Zodpovězte následující otázky.

1.       Vysvětlete, co je to zásada vyšetřovací a jak se liší od zásady projednací.

2.       Jakým způsobem správní orgán hodnotí podklady pro správní rozhodnutí?

3.       Vysvětlete, co jsou skutečnosti obecně známé, tzv. notoriety.

4.       Vysvětlete, jak se liší notoriety a skutečnosti známé z úřední činnosti.

5.       Kdo opatřuje podklady pro vydání správního rozhodnutí?

6.       Uveďte, jak se prolíná koncentrace řízení podle § 82 odst. 4 správního řádu ve vztahu k podkladům pro vydání rozhodnutí?

7.       Jaké druhy podkladů pro vydání rozhodnutí může správní orgán využít?

Příklad I.

Opatřením podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve spojení s § 5 odst. 1 písm. a) bod 1 téhož zákona, Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „prvoinstanční orgán“) společnosti PijteSnámi, s. r. o., zakázala uvádět do oběhu lihovinu s obchodním názvem Rudý prapor, neboť v kontrolovaných vzorcích této lihoviny bylo zjištěno nepřípustné množství metanolu.

a) Vztahuje se na vydání výše uvedeného opatření správní řád? Svůj názor podpořte konkrétním ustanovením zákona.

b) Představuje výše uvedené opatření rozhodnutí ve smyslu § 67 správního řádu? Vysvětlete.

c) Uveďte, jaké náležitosti by obsahovalo výše uvedené opatření, pokud by se na jeho vydání správní řád nevztahoval a srovnejte je s náležitostmi správního rozhodnutí podle § 68 a n. správního řádu.

Příklad II.

Městský úřad Bruntál vydal dle § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nesouhlasné závazné stanovisko týkající se stavby větrné elektrárny.

a) Lze považovat závazné stanovisko za správní rozhodnutí podle § 67 správního řádu?

b) Jaké náležitosti má obsahovat závazné stanovisko?

d) Co rozhoduje o tom, zda lze určitý úkon správního orgánu považovat za závazné stanovisko?

Příklad III.

Dne 8. 10. 2018 byla ze strany účastníka řízení podána stížnost na nesprávný úřední postup. Podle obsahu stížnosti bylo ve věci zahájeno řízení dne 6. 8. 2018, přičemž dne 10. 8. 2018 bylo doručeno vyrozumění o zahájení řízení. Od té doby ve věci žádný úkon učiněn nebyl, což účastník řízení zjistil při nahlédnutí do spisu dne 5. 10. 2018.

a) Jaký by měl být další postup ve věci oné stížnosti?

b) Je možné použít ustanovení upravující ochranu před nečinností?

S následujícími pojmy spojte jejich správnou charakteristiku:

1. suspenzivní účinek

2. devolutivní účinek

3. autoremedura

4. řádný opravný prostředek

5. mimořádný opravný prostředek

6. iudicium rescindens

7. dozorčí prostředek

8. iudicium rescissorium

a) řízení o povolení obnovy řízení

b) proces, prostřednictvím kterého může správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, rozhodnutí zrušit nebo změnit (za stanovených podmínek)

c) prostředek charakteristický zahájením z moci úřední, není tedy v dispozici adresáta a není na něj právní nárok

d) opravný prostředek směřující proti pravomocnému rozhodnutí

e) odkladný účinek, tj. dokud není o opravném prostředku rozhodnuto, rozhodnutí není pravomocné ani vykonatelné

f) obnovené/nové řízení ve věci

g) účinek spočívající v tom, že rozhodování se přesouvá z původního orgánu na orgán instančně nadřazený

h) opravný prostředek směřující proti nepravomocnému rozhodnutí

Příklad IV.

Pan Majetný je vlastníkem funkcionalistického bytového domu na ulici Bayerova v Brně. Vzhledem k tomu, že dům chátrá a oprava by byla velice nákladná, chtěl pan Majetný stavbu nechat odstranit a postavit na jejím místě nový bytový komplex. Spolek „Funkcionalismus v Brně“ ale podal Ministerstvu kultury podnět k prohlášení domu za kulturní památku. Ministerstvo kultury řízení zahájilo a dne 5. 6. 2018 vydalo rozhodnutí, kterým bytový dům prohlásilo za kulturní památku. Rozhodnutí bylo panu Majetnému doručeno dne 11. 6. 2018.

a) Jakým opravným prostředkem se může pan Majetný, jako vlastník domu, proti rozhodnutí bránit?

b) Který poslední den může pan Majetný daný opravný prostředek podat? Jak by se lhůta pro podání opravného prostředku změnila, pokud by rozhodnutí panu Majetnému nebylo oznámeno?

c) Který orgán bude o opravném prostředku rozhodovat?

Příklad v.

Martin Hlučný byl rozhodnutím Komise pro projednání přestupků Úřadu městské části Brno-střed shledán vinným ze spáchání přestupku podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, z důvodu že dne 1. 6. 2018 kolem 23:00 hlasitě pouštěl v bytovém domě metalovou hudbu a opakovaně neuposlechl výzvu sousedů a později policistů k jejímu ztišení. Martinovi Hlučnému byla rozhodnutím uložena pokuta ve výši 1 000 Kč a náklady řízení rovněž ve výši 1 000 Kč. Proti rozhodnutí se chtěl odvolat. Rozhodnutí neobsahovalo žádné poučení, týkající se možnosti podat opravný prostředek.

a) Může se účastník přes absenci poučení bránit proti rozhodnutí odvoláním nebo rozkladem?

b) Jak se projeví absence poučení na lhůtě pro podání opravného prostředku?

c) Martin Hlučný se chce proti rozhodnutí odvolat, kamarádi ho však od odvolání odrazují s tím, že by neměl riskovat uložení ještě vyšší pokuty. Je taková obava odůvodněná?

d) Je v rámci odvolacího řízení obecně možné tvrdit nové skutečnosti a předkládat nové důkazy? Jak je to konkrétně v případě Martina Hlučného?