. února 2001Mannesmannröhren-Werke AG proti Komisi Evropských společenství. Najděte rozdíly mezi uvedenými rozhodnutími a vysvětlete jejich dopady.

Zodpovězte následující otázky.

1.       Vysvětlete, co je to zásada vyšetřovací a jak se liší od zásady projednací.

2.       Jakým způsobem správní orgán hodnotí podklady pro správní rozhodnutí?

3.       Vysvětlete, co jsou skutečnosti obecně známé, tzv. notoriety.

4.       Vysvětlete, jak se liší notoriety a skutečnosti známé z úřední činnosti.

5.       Kdo opatřuje podklady pro vydání správního rozhodnutí?

6.       Uveďte, jak se prolíná koncentrace řízení podle § 82 odst. 4 správního řádu ve vztahu k podkladům pro vydání rozhodnutí?

7.       Jaké druhy podkladů pro vydání rozhodnutí může správní orgán využít?

Příklad V.

Opatřením podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve spojení s § 5 odst. 1 písm. a) bod 1 téhož zákona, Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „prvoinstanční orgán“) společnosti PijteSnámi, s. r. o., zakázala uvádět do oběhu lihovinu s obchodním názvem Rudý prapor, neboť v kontrolovaných vzorcích této lihoviny bylo zjištěno nepřípustné množství metanolu.

a) Vztahuje se na vydání výše uvedeného opatření správní řád? Svůj názor podpořte konkrétním ustanovením zákona.

b) Představuje výše uvedené opatření rozhodnutí ve smyslu § 67 správního řádu? Vysvětlete.

c) Uveďte, jaké náležitosti by obsahovalo výše uvedené opatření, pokud by se na jeho vydání správní řád nevztahoval a srovnejte je s náležitostmi správního rozhodnutí podle § 68 a n. správního řádu.

Příklad VI.

Městský úřad Bruntál vydal dle § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nesouhlasné závazné stanovisko týkající se stavby větrné elektrárny.

a) Lze považovat závazné stanovisko za správní rozhodnutí podle § 67 správního řádu?

b) Jaké náležitosti má obsahovat závazné stanovisko?

c) Co rozhoduje o tom, zda lze určitý úkon správního orgánu považovat za závazné stanovisko?

d) Co je podstatou řízení o předstihu žádosti a o výběru žádosti?